Dopady změny klimatu a zranitelnost v Evropě

Zpráva Světové meteorologické organizace o stavu klimatu v Evropě, vypracovaná společně se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus, se zaměřila na rok 2021 a přináší informace o rostoucích teplotách, vlnách veder na pevnině a v mořích, extrémním počasí, měnících se srážkách a ustupujícím ledu a sněhu.

Teploty v Evropě se za posledních 30 let zvýšily více než dvojnásobně oproti celosvětovému průměru, což je nejvíce ze všech kontinentů světa. Teploty nad Evropou se v období 1991-2021 výrazně zvýšily, a to průměrným tempem přibližně +0,5 °C za desetiletí.

V důsledku toho alpské ledovce v letech 1997-2021 ztratily 30 metrů tloušťky ledu. Grónský ledovec taje a přispívá ke zrychlujícímu se zvyšování hladiny moří. V létě 2021 došlo v Grónsku k tání a vůbec poprvé byly zaznamenány srážky na jeho nejvyšším bodě, stanici Summit.

V roce 2021 vedly vysoce nárazové povětrnostní a klimatické události ke stovkám úmrtí, přímo zasáhly více než půl milionu lidí a způsobily hospodářské škody přesahující 50 miliard USD. Přibližně 84 % těchto událostí tvořily povodně nebo bouře.

Nejsou to však jen špatné zprávy. Řada zemí v Evropě byla velmi úspěšná ve snižování emisí skleníkových plynů. Evropa je také jedním z nejpokročilejších regionů v přeshraniční spolupráci při přizpůsobování se změně klimatu, zejména v nadnárodních povodích. Zdravotní akční plány pro horko zachránily mnoho životů před extrémním horkem.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

"Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že ani dobře připravené společnosti nejsou před dopady extrémních projevů počasí v bezpečí. Letos, stejně jako v roce 2021, byly velké části Evropy postiženy rozsáhlými vlnami veder a suchem, které podnítily požáry. V roce 2021 způsobily výjimečné povodně smrt a zkázu," uvádí generální tajemník WMO profesor Petteri Taalas.

"Pokud jde o zmírňování dopadů, dobré tempo snižování emisí skleníkových plynů v regionu by mělo pokračovat a ambice by se měly dále zvyšovat. Evropa může hrát klíčovou roli při dosažení uhlíkově neutrální společnosti do poloviny století, aby byla splněna Pařížská dohoda," pokračuje Taalas.

"S tím, jak se rizika a dopady změny klimatu stále více projevují v každodenním životě, roste potřeba a zájem o klimatické informace, a to zcela oprávněně.

Zpráva o stavu klimatu v Evropě vychází ze zprávy C3S o stavu klimatu v Evropě zveřejněné v dubnu a z informací poskytnutých sítí regionálních klimatických center WMO RA VI. Jedná se o jednu ze série regionálních zpráv, které WMO sestavuje s cílem poskytnout tvůrcům politik lokalizované vědecké informace. Zpráva a doprovodná mapa zahrnuje příspěvky národních meteorologických a hydrologických služeb, odborníků na klima, regionálních orgánů a partnerských agentur OSN. Zpráva byla vydána před každoročními jednáními OSN o změně klimatu COP27 v Šarm aš-Šajchu.

Podle šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (pracovní skupina I, IPCC AR6 WGI) se předpokládá, že v budoucnu bude přibývat katastrof souvisejících s počasím, klimatem a vodou.

Čtěte také: Čad čelí klimatickým změnám

• Četnost a intenzita extrémních horkých jevů, včetně mořských vln veder, se v posledních desetiletích zvýšila a předpokládá se, že se bude zvyšovat bez ohledu na scénář emisí skleníkových plynů.
• Pozorování mají sezónní a regionální charakter v souladu s předpokládaným nárůstem srážek v zimě v severní Evropě. V létě se předpokládá pokles srážek ve Středomoří, který se rozšíří do severnějších oblastí.

Nejsmrtelnějšími extrémními klimatickými jevy v Evropě jsou vlny veder, zejména v západní a jižní Evropě. Změny v produkci a distribuci pylů a spor vyvolané změnou klimatu mohou vést k nárůstu alergických onemocnění. Více než 24 % dospělých žijících v evropském regionu trpí různými alergiemi, včetně těžkého astmatu, zatímco podíl dětí v regionu je 30-40 % a stále roste. Změna klimatu ovlivňuje také rozšíření nemocí přenášených vektory.

Podle regionální kanceláře WHO pro Evropu bylo v roce 2019 v evropském regionu WHO přibližně půl milionu předčasných úmrtí způsobeno antropogenním znečištěním ovzduší jemnými částicemi, z nichž významná část přímo souvisí se spalováním fosilních paliv. Děti jsou vůči dopadům změny klimatu zranitelnější než dospělí, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce.

Ekosystémy: Většina škod způsobených požáry je způsobena extrémními událostmi, na které nejsou ekosystémy ani komunity přizpůsobeny.

Doprava: Dopravní infrastruktura a provoz jsou ohroženy jak postupnou změnou klimatu, tak extrémními událostmi (např. vlnami veder, silnými lijáky, silným větrem a extrémní hladinou moře a vlnami).

Vnitrostátně stanovené příspěvky (NDC) jsou základem Pařížské dohody a dosažení těchto dlouhodobých cílů. NDC ztělesňují úsilí jednotlivých zemí o snížení národních emisí a přizpůsobení se dopadům změny klimatu. V roce 2021 Evropská unie (EU) ve svém zákoně o klimatu učinila klimatickou neutralitu, tedy cíl nulových čistých emisí do roku 2050, v EU právně závaznou.

Čtěte také: Problémy spojené s palmovým olejem

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU, a je jeho vlajkovou lodí v oblasti pozorování Země, která funguje prostřednictvím šesti tematických služeb: Atmosféra, Moře, Země, Změna klimatu, Bezpečnost a Nouzové situace. Poskytuje volně přístupná provozní data a služby, které uživatelům poskytují spolehlivé a aktuální informace týkající se naší planety a jejího životního prostředí.

Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) provozuje dvě služby z programu EU pro pozorování Země Copernicus: Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) a Copernicus Climate Change Service (C3S). Přispívají také do služby Copernicus Emergency Management Service (CEMS), kterou realizuje Společná rada EU pro výzkum (JRC). Služba C3S poskytuje směrodatné informace o minulém, současném a budoucím klimatu a také nástroje, které umožňují tvůrcům politik a podnikům zmírňovat změny klimatu a přizpůsobovat se jim.

Podle nového výzkumu, který zkoumal reálná data, nikoliv modely, ale hůř dopadá na mladé. Klima na Zemi se za posledních 150 let výrazně oteplilo a příčinou je zejména lidská aktivita. A tato změna má v mnoha ohledech na lidstvo negativní dopad. To je základ, ze kterého se lze odrazit pro popis konkrétního problému - a tím je nadúmrtnost, kterou způsobují vedra spojená s oteplováním.

Studie vznikla v Mexiku a sledovala data o hospitalizacích a úmrtích v této zemi. Ukázala, že 75 procent úmrtí v důsledku horka připadá na mladší 35 let, přičemž významný podíl tvoří lidé v „nejlepším věku“ mezi osmnácti až 35 lety.

Analýza zjistila, že v letech 1998 až 2019 v zemi ročně zemřelo v důsledku horka přibližně 3300 lidí. Z toho téměř třetina připadala na osoby ve věku osmnáct až 35 let, což je číslo, které zdaleka neodpovídá předpokladům. Velmi ohrožené jsou také děti mladší pěti let, zejména kojenci. Překvapivě nejméně úmrtí v důsledku horka utrpěli lidé ve věku padesát až sedmdesát let.

Podle vědců může mít tento nečekaný výsledek rovnou několik příčin. Mladí dospělí totiž nejčastěji pracují venku, a to v oborech, kde je nejvíc fyzické práce - tedy v zemědělství a stavebnictví. A to znamená, že právě oni jsou nejvíc vystaveni dehydrataci a úpalu. V Mexiku chybí v řadě továren klimatizace, takže i tamní podmínky představují zdravotní hrozbu.

Studie Od adaptace na změnu klimatu ke klimatické odolnosti se zaměřuje na zásadní proměnu uvažování o tom, jak se společnost vyrovnává s dopady klimatické změny. Nejde o další přehled dílčích technických opatření, ale o hlubokou analýzu toho, proč dosavadní přístup k adaptaci naráží na své limity a proč je nutné chápat adaptaci jako dlouhodobé posilování odolnosti společnosti, institucí i komunit.

Studie vychází z jednoduchého, ale zásadního konstatování: i kdyby se podařilo výrazně zrychlit snižování emisí skleníkových plynů, dopady změny klimatu budou v příštích desetiletích sílit. Adaptace proto není alternativou k mitigaci (snižování emisí skleníkových plynů), ale její nevyhnutelnou součástí. Klimatická rizika se neprojevují odděleně, ale v kombinacích, které zesilují jejich dopady.

Zvláštní pozornost studie věnuje psychosociálním dopadům změny klimatu, které zůstávají v adaptačních strategiích často opomíjené. Studie připomíná, že extrémní teploty a klimatické stresory jsou spojovány také se zvýšením agresivity, domácího násilí a kriminality, přičemž tyto dopady se koncentrují v sociálně znevýhodněných lokalitách. Nejvíce zasaženi jsou senioři, děti, lidé s nízkými příjmy a osoby žijící v energeticky neefektivním nebo přelidněném bydlení.

Dalším zásadním tématem je tzv. chybná adaptace. Studie detailně popisuje situace, kdy opatření přijatá s cílem snížit dopady klimatické změny ve skutečnosti vytvářejí nové problémy nebo přesouvají rizika jinam. Klimatizace může krátkodobě chránit před horkem, ale zároveň zvyšuje energetickou náročnost, prohlubuje sociální nerovnosti a v krizových situacích se může stát dalším zdrojem zranitelnosti.

Klíčovou roli v tomto pojetí hrají vztahy, důvěra, spolupráce, vzdělávání a zapojení veřejnosti. Český příklad vychází z výzkumu reakcí obcí na povodně v roce 2024, založeného na kvalitativních rozhovorech se zástupci samospráv a institucí. Perspektiva starostek a starostů odhalila, že klíčovým faktorem zvládání krize nebyla pouze technická připravenost, ale především kvalita vztahů, schopnost sebeorganizace a míra důvěry mezi obyvateli, samosprávou a institucemi.

tags: #dopady #zmeny #klimatu #a #zranitelnost #v

Oblíbené příspěvky:

• Využití hydroxidu sodného
• Seminární práce: Biomasa, ekonomie a ekologie
• Cíle škol v přírodě
• Sójové svíčky a udržitelnost
• Tipy a triky pro recyklaci