Dopady Změny Klimatu na Zemědělství v České Republice

Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.

Projevy Změny Klimatu v České Republice

V současnosti zaznamenáváme v ČR značné výkyvy počasí na lokální i celostátní úrovni. Četnější jsou extrémy v podobě přívalových srážek nebo bezesrážkových období, které vedou k povodním či dlouhodobému suchu, častý je poměrně nový fenomén přívalových (bleskových) povodní. Vedle toho dochází ke zvyšování průměrných teplot vzduchu i povrchových vod, k posunům fenologických fází organismů, prodlužování vegetačního období a ke změnám rozložení srážek v průběhu roku (a to i při obdobných celoročních úhrnech).

Zvýšené teploty způsobují vyšší výpar a následně pokles stavů hladiny podzemních vod na většině území ČR, vysychání půd a pokles průtoků ve vodních tocích. Vysoce nadnormální teploty a nízké srážky zaznamenáváme zejména od roku 2014, deficit srážek za roky 2014 až 2015 již přesahuje 200 mm a důsledky se začínají projevovat prakticky ve všech oblastech života ― od zemědělství a lesnictví až po individuální i hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou.

Stále častěji se budeme setkávat s extrémními projevy počasí, jako je sucho, povodně, vlny veder, lesní požáry a například i pozdní jarní mrazy. Měnící se klima v Česku i ve světě přináší výrazné dopady zejména na zemědělství. Pro zemědělce to představuje obrovskou výzvu. Musí zajistit potravinovou produkci navzdory extrémům počasí, suchu či přívalovým dešťům.

Extrémní Projevy Počasí a Jejich Dopady

Oproti 60. letům 20. století vzrostla průměrná teplota o 2,2 °C, ztrojnásobil se počet tropických dnů (nad 30 °C) a zažíváme 7krát víc tropických nocí (nad 20 °C). Z jednoho či dvou horkých dnů v minulosti se stal celý týden. Množství srážek se dlouhodobě nemění, proměňuje se ale jejich charakter - teplejší atmosféra pojme více vodní páry, což vede k intenzivnějším srážkám (za pár hodin v létě spadne tolik vody, kolik běžně spadne za měsíc).

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Českou krajinu budou častěji ohrožovat požáry. Pokud se jich objeví v jeden čas více na jednom místě, hasiči nemusejí stíhat a může nastat problém. Monokultury, zejména ty smrkové, jsou nestabilní a náchylné na sucho, větrné kalamity nebo napadení škůdci. Problému přispívá i nevhodné hospodaření s lesy, zejména pasečné hospodaření (holoseče). Jedná se o způsob těžby dřeva, při kterém se plošně odstraní porost, čímž dochází k expozici půdy slunci a větru a její degradaci (znehodnocení). V důsledku pasečného hospodaření dochází k poškození lesních ekosystémů, jejich ekologických funkcí a konečně i produkci dřeva a ekonomické hodnoty.

Důsledky Sucha na Vodní Toky

Zatímco v minulosti sucho způsobovalo delší období bez srážek, dnes se přidává i odpařování vody z krajiny způsobené vysokými teplotami vzduchu. S obdobími sucha se česká krajina potýkala i v minulosti, nikdy však v takovém měřítku, jako dnes. Rok 2018 byl jedním z řady extrémně horkých a suchých let. Průměrná roční teplota vzduchu na území ČR (9,6 °C) byla o 1,7 °C vyšší než normál let 1981-2010. Roční srážkový úhrn na území ČR za rok 2018 (522 mm) činil pouhých 76 % normálu let 1981-2010.

Sníží-li se takto dramaticky průtok jakékoli řeky, dojde k několika paralelním procesům: mělká a pomalu plynoucí/stojatá voda je teplotně nestabilní, snáze se zahřeje (takže Sázava měla v letních měsících běžně více než 20 stupňů Celsia), ale v noci stejně tak rychleji vychladne; podobně nestabilní je obsah kyslíku. Voda v takovém toku ztrácí kvalitu, její obyvatelstvo, rostliny i živočichové, přichází v důsledku souběhu všech těchto procesů o své životní podmínky, o biotopy, o možnost úkrytu před predátory atd. Ohroženy jsou i další, navázané organismy. Celkově tedy vidíme, že (hydrologické) sucho neznamená jen “málo vody”, ale komplexní ohrožení životaschopnosti celého říčního ekosystému, který je již tak suchem poškozován.

Výskyt Zemědělského Sucha v Letech 2015-2022

Výskyt zemědělského sucha pro jednotlivé roky (2015-2022) dobře dokumentují mapy znázorňující počet dnů s nasycením půdy pod 50 % polní kapacity půdy (vlhkost půdy, kterou půda udrží po zalití a infiltraci). Tato hodnota indikuje již bod snížené dostupnosti vody pro rostliny a upozorňuje na stav sucha. Celkový počet dnů za hodnocené období je jedním z vhodných parametrů, jednoduše popisující výskyt sucha v daném místě a čase.

Změny v Zemědělské Výrobě

Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Obhospodařované umělé ekosystémy - (intenzivní zemědělská výroba) budou ohroženy zejména v nižších oblastech, kde je již nyní limitujícím faktorem dostupnost vody a kde je možné očekávat významný nárůst stávajících i nově migrujících patogenů. Zatímco před 100 lety byla jižní Morava nejvýnosnější oblastí z pohledu zemědělců, tak dnes to zdaleka neplatí. A už to není ani Haná a Polabí. Naopak v posledních letech byly produkčně velmi úspěšné vyšší polohy jako Českomoravská vrchovina, kde se dříve mluvilo o tom, že končí chleba a začíná kamení.

V letech 2011-2012 a 2018, kdy bylo velké sucho, byl také velký propad ve výnosech plodin, a to až pod úroveň 60. let 20. století. Při tom nejhoršími scénáři může být ke konci století postiženo suchem až 80 % výměry pěstování pšenice. Pěstování pšenice by tak přestalo být výhodné.

Adaptace Zemědělství na Změny Klimatu

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.

Zásadní roli v adaptaci bude hrát obnova krajiny, efektivní hospodaření s vodou, šlechtění odolnějších odrůd i využití moderních technologií. Odborníci ale varují před tím, že některým změnám, jako jsou častější sucha, extrémní výkyvy počasí nebo posuny vegetačních období, se už nelze vyhnout a jistá nestabilita v produkci je reálná.

Adaptace podle něj už probíhá, ale její tempo musí zrychlit, aby české zemědělství zůstalo konkurenceschopné i v klimaticky náročnější budoucnosti. Adaptace je dlouhodobý proces. Změna klimatu se týká nás všech. Nejvíce ale dopadá na ty, kdo ji ovlivňují nejméně. Zejména oblasti Afriky a Blízkého východu jsou změnami klimatu těžce zasažené.

Čtěte také: Čad čelí klimatickým změnám

Možnosti Zlepšení Stav

Zvýšit kvalitu půdy a stabilitu krajiny můžeme různými krajinnými úpravami (např. zasakovacími příkopy, remízky, vodními plochami, mokřady, zatravněnými údolnicemi a polními cestami lemovanými keři a vhodnou zelení), bezorebnými technikami a organickým zemědělstvím, diversifikací plodin a jejich vhodným střídáním, pěstování polykultur, zvýšením obsahu humusu v půdě aplikací organických hnojiv, přímým využitím hodpodářských zvířat (např. často se hovoří o absenci orby, jako o příkladu nehospodárného nakládání s půdou.

Adaptace na Zemědělské Sucho

Na zemědělské sucho, které se stává součástí našeho klimatu, a které již bohužel nemůžeme počítat mezi náhodné hydrometeorologické extrémy se lze adaptovat např. upravenými technologickými postupy pěstování plodin s využitím organické hmoty v půdě, snahou o snížení neproduktivního výparu (evaporace) např. To, že se nelze adaptovat z roku na rok je zřejmé, stejně jako fakt, že adaptace vyžaduje mnohdy náročnou změnu technologií, myšlení a přináší nové okruhy problémů. Klimatický vývoj je však velmi nepříznivý a scénáře jeho budoucího vývoje optimismus nenabízí.

Přehlížené Plodiny a Genetická Rozmanitost

Jsou naše potravinové systémy dostatečně odolné a stabilní, aby zvládly měnící se klima? Politici, vědci a zemědělci čelí výzvě, jak zvýšit produkci potravin bez negativních dopadů na životní prostředí a zhoršování klimatické krize, která sama o sobě přispívá k nedostatku potravin. Podle Organizace spojených národů musíme v příštích letech zvýšit produkci potravin o 40-50 %, abychom nakrmili rostoucí populaci. Problém je, že změna klimatu ohrožuje mnoho našich oblíbených potravin.

Všechny naše potravinové systémy jsou v ohrožení. I optimistické scénáře počítají s variantou, že v důsledku globálního oteplování bude pěstování plodin, které dnes dominují našim jídelníčkům, mnohem těžší a ztráty na výnosech mohou být zničující.

A jak už to tak bývá, jednoduché řešení, jak se přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám, nabízí příroda sama - genetickou rozmanitost. Některé rostliny sice špatně snáší narůstající teploty a sucho, ale nemusí to platit pro všechny jejich odrůdy. Naopak, zapomenuté nebo opomíjené plodiny, které výzkumná i pěstitelská komunita dlouho ignorovala, mohou v takových podmínkách výrazně lépe prosperovat a zpestřovat náš jídelníček.

Našim talířům dnes dominují tři plodiny: pšenice, rýže a kukuřice, které představují 50 % našich kalorií. Brambory, ječmen, sója, cukr a palmový olej pokrývají dalších 25 % našeho příjmu kalorií.

tags: #dopady #změny #klimatu #na #zemědělství #v

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická rizika malých letišť v ČR
• Dopad světelného znečištění na rostliny
• Informace o nádraží v Příboře
• Komunální odpad Vsetín
• Vliv územního plánu na život