Klimatické změny: Co říkají vědci a jaká je realita?

Vědci varují už 30 let svět, že se klima Země mění, „jsme už ale ve stavu, kdy jsou informace o klimatickém systému většinově pesimistické. My můžeme jen optimisticky předpokládat, že se lidstvo vzpamatuje a že s tím začne něco dělat.“

Změny klimatu jsou neodvratné.

„Všechny zprávy IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu) od roku 1990 obsahují varianty možných řešení, a taky říkají, co by lidstvo mělo dělat… Když mi někteří vyčítají, že chceme poroučet větru, dešti, tak odpovídám, my ale chceme jen to, aby to člověk dělat přestal. Tím, že mění chemické složení atmosféry spalováním fosilních paliv. Přestaňme negativně ovlivňovat klima, nechme ho svému přirozenému vývoji. To ale neznamená, že by se mělo pak rapidně ochlazovat nebo přestat extrémy počasí. To je totiž pro střední Evropu zcela přirozený jev.“

Klimatolog by si pak přál, abychom nebrali aktuální změnu jako nějaké příkoří, ale jako příležitost. „Třeba k tomu, abychom si spravili ovzduší, které dýcháme… a kterému říkáme smog, který je z velké části způsobený spalováním fosilních paliv, stejně jako klimatické změny.“

Kolik času máme na to, abychom s tím „něco“ udělali? „Kdybychom teď hned globálně zastavili veškeré antropogenní emise skleníkových plynů, tak se nám dalších 20-30 let bude klima dál zhoršovat. To je setrvačnost klimatu. Takže pokud to budeme dělat pomaleji, což je víc než pravděpodobné, tak bude třeba na adaptaci klimatu minimálně 50 let.“

Čtěte také: Řešení problému černé skládky

Podle Tolasze už dnes taky víme, že abychom do roku 2100 zůstali v globální teplotě pod psychologickou hranicí 1,5-2 °C, na které se lidstvo (víceméně) dohodlo v Paříži, je téměř nesplnitelné.

„Klimatologové totiž už vědí, že jsou ty 2 °C do konce století téměř nesplnitelné, ale z hlediska politických a mezinárodních dohod jsme nastaveni na rozdíl 3-4 °C, a to patřím k těm optimističtějším klimatologům,“ říká.

Tyto názory klimatologa vycházejí i z IPCC, tedy organizace, která nevydává doporučení, pouze analyzuje. Takže se taky dozvíte, že když budeme emise zvyšovat celé 21. století, tak na jeho konci bude rozdíl globální průměrné teploty 7-8 °C (proti předprůmyslovému stavu). Nebo když začneme v roce 2030 snižovat emise a na nulu se dostaneme v roce 2080, tak bude rozdíl teplot jen 4 °C. Tohle vše tak politici velmi dobře vědí.

Evropa se na globálních emisích opravdu podílí jen 9 %. „Pokud by v tom Evropa zůstala sama a snížila by emise na uhlíkovou nulu, tak to klimatu jako takovému nepomůže. Pokud se nebudou stejně chovat asijské země, které dnes mají vysoké emise, ale taky (za 20-30 let) Afrika a Jižní Amerika,“ dodává Radim Tolasz.

Kritika a kontroverze

Americký vědec, jeden z předních světových autorit na kvantovou mechaniku a nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2022 John F. Clauser se minulý týden stal členem správní rady vědecké koalice CO2 a vědu o klimatu označil za „masivní a šokující novinářskou pseudovědu“. Vědec a nositel prestižní Wolfovy ceny za fyziku se domnívá, že často proklamovaný příběh o klimatické krizi je „podvod prosazovaný globální elitou“ a jejími spojenci v korporátních médiích.

Čtěte také: Dopis Škoda Emise: Co se v něm píše?

„Populární vyprávění o změně klimatu odráží nebezpečnou korupci vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí. Chybující klimatická věda se stala masivní a šokující novinářskou pseudovědou,“ uvedl Clauser v prohlášení, které vydal v rámci svého zvolení do správní rady vědecké koalice CO2.

Kvůli „záchraně planety“ veřejnost musí počítat se zvýšením daní a snížením kvality života, dodává Clauser. „Podle mého názoru žádná skutečná klimatická krize neexistuje,“ doplnil Clauser s tím, že tuto „pseudovědu“ propagují podobně pomýlení obchodní a marketingoví agenti, politici, vládní agentury a ekologové.

Clauser není prvním držitelem Nobelovy ceny, který zpochybňuje ustálený vědecký a politický narativ o změně klimatu. Světovou klimatickou deklaraci podepsalo přes 300 profesorů a vědců, kteří se zabývají klimatem. Manifest uvádí, že klimatické modely „nejsou ani vzdáleně věrohodné jako nástroje globální politiky“ a vliv skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, se přeceňuje.

Nicméně, je důležité zdůraznit, že většina vědecké komunity se shoduje na tom, že klimatické změny jsou reálné a způsobené lidskou činností.

Dopady klimatických změn

Švýcarské ledovce se zmenšily už o 10 % a do konce století by měly přijít až o 90 % svého objemu.

Čtěte také: Vzory dopisů ze školy v přírodě

„Takováto zpráva opravdu souvisí se změnou klimatu. To už nepopírá nikdo, spor (veřejnosti) je akorát o tom, jak k aktuální změně přispívá člověk,“ říká v Interview Plus vedoucí oddělení klimatických změn ČHMÚ.

Klimatolog Tolasz upozorňuje i na další omyl, ve kterém si lidé říkají, že letošní zima byla extrémně chladná. „Ale ona nijak nevybočovala z průměru, dokonce byla teplejší než by odpovídalo dlouhodobým průměrům. Když je najednou normální léto i zima, tak se nám zdá, že je to extrémní počasí.“

V široce citované studii o dopadu klimatických změn na ekonomický růst, publikované loni v dubnu v časopise Nature, je zřejmě zásadní chyba. Odhalili ji vědci z několika amerických univerzit, kteří si všimli, že údaj o míře možných ekonomických škod je podivně vysoký, a našli i příčinu.

Značně nadsazený údaj o míře škod, které klimatická změna může do konce století způsobit, ovšem mezitím stihl vyděsit ekonomy a zařadit se mezi materiály, z nichž vycházejí důležité globální instituce.

Sucho a hospodaření s vodou

Jak si ale má člověk „přebrat“ informaci odborníků o suchu, když půlku léta pršelo? „Letos to vypadá, že budeme mít srážkově průměrný rok, ale posledních pět let bylo srážkově podnormálních, dokonce i extrémně, a tak krajině voda chybí.“

„Dlouhodobě říkáme, že u nás prší vlastně pořád stejně (kromě posledních pěti let), ale sucho souvisí i s tím, jak s vodou hospodaříme v krajině. A dlouhá léta jsme se ji snažili dostat co nejrychleji pryč. Druhá věc je vyšší teplota, tedy i vyšší výpar, a tak voda, i při normálních srážkách, prostě v krajině chybí,“ vysvětluje klimatolog.

Možnosti řešení

Podle řad českých politiků nedává smysl, aby Evropa a Česko zavádělo opatření omezující emise, když to neudělá zbytek světa. „Říkám to taky, ale když to uděláme, pomůžeme i sami sobě v tom smogu a v tom, co dýcháme.“

Změnit se musí celý svět.

tags: #dopis #25000 #vědců #z #184 #zemí

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální dopady elektroodpadu
• Manželství v ohrožení života: Podrobný průvodce
• Okolí Temelína
• Legislativa pro ekology ve Zlíně
• Legislativa ČR ohledně nebezpečného odpadu