Dopad dopravy na životní prostředí v České republice

V roce 1829 George Stephenson poprvé v Anglii předvedl svoji parní lokomotivu. V roce 1885 Carl Friedrich Benz poprvé sestrojil vůz se spalovacím motorem. V roce 1897 Rudolf Diesel poprvé zkonstruoval naftový motor. V roce 1903 bratří Wrightové poprvé vyzkoušeli své motorové letadlo. Jistě nikdo netušil, že jejich vynálezy se ve dvacátém století stanou hrozbou pro životní prostředí, ale i pro člověka samotného.

Znečištění ovzduší

Doprava je jedním z významných zdrojů znečišťování ovzduší. Prostřednictvím tohoto zdroje se do ovzduší dostávají především oxidy dusíku (zejména oxid dusičitý), suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 (prachové částice), oxid uhelnatý a uhlovodíky. Všechny výše uvedené znečišťující látky mají řadu negativních dopadů na lidské zdraví i vegetaci. Platná legislativa pro ně stanovuje imisní limity, které však nejsou na řadě míst (města, okolí frekventovaných komunikací) plněny. Kromě toho je jejich neplněním ČR vystavena možnosti sankcí ze strany Evropské Komise.

Průměrný automobil každoročně vypustí do atmosféry tolik oxidu uhličitého, že to více než 4× přesahuje jeho vlastní hmotnost. Průměrný český i moravský osobní automobil jezdí méně, každoročně způsobí exhalace zhruba 1,7 tuny oxidu uhličitého. Doprava dále zamořuje ovzduší oxidem uhelnatým, oxidy dusíku, uhlovodíky a polétavým prachem. Podílí se na tvorbě tzv. fotochemického smogu. Moderní katalyzátory sice snižují množství emisí, ale pouze u zahřátého motoru. Například pokud automobil urazí cestu kratší než asi 4 km, nepracuje katalyzátor tak, jak by měl. Právě v městském provozu je přibližně čtvrtina cest kratší než tato vzdálenost, a katalyzátor tak není dobrým nástrojem na snižování emisí. Dnešní benziny jsou bezolovnaté, ale zase obsahují více jiných škodlivých látek.

Opatření ke snížení znečištění ovzduší způsobené dopravou jsou proto nezbytnou součástí strategických dokumentů v oblasti ochrany ovzduší - Národního programu snižování emisí (NPSE) a Programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO). Realizace opatření by měla být řešena koncepčně a se zohledněním celé řady aspektů kvalitního života ve městech (životní prostředí, bezpečnost, pohodlí, parkovací plochy, alternativní způsoby dopravy, kvalitní hromadná doprava, atd.). Takové koncepční řešení nabízí např. plány udržitelné městské mobility nebo Smart Cities.

Tabulka škodlivin vznikajících při automobilové dopravě a jejich negativní vlivy:

Tabulka uvádí škodliviny vznikající při automobilové dopravě a jejich negativní vlivy.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Emise z výfuků jsou pro naše zdraví škodlivější než emise z letadel, lodí nebo z elektráren. Jsou vypouštěny v bezprostřední blízkosti lidí a na kvalitu ovzduší ve městech tak mají často největší vliv. Zhoršená kvalita ovzduší způsobuje přibližně 10-20krát více předčasných úmrtí než dopravní nehody a stojí za růstem vážných onemocnění. Celkové roční škody ze znečištěného vzduchu odhaduje světová banka na 5 % HDP.

Hluková zátěž

Dvacet až třicet procent obyvatel, především ve městech, je vystaveno nadlimitní hladině hluku (65 dB). Škody způsobené hlukem se v rámci Evropské unie odhadují na desítky miliard eur vinou snížené schopnosti pracovat, nemocí a úmrtí.

Dlouhodobá expozice nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Proti nadměrnému hluku z dopravy se můžeme bránit. Na místní úrovni má hluk na starosti Krajská hygienická stanice. Jejím úkolem je dohlížet na dodržování hlukových limitů a řešit případy, kdy dojde k jejich překročení.

Další negativní dopady

I kdyby naše vozidlo nevypouštělo skoro žádné škodliviny, skoro žádné emise CO2, stále zůstává řada negativních dopadů - bariérovost (fragmentace prostoru - města i krajiny), hluk, ohrožení lidí a zvířat (srážky se zvířaty, úmrtí při dopravních nehodách), zábor přírodních míst na stavbu nových silnic, dálnic, obchvatů, narušení migračních tras (koridorů) zvěře v souvislosti se stavbou nových silnic, energie a materiály potřebné na výrobu aut atd.

Auto zabere na parkovišti místo pro cca 10-14 kol. Při výrobě auta se spotřebuje takové množství energie, které je potřeba pro výrobu 70-100 jízdních kol. Ročně zemře na následky dopravních nehod kolem 1 milionu lidí.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Významným negativním jevem dopravy, který dosud nebyl příliš brán v úvahu, je také rozčlenění (fragmentace) lokalit výstavbou dopravní infrastruktury, kde se vyskytují ohrožené druhy rostlin a živočichů. Fragmentace přírodních lokalit dopravní infrastrukturou způsobuje úbytek životního prostoru živočichů.

Udržitelná doprava a řešení

Mnohdy skutečně nevystačíme s pěším a cyklistickým provozem, městskou hromadnou dopravou nebo s využitím regionálního integrovaného dopravního systému. Kromě těchto zřejmých pilířů dopravy šetrné k životnímu prostředí je tu ještě jeden - sdílení vozidel, tzv. car-sharing, který nám umožní zažívat luxus života bez vlastnictví auta a přitom požívat jeho výhod.

Podporujeme a prosazujeme proto nejen budování cyklistických stezek z center na okraje měst, ale i plnohodnotnou plošnou integraci prvků cyklistické infrastruktury a zklidňování dopravy v zastavěném území. Podobně jezdíme na kole i na vesnicích a malých městech, kde beztak hromadná doprava není. Jiná věc je ježdění zbytečné, jen pro zábavu, v chráněných územích, ale i jinde, kde cyklisté ruší, ba ohrožují chodce, kteří tam přišli za klidem, odpočinkem, přírodou. Může také vadit přírodě samé. Přinejmenším pokyny státní ochrany přírody musíme respektovat.

Nejvhodnějším druhem veřejné dopravy je vlak. Naše železniční síť patří zatím k nejhustším v Evropě, stojí za to její rozsah zachovat a postupně modernizovat.

Elektromobily mohou navíc vyrovnávat výkyvy spotřeby elektřiny - nabíjet se, když je jí přebytek, vracet ji, když je o ni nouze a je drahá. Nejnovější výpočty ukazují, že průměrný elektromobil v Evropské unii je z hlediska dopadu na klima již dnes téměř třikrát lepší než ekvivalentní konvenční automobil.

Čtěte také: Životní prostředí a pyrotechnika

Pokud je to možné, dáváme v práci přednost virtuálním schůzkám, konferencím přes počítač, telefony, videokonferenční hovory. Osobní kontakt je sice nenahraditelný, ale často se už nemusíme sjíždět přes celý kraj či přes celou republiku.

Nemůžeme-li se bez motorového vozidla obejít, měli bychom být aspoň ohleduplní vůči ostatním živým tvorům tím, že naše vozidlo bude mít dobře seřízené spalování (zejména má-li vstřikovací čerpadlo). Ostatně, to znamená také úspornější provoz. A ovšem i tím, že se snažíme jezdit s co nejmenší spotřebou. Tedy pomalu (podstatně klesá odpor vzduchu), na odpovídající rychlostní stupeň (spotřeba je dána i dráhou, kterou urazí písty ve válcích), s co nejvíce nahuštěnými pneumatikami a ovšem s vypínáním motoru, kdykoliv není zrovna potřeba pro pohon auta.

tags: #dopad #dopravy #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Opuštění stanoviště: Co je legální?
• Řešení klonování v důsledku znečištění
• Kompostování shnilých jablek
• Dopady narušení oběhu látek
• Kompostovací toalety: princip a využití