Nehoda pod vlivem alkoholu je situace, kterou snad žádný řidič nechce nikdy zažít. V realitě se však stává bohužel až příliš často, dle statistik je každá čtrnáctá nehoda pod vlivem alkoholu.
V České republice jsou právní normy týkající se řízení pod vlivem návykové látky striktní. Řízení a nehoda pod vlivem alkoholu je vážná záležitost, která může mít zásadní následky. Situace je o to vážnější, pokud za takového stavu zaviníte dopravní nehodu s ublížením na zdraví či dokonce úmrtím.
V kontextu řízení pod vlivem alkoholu je důležité vědět, za jakých okolností se viník dopustí pouze přestupku a kdy naopak už trestného činu. Konkrétně, pokud usednete za volant s hladinou alkoholu v krvi přesahující 1 promile, dopouštíte se trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, a to bez ohledu na to, zda při tom způsobíte dopravní nehodu či nikoliv.
V případě, že způsobíte nehodu pod vlivem alkoholu a zraníte třetí osobu, tak že poškozená osoba bude omezena v běžném životě v důsledku utrpěného zranění po dobu delší než 7 dní, nehodu je možno klasifikovat na trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti.
Při vyšetřování dopravní nehody pod vlivem alkoholu jsou určité postupy a kroky, které policie musí dodržovat. V první řadě je to zjištění závažnosti zranění ke stanovení toho, zda půjde o přestupek nebo trestný čin. Souvisejícím krokem je zjištění, kdo předmětnou dopravní nehodu zavinil. K tomuto účelu je v nejasných či spornějších případech nechává vypracovat znalecký posudek z oboru dopravy. Tento posudek detailně popíše průběh nehody z dostupných informací a podkladů.
Čtěte také: Snahy o snížení emisí v dopravě
Celý proces vyšetřování dopravní nehody je nezbytný k tomu, aby byly zjištěny všechny podstatné skutečnosti, a aby bylo možné předat věc obecnímu úřadu k vedení přestupkového řízení v případě podezření na přestupek nebo v případě podezření z trestného činu zahájit trestní stíhání a po skončení vyšetřování předat věc státnímu zastupitelství.
Zavinění dopravní nehody se zraněním, zejména pokud je to nehoda pod vlivem alkoholu, je vážným činem s potenciálně závažnými důsledky pro viníka. V průběhu trestního řízení pro nehodu pod vlivem alkoholu zcela zásadní zaujmout proaktivní postoj. Základem je aktivní komunikace s orgány činnými v trestním řízení a současně efektivní vedení vlastní obhajoby.
Tento krok vyžaduje splnění určitých podmínek, jako je plné doznání viny, maximální součinnost při odškodňování poškozeného, dobrovolný závazek ke zdržení se řízení na určitou dobu, resp. příspěvek do fondu na pomoc obětem trestné činnosti. Každý případ je jedinečný a soud pečlivě zvažuje veškeré okolnosti nehody, včetně hladiny alkoholu v krvi, způsobené škody a intenzitu případných zranění zúčastněných osob.
V závislosti na těchto okolnostech mohou být uloženy různé tresty, od vysokých finančních sankcí, podmíněného trestu odnětí svobody, až po zákaz řízení motorových vozidel. Obecně lze říci, že v případě, kdy se stane nehoda pod vlivem alkoholu, je zákaz řízení pravidlem a otázkou je pouze jeho délka.
Každý řidič motorového vozidla je ze zákona povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla, známé jako povinné ručení. Toto pojištění pokrývá pojištěným vozidlem způsobené škody na majetku a zdraví třetích osob.
Čtěte také: Více o dopravní ekologii
Pojišťovna, která poškozeným poskytuje plnění, má však v určitých případech právo požadovat od viníka dopravní nehody náhradu vynaložených prostředků. Tento nárok pojišťovny se nazývá regresní nárok. Právě dopravní nehoda pod vlivem alkoholu je jedním z případů, kdy dochází k uplatnění práva regresu.
V každém případě lze doporučit obrátit se na advokáta se specializací na dopravní nehody, a to ideálně již v počáteční fázi řešení věci. Advokát, který je dobře seznámen s vaším případem a současně má potřebné znalosti a zkušenosti v řešení dopravních nehod, by Vám měl být schopen poskytnout potřebnou právní pomoc a provést Vás skrze celé následné trestní řízení.
Kdy by Vám měl pomoci zvolit nejvhodnější kroky k efektivní obhajobě při řešení nehody pod vlivem alkoholu. V situaci, kdy je vámi zaviněna nehoda pod vlivem alkoholu, může být právní zastoupení zkušeným advokátem klíčové. V konečném důsledku může správná obhajoba vést k mírnějšímu trestu.
Řízení pod vlivem návykové látky, zejména alkoholu, představuje vážné riziko nejen pro bezpečnost na silnicích, ale také pro řidiče z hlediska hrozícího postihu. V České republice platí nulová tolerance alkoholu za volantem a v podstatě jakákoliv zjištěná hladina alkoholu v krvi řidiče může vést k vážným následkům. Dokonce i při hladině alkoholu v krvi nižší než 0.3 promile se jedná o přestupek, který může vést k vysokým sankcím.
Řidiči, u kterých je zjištěna hladina alkoholu v krvi nižší než 0,3 promile, jsou vystaveni riziku vysokých sankcí. Pokud je řidiči naměřena hladina alkoholu v krvi vyšší než 0,3 promile, sankce se také v rámci přestupkového řízení rozšiřují o přidělení trestných bodů. V případě, kdy je řidiči zjištěna hladina alkoholu v krvi vyšší než 1 promile, věc je již obvykle řešena v rámci trestního řízení. V takovém případě o vině a trestu rozhodují soudy.
Čtěte také: Dopad Dopravního podniku na ovzduší
Řidiči může být uložen peněžitý trest, jejíž výši určí soud na základě specifických okolností (v rámci desetitisíců korun), dále je pravidelně ukládán trest zákazu řízení na dobu v délce podle okolností v rozpětí jednoho až deseti let a v krajních extrémních případech (např. Hranici mezi tím, kdy se při řízení pod vlivem návykové látky jedná o přestupek nebo trestný čin představuje míra ovlivnění řidiče alkoholem, kdy tato hranice je ustálena na hodnotě 1 promile alkoholu v krvi.
V případě, kdy je řidič přistižen při řízení pod vlivem návykové látky a je mu naměřena hladina alkoholu v krvi menší než 1 promile, tak je to považováno za přestupek. Pokud je zraněná osoba neschopna svého obvyklého života po dobu delší než 7 dní, jedná se o trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti. Konečný trest pro řidiče nelze předvídat, jelikož záleží na mnoha okolnostech.
Mezi tyto okolnosti patří míra ovlivnění alkoholem, která může značně ovlivnit závažnost trestu. Je důležité si uvědomit, že v takovém případě trest může zahrnovat nejen peněžitý trest a zákaz řízení, ale v některých případech i trest odnětí svobody. Způsobení zranění pod vlivem alkoholu je významné přitěžující okolnost.
Zákon stanovuje, že každý řidič je povinen se podrobit dechové zkoušce na pokyn strážníka. Odmítnutí této zkoušky je považováno za přestupek a je spojeno s významnými sankcemi. Zákon stanovuje, že každý provozovatel motorového vozidla musí mít sjednané povinné ručení, které kryje škodu způsobenou viníkem nehody poškozenému. Pokud je však řidič přistižen při řízení pod vlivem návykové látky, ať už s hladinou alkoholu nad nebo pod 1 promile, pojišťovna uhradí škodu poškozenému, ale bude uplatňovat tzv.
Regresní nárok je právo pojišťovny vymáhat od viníka nehody náhradu za částku, kterou vyplatila poškozenému. Řízení pod vlivem návykové látky je častou příčinou uplatnění regresního nároku pojišťovnou.
Klíčem k úspěšnému zvládnutí trestního stíhání za řízení pod vlivem návykové látky je aktivní přístup. Správně vedená obhajoba může významně zmírnit trest, což je pro většinu řidičů klíčové. V tomto procesu je neocenitelnou pomocí advokát specializující se na trestní právo, ideálně s důrazem na dopravní nehody. Advokát vám poskytne nezbytné rady a zastupování před soudem i policejním orgánem.
Navíc, advokát vám také pomůže s přípravou vaší obhajoby, včetně shromažďování důkazů, a vypracování strategie obhajoby. Doporučení se vyhnout řízení pod vlivem návykové látky je samozřejmě základním pravidlem, které by měl dodržovat každý řidič. Avšak pokud se přesto ocitnete v situaci, kdy čelíte právním důsledkům za takové jednání, je důležité vědět, jak postupovat.
Čelit obvinění z řízení pod vlivem návykové látky může být nesmírně stresující a náročné. Kromě běžných každodenních činností existují i činnosti, jejichž provádění vyžaduje mj. soustředění, přesnost pohybů a schopnost předvídat. Návykové látky mají tendenci tyto požadované schopnosti značně narušovat, v důsledku čehož může dojít ke škodám na majetku nebo dokonce i zdraví jiných osob.
Vykonávání takovýchto činností ve stavu vylučujícím způsobilost, který si určitá osoba přivodila vlivem návykové látky, považuje Zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále TZ) ve svém § 274 za trestný čin, který nese označení „Ohrožení pod vlivem návykové látky“ a je řazen do kategorie trestných činů obecně nebezpečných.
Okruh činností, při jejichž výkonu ve stavu vylučujícím způsobilost se dotyčná osoba dopouští trestného činu, je v trestním zákoníku vymezen poměrně široce. Podstatné je, že takováto činnost může potenciálně ohrozit život nebo zdraví lidí, případně vést ke škodě na majetku ve výši 500.000 Kč (ke spáchání tohoto trestného činu pak stačí pouze ohrožení těchto hodnot, není nutné, aby došlo skutečně k porušení těchto hodnot).
Nejvyšší soud (dále NS) judikoval, že zaměstnáním nebo jinou činností se rozumí „takové zaměstnání nebo činnost, jejíž bezpečný výkon vyžaduje soustředěnou pozornost a schopnost správně vnímat a pohotově reagovat na vznikající situaci, přičemž i menší oslabení těchto schopností vlivem návykové látky vyvolává možnost ohrožení chráněných zájmů určitého rozsahu a intenzity (ohrožení života nebo zdraví lidí, tj. více osob, nebo možnost vzniku značné škody na majetku).
Za typickou činnost v tomto smyslu se považuje řízení motorového vozidla, které vyžaduje schopnost soustředění, správných a včasných vjemů a pohotových reakcí na situaci vznikající v dopravním provozu.“ Činnosti, o kterých § 274 TZ hovoří, nejsou tedy samy o sobě zakázané, naopak, spousta z nich je potřebných. Ve stavu vylučujícím způsobilost jsou však potenciálně velmi nebezpečné.
Trestní zákoník potom v § 274 myslí pouze na ty případy nezpůsobilosti, které si osoba, která tyto činnosti koná, přivodila vlivem návykové látky. Tohoto trestného činu se pak nejčastěji dopouštějí řidiči motorových vozidel, kteří řídí svá vozidla pod vlivem alkoholu a právě k těmto případům se rovněž vztahuje poměrně bohatá judikatura Nejvyššího soudu.
Je v podstatě již notoricky známou skutečností, že judikatura považuje v případě požití alkoholu za hranici nezpůsobilosti případy, kdy obsah alkoholu v krvi řidiče dosáhne nejméně 1,00 g/kg tedy 1 promile. Nejvyšší soud tuto hranici opakovaně zdůvodňuje tím, že s ohledem na poznatky lékařské vědy platí, že ani nadprůměrně disponovaný řidič není při této hladině alkoholu v krvi schopen bezpečně řídit motorové vozidlo.
I přes tuto skutečnost vyvstává v praxi mnohdy otázka ohledně toho, jakými prostředky lze nezpůsobilost řidiče k řízení motorového vozidla prokázat. Nejvyšší soud v této věci vychází z ustanovení § 2 odst. 5 a 6 Trestního řádu (TŘ), která se týkají dokazování. Nezpůsobilost řidiče tedy nemusí být nutně prokazována krevní zkouškou, ale je možné prokázat ji i jinými důkazy, jako jsou svědecké výpovědi policistů, spolujezdců, lékařů, kteří prováděli lékařské vyšetření, svědecké výpovědi obviněného, jeho způsob chování (např. držení rovnováhy, pomalejší a zmatený verbální projev) stejně jako způsob jeho jízdy atd.
Na druhou stranu je třeba říci, že argumentace obviněného v tom smyslu, že byl hlídkou zastaven z jiných důvodů, než kvůli způsobu své jízdy (např. neměl na hlavě nasazenou přilbu při jízdě na motocyklu), nemá sama o sobě příliš nadějí na úspěch. Problematické je potom prokázání pomocí dechové zkoušky. Dechová zkouška je přípustným důkazem, pokud není důkazem jediným. Její důkazní hodnota pak může být sporná, pokud se naměřené hodnoty pohybují okolo hranice 1 promile. Naopak z judikatury NS lze obecně říci, že věrohodnost dechové zkoušce dodává, pokud je v krátkých časových rozestupech prováděna opakovaně s velmi podobnými výsledky.
Zajímavý je rovněž přístup soudů k předchozím zkušenostem obviněného s podobnými případy. Rovněž průkaznost krevní zkoušky může být někdy zpochybňována a to především vzhledem ke skutečnosti, že vstřebávání alkoholu neprobíhá okamžitě po jeho požití, ale alkohol se vstřebává postupně (tzv. resorpce), stejně jako je s postupem času z těla vylučován (tzv. eliminační fáze).
Ke krevní zkoušce totiž především v případě dopravní nehody nedochází okamžitě, může chvíli trvat, než je zkouška provedena (např. s ohledem na zdravotní stav řidiče po nehodě), přičemž vyvstává s ohledem na řečené pochybnost o tom, jaká byla hladina alkoholu v krvi řidiče v době nehody případně v době kontroly policejní hlídkou a zda byl tedy řidič „ve stavu vylučujícím způsobilost“ či nikoli.
Je ale pravda, že použití tohoto argumentu má své limity. V uváděném případě byla sice krevní zkouška provedena tři hodiny po nehodě, výsledek zkoušky ovšem ukázal 3,05 promile a řidič celou událost popsal tak, že si dal k obědu v restauraci pivo a pak se probudil v nemocnici.
Pokud však opakované dechové zkoušky poukazují na možnost, že hladina alkoholu v krvi řidiče stoupá, není možné, aby soud vztahoval automaticky výsledky krevní zkoušky i na období nehody, když k odběru krve došlo až za nějaký čas po nehodě. V takovém případě je třeba vyžádat si znalecký posudek z oboru toxikologie, aby bylo možno určit, nakolik došlo k pohybu hladiny alkoholu v krvi obviněného od nehody do odběru krve.
Tak jako v případě výsledků dechové zkoušky, který by se pohyboval okolo 1 promile, může vyvstat pochybnost i u krevní zkoušky, pokud se tato pohybuje rovněž kolem stejné hranice a to s ohledem na přesnost zkoušky prováděné v různých typech laboratoří. K takovéto činnosti je nejlépe vybavena laboratoř toxikologická, lze ovšem akceptovat i výsledky laboratoře biochemické.
tags: #dopravni #nehoda #ohrozeni #pod #vlivem #navykove