Dopravní Podnik Hlavního Města Prahy a Emise Znečištění

Praha se dlouhodobě potýká s problémem vysoké koncentrace škodlivých emisí v ovzduší, přičemž přibližně 70 % škodlivin pochází z nadměrného využívání individuální automobilové dopravy.

Dopravní systém Prahy obslouží každý den asi 1,8 milionu obyvatel a návštěvníků města. Podle dat Pražané nyní nejčastěji volí pro svůj pohyb městem veřejnou dopravu (46 %), chůzi (29 %) nebo automobilovou dopravu (23 %). V Praze a jeho okolí doprava automobily nadále narůstá.

Hlavní město podle provedené analýzy vyniká vysokým stupněm automobilizace. Na 1000 obyvatel tu připadá 584 vozidel, což Prahu řadí na přední místa mezi srovnatelnými evropskými městy. Automobilová doprava s sebou přináší problémy jak s emisní zátěží, tak se zvětšujícími se nároky na prostor.

Proto se Praha snaží řešit tento problém i pomocí inovativních technologií. Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci s inovačním týmem Českých Radiokomunikací připravil projekt „Detekce vozidel s nadměrnými emisemi částic,“ který přináší stacionární, mobilní a přenosná zařízení pro detekci emisí pevných částic ve výfukových plynech motorových vozidel. To umožní odhalit majitele vozidel, která nemají funkční filtr pevných částic. Tato vozidla výrazně znečišťují životní prostředí a porušují platné předpisy.

Výsledky z pravidelného měření přístrojů na detekci pevných částic mohou podnítit diskusi o udržitelné dopravě a ochraně ovzduší a stimulovat další vývoj technologií pro monitorování stavu dopravních systémů ve vytížených oblastech měst. Poskytnou realističtější odhady o celkových emisích z aut jezdících po Praze a povedou ke konkrétním rozhodnutím v oblasti územního plánování, plánování dopravy, podpory alternativních paliv a omezení vjezdu definovaných kategorií vozidel do určitých oblastí.

Čtěte také: Snahy o snížení emisí v dopravě

Během silničních kontrol, které se uskutečnily v září 2023 v Praze, nevyhovělo při zkouškách měření emisí z 68 kontrolovaných aut 43 vozidel. Největšími znečišťovateli jsou automobily s nefunkčním nebo chybějícím filtrem pevných částic, které emitují jemné prachové částice do prostředí a negativně ovlivňují lidské zdraví.

DPP se v Praze podílí nemalou měrou na celkovém znečišťování ovzduší jemným prachem. Největší podíl tvoří autobusová doprava, která však není v kompetenci OŽP. Úkolem oddělení v rámci ochrany ovzduší v DPP je především dbát na to, aby všechny stacionární zdroje znečišťování ovzduší byly provozovány v souladu s platnou legislativou a byl tím minimalizován jejich vliv na jeho celkové znečištění.

DPP přispívá ke zlepšení životního prostředí v Praze i soustavným snižováním hladiny hluku. V celém podniku byla přijata opatření v souvislosti s platnými právními předpisy, kterými se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Při novostavbách a rekonstrukcích traťových zařízení jsou v maximální možné míře realizovány prvky snižující hluk a vibrace.

Plán Udržitelné Mobility a Klimatický Plán

Základním koncepčním dokumentem hlavního města pro oblast dopravy a její infrastruktury je Plán udržitelné mobility Prahy a okolí (P+) z roku 2019. Jeho záměrem je rozvíjet dopravní systém a území města takovým způsobem, aby se lidé mohli bezpečně, snadno a pohodlně pohybovat na území pražské aglomerace a přitom je doprava nezatěžovala hlukem ani znečištěním ovzduší, zabírala co nejméně veřejného prostoru a byla co nejméně závislá na fosilních palivech.

Radní Prahy schválili Akční plán 2024-2026 Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí. Akční plán obsahuje seznam úkolů, harmonogramy a rozpočty na opatření, která mají v dohledné době zlepšit nabídku dopravních služeb v Praze i jejím okolí. Je v něm kladen důraz především na rozvoj kolejové dopravy, lepší řízení provozu i propojení dopravního plánování.

Čtěte také: Více o dopravní ekologii

Klimatický plán Prahy má přinést 900 nízkoemisních a bezemisních autobusů a o 150 milionů více přepravených osob v MHD. Rada hl. m. Prahy schválila návrh Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030, ambiciózní dokument, který se má stát vlajkovou lodí úsilí o uhlíkově neutrální metropoli v roce 2050. Jeho realizace během následujících deseti let počítá se snížením objemu produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010.

Klimatický plán obsahuje konkrétní kroky k dosažení stanovených cílů, které mají vést ke snížení emisí CO2, ale také zdravotně škodlivých oxidů dusíku a dalších emisí ve městě. V oblasti udržitelné energetiky a budov si Praha klade mj. za cíl snížení spotřeby tepla a plynu o 15 %, či až 60% snížení emisí CO2 u dodávek elektřiny a tepla. Preferována bude především výroba energie z obnovitelných zdrojů na území města. Až 23 tisíc budov bude osazeno solárními a kogeneračními zdroji elektřiny.

Přechod na udržitelnou mobilitu chce Praha podpořit výstavbou sítě dobíjecích stanic pro elektromobily, která bude čítat na 10 tisíc jednotek. To by společně s dalšími opatřeními mělo vést ke snížení spotřeby fosilních paliv o 18 % do roku 2030. Potenciál růstu vidí plán ve veřejné dopravě, kde za klíčové projekty považuje modernizaci a automatizaci linky metra C i dalších tramvajových, autobusových a železničních tras. V souladu s Klimatickým závazkem je i další rozšiřování zón placeného stání a zvolení vhodného modelu zpoplatnění vjezdu neekologických vozů do oblasti historického centra Prahy a jeho širšího okolí.

Z hlediska cirkulární ekonomiky je hlavním cílem předcházet vzniku odpadu a měnit odpady na zdroje. Jedním z nejambicióznějších záměrů výstavba první bioplynové stanice ve vlastnictví města, která by zpracovávala gastroodpad z restaurací i domácností a mohla Prahu zásobit až 3 miliony metrů krychlových biometanu pro využití ve vozech městských organizací jako je Dopravní podnik hl. m. Prahy nebo Pražské služby.

Konečně v oblasti adaptačních opatření má město již od roku 2017 schválenou Strategii Adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, ze které vychází a na jejíž doposud realizované úspěšné projekty modré a zelené infrastruktury dále navazuje. V rámci současného Implementačního plánu počítá s vysazením až 1,5 milionu nových stromů napříč městem, výměnou řady asfaltových a betonových nepropustných ploch, i dalšími renovacemi a renaturalizacemi pražských parků a zelených prostranství.

Čtěte také: Dopravní nehoda a alkohol

Elektrifikace Autobusových Linek

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zahájil výstavbu infrastruktury pro elektrifikaci autobusových linek 131 Bořislavka - Hradčanská a 176 Karlovo Náměstí - Stadion Strahov. Po jejím dokončení a zprovoznění se autobusová linka 131 změní na trolejbusovou č. 51, obdobně autobusová linka 176 na trolejbusovou č. 53.

Pro elektrifikaci autobusové linky č. 131 DPP vybuduje trolejové vedení v celkové délce zhruba osm kilometrů (měřeno jednostopě) pokrývající cca 50 % délky trasy. Napájení bude zajišťovat nová měnírna U Matěje, kterou DPP postaví v ulici Na Šťáhlavce, přibližně v polovině délky trasy trolejového vedení.

Trolejové vedení na budoucí trolejbusové lince č. 53 vznikne v celkové délce bezmála osmi kilometrů (měřeno jednostopě), přičemž zatrolejovaný bude úsek od smíchovského předpolí Jiráskova mostu (u Dienzenhoferových sadů) až ke Stadionu Strahov. Troleje budou napájeny ze stávající tramvajové měnírny Hřebenka, kterou DPP zmodernizuje a doplní o technologii pro napájení trolejbusových tratí.

Ostatní aktivity

• Praha bude jednat se Středočeským krajem o záměru omezit provoz aut na území Prahy při smogové situaci.
• Praha chce při nejvážnější problémech dočasně zakázat vjezd nákladních vozů nad šest tun a poloviny osobních aut do města.
• Praha chce kvůli zlepšení ovzduší zjistit, kolik jezdí ve městě naftových aut bez filtru pevných částí ve výfuku.
• V centru Prahy začnou svážet tříděný odpad od podnikatelů a živnostníků menší nízkoemisní vozy.
• Praha nechá podél plánovaného úseku Pražského okruhu mezi dálnicemi D1 a D11 vybudovat po jeho dokončení zelené pásy.

Investice do dopravy

Doprava je nejnákladnější položkou rozpočtu hlavního města Prahy. Pravidelně tvoří 35 až 40 % jeho výdajů. Největší část investic pro roky 2025 a 2026 je v akčním plánu vyhrazena pro rozvoj veřejné dopravy - celkem 25 mld. Kč (tj. 71 % investic akčního plánu). Z toho půjde 19,3 mld. Kč na výstavbu linky metra D. Dalších 5,6 mld. Další investice ve výši 6 mld. Kč (17 % investic) budou směřovat do rekonstrukcí stávající dopravní infrastruktury, do neodkladných rekonstrukcí mostů, tunelů a silnic. Do rozvoje zlepšování sítě cest pro pěší a cyklisty bude směřovat 750 mil. Kč (2 %). Na rozvoj silniční infrastruktury včetně přípravy akcí, jejichž realizace se neobejde bez financování státu, bude směřovat 1,7 mld. Kč (5 %). Další 1,2 mld.

Celková hodnota investičních akcí zahrnutých do Akčního plánu 2024-2026, včetně nákladů na jejich dokončení po roce 2026, je 224 mld. Kč. Z toho je 105 mld. Kč určeno na metro D a 119 mld.

Realizace nebo příprava mnoha z plánovaných opatření bude sice zahájena do roku 2026, dokončovat se ale bude později, v některých případech až po roce 2030.

tags: #dopravní #podnik #hlavního #města #prahy #emise

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v České republice
• Skupenství v přírodě
• Důsledky klimatických změn
• Lokality přírodě blízkého charakteru v územním plánování
• Síran hořečnatý: Co potřebujete vědět