Výhřevnost dřeva a odpadu: Důležitý faktor pro vytápění a recyklaci

18.04.2026

V posledních letech se čím dál více lidí vrací k tradičnímu topení dřevem. Důvodem je zejména zvyšování cen za plyn a elektrickou energii. Důležitou roli také hraje zvýšený zájem o ochranu životního prostředí. Dřevem se v současnosti topí nejen na chalupách či vesnicích, ale také ve městech. Pomocí topení dřevem můžete snížit náklady za vytápění až o padesát procent.

Plánujete topit dřevem a zajímá vás, jaká je výhřevnost jednotlivých druhů dřevin? A jaká je tvrdost dřeva na topení? Podívejte se na informace o všech nejpoužívanějších druzích dřeva.

Výhřevnost dřeva

Výhřevnost dřeva se dá srovnat s výhřevností hnědého uhlí. Na rozdíl od uhlí je však topení dřevem mnohem ekologičtější a často i ekonomičtější. Při vytápění dřevem však nemusíme nutně používat pouze jeden druh. Naopak - topit se dá rozmanitými typy dřevin.

Co se jejich výhřevnosti týče, obecně platí, že z 1 kg je výhřevnost u všech druhů dřeva zhruba stejná a činí 4,3 kWh. Rozdíl je pouze v objemu (množství) spalovaného dřeva. V rámci sortimentu palivového dřeva rozlišujeme dřevo měkké a tvrdé (více o tvrdosti dřeva najdete na konci článku).

Často se můžeme setkat s názorem, že tvrdé dřevo je pro vytápění lepší než měkké. Není to tak úplně pravda - každý typ má své výhody i nevýhody. Tvrdé dřevo sice hoří déle a stabilněji, ale má vyšší cenu. Měkké dřevo (nejčastěji z jehličnanů) naproti tomu hoří rychleji, ale dobře se z něj dělají třísky vhodné na podpal a seženeme jej za nižší cenu. Z měkkých dřev zmiňme zejména lípu, topol, smrk či borovici. A jaká jsou přesnější čísla, co se týče výhřevnosti bukového nebo topolového dřeva?

Čtěte také: Využití dřevního odpadu z lesů

Pro topení v krbech, kamnech anebo v krbových kamnech je nejlepší habrové dřevo, dubové dřevo anebo bukové dřevo. Největší výhřevnost má palivové dříví habrové. Habr totiž dokáže vydat nejvíce tepla a vydrží hořet po nejdelší dobu.

Topení dřevem je také ekologické a šetří životní prostředí. Palivové dřevo je totiž obnovitelný zdroj a při jeho spalování neuniká do ovzduší takové množství škodlivých látek, jako například při spalování uhlí v tepelných elektrárnách. Palivové dřevo má oproti ostatním palivům minimální odpad, který se dá ještě dále využít i jako hnojení. Při srovnání s uhlím se palivové dříví mnohem snáze a čistěji skladuje.

Palivové dřevo se měří v prostorových mírách. Základní jednotkou dříví je 1 m3 = plnometr (Plm) neboli kubík dřeva, což jekrychle o hraně 1x1x1 metr, která je zcela plná dřevní hmotou. O něco častěji se používá jednotka prostorového metru rovnaného (Prmr), což je prostor s rozměry1x1x1m, ve kterém jsou vyskládaná jednotlivá polena. Nejčastější variantou dodávání palivového dříví je proto prostorový metr sypaný (Prms), což je neurovnaný, volně dřevem nasypaný prostor s rozměry 1x1x1m.

Vlhkost dřeva a její vliv na výhřevnost

Výhřevnost paliva je značně závislá na vlhkosti topeného dřeva. Množství a druh popele jsou závislé na druhu spalovaného dřeva, jeho vlhkosti a s rostoucí teplotou spalování dřeva klesá množství popela a popel je jemnější.

Z uvedené tabulky vyplývá, že při topení „čerstvým“ dřevem dosáhnete jen polovičního výkonu, resp. dvojnásobné spotřeby a zhorší se spalovací poměry.

Čtěte také: Dřevní odpad: Od problému k cennému zdroji

Výhřevnost palivového dřeva se samozřejmě liší v závislosti na jeho tvrdosti a současně stupni vlhkosti. Po těžbě je vlhkost dřeva přes 50%, po zhruba dvou letech klesá na úroveň 20%. Palivové dřevo má ve srovnání s jinými palivy vynikající výhřevnost. V případě, že víte, jak dřevem topit efektivně, snadno jím nahradíte jiná dražší paliva. To jakou má palivové dříví výhřevnost, ovšem závisí na druhu dřeva i na stupni jeho vyschnutí. Suché dřevo má samozřejmě vyšší výhřevnost, nežli dřevo vlhké. Čím více je palivové dříví suché, tím větší je jeho hustota a obsahuje více pryskyřice.

Důležité je proto používat palivové dříví dostatečně proschlé, k čemuž si pomůžete dostatečnou zásobou dřeva předem a jeho správným skladováním.Syrové dřevo obsahuje 50% vody a oproti vyschlému dřevu má poloviční výhřevnost. V případě, že palivové dříví není dostatečně vyschlé, komín během topení kouří a zanáší se. Vzniklá odpařující se voda ochlazuje plamen, a v důsledku toho jsou spaliny příliš vlhké pro proběhnutí sekundárního spalování. Kus vlhkého dřeva se spaluje dlouho a obtížně, přičemž většina tepla odchází komínem pryč.

Čerstvě vytěžené dřevo má relativní vlhkost až 60 %, dobře proschlé dřevo na vzduchu má relativní vlhkost cca 20 %; pod střechou sníží svůj obsah vody na 20 % za půl až jeden rok. Pro spalování štěpek je optimální vlhkost 30-35 %. Při vlhkosti nižší má hoření explozivní charakter a mnoho energie uniká s kouřovými plyny. Při vyšší vlhkosti se mnoho energie spotřebuje na její vypaření a spalování je nedokonalé. Pro spalování dřeva lze doporučit vlhkost cca 20 %.

Pokud dřevo není dostatečně vyschlé, komín kouří a zanáší se. Voda, která se ze dřeva odpařuje, ochlazuje plamen a spaliny jsou pak příliš vlhké pro proběhnutí sekundárního spalování. Vzhledem k tomu, že je v těchto plynech až polovina spalitelné energie, jedná se o zbytečné plýtvání. Dobré je proto používat výhradně vyschlé palivové dřevo.

K tomu, aby bylo dřevo dobře vyschlé, hraje zásadní roli jak je uskladněné. Nejlepším způsobem jak uskladnit dřevo, je uložit jej pod venkovní přístřešek. Dřevo by se nemělo dotýkat země a ideální variantou je, pokud je uskladněno co nejdále od případné zdi.

Čtěte také: Účinnost kotlů na dřevní odpad

Palivové dřevo je vhodné vyskládat co nejvzdušněji, nejlépe křížem přes sebe. Velice důležité je, aby dřevem proudil vzduch. Skvělým tipem jak dosáhnout rychlého vyschnutí dřeva je uskladnit jej na průvan. Jednotlivá polena je vhodné ukládat kůrou směrem dolů, aby nezadržovala vodní páru stoupající vzhůru. Nevhodné je uskladňovat palivové dřevo pod plachtou nebo např.

Pro topení dřevem se doporučuje používat dřevo starší než jeden rok. Palivové dříví, které je připravené jaře, lze používat k topení již na podzim. Pokud dřevo odpočívá více než rok, je to záruka toho, že bude vyschlé. K tomu, aby byla výhřevnost dřeva co nejvyšší, je důležité, aby bylo dřevo dobře vyschlé. Dřevěná polínka vysychají nejlépe tehdy, kdy může vzduch proudit dřevníkem.

Tvrdost dřeva na topení

Závěrem se podívejme ještě na tvrdost dřeva na topení. Tvrdost dřeva je hodnota, která vyjadřuje schopnost daného druhu dřeviny odolávat vtlačení tělesa do struktury dřeva. Tvrdost dřeva se zároveň vždy porovnává také s konkrétní vlhkostí dřeva, která tvrdost ovlivňuje.

Zkoušky krbových kamen provedené ve Státní zkušebně Brno a hodnoty uvedené v technických listech jednotlivých kamen byly naměřeny při topení bukovým dřevem vlhkosti menší než 20 %.

Výhřevnost odpadu

Odpad je cenná surovina. Na skládkách končí stále menší objem odpadu s tím, jak se rozvíjí spalovny. Běžný komunální odpad je zužitkováván v klasických spalovnách, zatímco bioodpad slouží pro výrobu elektřiny a plynu v bioplynových stanicích. Vyplatí se to?

Co je to výhřevnost odpadu?

Výhřevnost směsného komunálního odpadu závisí na celé řadě parametrů, především na jeho složení. Obecně se výhřevnost směsného odpadu pohybuje kolem 7 až 15 MJ/kg. Jen pro srovnání, například palivové dřevo má výhřevnost asi 15 MJ/kg, zatímco hnědé uhlí asi 17 MJ/kg.

Výhřevnost odpadu vlastně ukazuje, jak moc je jeho spalování efektivní. Výše uvedené porovnání naznačuje, že ve srovnání s konvenčními palivy na tom komunální odpad není zase tak závratně. Na druhou stranu, pokud by nebyl spálen, skončil by bez dalšího účelu na skládkách.

Optimální výhřevnost odpadu

S novelou zákona o odpadech se v odborných kruzích diskutuje klíčový pojem, a tím je právě výhřevnost odpadu. Touto problematikou se zabývalo i ČVUT, které k výhřevnosti odpadu vydalo odborný posudek. Podle odborníků z univerzity není úplně snadné definovat funkční hodnotu komunálního odpadu a jeho výhřevnost.

Státy Evropské unie přitom aktuálně hledají optimální výhřevnost komunálního odpadu. Hodnoty se liší napříč různými zeměmi, například v legislativě Finska a Německa je výhřevnost odpadu udávána od 6 MJ/kg, v případě Itálie je to 13 MJ/kg. Co se týká České republiky, legislativa pracuje s hodnotou 8 MJ/kg, nicméně ministerstvo životního prostředí s ohledem na připomínky některých subjektů uvažuje o snížení této hodnoty o 50 procent, tedy na 4 MJ/kg.

Co ovlivňuje výhřevnost odpadu

Rozdíly ve výhřevnosti jsou ponejvíce způsobené složením odpadu. Záleží na chemické skladbě i na obsahu vody.

Recyklace dřeva: Nový život pro stromy

Dáváme dřevu nový život. Dřevotřískové desky vyrábíme z dřevěného recyklátu. Ročně tím zachráníme 600 tisíc stromů, které mohou zůstat v lese. Jak takový recyklát vzniká, kde ho bereme a jak s ním pracujeme? Všichni jsme se naučili třídit použité plasty, papír i kovový odpad. Třídění dřeva je však ve srovnání s ostatním odpadem teprve na začátku. Tedy alespoň v České republice. Dřevo je přitom materiál, který se dá vytřídit velmi efektivně a zpětně využít při dalším zpracování. Navíc spalování odpadního dřeva je pro životní prostředí a klima velmi zatěžující proces, na rozdíl od jeho druhotného zpracování.

Právě proto se ve vyspělých zemích stalo důležitým trendem zpracování odpadního dřeva a jeho následné využití jako suroviny pro nové výrobky. Mezi první české zpracovatele odpadního dřeva a průkopníky v této oblasti patří jihlavský Kronospan. Jediný způsob, jak z odpadů, které vznikají při každé lidské činnosti, získat suroviny a materiál pro další použití a zároveň zabránit tomu, aby vznikaly další skládky, je recyklace. Než se však specializované firmy pustí do recyklace, musí být odpad roztříděný. V tom může pomoci každý z nás.

Nejde však jenom o praktické zpracování odpadů. Podívejme se ještě hlouběji. Stromy pohlcují oxid uhličitý (CO2), to se učí děti již na základní škole. Ve dřevě zůstane uhlík a do atmosféry se dostane kyslík. Důležité je, že uhlík zůstává ve dřevě i tehdy, když je ze stromu vyroben například stůl, u kterého právě sedíte. A když stůl doslouží, může být recyklován do nového výrobku. Mnozí z nás dnes vědomě řídí svoji činnost s cílem zanechat za sebou co nejmenší „uhlíkovou stopu“. Snažíme se omezit cesty autem nebo letadlem, nepoužívat plastové obaly apod. To je zodpovědné chování.

Zatímco například Belgie recykluje dřevo už patnáct let a přibližně stejně dlouho platí v Německu zákaz ukládání dřevěného odpadu na skládkách, Česká republika v této oblasti zatím zaostává. Inspirovat se můžeme ve Velké Británii. Již v roce 2010 zde vyprodukovali přes 4,3 milionů tun odpadního dřeva a z tohoto množství rovných 74 % opětovně použili. V Česku budou platit stejné postupy pravděpodobně až v roce 2030.

U nás v Kronospanu nechceme čekat tak dlouho. Začali jsme budovat výkupní sklady po celé České republice a učit firmy správně třídit dřevěný odpad a také správně odebírat recyklát ze sběrných dvorů, které provozují obce a města. Naším záměrem je trvale navyšovat využití dřevěných odpadů a tomu podřizujeme naše nové investice. Zatím ještě jsme nuceni část recyklátu dovážet ze zahraničí. Dovozy recyklátu se však postupně snižují díky tomu, jak se zlepšuje informovanost o sběru a třídění v Česku. Pomohou nám také připravované zákony. Recyklát dovezený ze zahraničí již neskladujeme jako dříve, ale putuje přímo do výroby. Český dřevěný recyklát skladujeme pod přísným dohledem. Nechali jsme si odborníky z Vysoké školy báňské zpracovat důkladnou analýzu s cílem předejít do budoucna požárům a jiným haváriím.

Ptáte se, jak kontrolujeme kvalitu zpracovávaného recyklátu? V Kronospanu uplatňujeme třístupňovou kontrolu. Každá jednotlivá zásilka ze zahraničí podléhá kontrole úřadů v zemi původu a navíc musí být povolena Ministerstvem životního prostředí ČR. V Kronospanu recyklát znovu kontrolujeme. Pokud kvalita neodpovídá, zásilku vracíme zpět.

Z dřevěného recyklátu vyrábíme v Kronospanu velkoplošné dřevěné desky pro výrobu nábytku i pro široké využití ve stavebnictví a dalších odvětví. Ročně tak uspoříme neuvěřitelné dva miliony tun oxidu uhličitého a zachráníme 600 tisíc stromů, které nemusí být pokáceny. Trvale realizujeme opatření pro ekologizaci naší výroby. V roce 2019 a 2020 budeme investovat do dalších nových zařízení. Docílíme tak významného snížení emisí prachu a hluku. V souladu s plány města Jihlavy docílíme investicemi do zadržování a rekuperace dešťových a technologických vod významné snížení spotřeby vody.

Jak už víte, v Kronospanu využíváme ve výrobě odpadní dřevo. Výhřevnost dřeva je srovnatelná s hnědým uhlím. Kolísá však podle druhu a vlhkosti, na kterou jsou tato paliva citlivá.