Využití Odpadu z Krevet: Od Bioplastů po Hnojiva

11.12.2025

Krevetky, ráčci, humři - luxusní mořské pochoutky, plody moře, které však mají jeden nepříjemný vedlejší dopad: jejich konzumace je podmíněna vznikem velkého množství odpadů, schránek a tuhých částí těl, které až donedávna neměly v Evropě další využití. Oblíbená pochoutka z moře, za kterou zůstávají tuny odpadků.

Česká republika pravda mořem neoplývá, a tak celkový úhrn produkce odpadů z restaurací s mořskými specialitami nedosahuje horentních výšin. V pobřežních krajích je ale situace dost odlišná. Statistické oddělení Organizace pro výživu a zemědělství, FAOSTAT, odhaduje v těchto končinách roční produkci okolo 750 000 tun.

Zdálo by se, že když jsou tyto zbytky „přírodního“ původu, nebudou životní prostředí nikterak zatěžkávat. Přesto je tomu naopak. Organické zbytky humrů a garnátů slouží jako ideální líheň pro patogenní bakterie. Dosavadní zpracování tohoto specifického druhu odpadu fungovalo na bázi spalování, které bylo velmi nákladné, už kvůli nízké hořlavosti materiálu.

Alternativní Zpracování Odpadu z Korýšů

V Asii, kde je konzumace korýšů rozšířena v mnohem větší míře, však mají přístup, který se stal zajímavou inspirací pro Evropu. Korýši, respektive jejich prázdné schránky, jsou přetvářeny na chitosan, komerčně využitelnou surovinu. Lze ji aplikovat v řadě odvětví: od biopesticidu, přes výrobu medikamentů pro tkáňový inženýring, až po mikrobiologii, při inhibici enzymů.

Lars Wiemann z německého Fraunhoferova institutu však vidí ve zbytcích mořských plodů další šanci. Díky grantu, placeného z fondů EU, rozjel projekt nazývaný ChiBio. V laboratořích biotechnologického výzkumného centra ve Straubingu rozebírá schránky korýšů doslova na základní kameny, monomery. Ty jsou prekurzory jednoduchých plastů. „Rádi bychom tu vybudovali prototyp biorafinérie, která by v sobě slučovala jednotlivé procesní fáze rozkladu a výroby,“ říká Wiemann. V případě humrů a krevetek by se nejčastěji jednalo o monomer glukosamin.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Výroba Bioplastů z Krunýřů Korýšů

Stranou pokroku v materiálové technologii nezůstává ani britská London College. Zdejší tým v sestavě Ed Jones, Insiya Jafferjee a Amir Afshar navrhl v rámci projektu Shellworks technologickou soupravu, která dokáže rozkládat krunýře korýšů (humrů, krevet, raků), a poměrně nenáročnou cestou z tohoto odpadu vytvářet novou formu bioplastických materiálů.

K rozkladu je využívána slabá kyselina octová (ano, obyčejný kuchyňský ocet), která z pevných schránek uvolňuje biopolymer chitin. Tato látka je pak gravitačním tlakem v překapávači nebo teplem, horkou párou, formována do požadovaného tvaru. Touto cestou je možné vytvářet velmi tenké interiérové sklo (průsvitné, ale neprůhledné), nebo mnohem tužší keramické struktury, například květináče. Výsledný produkt je recyklovaný a přírodní.

Další Možnosti Využití

Hnojiva: Hydrogel vytvořený z chitinu může být použit v orné půdě k zachycení povodňové vody a následnému pomalému uvolňování vlhkosti během sucha.
Bioplasty: Vědci doufají, že se jim brzy podaří z mušek vytvořit bioplasty, jako jsou polykarbonáty nebo polyuretany, které se tradičně vyrábějí z petrochemických látek. Tyto plasty nebudou přispívat k problému znečištění životního prostředí, protože budou rozložitelné.

Projekt má pochopitelně i své kritiky. Ti upozorňují na zjevnou náročnost celého procesu rozkladu a přeměny, která nečiní projekt právě životaschopným, alespoň ne z hlediska nákladů. Ekonomická únosnost, či spíše výtěžnost projektu, trápí i profesora Wiemanna.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

tags: #odpad #z #krevet #využití