Likvidace toxického odpadu z drogerií a zdravotnických zařízení

Čas od času každý potřebuje lékařskou péči, takže chápeme, že také v nemocnicích a ostatních zdravotnických a veterinárních zařízeních vzniká denně různý odpad. Někdy je to odpad podobný komunálnímu, jindy obsahuje ostré předměty, jako jsou jehly, skalpely, pilky či kleště, a někdy jde také o materiál vysoce infekční, toxický odpad nebo dokonce radioaktivní.

Zdravotnická zařízení produkují nejen běžný komunální odpad, ale také nebezpečný infekční odpad, který vyžaduje speciální zacházení. Správná likvidace zdravotnického odpadu je klíčová pro ochranu veřejného zdraví i životního prostředí. Jak se s ním nakládá v České republice? Jaké druhy odpadu existují a co říká legislativa?

Zdravotnický odpad zahrnuje všechny materiály, které vznikají při poskytování zdravotní péče, v laboratořích nebo při veterinární činnosti. Až 75-90 % odpadu z nemocnic tvoří infekční materiál, který může obsahovat patogeny, toxické látky nebo ostré předměty.

Mezi lety 2013-2021 stoupla produkce odpadů ze zdravotní péče o 35 %. 55 % celkového zdravotnického odpadu v ČR produkují nemocnice. Zhruba 22 % pochází zařízení dlouhodobé péče nebo domovy pro seniory.

V Číně, kde epidemie covid-19 propukla, se aktuálně vypořádávají s množstvím nebezpečného zdravotnického odpadu.

Čtěte také: Jak správně používat hydroxid sodný, perkarbonát a kyselinu chlorovodíkovou

Druhy odpadu a jejich třídění

Riziko odpadu ze zdravotnictví se snižuje s přijetím kompletního a bezpečného systému třídění, sběru, transportu, shromažďování a likvidace. Jednou z hlavních snah při nakládání s těmito odpady je tedy jejich třídění na místě. Jinými slovy separovat odpady nebezpečné od odpadů - bezpečných, chcete-li. Oddělený sběr zdravotnických odpadů není jednoduchá záležitost. A měl by probíhat denně (samozřejmě v závislosti na velikosti zařízení). V non-stop provozech alespoň 1x za 24 hodin, a to za dodržení všech bezpečnostních předpisů, vyhlášek i zákonů. Proto musí mít každé zdravotnické zařízení provozní řád.

Většina patří mezi nerizikový zdravotnický odpad, podobný komunálnímu. Vzniká hlavně z administrativních a úklidových činností zdravotnických zařízení a může zahrnovat rovněž odpad produkovaný při údržbě zdravotnických objektů. Potíž je s odpady, které s sebou mohou nést zdravotní rizika: odpad infekční. Ten může být, mimo jiné, i zdrojem tzv.

Samostatnou kategorii tvoří tzv. vysoce infekční odpady. S tříděním (nebezpečného) zdravotnického odpadu se v ČR započalo někdy kolem roku 2004. V roce 2008 pak byly zavedeny metodické pokyny pro jejich třídění.

Přeprava probíhá ve speciálních nádobách. Každý odpad má svou určenou nádobu podle své rizikovosti. Jedná se o běžné pytle, popřípadě o pytle uložené v jedno a vícevrstvých pevných nádobách. Podstatná je zde neprostupnost přepravních materiálů. Někdy se k odpadům přidává i dezinfekční materiál jako chloramin, chlorové vápno nebo paraformaldehyd. Popřípadě materiál absorpční, jako aktivní uhlí, bavlněná vata, silikagel aj.

Základní pravidla pro třídění zdravotnického odpadu:

• Jakýkoliv odpad vznikající při poskytování zdravotní, veterinární péče nebo práce v laboratořích.
• Veškerý odpad biologického původu vznikající při poskytování zdravotní péče - krev, krevní deriváty, tkáně, orgány či sekrety. Typicky pochází z operačních sálů, patologických a mikrobiologických laboratoří nebo porodních oddělení.
• Každá kategorie zdravotnického odpadu musí být řádně roztříděna a označena, aby nedošlo ke křížení nebezpečných a běžných odpadů.
• Volba vhodných nádob na zdravotnický odpad zajišťuje hygienu, ochranu personálu a usnadňuje likvidaci.
• Každé zdravotnické zařízení musí mít určené shromažďovací místo. Musí být zajištěno předání odpadů na základě smlouvy a vedení dokumentace. Ta obsahuje např.
• Pravidelné školení zaměstnanců snižuje riziko chyb a úrazů. Informovaný personál efektivněji třídí a manipuluje s odpadem. Součástí by měla být i znalost barevného označení a katalogových čísel.

Postupy třídění v praxi:

• Odpad se třídí přímo v místě vzniku do vhodných sběrných nádob podle druhu odpadu.
• Barva pytle na zdravotnický odpad - říká, jaký typ materiálu do něj patří.
• Povinnost označování nádob, boxů a pytlů - musí být viditelně a nesmazatelně označeny názvem druhu odpadu, jeho kategorií a katalogovým číslem podle vyhlášky č.

Vhodné nádoby na zdravotnický odpad:

• Nádoby a kontejnery na zdravotnický odpad - plastové, uzavíratelné, odolné vůči mechanickému poškození a prosakování.
• Kartonové boxy a krabice na zdravotnický odpad - jednorázové, ekologické a snadno skladovatelné.
• Pytle na zdravotnický odpad - barevně rozlišené, pevné, odolné proti protržení, s označením typu odpadu.

Legislativa a nakládání s odpady

Nakládání se zdravotnickým odpadem upravuje zákon č. Co se týká legislativní oblasti, pak nakládání odpady, a to včetně odpadů ze zdravotnických a veterinárních zařízení, řeší zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady a také vyhláška č. 93/2016 Katalog odpadů. Nejvíce se pak odpady ze zdravotnictví zabývá vyhláška č. 306/2012 Sb.

Čtěte také: Udržitelnější domácnost s stáčenou drogerií

Protože provozovatelé zdravotnických zařízení produkují odpady, musí vést stejně jako ostatní původci průběžnou evidenci. Pokud přesáhnou zákonné limity v produkci a nakládání s odpady (100 kg nebezpečných nebo 100 t ostatních odpadů), musí podávat Roční hlášení do systému ISPOP, dnes již pouze elektronicky, a to v termínu do 15. 2. Průběžnou evidenci odpadů v mnoha případech vede za praktické lékaře oprávněná osoba, která od původců odpad přebírá k přepravě i k odstranění. Pokud lékaři vznikne povinnost podat Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady do ISPOP, potom i tuto povinnost v praxi často oprávněná osoba zajistí např.

Kam odevzdat použité injekční stříkačky včetně jehel?

Podle zákona o léčivech (č. 378/2007 Sb.) je lékárna povinna převzít jen nepoužitelná léčiva. To znamená léčiva nevyhovující jakosti, s prošlou dobou použitelnosti, uchovávaná nebo připravená za jiných než předepsaných podmínek, zjevně poškozená nebo nespotřebovaná. Tato povinnost lékáren se vztahuje pouze na léky, nikoli doplňky stravy a zdravotnické prostředky (např. Použité injekční stříkačky s jehlou a jehly z inzulínových per, které vznikly jako odpad po aplikaci léčiv, jsou považovány za mimořádně nebezpečný zdravotnický odpad.

Za původce odpadu, který vznikl v důsledky léčby pacienta, je podle zákona o odpadech považován poskytovatel zdravotní péče. Ostrý zdravotnický odpad by také mělo převzít k likvidaci právě to zdravotnické zařízení, jehož lékař léčbu pacientovi předepsal. Pacient ho také může odevzdat na stanovené shromažďovací místo pro nebezpečný zdravotnický odpad i v dalších zdravotnických zařízeních (nemocnice, polikliniky, ordinace). Tento typ zdravotnického odpadu nelze v žádném případě vhazovat do veřejných kontejnerů na směsný či tříděný odpad (skládkování většiny odpadů ze zdravotnictví je v ČR zakázáno).

Způsoby likvidace

Část odpadů ze zdravotnictví je určena k dekontaminaci. Po dekontaminaci jsou pak tyto odpady považovány za již „ne-nebezpečné“. U nás se k dekontaminaci prý nejčastěji využívá mikrovlnné dekontaminace a autoklávování. Za finální likvidaci těchto odpadů je považováno jejich spálení (při teplotách vyšších než 1000 °C). Dekontaminovaný odpad lze spálit ve spalovně komunálního odpadu. Skládkování většiny odpadů ze zdravotnictví je v ČR zakázáno.

V Česku se preferuje odstranění nebezpečných odpadů spalováním. Některé české nemocnice mají dokonce svoji vlastní spalovnu, například v nemocnicích v pražském Motole, Pardubicích a Hradci Králové. Nemocnice je tak v likvidaci odpadů více soběstačná a infekční odpady může v době epidemie covid-19 likvidovat přímo v místě vzniku bez další zbytečné manipulace a transportu.

Čtěte také: Jak vybrat ekologické pleny?

Při běžném provozu české nemocnice vyprodukují cca 36 000 tun nebezpečného odpadu ročně. Jedná se o použité roušky, vzorky, léčiva, jehly, cytostatika, ale i samotné tkáně.

V Česku vlastní spalovny využívá 8 nemocnic.

Havířovská nemocnice je jednou z prvních v ČR, která si pořídila na likvidaci odpadu dekontaminační jednotku, která pracuje v kombinaci s mikrovlnným zářením. Čísla ukazují, že se jim investice do technologie vyplatila. Kraj zvažuje, zda pořídí jednotky i do dalších svých nemocnic.

Nové technologie

Jako první v Česku začala na počátku letošního roku Converter využívat okresní nemocnice v Kolíně. Beton, sklo a dřevo. Nebezpečný odpad, včetně chirurgických nůžek nebo použitých injekčních stříkaček, je nejprve rozdrcen a zbaven ostrosti a následně je párou dekontaminován a zbaven infekčnosti. Výstupem je suchý recyklát o výrazně nižší hmotnosti a objemu, který je druhotně využit jako alternativní palivo.

Tato technologie, která předtím nebyla v Česku použita, byla před spuštěním do ostrého provozu testována v laboratořích Vysokého učení technického v Brně.

Specifika třídění skla

Prázdnou láhev od limonády nebo od vína zvládne správně vytřídit snad každý, ale co třeba takový rtuťový nebo digitální teploměr? Rozbitý teploměr? Na hladký podlaze to ještě jde - stačí kuličky „nahnat“ papírem nebo kouskem kartonu do lahvičky nebo jiného uzavíratelného obalu. A jak na rtuť na koberci? Skleněný obal rtuťového teploměru nepatří vytřídit do zeleného ani bílého kontejneru na sklo! Digitální teploměry spadají obvykle do kategorie drobného elektra. Zde se tedy setkáme především s výměnou baterií (kam patří vybité baterie, se dozvíte v infografice o správném třídění baterií). A rozhodně neuděláte chybu, když se už při koupi moderního teploměru budete informovat u svého prodejce, jak u nich funguje zpětný odběr - ať už je to lékárna, nebo elektro.

Varné a chemické sklo vypadá sice dost podobně jako sklo běžné, ale není. Proč tedy nelze varné a chemické sklo vytřídit tam? Jeho základem je oxid boritý, a to z jednoho úplně logickýho a praktickýho důvodu: díky tomu dosahuje odolnosti proti chemické korozi a je odolnější proti teplotním změnám. Varné sklo z domácnosti je nejlepší odnést na sběrný dvůr, příp. Jinak je samozřejmostí, že specializovaná pracoviště a laboratoře likvidují speciální nádoby a nádobí (např.

Obvykle tento druh skla nekončí v běžně dostupné sběrné síti kontejnerů, kterou tvoří tzv.

Produkty pro čištění odpadů

Níže jsou uvedeny některé produkty, které se používají pro čištění odpadů:

Nakládání se zdravotnickým odpadem není pouze legislativní povinností, ale také projevem profesionální odpovědnosti.

tags: #drogerie #toxický #odpad #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Nové Povinnosti od roku 2015
• Statistiky ohrožených rodin
• Hroznová Lhota a třídění odpadu
• Výživa pro fazole
• Výhody bydlení u přírody