Drtič odpadu používali již Flintstoneovi, ale i přesto ještě ani dnes není zcela běžným vybavením našich kuchyní. Drtič odpadu se upevňuje přímo pod výtokový otvor dřezu, tedy na místo, kde se klasicky nachází sifon. Veškerý rozložitelný odpad, který spolu s vodou spláchnete, se dostane do komory tohoto zařízení, kde je rozemletý na drobné kousky.
Drtič musí být připojen na elektřinu, není však aktivní neustále. Zapnete ho jen tehdy, když do dřezu vylijete (vysypete) něco tuhé. Nemusíte se tedy obávat extrémně zvýšených nákladů na elektřinu. Drtič je navíc velmi úsporné zařízení.
Zbytky jídla se do sifonu dostanou i tehdy, když dáváte maximální pozor. V první řadě ho mohou, resp. časem ho nepochybně ucpou. Velmi nepříjemný je také zápach zkaženého jídla, nemluvě o tom, že skladovat plesnivé kousky masa v domácnosti není zdravé. Zbytky jídla však nedělají dobrotu ani v samotné kanalizaci.
Drtič vám pomůže i ušetřit. Věděli jste, že pokud nekompostujeme, tak rozložitelné zbytky z kuchyně zvětšují objem vašeho komunálního odpadu až o 40%? No a nakonec tu máme i praktickou stránku. Místo toho, abyste museli při škrábání brambor skákat od linky ke koši a potom k umyvadlu, stačí vše pěkně naházet do umyvadla, zapnout drtič, spláchnout vodou a je poupratované. A ještě jeden bonus.
Do drtiče kuchyňského odpadu lze vhazovat jakýkoliv v přírodě rozložitelný odpad z kuchyně, a to jak ten rostlinný, tak i živočišný. Samozřejmě, nepatří do něj žádné plasty, kovy či kameny a ani některé potraviny, kterých však není mnoho. Zelený odpad: např. POZOR: Podle některých zdrojů byste do drtiče odpadu neměly házet ani kávovou sedlinu, rýži a chléb, tedy nic, co do sebe nasává vodu. Někteří výrobci však tyto potraviny označují za vhodné na drcení.
Čtěte také: HECHT 6173 vs. VARES SHARK 2,2
POZOR: Drtič odpadu si poradí i s některými odpady, které však nejsou rozložitelné, proto je do něj nikdy neházejte.
Příprava před montáží tohoto zařízení je někdy náročnější než jeho samotná montáž. Nemějte strach, drtič odpadu by se měl dát bez menších problémů nasadit téměř pod každé umyvadlo, existuje však několik drobností, při kterých mohou vzniknout menší komplikace. Vše, co si vyjmenujeme níže, si proto ověřte vždy dopředu, ideálně ještě před koupí drtiče.
Samotná montáž drtiče odpadu není náročná. Stačí, když se budete držet přibaleného návodu. Pokud jste úplným technickým antitalentom, zeptejte se přímo v prodejně nebo oslovte šikovnějšího souseda, popřípadě instalatéra. Drtič se montuje přímo na dřez, na jeho spodní část se připojí vnitřní plastová odpadní trouba (teď, když drtič nemáte, je napojena na sifon a vede do odpadní trubky ve zdi), zapojí se do zásuvky a v podstatě máte hotovo.
Správným používáním drtiče mu prodloužíte životnost a předejdete zbytečným poruchám. Pokud nezvyknete jíst hodně masa, a tudíž nemáte ani hodně odpadu v podobě kostí, alespoň jednou za čas byste v drtiči měli rozemlít i něco tvrdší (např. větší ovocné pecky). Když do umyvadla vyléváte vařící vodu, vždy zapněte kohoutek se studenou. Teplotní šoky způsobují únavu materiálu, která se projeví na drobných trhlinách. Ty časem drtič zcela zničí. Do drtiče nikdy nelijte žádné chemické přípravky na uvolnění odtoku. Při mytí nádobí používejte i víceúčelovou zátku nebo klasické sítko.
Drtiče nevyžadují žádnou speciální údržbu. Pokud ucítíte nepříjemný zápach, stačí do umyvadla vhodit něco voňavé, například citrónovou kůru nebo výrazně aromatické bylinky. Abyste předešli usazování nečistot na stěnách drtící nádoby, můžete ji jednou za čas naplnit ledem a solí. Bez toho, abyste zapínali vodu, nechte drtič chvilku běžet.
Čtěte také: Jak pečovat o kuchyňský drtič
Drtiče kuchyňského odpadu mají různý výkon, velikost, spotřebu, cenu či hlučnost. V první řadě byste si měli vybírat neporuchové a kvalitní spotřebiče s dlouhou zárukou, které nebudete muset vyměnit po pololetí. Určitě však myslete i na jakési subjektivní preference, které vám používání drtiče zpříjemní a zjednoduší.
Druh motoru a výkon daného drtiče rozhodují o tom, jak rychle a jaké množství odpadu dokáže rozemlít najednou, jak rychle po zapnutí začne pracovat a jak dlouho může běžet bez přestávky. Pro domácí použití postačují spotřebiče s příkonem okolo 500 W a motorem s permanentním magnetem, který funguje při vysokých otáčkách (2 600 - 2 800/min.). Jejich výhodou je okamžité rozjetí a velmi rychlé zpracování dopadu. Proto existuje menší riziko jejich ucpání nebo zaseknutí. Tyto drtiče jsou přirozeně menší a lehčí, můžete je proto namontovat i pod tenkostěnné dřezy a do skutečně malých skříněk.
Výkonnější drtiče odpadu, které jsou určeny přednostně pro restaurace či hotely a které stojí i několik tisíc korun, využívají silnější, ale pomalejší indukční motor a vyšší příkon. Pracují při otáčkách okolo 1 500 - 1 700/min., proto mají pomalejší rozběh, na druhé straně je můžete nechat zapnuté nepřetržitě dlouhou dobu.
Drtící komora nebo nádoba je v podstatě jednou z nejdůležitějších částí drtiče. Putuje do ní veškerý odpad a zároveň je na tomto místě i rozdrcený. Rozhodující je zejména použitý materiál, který se liší od výrobku k výrobku. Nádoba v kvalitním drtiči musí být nerezavějící, pevná a ideálně i odhlučněná. Všechny tyto parametry splňuje například směs polyesteru a polyamidu, který je plněný sklem. Tento materiál je navíc lehký a tlumí zvuk. O něco méně kvalitní, avšak stále postačující je i obyčejný nerezavějící plech.
TIP: Velikost drtící nádoby není při domácím použití až taková podstatná. V drtící komoře se nacházejí takzvané drticí segmenty, které odpad sekají na drobné kousky. I při nich je rozhodující hlavně materiál. Vhodná je například klasická nerezová nebo niklová ocel. Na dražších, hlavně průmyslových drtičů se setkáte i s lopatkami z nástrojářské oceli.
Čtěte také: Tipy pro výběr drtiče
Drtící komoru s dřezem propojuje hrdlo, ve kterém se nachází gumová ochranná manžeta (lapač nečistot). Tato součástka drtič v podstatě uzavírá, díky čemuž z něj nevylietava zpět do dřezu odpad spolu s vodou. Manžeta se průběžně zanáší ze spodní strany, proto ji musíte občasně vyčistit. Z tohoto důvodu jsou praktické drtiče s vyjímatelnou manžetou, kterou jednoduše vytáhnete, umyjete a vložíte zpět. Kvalitu manžety nemusíte extrémně řešit. Tato součástka je vyrobena z gumy, takže žádné zázraky nečekejte. Navíc se dá jednoduše vyměnit.
Drtič lze zapínat a vypínat několika způsoby. Pneutlačítko je nejčastěji používaným vypínačem. Jeho montáž, ovládání i napájení patří k nejjednodušším. Pneutlačítko je obyčejný knoflík, který se nachází na rovné části linky. Pro jeho instalaci stačí v blízkosti dřezu vyříznout otvor. V rámci napájení na elektrický proud nevyžaduje žádné úpravy. Druhou možností je tzv. nožní spínač. Jde o stejné zařízení, které používají zubaři při zvedání křesla. Má vlastní baterii, proto nepotřebuje žádné samostatné napájení. Drtič může být ovládáný prostřednictvím klasického kolečkového vypínače, který umístíte na stěnu v blízkosti dřezu. V tomto případě se drtič zapojí přímo do el. zásuvky pod dřezem, která však musí být upravena pro tento účel. Proto je na instalaci drtiče třeba myslet ještě před montáží celé kuchyňské linky.
Orientační cena drtičů určených pro domácí použití začíná na cca 4 000 a končí na 15 000 Kč. Dražší zařízení jsou vyrobeny z kvalitnějších a odolnějších materiálů, mají větší nádobu, vyšší výkon a jsou méně poruchové. Při výběru byste si měli určitě všímat i certifikaci.
O drtičů byste nyní měli vědět snad všechno. Provozní hlučnost drtičů se pohybuje mezi 60 až 90 dB. Kvalitní zařízení, se kterým zacházíte správně, se nemá proč zkazit ani po letech používání. Nejčastějším problémem bývá koroze.
Ekologičtí nadšenci, kteří si dosud mysleli, že drtičem můžete kuchyňský odpad rozdrobit a ten pak kompostovat, jsou možná trošku zklamáni. Jak vidíte, odpad putuje přímo do kanalizace.
tags: #drtiče #odpadu #potravin #bazar #recenze