Třídění odpadu a recyklace v České republice


08.03.2026

Na této stránce se dozvíte základní obecné informace o třídění odpadu. Společnost EKO‑KOM se zabývá provozem systému třídění a využití odpadu. V rámci své činnosti se stará o třídění a recyklaci plastů, skla, papíru, nápojových kartonů, kovů a dalších využitelných materiálů.

Systém třídění a recyklace obalových odpadů, které jsou významnou složkou tříděného komunálního odpadu, je v ČR rozvíjen už 25 let. EKO-KOM je autorizovaná obalová společnost, která zajišťuje finančně a organizačně jeho provoz a je také zodpovědná za plnění recyklačních cílů obalového průmyslu. Do systému EKO-KOM bylo v roce 2021 zapojeno 21 292 firem a 6 169 obcí ČR.

Češi mohou třídit své odpady prostřednictvím více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob v ulicích i přímo u rodinných domů - v loňském roce jsme měli k dispozici 558 000 nádob. I v loňském roce jsme pokračovali ve spolupráci s obcemi a městy v ČR v dalším zahušťování sběrné sítě. Pro třídění odpadů je totiž klíčové, aby lidé měli kontejnery na třídění blízko a byla zajištěna jejich dostatečná kapacita.

Třídění odpadů je obyvatelům České republiky vlastní podobně jako láska k chataření, chalupaření, houbaření nebo pití piva. I výsledky za uplynulý rok mluví o tom, že Češi mají jasno a v tomto směru nezměnila náš přístup ani pandemie koronaviru. Třídění odpadu je běžnou součástí pro 73 % z nás. Třídění odpadu u nás bereme vážně - svědčí o tom meziroční nárůst množství vytříděného odpadu, kdy každý obyvatel ČR vytřídil do barevných kontejnerů v průměru o 5 kilogramů odpadu více.

Díky třídění odpadů může dojít k jeho dalšímu využití a recyklaci. Díky dotřídění odpadů vzniká tzv. druhotná surovina, kterou můžeme nahrazovat primární suroviny při výrobě nových produktů. Tříděním odpadů snižujeme naši uhlíkovou stopu - v roce 2021 nebylo díky třídění a využití obalových odpadů do ovzduší vypuštěno přes 980 000 tun CO2 ekv., ve které je odpad přeměněn opět na zdroj. ČR, tedy bezmála tři čtvrtiny občanů! Díky spolupráci průmyslu, měst a obcí se v ČR recykluje pětina domovního odpadu a 76 % všech obalů. Za rok 2020 průměrně každý občan ČR vytřídil až 53 kg plastů, skla, papíru a nápojových kartonů.

Čtěte také: Listonoh letní: Charakteristika a ohrožení

Recyklace zabraňuje tomu, aby použité plastové obaly skončily v životním prostředí. Z recyklátu lze vyrábět nové obaly, čímž se šetří fosilní zdroje a obnovitelné zdroje jako základní materiál pro plasty. Recyklované plasty vytvářejí až o 90 % méně emisí. Efektivní je materiál třídit už v domácnosti rovnou tak, jak ho pak vyhazujeme do jednotlivých kontejnerů. Jak vyhodit PET lahev? S víčkem, i s etiketou, ale ideálně ji před vyhozením sešlápnout. rPET, neboli recyklovaný PET, je opakovaně recyklovatelný, a proto jde momentálně o nejekologičtější materiál na výrobu obalů.

Typickým příkladem materiálu procházejícím downcyclingem je papír. Přeměna odpadů, odpadových materiálů nebo starých a nevyužitých produktů na nové materiály a produkty s vyšší užitnou hodnotou. Pro upcycling je typické využití odpadu v umění - odpadní materiály se tak mohou proměnit v žádané umělecké dílo. Prostředí módního průmyslu také využívá upcycling k vytváření originálních a osobitých módních kolekcí oblečení, šperků a doplňků. Vznikají z různých odpadních materiálů, jako jsou např. PET lahve vytříděné do žlutých kontejnerů se přesunou na třídící linku, kde obsluha třídí ručně jednotlivé druhy plastů podle barvy, a to i za použití moderních optických metod. Vytříděné lahve jsou následně drceny a mlety na jemné vločky, které musí být, pokud možno, co nejlépe vyčištěny od zbytků nápojů či jiných látek. To se děje pomocí opakovaného vymývání a sušení v extrudoru.

Na těchto stránkách naleznete stručný přehled o tom, co a jak třídit. Podrobnější informace zjistíte na Vašem obecním úřadě či u svozové firmy, která u Vás zajišťuje tříděný sběr. V jednotlivých regionech se podmínky mírně liší. Na webovských stránkách "Kam patří" naleznete abecedního průvodce, co s jednotlivými odpady dělat. Na webu "Kam s ním" naleznete místo nejbližšího kontejneru či sběrného místa.

Jak správně třídit jednotlivé druhy odpadu

Papír

Pro sběr papíru se používají především modré kontejnery. Do nich můžeme vyhodit noviny, časopisy, knihy (nutno odstranit pevnou vazbu), reklamní letáky, sešity a kancelářský papír a papírové obaly (sáčky, krabice a obaly z lepenky). Krabice složte, ať se nevozí vzduch! Obaly z papíru mají pod recyklačním trojúhelníkem zkratku PAP nebo číslice 20 až 39. Nejčastěji se setkáte s čísly 20 (vlnitá lepenka), 21 (hladká lepenka), 22 (papír), 23 (karton). Z časopisů a dokumentů nemusíme odstraňovat kancelářské svorky. Ty jsou při zpracování odstraněny po tzv. rozvláknění, při kterém se z papíru stane hladká kaše. Kovové části jsou ze dna odstraněny pomocí magnetu.

Do nádob na papír nikdy nevhazujeme mastný či jinak znečištěný papír, papír voskový, papír, potažený hliníkem či plastem, papír uhlový, papír lepený (účtenky), fotografie a bublinkové obálky.

Čtěte také: Ekologické psací potřeby

Plasty

Pro plasty jsou určeny převážně žluté kontejnery. Vhazujeme do nich sešlápnuté PET lahve, sáčky, fólie, kelímky a další obaly z plastu a polystyrenu. Dobře recyklovat jdou především PET láhve, duté obaly od drogerie (HDPE) a čisté fólie. Ostatní druhy plastů využijí jen někde (například v Pardubickém kraji, kde společnost Transform Lázně Bohdaneč vyrábí produkty ze směsných plastů využijí i kelímky od jogurtů). Nerecyklovatelné plasty se využívají na výrobu alternativních paliv. Možná vás překvapí, že z lahví nemusíme strhávat etikety a není potřeba je vymývat, např. kelímky od jogurtů. Stačí, když je důkladně vyškrabete. To platí i pro obaly od kosmetických výrobků, např.

Do kontejnerů na plasty nepatří výrobky z PVC (označuje se číslicí 3 či písmenem V). Do plastu nepatří ani mastné a špinavé obaly, obaly od různých barev, olejů a chemikálií.

Sklo

Čisté sklo bez kovových a plastových víček patří do bílých a zelených kontejnerů. Neplatí přitom, že je lepší skleněné nádoby do kontejnerů prudce vhodit. NE!. Do kontejneru na sklo nepatří autoskla, porcelán a keramika, zrcadla a drátěná skla, nádoby od různých chemikálií.

Nápojové kartony

Pozor! Mezi nápojové kartony patří obaly od džusů, mléka, rajského protlaku, hotových omáček či vína. Je třeba je vymýt a smáčknout. Sbírají se buď samostatně do oranžových nádob nebo společně s plasty či papírem (pokud to je na sběrných nádobách vyznačeno). Některé obce na tyto obaly zavedly oranžové pytle. Kontejner na nápojové kartony nemusí být nutně celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity oranžovou nálepkou na kontejneru. Nepatří sem „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku.

Kovové odpady

Kam s kovovými odpady? Kovové obaly se sbírají do šedých kontejnerů (plechovky, víčka, hliníková fólie). Neobalové kovy se sbírají ve sběrných dvorech, případně se vykupují. Hliníkovým obalů se doporučujeme vyhýbat. Výroba hliníku je energeticky velmi náročná těžba, zpracování bauxitu má mnoho negativ. Tenkostěnné fólie se v ČR běžně netřídí a zpracovat je umí jen několik provozů. Pokud už nějaký hliníkový odpad vznikne, je samozřejmě dobré ho recyklovat. Hliník od železa rozeznáte magnetem (není magnetický).

Čtěte také: Jak recyklovat CD a DVD disky

Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady - trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty. Do kontejnerů určených pro sběr kovů na ulici nepatří plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť.

Bioodpad

Kam s bioodpadem? Kuchyňský odpad, tedy slupky, zbytky zeleniny a ovoce, kávová sedlina, čajové sáčky, zvadlé květiny, skořápky, zbytky jídel (s tím opatrně, mohou lákat hlodavce a být zdrojem zápachu) i zahradní odpad, tedy trávu, seno, slámu, podrcené větve, piliny, listí, hnůj lze kompostovat. Druhou možností je bioodpady sbírat. Ke sběru bioodpadu se používají hnědé kontejnery. Do kontejneru na bioodpad nepatří masné a mléčné výrobky a zbytky jídel z těchto výrobků.

Dřevem lze samozřejmě topit (nikoli dřevotřískou či chemicky ošetřeným dřevem). Aby při jeho spalování nevznikaly nebezpečné látky (tzv. Dalším způsobem, jak dřevo využít, je nadrtit ho a přidat do kompostu. Některé obce mají obecní drtič větví a obecní sběrné místo, kde mohou lidé tento bioodpad odkládat.

Objemné odpady

Mezi objemné odpady patří vyřazený nábytek, koberce, lina, zrcadla, ale také lyže či sáňky. Mnoho obcí je sváží pomocí velkých kontejnerů. Objemné odpady se nesmí dávat vedle kontejnerů na ulici. Objemné odpady je nutno třídit. Minimálně lze využít kovy, dřevo (příručka vykupovaného dřeva a dřevodřísky z Kronospanu) a některé plasty.

Nebezpečné odpady

Mezi nebezpečné odpady patří zbytky barev, ředidel, lepidel, fotochemikálie, nepoužité pesticidy atd. Na většině výrobků (nebo na jejich obalech) je v současné době uvedeno, jakým způsobem s ním má být nakládáno poté, co se stane odpadem. Jejich sběr musí ze zákona zajistit každá obec. Nepoužité léky je třeba odevzdat v lékárně. Nepatří do směsného odpadu, je nutno je likvidovat ve spalovnách nebezpečného odpadu. Velké problémy působí léky v odpadních vodách, neboť čistírny odpadních vod nejsou některé látky schopny zachytit a tak ovlivňují např. chování ryb.

Již několik let jsou obce povinny zajistit sběr použitých rostlinných olejů. Pro elektroodpad a světelné zdroje platí tzv. povinnost zpětného odběru. Společnosti, které zpětný odběr zajišťují, mají v současnosti uzavřenou smlouvu s obcí. Menší elektrospotřebiče a světelné zdroje se sbírají do speciálních E-boxů, větší obce mají pro elektroodpad nainstalovány červené kontejnery. Velké spotřebiče lze odevzdat na sběrném dvoře. Staré elektrospotřebiče a světelné zdroje lze také odevzdat v příslušných obchodech. Velké spotřebiče si obvykle necháváme dovézt až domů. Není nic snazšího, než v této chvíli odevzdat spotřebič starý. Zpětný odběr elektroodpadu se týká pouze úplných spotřebičů.

Baterie a akumulátory se sbírají obdobným způsobem jako elektroodpad. Odevzdat je můžete ve sběrném dvoře, na některých úřadech a školách, sbírají je jejich prodejci a speciální otvor je pro ně určen u červených kontejnerů. Doporučujeme Vám pořídit si dobíjecí baterie a akumulátory, vyjde to levněji a je to i příznivější pro životní prostředí.

Pneumatiky nejsou komunálním odpadem, a tak se obce nemusejí starat o jejich likvidaci. Pokud má obec sběrný dvůr, většinou tam pneumatiky můžete odevzdat, někde bez poplatku, někde za poplatek. Pneumatiky je možné zdarma vrátit tam, kde jste si ji koupili nebo na místo, které prodejce označí jako místo zpětného odběru. Je možné odevzdat je také v autorizovaných servisech.

Stavební odpady nejsou komunálním odpadem, a tak se obce nemusejí starat o jejich likvidaci. Za jejich likvidaci si zodpovídá občan sám a musí si ji uhradit z vlastní peněženky. Pozor, odpad musí být předán firmě, která má na příjem tohoto odpadu akreditaci! Stavební odpady je dobré řádně roztřídit na jednotlivé druhy. Díky tomu snížíte poplatky za jejich likvidaci.

Podle zákona o odpadech je autovrakem každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a stalo se odpadem. Autovraku se lze zbavit pouze předáním osobě, která je provozovatelem zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků. Důležité: K žádosti o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel je vždy potřeba doložit „Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků“.

Systémy sběru odpadu

V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění).

Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům. Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.

Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu. Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.

Pokud je ve městě či obci zavedena evidence odpadů, je možné také nastavit výši poplatků pro jednotlivé domácnosti dle množství vyprodukovaného odpadu. Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů. V takovém případě ale skutečně vzniká odpad, který se musí někam svážet, zpracovávat/likvidovat, a tím přibývají další energetické i finanční náklady. Výrazně efektivnější varianta je zavést domácí kompostování.

Sběr odpadu tímto způsobem ale má svá úskalí - je anonymní, a tak nemotivuje občany k zodpovědnosti. Výsledkem se proto stává nekvalitně vytříděný obsah, nepořádek kolem popelnicového stání, nesešlapané lahve apod.

Další variantou je adresný sběr - tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější. V případě adresného sběru je možné evidovat vyprodukované odpady. Díky adresnému sběru je také možné zavést motivační systém pro občany. Samospráva získá přehled o tom, jaké množství odpadu produkují jednotlivé domácnosti a může tak např.

Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa.

Obce a města musí v současnosti řešit stále větší tlak na zvyšování míry recyklace - Evropská unie vyžaduje po členských státech 65 % míru recyklace a směřuje k úplnému zákazu skládkování využitelných složek odpadu v roce 2030. Pokud samosprávy nebudou splňovat stanovené limity, budou muset platit výrazně vyšší poplatky za odpady, které se budou každým rokem zvyšovat.

Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou. Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy. Těm poskytuje možnost snadno evidovat vyprodukované odpady každé domácnosti, a získat tak kompletní a adresná data o odpadech v obci.

Systém sběru odpadů dům od domu funguje tak, že občané plní přidělené pytle nebo nádoby (120 l, 240 l) na vybrané druhy odpadu a v den svozu přistaví nádoby nebo plné pytle před dům. Velkou výhodou tak je pohodlnost pro občana, který již nemusí s tříděným odpadem až do sběrného hnízda, ale může jej stejně jako SKO jednoduše postavit před dům a nechat svozovou společnost odpady odvézt.

Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze. Pokud je ve městě nebo obci zavedena evidence odpadů, označuje občan každý pytel nalepovacím identifikačním kódem, který obsluha svozového vozu při svozu načte do evidenčního systému. Obec či město má tak komplexní přehled o vyprodukovaných odpadech a data, na kterých může stavět a zefektivňovat dále své odpadové hospodářství.

Nádobový sběr (podobně jako pytlový sběr) umožňuje občanům třídit využitelné složky odpadu v pohodlí domova. Je vhodný pro vilové čtvrti se zahradou. Kombinovaný sběr je spojením pytlového a nádobového sběru. Občané tedy třídí odpad jak do pytlů, tak do nádob.

Sběrné dvory a třídící linky

Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu. Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.

V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.

Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.

Mýty o třídění odpadu

Jedná se o rozšířený mýtus, který vznikl pravděpodobně tím, že lidé viděli stejné popelářské auto na svoz směsného i tříděného odpadu. I to se stává, ale svozová společnost k tomu mívá své důvody. Prvním z nich je znehodnocení odpadu, pokud se například na papír vylije olej, už se nedá recyklovat ani využít jiným způsobem, proto se se s ním nakládá jako se směsným odpadem. Druhým důvodem, proč odpady ze dvou popelnic končí na stejném místě, jsou auta se dvěma kabinami. Taková auta dokážou pojmout dva typy odpadů, aniž by se smíchaly dohromady.

Ve skutečnosti nikdo nemá zájem míchat vytříděný odpad dohromady. Vysoká vytříděnost je pro město či obec finančně velmi výhodná. Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují.

Zajímá vás třídění využitelného odpadu? Důvodem je stále nízká legislativní podpora na národní a evropské úrovni, i když už se situace naštěstí začíná zlepšovat. Nové zákony mají motivovat výrobce k využívání sekundárních zdrojů a na druhé straně podporovat poptávku (například úpravou pravidel pro zadávání veřejných zakázek) po výrobcích z druhotných surovin.

Ano, je to zcela reálné. Aby toho město či obec byla schopna dosáhnout, je potřeba začít přistupovat k odpadům systematicky. Je důležité udělat si nejprve dobrý přehled o současném stavu odpadového hospodářství. Samospráva by si poté měla stanovit jasné cíle, nastavit potřebné kroky, zavést vhodná řešení a především komunikovat s občany.

Chcete i ve vašem městě či obci fungující a efektivní odpadové hospodářství?

Třiďte plasty, dáváte jim šanci na efektivní využití a mohou se tak vrátit v nové podobě.

Třídění odpadu podle věku

Začínáme poznávat svět a tříděním odpadu nás nikdo zatěžovat nemusí, ale barvičky se můžeme učit během našich projížděk a prvních procházek i na kontejnerech v ulicích. Nedá se však říct, že bychom žádný odpad neprodukovali. Typickým odpadem v tomto období jsou jednorázové dětské plenky, které mohou obsahovat recyklované části - jako je rozvodná vrstva z vláken vyrobených z PET lahví, Použité plenky však rozhodně třídit nemůžeme. Jejich nejlepším osudem je energetické využití v zařízeních pro energetické vyu...

Nasáváme informace a seznamujeme se důkladně se světem kolem nás. V této době se začínáme seznamovat s tím, že vzniká nějaký odpad a mohli bychom jej třídit. Hlavní roli v našem přístupu k odpadu zaujímá rodina, ale postupně se s tímto tématem můžeme setkat i ve školce a škole. Určeny jsou pro nás webové stránky kde nás mladý Tonda seznámí se základy třídění. A když mu pomůžeme uklidit pokojíček, dostaneme dokonce odměnu. Postupně se potkáváme s obaly od různých potravin, většina z nás pod...

Chodíme do školy, kde máme v rámci výuky předměty, jako Člověk a jeho svět nebo přírodopis, při kterých se s tématikou třídění a recyklace odpadu setkáváme. Lektoři programu Tonda Obal na cestách právě pro nás nejraději přednáší o správném třídění. V tomto věku už bychom měli být schopni bezpečně roztřídit běžné odpady z domácnosti a měli bychom se naučit třídit i méně obvyklé odpady. Samozřejmě si už také uvědomujeme, jak tříděním a recyklací šetříme primární suroviny na výrobu r...

Všichni jsme si tímto složitým, ale krásným obdobím prošli. Reprezentuje ho odmítání autorit i dříve naučeného chování a často i hledání sebe sama. Třídění odpadu se nám teď možná zdá jako nedůležitá součást života. Koukněte na web samosebou.cz, který o třídění nabízí spoustu zajímavého obsahu. I když se měníme a dospíváme, pravidla třídění odpadu zůstávají stejná. Zmáčknuté a rozložené zabírá místa ...

V tomto věku většinou dochází k osamostatňování od rodičů. Zařizujeme si první podnájem nebo byt a máme možnost si vše zařídit podle svých představ a vkusu. Více řešíme každodenní nákupy běžných potřeb a potravin. Ideální je do obchodu sebou nosit vlastní tašku a sáčky na vícenásobné použití. V tomto věku si asi už...

tags: #druhy #odpadu #recyklace #v #České #republice

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]