Druhy nakládání s odpady v České republice

Nakládání s odpady v České republice se řídí několika zákony, které stanovují práva a povinnosti osobám v oblasti odpadového hospodářství a prosazují základní principy oběhového hospodářství, ochrany životního prostředí a zdraví lidí při nakládání s odpady.

• Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech: Účinný od 1. 1. 2021, upravuje nakládání s odpady obecně.
• Zákon č. 542/2020 Sb.: Účinný od 1. 1. 2021, upravuje nakládání s výrobky s ukončenou životností.
• Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech: Ve znění pozdějších předpisů, upravuje nakládání s odpady z obalů.

Způsoby nakládání s odpady

Způsoby nakládání s odpady jsou označeny kódy, které byly součástí vyhlášky č. 383/2001 Sb. a i nadále zůstávají v platnosti pro rok 2021.

Hierarchie správného nakládání s odpady:

Jako ideální možnost se hodnotí předcházení vzniku odpadu, nevyhovující je odstraňování (skládkování) odpadu.

Nejčastěji využívané způsoby nakládání s odpady

V roce 2019 bylo v České republice vyprodukováno 37,4 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 35,6 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 502 kg/obyv. všech odpadů (165 kg nebezpečných/obyv. a 3 337 kg ostatních/obyv.).

Odpady byly převážně využívány. Z 37,4 mil. tun všech odpadů jich bylo 88 % využito, z toho 84,5 % materiálově a 3,5 % energeticky. Na skládkách skončilo 9,5 % všech odpadů.

Čtěte také: Přehled druhů křemene

Významnou skupinou jsou komunální odpady. Obyvatelé ČR jich v roce 2019 vyprodukovali 5,9 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 551 kg/obyv. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 15,7 %.

V roce 2019 bylo využito 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 46 % komunálních odpadů (v roce 2018 to bylo rovněž 46 %).

Nakládání s odpady detailně:

Využívání odpadů

• Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie
• Získání /regenerace rozpouštědel
• Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně biologických procesů mimo kompostování a biologickou dekontaminaci)
• Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin
• Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů
• Regenerace kyselin a zásad
• Obnova látek používaných ke snižování znečištění
• Získání složek katalyzátorů
• Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů
• Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii
• Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R10
• Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11
• Skladování materiálů před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem) k 31. prosinci vykazovaného roku

Odstraňování odpadů

• Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (skládkování)
• Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě, apod.)
• Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu, apod.)
• Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun, apod.)
• Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí, apod.)
• Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením Dl až D12
• Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace)
• Spalování na pevnině
• Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů)
• Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12
• Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D13) před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D13
• Skladování materiálů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením Dl až D14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před shromážděním potřebného množství) k 31. prosinci vykazovaného roku

Ostatní způsoby nakládání s odpady

• Využití odpadů na povrchu terénu s výjimkou využití odpadů na skládce
• Předání kalů ČOV k použití na zemědělské půdě
• Předání jiné oprávněné osobě (kromě přepravce, dopravce), nebo jiné provozovně
• Zůstatek na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku
• Přeshraniční přeprava odpadu z členského státu EU do ČR
• Přeshraniční přeprava odpadu do členského státu EU z ČR
• Předání (dílů, odpadů) pro opětovné použití
• Zpracování autovraku
• Prodej odpadu jako suroviny („druhotné suroviny")
• Využití odpadu na rekultivace skládek
• Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky
• Kompostování
• Biologická dekontaminace
• Protektorování pneumatik
• Dovoz odpadu ze státu, který není členským státem EU
• Vývoz odpadu do státu, který není členským státem EU
• Zpracování elektroodpadu
• Převzetí zpětně odebraných některých výrobků nebo zpětně odebraných elektrozařízení od právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která zajišťuje zpětný odběr podle § 37k nebo § 38 zákona nebo převzetí odpadů od nepodnikajících fyzických osob - občanů
• Odpad po úpravě, když nedošlo ke změně katalogového čísla odpadu
• Inventurní rozdíl - vyrovnání nedostatku odpadu
• Inventurní rozdíl - vyrovnání přebytku odpadu
• Staré zátěže, živelní pohromy, černé skládky apod.

Komunální odpady

Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).

Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok. Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu).

Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.

Čtěte také: Ohrožené děti a znečištění ovzduší

Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, definuje komunální odpad jako směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu. Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.

Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.

Povinnosti obcí

Obce mají povinnost určit místa pro oddělené soustřeďování recyklovatelných složek KO (§ 59 odst. 2 ZoO). Odděleně soustřeďovaný papír, plast, sklo a kov mohou být soustřeďovány společně, ale nesmějí být příčinou snížení možnosti využívat tyto odpady v souladu s hierarchií odpadového hospodářství (viz § 30 ZoO). Kapacitami kontejnerů a množstvím svozů lze zohlednit sezonní změny.

Obce mají povinnost dosahovat vysokých cílů třídění KO. Konkrétně je nastaveno 60 % odděleně soustřeďovaných složek do roku 2025, 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2035. Toho mohou dosahovat buď následným tříděním směsného KO na lince, anebo podporou třídění složek KO přímo u producentů, respektive občanů. Je povinností zavést třídění minimálně pro papír, sklo, kov, plasty, bioodpad, oleje a tuky a do roku 2025 i textilu.

Čtěte také: Třídění odpadu z koupelny

Pro nakládání s vytříděným bioodpadem si může obec nebo sdružení obcí zřídit komunitní kompostárnu. Ohlášení provozu komunitní kompostárny je součástí ročního hlášení obce, na jejímž území je komunitní kompostárna provozována. Provozovatel komunitní kompostárny má povinnost vést evidenci, jaké množství rostlinných zbytků a od jaké obce do kompostárny převzal. Rozsah evidence je uveden v příloze č. 33 VNO. Od počátku roku 2022 již bude provozovatel komunitní kompostárny muset navíc plnit povinnosti vedení provozního deníku v předepsané formě dle přílohy č. 32 VNO. Hlášení o množství zpracovaných bioodpadů v roce 2021 bude muset zaslat do 28. února 2022.

Skládkování

Skládkování, neboli odstranění odpadu, je nejstarším způsobem, jak se odpadu trvale zbavit. Jedná se však o metodu, při které se naprostá většina odpadu nevyužije a skončí uložená v zemi. V ČR je velké množství moderních skládek, která začaly vznikat po roce 1990 a v řadě případů slouží dodnes. Je potřeba si uvědomit, že bez skládek se nikdy zcela neobejdeme, je však třeba dbát na to, aby na nich končily pouze takové odpady, které se již nedají žádným způsobem využít. Rozlišujeme tři základní typy skládek. Skládky inertních odpadů S-IO, skládky ostatních odpadů S-OO a skládky nebezpečných odpadů S-NO.

VNO obsahuje seznamy odpadů, jež je striktně zakázáno na skládky ukládat. V příloze č. 4 v bodě C se jedná o nebezpečný odpad, který bude od roku 2022 technicky vhodnější spálit ve spalovnách nebezpečného odpadu, a v bodě E o ostatní odpady, pro něž existují recyklační technologie, které bude zakázáno skládkovat od roku 2030. To znamená, že za odpady uvedené v bodě E se hradí vyšší skládkovací poplatky, a to již od roku 2022.

Příklady inovativních přístupů

Malý ostrov Tilos, ležící na východě Egejského moře, se rozhodl veškerý svůj odpad opětovně využívat a nadobro tak uzavřít tamní skládku odpadu. Jedná se o první ostrov, který něco takového dokázal. Každé domácnosti byly přiděleny nádoby, krabice a pytle na recyklovatelný a organický odpad a na cigaretové nedopalky. Rovněž se na ostrově vybudovalo „Centrum pro kreativní upcyklaci“, kam obyvatelé mají možnost přinést různé předměty na opravu. A pokud už předmět opravit nelze, vymyslí se jiný způsob jeho využití (např. stavební materiál nebo použití v rámci uměleckých projektů).

Čínští a kanadští vědci přišli na způsob, jak odstranit mikroplastové částice alespoň z pitné vody. K výrobě speciálního filtru potřebují ovoce a dřevo. Třísloviny z ovoce a odřezky ze dřeva dokážou vodu zbavit až 99,9 % mikroplastů.

V Indii se stonky banánovníku, které se musí likvidovat často, protože rostlina plodí pouze jednou za svůj život, využívají k výrobě hygienických vložek. Z jednoho banánovníku lze vyrobit až 3000 kusů vložek.

tags: #druhy #nakladani #s #odpadem #v #české

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace odpadu
• Stanoviště pro kany
• Současný Pohled na Janovo Zjevení
• Norská výprava do hlubin duše
• Opětovné využití plastů