Dopady změny klimatu v České republice: Od sucha po nové technologie

Klima na Zemi se mění, myslí si 94 procent lidí v Česku. Šest z deseti lidí v tom vidí výrazný vliv lidské činnosti a má ze změn obavy, zjistil červnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Špatné dopady na Česko předpokládá téměř polovina dotázaných.

Sucho a nedostatek vody

Letošní sucho a vysoký srážkový deficit proti průměru citelně dopadá na lesy. Přes čtyři pětiny území jsou vystavené vyššímu vodnímu deficitu, než je pro toto období obvyklé, ve stromech je méně vláhy, což má zásadní dopad na jejich vitalitu. Průtoky v tocích na jihu Moravy se aktuálně někde pohybují i pod deseti procenty normálu, což je problém pro zachování biologického života v tocích i pro kvalitu vody. Jde především o drobnější vodní toky a toky, kterým nepomohou vodní nádrže, informovala mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Současná kvalita vody v tocích a nádržích na jihovýchodě Moravy se kvůli suchu zhoršuje, upozorňuje státní podnik Povodí Moravy. Problematický je poměr vypouštěného znečištění a úbytku vody, což v kombinaci s vysokými teplotami může způsobovat nedostatek kyslíku ve vodě. Kvůli nedostatku vody mohly letos lodě na Teplou Vltavu, která vede Národním parkem Šumava, jen v pěti dnech. Sezona pro splouvání přitom začíná 1. května. Ale hladina řeky je tak nízko, že na ní lodě nesmí. Jde o dosud nejhorší rok v novodobé historii splouvání Teplé Vltavy.

Přehrady v Moravskoslezském kraji jsou nyní naplněny v rozmezí od 72 do 99 procent. Průtoky v některých řekách, včetně Odry či Ostravice, už však dosáhly limitů sucha, sdělila mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

Dopady na zemědělství a lesní hospodářství

Přírodní jevy způsobily zemědělcům v letošním roce škody ve výši 80 milionů korun, což je podle dat Agra pojišťovny zhruba jedna třetina toho, co vyplácela loni. Letošní rok byl zatím podle pojišťovny pro zemědělce z hlediska přírodních katastrof poměrně klidný. Na rozdíl od předchozího roku se krupobití, povodně či mráz objevily jen ojediněle. Dlouhodobé trendy nicméně naznačují, že stále častější jsou extrémní povětrnostní jevy, které se dříve objevovaly spíše výjimečně.

Čtěte také: Strategie a životní prostředí

Letošní sucho a vysoký srážkový deficit proti průměru citelně dopadá na lesy. Přes čtyři pětiny území jsou vystavené vyššímu vodnímu deficitu, než je pro toto období obvyklé, ve stromech je méně vláhy, což má zásadní dopad na jejich vitalitu.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by chtěl vydělávat na prodeji takzvaných uhlíkových kreditů. Kupovaly by je firmy k vyvažování vlastních emisí a plnění svých klimatických cílů. Ve dvou jihomoravských polesích ve Ždánickém lese k tomu Lesy ČR začaly chystat téměř 10 000 hektarů lesů. Vyplývá to tiskové zprávy LČR.

Šíření alergenů

Vrcholí pylová sezona ambrózie peřenolisté. Na konci srpna a začátku září je nejintenzivnější pylová sezona ambrózie. Alergen rostliny, která se do Česka dostala kvůli změnám klimatu, ale ve vzduchu přetrvává až do října. V tiskové zprávě o tom dnes informovala laboratoř Synlab. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) patří ambrózie spolu s břízou, trávami a pelyňkem mezi významné rody alergenů.

Adaptační opatření a nové technologie

Pražský dopravní podnik (DPP) osází část tramvajového pásu v Poděbradské ulici v Praze 9 rozchodníky. Jde o kvetoucí sukulenty s dužnatými listy, které dobře zadržují vodu.

Vznikla v areálu výzkumné infrastruktury RINGEN v bývalých vojenských kasárnách Jiřího z Poděbrad. Budou vybudovány 4 systémy zaměřené na různé aspekty bezemisního řešení výroby tepla a elektrické energie a jejich dlouhodobého skladování. Geotermální energie bude získávána pomocí mělkých a hlubokých vrtů, v hloubkách přibližně od 100 do 3500 m. Mělké vrty budou sloužit zejména k ukládání tepelné energie, produkované v létě solárními panely na střechách okolních budov, a k ukládání odpadního tepla z různých technologií. Geotermální a solární systémy bude doplňovat výroba zeleného vodíku pomocí elektrolýzy.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Projekt se zaměří na identifikaci možností využití odpadního tepla v daném území ve spolupráci s kraji, obcemi i firmami. Jeho výsledkem bude reálná aplikace v podobě pilotního projektu. Cílem projektu je ale také vytvořit systém, který by i po skončení projektu umožnil identifikovat příležitosti k využití odpadního tepla v území například pomocí datových toků v rámci zákonných povinností firem a obcí (např. prostřednictvím územních energetických koncepcí).

Den pro klima a energii v Ústí nad Labem

Den pro klima a energii v Ústí nad Labem 2024 je akcí věnovanou problematice ochrany klimatu a udržitelné energie, zorganizovanou jako součást aktivit spojených s vytvořením Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima v Ústí nad Labem (SECAP). Akce je koncipována ve třech částech, zaměřených na různé aspekty tématu, a je určena zástupcům obcí a měst, odborníkům, široké veřejnosti a studentům.

Evropská legislativa a ochrana klimatu

Vláda schválila novelu, která má zamezit tzv. Zamezit klamání o dopadech výrobků na životní prostředí, takzvanému lakování nazeleno, a zároveň přispět k udržitelnější spotřebě má novela zákona, kterou dnes schválila vláda. Zakazuje například prezentovat zboží jako šetrné k přírodě, aniž by to výrobce patřičně doložil, nebo záměrně omezovat jeho životnost. Posílit by se mimo jiné měla také informovanost spotřebitelů o možné opravě výrobků.

Evropa je výrazně závislá na dovozu kritických surovin z Číny, které mohou být zásadní pro přechod na bezemisní energetiku a zelenou transformaci. Řekly to expertky, které oslovila ČTK. Jde o vzácné zeminy, lithium, kobalt, nikl, ale také třeba solární panely.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

tags: #dublin #iv #dopady #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Vodotěsné hodinky do přírody
• Emisní limity pro kotle Dakon
• Renault Laguna a ekologická likvidace
• Návod na Příkazkovou Dráhu
• Odpad ve stavebnictví v ČR