S příchodem podzimu a hromadami spadaného listí často řešíme, co s listím, které nám zaplaví zahradu. Mnozí stále volí pálení, ale podle mě je to opravdu škoda! Kompostování listí je jedním z nejlepších způsobů, jak tento materiál využít - a já vám ukážu, jak jeho potenciál využít naplno.
Podzim přináší našim zahradám perfektní organický materiál - listí. To patří k nejdůležitějším surovinám ke kompostování, tlením se totiž přeměňuje v listovku. Nebo snad stále patříte mezi ty, kteří považují listí za odpad a likviduji jej pálením? Pak si můžete být jisti , že se připravujete o kvalitní organickou hmotu a ještě zamořujete ovzduší odporným dýmem, nemluvě o porušování vyhlášky o spalování v obcích.
Listí je bohaté na uhlík, což z něj činí dokonalou „hnědou“ složku do kompostu. Když ho smícháte se „zelenými“ materiály, jako jsou kuchyňské zbytky nebo tráva, vytvoříte perfektní směs, která podporuje zdravý rozklad.
Kompostování listí má mnoho výhod:
Při kompostování listí je klíčové zohlednit správné načasování a techniky, které celý proces urychlí. Některé zdroje doporučují sbírat listí hned, jakmile začne padat, protože v této fázi je jeho buněčná struktura stále hydratovaná a obsahuje více dusíku, což usnadňuje jeho rozklad.
Čtěte také: Využití dubového listí v kompostu
Listí se obecně kompostuje pomalu, ale jeho drcení může proces výrazně urychlit. Nejlepší je listí rozházet po trávníku a posekat rotační sekačkou.
Pokud máte studený kompost doporučuji použít 50-70 % listí a doplnit ho 30-50 % dusíkatých materiálů, jako jsou zbytky potravin, zeleninové listy nebo tráva. Při horkém kompostování by měl mít kompostér minimálně 1 metr krychlový, aby byl schopen udržet teplo a urychlit rozklad.
Můžete střídavě vrstvit 15-20 cm vrstvu listí s 2-5 cm vrstvou hnoje nebo jiného materiálu bohatého na dusík. Při kompostování listí ořešáku se vyplatí přidávat 200 až 400 ml kapalného hnojiva DAM 390 v 10 litrech vody na 1 m³, čím se urychluje proces rozkladu tuhých částic.
Kompostování listí je skvělý způsob, jak využít organický materiál z vaší zahrady. Různé druhy listí mají různé vlastnosti, které ovlivňují jejich přínos pro kompost.
Podle mých zkušeností záleží na mnoha faktorech, ale v průměru se listí rozkládá během 6 až 12 měsíců.
Čtěte také: 5. třída: procvičování přírodovědy pomocí pracovních listů
Pokud nechcete všechno listí kompostovat, jednou z nejlepších možností je ho využít jako mulč před zimou. Mulčování listím pomáhá chránit půdu, udržovat vlhkost a zabraňuje růstu plevele. Mulč se postupně rozkládá a zlepšuje strukturu půdy, což je důležité z hlediska udržitelnosti.
Mnoho zahrádkářů je stále pevně přesvědčeno, že listy z ořešáku se nemají kompostovat, protože jsou toxické a kompost poškozují. Neplatí to navíc jen pro ořešák, ale i další dřeviny. Není to však pravda. Listy z těchto stromů se sice rozkládají pomalu, ale kompostovat je lze. Jen je nutné vědět jak.
Negativní názor na listy ořešáku pramení z faktu, že listy obsahují látku juglon, která brzdí růst rostlin v okolí stromu. Z tohoto důvodu se ořešákové listí také nikdy nepoužívá k mulčování. Pravdou je, že některým rostlinám opravdu vadí, jiným ale ne. Nevraživost řady pěstitelů však došla tak daleko, že ořešákové listí pálí, nebo vyvážejí na skládku. Což je škoda.
Jedna část tohoto mýtu je pravdivá. Listy ořešáku opravdu obsahují juglon a ten opravdu brzdí klíčení a růst mladých rostlin. Je to chytrá strategie stromu, která částečně brání růstu konkurence pod stromem ořešáku a tím zůstává pro strom víc výživy. Druhá část tohoto mýtu ale už pravdivá není. Listy ořešáku do kompostu patří. A když víte jak, získáte naopak skvělý zdroj výživy pro svou zahradu.
Juglon je totiž účinný jen v čerstvém staví listí a ve velké koncentraci. Správným kompostováním se juglon postupně úplně rozkládá a do roka je zcela neúčinný. Listí ořešáku se sice co do struktury rozpadá déle - až dva roky, protože obsahuje víc tříslovin než listí jiných ovocných stromů, ale juglon je už zhruba po roce neaktivní. Juglon tedy rozkládá čas a urychluje to jiný organický materiál.
Čtěte také: Příroda Beskyd: Vzdělávací programy
Ořechové listí tak můžete přidávat do kompostu po troškách a prohazovat ho s jiným materiálem, pokud se Vám s tím chce párat. Pokud jste pohodlní jako já, prostě ho dejte do normálního kompostu, nesahejte na to další dva roky a všechno vyřeší čas. Jen listí nenechávejte na povrchu kompostu, tam by se rozpad zbytečně protahoval.
Jediný kopost, kam se listy ořešáku opravdu nehodí, je rychlý, neboli horký kompost, který je hotový v řádu 2 - 3 měsíců. Juglon opravdu potřebuje čas a vyšší teplota, ani neustálé přehazování kompostu ho nezkrátí. Pokud Vás tedy tahle horko-kompostová gymnastika baví, dejte si listí ořešáku někam bokem zvlášť na hromadu a nechte ho být.
Pokud pěstujete ořešák černý (Juglans nigra), vězte, že ten má juglonu ze všech ořešáků nejvíc. Pokud pěstujete ořešák japonský srdčitý (Juglans ailantifolia), ten obsahuje juglonu méně než černý a královský, ale pořád dost na to, abychom s ním nakládali stejně. Prostě vše, co má v latinském názvu Juglans, obsahuje juglon.
Použijte ořechové listí jako mulč tam, kde nechcete, aby něco rostlo: na cestičky mezi záhony, nebo pod větší ovocné stromy. Ořechové listí je také skvělé pro ochranu skladované kořenové zeleniny ve sklepě. Pokud skladujete kořenovou zeleninu v písku, přidáním ořechového listí do písku se sníží pravděpodobnost, že se při skladování rozšíří nějaké houbové choroby. To způsobuje nejen juglon, ale i vysoký obsah tříslovin.Také je možné skladovat kořenovou zeleninu v bedně se samotným mírně vlhkým ořechovým listím.
A taky se ořechové listí přidává do kurníků k podestýlce, protože odpuzuje čmelíky - parazitického roztoče, který slepicím pije krev. A taky eliminuje drůbeží štěnice a vši. V takovém případě se vyplatí ořechové listí na podzim nasušit a v suchu uskladnit a postupně co nejdéle přidávat do kurníku k podestýlce.
Listy z ořešáku nadrťte, a až pak kompostujte. Pomalý rozklad listů ořešáku způsobuje mj. vosková vrstva na jejich povrchu. Ta listy chrání před nadměrným odparem vody, před okusem zvířat, žírem škůdců... Řešení je přitom snadné. Spadené listy přejeďte sekačkou. Nože je rozsekají na malé kousky. Čím menší kousky budou, tím větší povrch listů přijde do kontaktu s mikroorganismy v kompostu, kterých bude tím pádem více, a ve výsledku listy rychleji rozloží. Ořešákové listy smíchejte se zeleným odpadem. Suché listy ořešáku jsou zdrojem velkého množství uhlíku (C), stejně jako třeba sláma nebo štěpka. K rychlejšímu rozkladu těchto materiálů přispěje dusík (N).
Aby byl uhlík a dusík v kompostu v optimálním poměru (C: N), je nutné do něj přidat i zelenou dužnatou hmotu v podobě ostříhaných trvalek, neškodných plevelů, posečené trávy apod. Nevytvářejte ale vrstvu trávy a vrstvu listí, oba typy materiálů smíchejte, jinak se slehnou a budou rozkladu odolávat.
Listí z ořešáku nemá tvořit víc než třetinu kompostu. Kromě juglonu se z listů ořešáku uvolňují i třísloviny, které mohou ve větším množství kompost okyselovat. I proto se doporučuje přidávat k takovému listí zahradní odpad dusíkaté povahy. (Pokud samozřejmě neplánujte použít kompost výhradně ke kyselomilným rostlinám, jako jsou rododendrony, azalky, vřesy, hortenzie atp.) Vše zelené, ale i třeba zbytky z ovoce, pomohou vrátit pH kompostu do neutrálních hodnot.
Listí ořešáků má mezi zahrádkáři pověst „nebezpečného“ materiálu, protože obsahuje juglon. Tato látka může při přímém kontaktu brzdit růst citlivějších rostlin, zejména pokud se listí dostane do půdy v syrovém stavu. Nejspolehlivější je kompostovat ořešákové listí spolu s dusíkatými materiály. Tráva, zelený odpad ze zahrady nebo kuchyňské zbytky urychlí činnost mikroorganismů, které juglon rozkládají. Kompost je potřeba průběžně provzdušňovat a udržovat přiměřeně vlhký, aby proces probíhal rovnoměrně.
Listovka je výborná zemina, která vzniká několikaletým rozkladem listí. Rozeznáváme buď mladou (jedno až dvouletou) listovku, anebo starou (tří až pětiletou) listovku. Mladá listovka není zcela dobře rozložená, je kypřejší a kyselejší. Stará listovka je jemnější, méně kyselá a má menší nakypřovací schopnosti - je velice dobrá pro výsevy květin.
Jelikož listovka obsahuje málo živin, nepoužíváme ji samostatně, ale promíchanou se zahradním substrátem. Protože vzniká pomalým rozkladem suchého listí, které necháte odležet na vzdušném místě, nejde o klasický kompost - listí se rozkládá déle, protože obsahuje více uhlíku a méně živin. Výsledkem je jemná, kyprá hmota, která vypadá jako tmavá, drobivá půda.
V praxi výborně funguje jako zlepšení struktury půdy. Když se zamíchá do těžších, jílovitých půd, udělá je propustnějšími a vzdušnějšími. V písčitých půdách zase pomáhá lépe zadržovat vodu. Podle Magdy Švarcové ze Zahradnictví Flos je listovka také skvělý mulč pro záhony či keře, chrání před vysycháním a snižuje růst plevelů.
Nejlépe se listovka připravuje z listí, které se rychle rozkládá, například z lípy, břízy, javoru či ovocných stromů. Listí je vynikajícím doplňkem i do běžného kompostu. Při správném rozkladu zvyšuje teplotu kompostu, což pomáhá nejen jeho rozkladu, ale i likvidaci škodlivých patogenů. Při kompostování je však nutné dbát na správný poměr zelených a hnědých materiálů.
Smyslem kompostování je, aby se organický materiál rozkládal rovnoměrně a bez zápachu. Zelené materiály, jako čerstvá tráva či kuchyňské zbytky, dodávají dusík, zatímco hnědé materiály, mezi které patří i suché listí, jsou zdrojem uhlíku. Pokud je dusíku příliš mnoho, kompost začne zapáchat a je příliš mokrý. Pokud převládne uhlík, rozklad se zpomalí.
Pro urychlení tlení promícháme před založením kompostu listí s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2:1. Nikdy do kompostovaného listí nepřidávejte stavební pálené vápno. Obsahuje chlór, který zabíjí mikroorganismy potřebné k procesu tlení.
Listí ze stromů představuje cenný zdroj organické hmoty, který byste neměli považovat za odpad. Je přirozenou součástí koloběhu živin v přírodě i ve vaší zahradě. Mulčování listím vytváří ochrannou vrstvu, která udržuje vlhkost půdy a chrání rostliny před nepříznivými povětrnostními podmínkami.
Pokud máte vysazený trvalkový záhon, mulčování vrstvou listí pomáhá snižovat odpar vody, chrání mladé rostliny před mrazy a postupně zlepšuje půdu, jak se listí rozkládá.
Z několika dřevěných kolíků a pletiva si snadno vytvoříte jednoduchý kompostér. Postavte čtyři kolíky do čtverce, obtočte je drátěným pletivem a listí vrstvěte dovnitř. Každou vrstvu mírně utlačte a prolijte vodou. Tím, že listy zůstanou v kontaktu s vlhkostí a vzduchem, začne se rychle tvořit přirozený rozklad. Během zimy se objem zmenší až o dvě třetiny - a na jaře získáte voňavý, sypký kompost připravený k použití.
Nemáte místo? Naplňte velké jutové nebo plastové pytle suchým listím, zvlhčete, zauzlujte a plastové na několika místech propíchněte, aby mohla hmota dýchat. (U jutových to není třeba, protože skrze mezery mezi vlákny vstupuje do hmoty dost vzduchu.) Umístěte je do kouta zahrady do stínu. Po několika měsících listí zčerná a promění se v jemný humus. Tato metoda je ideální pro malé množství listí nebo městské zahrádky.
Pokud už kompostujete kuchyňský odpad, můžete přidávat i listí, ale opatrně. Ve větším množství by kompost „udusilo“. Vždy míchejte listí se zelenými složkami - například s čerstvou trávou nebo zbytky zeleniny.
Kompost z listí se rozkládá pomaleji než běžný - trvá to zhruba 12 až 18 měsíců, podle druhu listí a vlhkosti. Dubové a bukové listy vydrží déle, zatímco javorové nebo břízové se mění v humus už po roce. Poznáte ho snadno: má sypkou strukturu, tmavě hnědou barvu a vůni lesní půdy.
Hotovou listovku můžete použít jako mulč, přimíchat ji do půdy nebo substrátu pro balkonové rostliny. Také ji lze použít při výsevu.
Listí napadené chorobami: Pokud na listech vidíte skvrny, choroby nebo jiná poškození, raději je nedávejte do kompostu, aby se případná infekce nepřenesla dál.
Příliš mokré listí: Mokré listí může plesnivět. Pokud máte hodně vlhké listí a chcete ho využít jako mulč, nechte ho před mulčováním nejprve trochu proschnout.
Velké množství listí na trávníku: Zamezte tvorbě tlusté vrstvy listí na trávníku, protože může způsobit hnilobu a na trávníku se vám vytvoří odumřelé fleky. Z trávníku ho tedy raději shrabejte a dejte na kompost, nebo pod stromy.
tags: #dubové #listy #na #kompostování