Rakouské odpadové hospodářství se ve svých cílech snaží o integrovaný a komplexní pohled, který klade důraz na udržitelný rozvoj. Jako jedno z důležitých opatření udržitelného rozvoje je v Rakousku chápána předúprava odpadů před jejich uložením na skládku, díky které má být dosaženo menší produkce skládkových plynů, nižší zatížení podzemních vod a zachování přírodních surovin.
Historie a vývoj
V letech 1990-1991 si rakouské úřady uvědomily, že situace v odpadovém hospodářství dosáhla kritického stavu. Množství komunálního odpadu se zvyšovalo, kromě města Vídně nebyla v zemi jiná spalovna komunálního odpadu. V roce 1998 bylo v Rakousku vyprodukováno 2,8 miliónů tun komunálního odpadu, z toho bylo 1 milión tun obalového odpadu. Odpadní obaly představovaly na 40 % celkového objemu komunálního odpadu.
Na první místo hierarchie byla postavena minimalizace a zamezení vzniku odpadů, dalšími v pořadí jsou znovuvyužití, recyklace, energetické využití. Za nejméně vhodné se považuje konečné zneškodnění.
V říjnu 1993 nabylo účinnosti rakouské nařízení o zpětném odběru a recyklaci obalů. Současně byly pro průmysl stanoveny cíle pro omezení skládkování obalů v letech 1993 až 2001. Ve stejné době mělo v Evropě podobné nařízení jen Německo.
V roce 1994 začala v EU platit direktiva 94/62/EC o obalech a obalovém odpadu, která dala základní pravidla pro vznik podobných právních norem v členských zemích unie a stanovila, že z nich nesmějí vzniknout žádné tržní bariéry.
Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních
Rakouské nařízení nutí výrobce, distributory, importéry, plniče a velkoobchodníky odebírat zpět obalový odpad, který uvádějí na trh, a materiálově ho recyklovat podle daných limitů. Tento systém je povinen organizovat a provozovat sběr a recyklaci na národní úrovni a zajistit znovuvyužití obalového odpadu podle cílových kvót, stanovených pro každý materiál a druh odpadu.
Před vznikem národního systému již existovaly sběrné systémy pro papír nebo sklo, které byly vybudovány a provozovány obcemi a městy (komunitami). Vznikající "účastnický" systém převzal zodpovědnost také za provozování a financování fungujících sběrných systémů v obcích.
Úřady stanovily podmínky sběru pro papír, lepenky, obalové kartony, sklo, dřevo, stavební odpad, keramiku, kovy, textil, plasty, kompozitní materiály (kromě nápojových kartónů). Zástupci rakouského průmyslu se rozhodli vytvořit sami systém, jehož prostřednictvím by vyhověli Nařízení o odpadech s co nejnižšími náklady. Proto byla v roce 1993 založena společnost ARA (Altstoff Recycling Austria AG) jako nezisková organizace.
ARA (Altstoff Recycling Austria AG)
Zakladateli ARA AG jsou většinou velcí lokální a nadnárodní "plniči", velkoobchodníci a výrobci obalů. Nesmějí mezi nimi být firmy zabývající se recyklací, znovuvyužitím a nakládáním s odpady, čímž se brání střetu zájmů. Jejich majiteli jsou totiž obvykle podniky "materiálového průmyslu", tj.
Propojení národního systému je uvedeno na schématu nahoře. Kromě sběru a znovuvyužití obalových odpadů z komunálního odpadu se systém stará také o obalový odpad od průmyslových a obchodních firem. Společnost ARA AG začala pracovat v roce 1993 v květnu, Nařízení začalo platit v říjnu téhož roku.
Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu
Systém ARA nyní pokrývá recyklaci kolem 650 tisíc tun obalového odpadu za rok, tj. asi 81 kg/obyv., udržuje komunální sběrné systémy (kolem 850 tis. nádob po celém Rakousku). S pomocí "žlutých pytlů" se separuje takzvaná lehká obalová frakce, tj.
Sběr v oblasti průmyslu a obchodu je rovněž organizován na národní úrovni, prostřednictví regionální partnerské organizace pro znovuvyužití obalového odpadu, místních recyklačních center a přímého odvozu. V současnosti existuje v Rakousku pro komerční odpady na 17 000 sběrných míst.
V celkovém objemu odpadů představovaly v roce 1999 komunální odpady 354 000 tun tj. 57 %, průmyslové obalové odpady 269 tis. tun, tj. Obrat společnosti ARA dosáhl v roce 1999 kolem 2,6 biliónu ATS (193 mil euro).
Všechny společnosti, které jsou dotčeny nařízením o obalech, se mohou stát zákazníkem/podílníkem společnosti ARA AG. Jsou to výrobci a distributoři produktů v obalech, plniči, obaláři, velkoobchodníci a importéři. Podepsáním licenční smlouvy přenechává zákazník veškeré své povinnosti týkající se obalového odpadu společnosti ARA AG, podílí se na národním systému ARA a zavazuje se platit pravidelně poplatky podle smlouvy.
Tyto náklady a z nich odvozené poplatky se mění převážně podle materiálu, tj. pohybují se od 0,09 euro pro sklo, 0,2 euro pro papír a kartón až po 1,2 euro pro plastový obalový odpad z komunálního odpadu. Vzhledem k vysokým cílům sběru a recyklace, stanoveným nezávisle pro každý materiál, jsou náklady recyklace velmi závažnou hodnotou a jsou zohledněny v poplatcích za materiály.
Čtěte také: Recyklace v Česku
S využitím zkušeností z provozování systému a díky snaze o používání nejefektivnějších recyklačních metod, byla ARA AG od roku 1995 schopna začít snižovat náklady a s nimi také poplatky za jednotlivé materiály. Od té doby bylo dosahováno snížení nákladů o 30-60 % oproti hodnotám roku 1995.
Jelikož náklady na recyklaci a znovuvyužití obalových materiálů se staly v každém podniku součástí kalkulací, projevila se brzy snaha nepoužívat obalů, které nejsou funkčně potřebné. Terciární obaly byly většinou zcela opuštěny, nákladné blistry byly nahrazeny jednoduchými obaly na bázi kartónu a lepenky.
Největším úspěchem separačních systémů je jejich široké přijetí veřejností a ochota spotřebitelů používat sběrná zařízení. Hlavním obsahem kampaní bylo, proč má separace smysl a co se děje se separovaným materiálem. Místní úřady obvykle zaměstnávají "konzultanta pro oblast odpadů", který zprostředkovává informace o separovaném sběru spotřebitelům.
Rakouské úřady připravují Nařízení ke skládkám, které by mělo platit od června roku 2004. Bude to mít za důsledek budování různých zařízení na úpravu odpadů, spaloven atd. Například tam, kde se vybuduje systém pro zneškodnění odpadů s využitím energie, ARA prosazuje strategii snižování separace plastů u obalových materiálů, které mohou být materiálově recyklovány. Podobně tam, kde je v úpravně odpadů instalován účinný separátor kovů, uvažuje podle toho ARA o omezení separace kovových obalů.
Legislativa a předpisy
Tento zákon z roku 2002, ve znění z roku 2004 (Abfallwirtschaftsgesetz 2002 i.d.g. Fassung 2004) je základním dokumentem pro odpadové hospodářství Rakouska. Stanovuje to vyhláška o ukládání odpadů na skládky Deponieverordnung, BGBI. Nr.164/1996, která pro období 1997 až 2004 definovala několik etap. Především předepisuje požadavky na kvalitu ukládaných odpadů jako limitní hodnotu podílu organického uhlíku (TOC) méně než 5 % hmot., respektive pro odpady upravené mechanicko-biologickým způsobem hodnotu výhřevnosti maximálně 6000 kJ/kg, parametr stability (respirační index po 4 dnech 7 mg O2/g sušiny) a potenciál tvorby plynu (tvorba plynu v kvasném testu po 21 dnech 20 Nl/kg sušiny).
Na základě novelizovaného zákona o odstraňování starých ekologických zátěží (ALSAG) je za každou tunu skládkovaného odpadu vybírán účelově vázaný poplatek, který je využíván na odstraňování starých ekologických zátěží.
Tyto legislativní úpravy vedly ke změně trendu v rakouském odpadovém hospodářství - především k tendenci zajistit potřebné kapacity pro předúpravu, ať už ve formě spaloven odpadů nebo zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů.
Vyhláška o spalování odpadů z října 2002 zahrnuje cíl na efektivní využití získané energie a definuje rámcové podmínky jak pro spalovny odpadů, tak i pro zařízení na spoluspalování odpadů/paliv z odpadů. Proto také Spolkové ministerstvo pro zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodní hospodářství právě připravuje směrnici k palivům z odpadů, která by měla stanovit nejenom parametry paliv z odpadů, ale dát i detailní požadavky k vybudování jednotného systému zaručujícího kvalitu pro jejich použití.
Současný stav a statistiky
V roce 2004 bylo vyprodukováno 3,420 milionu tun odpadů z domácností a podobných zařízení. Z toho se dostalo 1,383 milionu tun do systému svozu směsných komunálních odpadů (SKO) a přibližně 0,236 milionu tun do objemného odpadu. Okolo 1,8 milionu tun, tj. 53 % z celkového množství bylo shromážděno přes oddělený sběr.
Pokud tyto hodnoty srovnáme s rokem 1999, můžeme konstatovat, že celkové množství odpadů z domácností a podobných zařízení stouplo o 10,4 %, z toho zbytkový odpad o 5,1 % a objemný odpad o 8,2 %. Zároveň byl navýšen oddělený sběr odpadů z domácností a podobných zařízení, a to o 15,2 %.
Nárůst produkce odpadů je zdůvodňován tím, že se zvyšuje podíl menších domácností, především tzv. singles, dále vyšší poptávkou po hotových jídlech v menších porcích a zvýšenou nabídkou trhu produktů na jedno použití.
Složení SKO, zjištěné na základě analýz prováděných pro rakouský Spolkový plán odpadového hospodářství v roce 2004, je uvedeno v tab. 1. V roce 2004 vzniklo z domácností a z podobných zařízení 3,42 miliony tun odpadů.
Oproti roku 1999 jich bylo na skládky uloženo méně o 39 %. Na skládku bylo uloženo celkově 814 000 tun odpadů z domácností a podobných zařízení, a to ve formě zbytků z mechanicko-biologické úpravy, procesů spalování, úpravy využitelných odpadů a úpravy biologických odpadů. Díky vyhlášce o skládkování se množství ukládaných odpadů na skládku bude ještě snižovat.
Vývoj ve způsobu nakládání s odpady z domácností a z podobných zařízení od roku 1989 do roku 2004 ukazuje obr. 1. Je z něj vidět postupný nárůst spalování odpadů a postupné snižování přímého ukládání na skládky. Mechanicko-biologicky bylo upraveno 11,2 % odpadů. Rovněž se zvyšuje využití odpadů z odděleného sběru.
V Rakousku se musí na základě vyhlášky o skládkování od roku 2004 směsné komunální odpady upravovat. To vedlo k realizaci mnohých spaloven i zařízení na mechanicko-biologickou úpravu. V roce 2004 bylo ze vzniklého SKO (1,649 mil. t) kolem 54 % přímo spáleno ve spalovnách, kolem 21 % upraveno v MBÚ a zbytek ve třídicích zařízeních.
Z MBÚ pak bylo vytříděno a upraveno 97 000 t výhřevné frakce, která je podle kvality spoluspalována v energetických zdrojích, cementárnách, v případně té nejhorší kvality ve spalovnách s fluidním procesem spalování.
V Rakousku je devět spaloven s celkovou kapacitou 1 665 000 t/rok a šestnáct mechanicko-biologických zařízení s celkovou kapacitou 873 000 t/rok. Ve spolkových zemích Vídeň, Korutany a Horní Rakousko převažuje termické zpracování. Ve spolkových zemích Burgernland, Salzbursko a Štýrsko jsou realizovány naopak především zařízení na mechanicko-biologickou úpravu. Spolkové země Tyrolsko a Vorarlbersko si včas nezajistily kapacity na úpravu komunálních odpadů, ale sjednaly si výjimku pro další skládkování nejdéle do prosince 2008. Musí však platit zvýšené sazby poplatků pro odstraňování ekologických zátěží.
Ve spalovnách s fluidními kotli ve Vídni, Štýrsku a Horním Rakousku se spaluje také lehká frakce z mechanicko-biologické úpravy. Vysokokalorická frakce z mechanicko-biologické úpravy se zpracovává na palivo, a to je spoluspalováno v průmyslových spalovnách.
Frakce a množství odděleného sběru pro rok 2004 uvádí tab. 2. Jak je patrno, nejvyšší podíl v kg/obyvatele odděleně sesbíraných složek připadá na papír, kartony a papírové obaly a tiskoviny, dále následují obalové sklo a lehká obalová frakce.
Tyto odděleně sesbírané složky jsou z minimálně 77 % využity materiálově, z min. 16 % jsou využity energeticky, z přibližně 6 % odstraněny na skládce a z méně než 0,1 % biotechnicky využity. Odděleně se sbírá také bioodpad, v roce 2004 to bylo 546 300 tun, tj. 67 kg/obyvatele.
Odděleně jsou sbírány problematické složky, jako např. baterie. Podíl odděleně sesbíraných obalů v podílu celkové produkce odpadů z domácností a podobných zařízení je zhruba 13 % ( 436 000 tun).
Díky pokročilému stupni úpravy SKO mohou být ekonomicky optimalizovány i sběrné systémy. Materiálově nevyužitelné odpady jako např. malé nebo znečištěné plastové obaly by měly být shromažďovány dohromady se SKO, kde s nimi bude ekonomicky efektivně nakládáno.
Budoucnost a plány
V roce 2006 vydaný nový aktualizovaný rakouský Spolkový plán odpadového hospodářství obsahuje scénář pro hospodaření s odpady z domácností a podobných zařízení pro rok 2009, kdy mají být dovedena do praxe ustanovení z vyhlášky o skládkování.
Podkladem pro tuto prognózu bylo složení a produkce odpadů v roce 2004. Dále se vycházelo z předpokladů, že složení odpadů z domácností a podobných zařízení zůstane v podstatě nezměněno, také zůstane stejná kvalita odděleně sesbíraných frakcí a budou zachovány kvóty vlastního kompostování biologicky rozložitelných odpadů.
Prognóza produkce odpadů z domácností a podobných odpadů v roce 2009 je uvedena v tab. 3. Okolo 1 665 000 tun odpadů bude upraveno termicky, z toho 1 270 000 tun přímo jako zbytkový odpad a objemný odpad, 225 000 tun výhřevné frakce z třídění a 170 000 tun energeticky využitelných zbytků z třídění odděleně sesbíraných odpadů. Dále 270 000 tun málo výhřevné frakce z třídění bude upraveno v biotechnických zařízeních.
Asi 650 00 tun zbytků jak z upravených zbytkových odpadů, objemných odpadů a z upravených odděleně sesbíraných odpadů bude uloženo na skládku. Pokud se porovnají kapacity k nakládání s odpady v současné době a v prognózovaném čase a zakalkulují se i zařízení, která jsou v současné době ve fázi plánování či výstavbě, bude v následujících letech ještě třeba zajistit kapacity pro termickou úpravu.
V Rakousku byl představen plán na postupné snižování plastových lahví. V Rakousku má začít platit od 1. ledna 2024 novela zákona o odpadovém hospodářství (AWG). Podobný zákon již v Rakousku platil do roku 1990, stejně tak jako tehdy povinné kvóty na vratné láhve, které poč. 90. let tvořily až 80 % sortimentu, zatímco dnes je to pouhých 19 %.
Z 900.000 tun plastového odpadu, který je v Rakousku každý rok vyprodukován, tvoří plastové obaly necelou třetinu. V současné době je tak v zemi ročně v oběhu 1,6 mld. plechovek. Jen ze 30 % sesbíraných PET lahví vzniknou nové, téměř polovina končí ve spalovnách.
Podle směrnice EU má být do roku 2025 sesbíráno a recyklováno 77 % všech PET lahví a do roku 2029 dokonce 90 %. Pokud Rakousko rychle nesplní evropské směrnice o odděleném sběru jednorázových PET lahví, hrozí mu roční pokuty ve výši 20 až 45 mil.
Trend používání vratných lahví tak opět narůstá, např. Rakousko dnes sbírá a třídí cca 70 % svých PET lahví, pro srovnání v Norsku a v Německu - zemích s etablovaným vratným systémem, dosahuje třídění přes 95 %. I tak skončí každý rok velké množství obalových odpadů, které by naplnily 450 popelářských aut, mimo žluté kontejnery - tedy ve volné přírodě.
Od 1. ledna 2024 mají pro supermarkety platit následující povinné kvóty na znovupoužitelné láhve: 60 % na piva a ochucená piva, 20 % na minerální vody a 10 % na mléko, džusy a další nealkoholické nápoje. Každá čtvrtá láhev by tak měla být znovu použitelná.
Novela zákona se nemá vztahovat na pekařství, stánky a obchody o ploše menší než 400 m2. Kritici argumentují tím, že povinná kvóta na vratné láhve představuje zásah do hospodářské soutěže. Podle průzkumu z února 2020 se pro zavedení zálohy vyslovilo 83 % Rakušanů, proti je 8 %.
Rakouská hospodářská komora (WKÖ) je proti zavedení zálohy - zejména v hospodářské krizi by dodatečné náklady nebyly pro maloobchodníky přiměřené.
Inspirace pro ostatní země
Zatímco u nás se podle statistik vytřídí přes 20 procent komunálního odpadu, v sousedním Německu a Rakousku je to přes 50 procent. Naši sousedé tak patří k velmocím ve třídění odpadu v Evropě.
V bezmála každé domácnosti, každé komunální samosprávě, každé veřejné budově a každém výrobním zařízení byste nalezli integrovanou některou z environmentálních technologií. Velmi často není na první pohled viditelná, často je považovaná za samozřejmost, a někdy ji vezmeme na vědomí až tehdy, když (již) není k dispozici.
Většina rakouských firem působících v tomto odvětví jsou malé a středně velké podniky, s úspěchem využívající své komplexní kompetence v oblasti environmentálních technologií ve prospěch svých zákazníků po celém světě - podíl vývozu u nich činí více než 80%.
tags: #třídění #odpadu #Rakousko #systém
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]