Duchovní extáze, příroda a Bůh: Studie o vesmíru a životě

Tento článek se zabývá otázkami, které si lidstvo klade od počátků své existence, a to z poněkud neobvyklého úhlu. Otázky jako: Má vesmír velikost, tvar a strukturu? Je nekonečný? Vznikl - a zase zanikne? Co je podstatou vesmíru? Byl stvořen Bohem? Vznik života je jevem zákonitým nebo náhodným? Existuje život i jinde ve vesmíru? Jaké je naše místo ve vesmíru? Byl vesmír sestaven pro nás? Existuje Bůh?

Kosmologické modely a vznik vesmíru

Vytváříme kosmologické modely na základech relativity. Kosmologie elementárních částic dospěla k tzv. kosmologickému modelu vzniku a vývoje vesmíru. Podle tohoto modelu byl vesmír v minulosti ve velmi žhavém a hustém stavu, při tzv. Velkém třesku. Od té doby se vesmír rozpíná a chladne. Tento kosmologický model je všeobecně přijat, ale má i své problémy a sporné otázky.

V raných teoriích vyslovil hypotézu tzv. inflace, tedy prudkého rozpínání vesmíru narůstající rychlostí. Rozpracovali jej další astrofyzikové. Inflace řeší většinu problémů standardního modelu. Během inflační expanze vznikl náš vesmír. Vzniklého inflační (a posléze Fridmanovskou) expanzí. Vznikají fluktuace prostoročasu o nejrůznějších amplitudách a rozsazích. Horizont, daný hustotou energie tohoto pole, "nový vesmír".

Multivesmír a antropický princip

Některé teorie naznačují existenci nekonečného množství jiných paralelních vesmírů. Pro nás viditelný vesmír je jen malou oblastí v jedné z těchto bublin. Vznikají vesmíry, pohybující se výchozí varietou, tzv. životem. Každý z nich se řídí svými vlastními zákony fyziky.

Antropický princip se ptá, zda je vesmír sestaven právě tak (specificky) a ne jinak, aby umožnil vznik života a inteligentního pozorovatele. Co když existuje vesmír s takovou kombinací fyzikálních zákonů, která je pro život vhodnější než v tom našem?

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Citlivost přírody a fyzikální konstanty

Příroda je velmi "citlivá" na hodnoty fyzikálních konstant. Kdyby fyzikální konstanty měly poněkud jiné hodnoty, resp. rychlosti, nebylo by dost času pro vznik a rozvoj života. Podobně, kdyby "d" byly poněkud jiné, mohl by se např. rozpadat neutrony a nevznikly by žádné atomy. Kdyby koncentrace helia na počátku byla nižší, znemožnilo by to existenci života.

Ve standardním modelu částicové fyziky např. - základní biogenní prvek. Jinými slovy, i nepatrná změna v základních fyzikálních zákonech by mohla vést k vesmíru s jinými vlastnostmi!

Vznik života a jeho charakteristiky

Správné chápání života bylo vyvrácení tzv. vitalismu (myšlenky, že v živé přírodě působí síly odlišné od sil ovládajících neživou přírodu). Živé organismy intenzivně komunikují s okolím. Život vytváří neobyčejnou rozmanitost sloučenin a makromolekuly. Dochází k zachování energie~tepla, ale teplo nemůže samovolně přecházet z chladnějšího tělesa na teplejší těleso.

Entropie kvantifikuje neuspořádanost na molekulární úrovni. Snižuje se organizace chemikálií z nichž vznikly (hlavně CO2 a voda). Život vyzařuje světlem a tepelným zářením z mateřské hvězdy. Na Zemi známe místa, kde z hlubin probublávají vodou směrem nahoru průduchy, v jejichž okolí to překypuje životem. Pokud život vznikl na Zemi, proč by nemohl vzniknout i jinde ve vesmíru, kde jsou vhodné podmínky?

Hledání života ve vesmíru

V současnosti se vědci zaměřují na hledání exoplanet, tedy planet obíhajících jiné hvězdy než Slunce. Hledají se planety ve "sféře života", tedy v takové vzdálenosti od hvězdy, kde může existovat voda v kapalném stavu. Na takových planetách je však neobyčejně obtížné detekovat elektromagnetického záření z těchto exoplanet. Vědci hledají tzv. biosignatury, tedy znaky přítomnosti života ve vesmíru.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Hvězda musí mít dostatečně dlouhou dobu (min. svítivost, aby se na planetě vyvinul život. Planeta by měla mít atmosféru a magnetické pole, které chrání povrch před hvězdným větrem a zářením.

Alternativní biochemie

Současný pozemský život je založen na uhlíku, ale teoreticky by mohl existovat život založený na jiných prvcích, například křemíku. Křemík je lehčími prvky, jako uhlík. Planeta by musela mít prvky 2. či další generace, tedy prvky jako vápník, fosfor atd.

Evoluce života

Evoluční teorie, jejímž zakladatelem byl Ch. Darwin, popisuje, jak se život mění a vyvíjí v průběhu času. Podle některých biologů se tato teorie potýká m.j. času. Prebiotická evoluce popisuje, jak z jednoduchých chemických sloučenin vznikly složitější molekuly, které umožnily evoluci složitějších molekul. Evoluce neprobíhá náhodnými chemickými kombinacemi molekul, ale zlepšováním předchozí nejlepší verze.

Panspermie a mimozemský život

Hypotéza panspermie tvrdí, že život se mohl rozšířit po vesmíru prostřednictvím meteoritů nebo komet. Pokud život existuje i jinde ve vesmíru, může být naprosto odlišný od našeho pozemského.

Fermiho paradox a hledání mimozemských civilizací

Fermiho paradox se ptá, proč jsme dosud nenalezli žádné mimozemské civilizace, pokud je vesmír tak rozlehlý a starý. Existuje několik možných vysvětlení: civilizace jsou příliš vzdálené, již vymřeli, nebo s námi prostě nechtějí komunikovat. Frank Drake formuloval rovnici, která odhaduje počet civilizací v naší galaxii, které by mohly být schopny mezihvězdné komunikace.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Hledání mimozemských civilizací je mimořádně obtížné. Vědci se zaměřují na zachytávání elektromagnetického záření, které by mohlo být vysláno mimozemskými civilizacemi. Hledají se také intenzivní směrované laserové paprsky.

tags: #duchovní #extáze #příroda #bůh #studie

Oblíbené příspěvky:

• Dopad Euro norem na vozidla Škoda
• Podmínky emise bankovních obligací
• Odpadkový koš 25 l
• Univerzální ekologické čističe
• Emise a spotřeba