Důl Turów a protesty Greenpeace

Téměř 20 aktivistů a aktivistek Greenpeace, mezi nimiž je i jeden Čech, vylezlo v časných ranních hodinách na jedno z rypadel v polském příhraničním uhelném dole Turów, do kterého dlouhodobě odtéká voda z českého území. Na místě protestu je policie, která dohlíží na bezpečnost aktivistů i zaměstnanců dolu.

Cílem protestu je vyzvat polského premiéra Donalda Tuska, aby jednoznačně přiznal, že povrchový důl a elektrárna Turów se uzavřou během několika příštích let. Stanovení termínu konce těžby musí být podle Greenpeace doprovázeno plánem spravedlivé transformace regionu, který umožní získat všechny potřebné finanční prostředky a zdroje, především z fondů Evropské unie.

Aktivisté a aktivistky Greenpeace na rypadle, které je vysoké asi jako třináctipatrový bytový dům, umístili obří transparent s portrétem polského premiéra Donalda Tuska se vzkazy v polštině "Uhlí končí, postarejte se o lidi!” a “Spravedlivou transformaci hned”. Na místě použili i transparent v češtině “Turów do roku 2044?

Greenpeace Polsko upozorňuje, že vzhledem ke změnám, k nimž dojde na tzv. kapacitním trhu po roce 2028, bude v provozu pouze jeden blok elektrárny. “Nejhorší plán je nemít vůbec žádný plán. A to se přesně děje v případě dolu Turów. Těžba uhlí do roku 2044, kterou si naplánovala polská těžební společnost, je absolutně mimo realitu. Je důležité, aby polská vláda začala jednat a situaci řešit, aby za pár let nezůstala v regionu jen obří díra v zemi a vysoká nezaměstnanost. Protože problémy regionu by pak měly negativní dopady i za hranicemi.

“Jsem rád, že Greenpeace na Turów opět upozorňuje. Polská vláda totiž jedná tak, jako by náš region úplně odepsala. Jak jinak si vysvětlit fakt, že ostatní polské těžební oblasti mají svůj plán pro transformaci, jen Turów ne? Jediný polský důl, který je vklíněný mezi dva další státy, je hluboký 330 metrů a těží se v něm přes 100 let, by měl ukončit těžbu jako první, nikoli jako poslední. Obyvatelé regionu kolem dolu Turów si zaslouží strategický plán, který by zajistil jejich budoucnost. Bez peněz však mohou udělat jen málo, a pokud vláda nepřizná, že komplex Turów v příštích letech přestane fungovat, nemají šanci prostředky získat. Evropské fondy, které mohou přijít, pokud vláda stanoví reálné datum uzavření dolu Turów, podpoří vznik nových pracovních míst a investice, které obyvatelé potřebují.

Čtěte také: Důležitá studie o emise dolu Turów

Důl, respektive těžba v něm, byl předmětem přeshraničního sporu. Z českého příhraničí zní stížnosti, že kvůli těžbě bezprostředně za hranicemi mizí podzemní voda. Polsko naopak hodnotí vliv dolu na odtok vody z českého území jako zanedbatelný. V mezivládní dohodě, která spor na oficiální úrovni ukončila, figuruje podzemní bariéra, vyhodnocení jejího přínosu jsou však rovněž odlišná.

Představitelé ekologických organizací ve společném prohlášení uvedli, že se nynější polské rozhodnutí prodloužit těžbu do roku 2044 opírá o nesprávné posouzení dopadů těžby na životní prostředí. Polsko podle nich argumentuje atraktivními pracovními místy a zlepšením makroekonomických ukazatelů. “Pokračováním těžby ničí životní prostředí a porušuje evropské právo. Smlouva s Českou republikou toto jednání kryje. Česká vláda prodala zájmy svých občanů a životního prostředí za miliardu korun. Voda z českého území přitom mizí dál. Bohužel nevíme jak moc, protože vláda nepochopitelně data o podzemní vodě tají. Doufáme, že Evropská komise na základě naší stížnosti bude jednat a zastane se nejen životního prostředí, ale také místních obyvatel,” uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace ČR.

Že je posouzení vlivu na životní prostředí chybné, je přesvědčena i radnice německého příhraničního města Žitava, která podala na Polsko kvůli Turówu žalobu. V ní mimo jiné uvádí, že polská strana nezohlednila poklesy půdy a úbytek podzemní vody v Žitavě. „Existují pravidla, která je třeba dodržovat. Jedním z nich je, že se neškodí sousedovi,“ řekl loni na podzim starosta Thomas Zenker v rozhovoru pro Radio Lausitz.

Polsko naopak již nečelí žalobě, kterou původně podalo Česko k Soudnímu dvoru Evropské unie. Její stažení bylo jednou z podmínek dohody s Varšavou. Ta vyplatila Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (přes miliardu korun).

Téměř 5000 připomínek podali lidé prostřednictvím ekologické organizace Greenpeace ČR proti plánovanému rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Liberecký kraj si najal společnost Frank Bold Advokáti, jejíž polská pobočka připomínkovala rozšíření těžby hnědého uhlí v Gubinu u hranic s Německem. „My jsme se i díky spolupráci s advokáty nezaměřili jen na spodní vodu, ale je tam námitka i proti tomu, že se studie zatížení prašností tváří, jako by prach nepřekračoval českou hranici. Zatím podle něj není jasné, zda Poláci na prodloužení termínu pro připomínky přistoupí. Připomínky jsou jediný nástroj, který v rámci přeshraničního projednávání máme.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl se má rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.

Polská kancelář ekologické organizace Greenpeace žádá, aby polské generální ředitelství ochrany přírody zrušilo rozhodnutí o vlivu dolu Turów na životní prostředí. Podle Greenpeace rozhodnutí není v souladu s česko-polskou dohodou z letošního února. "Rozhodnutí o vlivu dolu na životní prostředí a povolení těžby do roku 2044 stále nejsou pravomocné, ale už nyní je zřejmé, že nejsou v souladu s česko-polskou dohodou o budoucí těžbě," uvedla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Česko Nikol Krejčová.

Dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském dole Turów u českých hranic podepsali premiéři Česka a Polska 3. února. Česká vláda premiéra Andreje Babiše nejdříve rozhodnutí prodloužit těžbu na dole Turów až do roku 2044 žalovala u Soudního dvoru EU. Když se úřadu ujal premiér Petr Fiala, narychlo se dohodl se svým polským protějškem na pokračování těžby výměnou za finanční kompenzace na stavbu vodovodů a žalobu stáhl. "Od té doby je situace kolem dolu Turów zakonzervovaná, přestože energetika v Evropské unii prochází turbulentním výkonem a obnovitelné zdroje vytlačují uhlí," uvedl Hrábek.

Praha/Varšava - 16. června 2022: Polská kancelář mezinárodní organizace Greenpeace požaduje, aby polské Generální ředitelství ochrany přírody zrušilo rozhodnutí o vlivu dolu Turów na životní prostředí. Současné rozhodnutí není v souladu s dohodou, kterou Polsko uzavřelo s Českou republikou na začátku února.

Zároveň důl Turów dosud nesplnil všechny zákonné podmínky pro pokračování provozu. Proces povolování dlouhodobé těžby a posuzování vlivu na životní prostředí stále není u konce. Česká kancelář Greenpeace také nyní podala stížnost k místnímu administrativnímu soudu ve Varšavě, v níž se ohrazuje proti tomu, že ji polské ministerstvo klimatu opětovně vyloučilo z řízení o povolení těžby v Turówě do roku 2026. Podle organizace je vyloučení Greenpeace ČR z řízení v rozporu nejen s česko-polskou dohodou o dole Turów, ale i s evropským právem a souběžným řízením o povolení těžby v Turówě do roku 2044, kterého se mohly účastnit neziskové organizace.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Problémem v takovém případě je, že v uzavřeném řízení bez účasti veřejnosti nemá veřejnost právo žádat o soudní přezkum vydaného rozhodnutí. „Proces, který vedl k prodloužení těžby v dole Turów, byl nepřehledný a kontroverzní. Nejprve těžební společnost PGE požádala o povolení těžby do roku 2044, ale pak skončila s povolením k těžbě do roku 2026, a to v procesu, z něhož bylo Greenpeace Česko dvakrát vyloučeno.

Těžbu v dole Turów v minulém roce nařídil zastavit svým předběžným opatřením Soudní dvůr EU, k němuž podalo Česko žalobu. Polsko rozhodnutí soudu ignorovalo a odmítalo platit i pokuty za pokračování ilegální těžby. Pokutu musela Evropská komise strhávat z evropských dotací pro Polsko.

Česko-polskou dohodu o dole Turów Greenpeace kritizuje již od začátku její přípravy. Smlouva podle organizace nezajišťuje ochranu vod, které jsou těžbou narušovány a odtékají na polské území, a nijak neomezuje těžbu ani prostorově, ani časově. Hlavní náplní smlouvy je sběr dat a finanční kompenzace zhruba ve výši miliardy, korun což ale podle Ministerstva životního prostředí nebude stačit na stavbu krizové infrastruktury - trubek vedoucích pitnou vodou pro místní obyvatele. Těžba má pokračovat do roku 2044 a má se přiblížit na 70 metrů k české hranici. To může mít podle Greenpeace velké dopady na životní prostředí, vést ke ztrátě vody z českého území a způsobit nenapravitelné škody.

"Polská strana zajistí, aby důl Turów vždy disponoval rozhodnutím upravujícím těžební činnost, které je v souladu s právním rámcem poskytujícím dotčené veřejnosti právo podat podnět k soudnímu přezkumu.

tags: #Důl #Turów #Greenpeace

Oblíbené příspěvky:

• Prognózy Potřeby Vody do Roku 2050
• Kaštany v interiérovém designu
• Česká literatura pro děti a mládež a její autoři píšící o přírodě
• Odpadové karty v Karviné: Jak fungují?
• Studijní materiály k Výchově v přírodě