Důsledky studie emise dolu Turów

Téměř 5000 připomínek podali lidé prostřednictvím ekologické organizace Greenpeace ČR proti plánovanému rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Lhůta pro podání námitek dnes končí.

Postoj Libereckého kraje

Liberecký kraj sice usiluje o prodloužení termínu, informace o tom ale zatím nemá. Na mimořádném jednání proto dnes radní schválili text připomínek, které podal Liberecký kraj. ČTK to řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Připomínky jsou součástí procesu vyhodnocení vlivů na životní prostředí EIA, bez něhož nemůže těžba pokračovat.

Spolupráce s advokáty

Liberecký kraj si najal společnost Frank Bold Advokáti, jejíž polská pobočka připomínkovala rozšíření těžby hnědého uhlí v Gubinu u hranic s Německem.

„My jsme se i díky spolupráci s advokáty nezaměřili jen na spodní vodu, ale je tam námitka i proti tomu, že se studie zatížení prašností tváří, jako by prach nepřekračoval českou hranici. Zatím podle něj není jasné, zda Poláci na prodloužení termínu pro připomínky přistoupí.

„Připomínky jsou jediný nástroj, který v rámci přeshraničního projednávání máme. Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl se má rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.

Čtěte také: Spor o důl Turów

Dopady těžby a obavy obyvatel

Polsko hodlá i v následujících letech pokrývat svou spotřebu elektřiny z hnědouhelné elektrárny Turów na česko-německo-polském pomezí. Ale elektrárna potřebuje palivo - uhlí ze stejnojmenného povrchového dolu. Původně tam těžba měla skončit letos na jaře, ale úřady jí povolily těžbu prodloužit a rozšířit. Zatím o šest let.

Majitel dolu i elektrárny, polská energetická společnost PGE, ovšem počítá s kutáním „hnědého zlata“ až do roku 2044. Dobývací území podél silnice z německé historické město Žitava do polské Bogatyně by se mělo zvětšit dvojnásobně - až na třicet kilometrů čtverečních. A rypadla se mají prohrabat do hloubky 330 metrů. Vytěžené uhlí by měl spalovat rovněž nový elektrárenský blok, do jehož vybudování investovala PGE asi čtyři miliardy zlotých, tedy více než 20 miliard korun.

Obavy z nedostatku vody

Jenže záměr s rozšířením dolu Turów narazil u okolních obyvatel - nikoli ovšem u Poláků, kterým elektrárensko-těžební komplex dává práci, ale u českých a německých sousedů, na jejichž stranu se postavily rovněž odpovědné úřady včetně českého ministerstva životního prostředí. Libé z Liberecka se obávají, že těžební stroje zvýší hlučnost, prach z dolu znečistí ovzduší, a sebere jim navíc vodu.

„Už dlouhou dobu pociťujeme úbytek vody v krajině i ve studnách. Místa, která dříve sloužila jako nádrže a zásobárny vody, jsou už dávno vyschlá,“ řekl například Milan Starec, obyvatel příhraniční obce Uhelná. Současně si postěžoval na přístup polské společnosti PGE.

„Jaká je jich odpovědět na naše argumenty? Že jejich důl s ubývající vodou nesouvisí, viníkem je klimatická změna. Dostali jsme se do naprosto paradoxní a těžko uvěřitelné situace, kdy spoluviník klimatické změny sám používá tento život ohrožující jev jako argument ve svůj prospěch,“ dodal Starec.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Německá studie

Na německé straně je dolu nejblíže už zmiňovaná Žitava. Právě zde autoři v říjnu zveřejnili nový vědecký posudek, podle něhož části saského města při pokračování těžby hrozí výrazný pokles terénu.

Podle listu Sächsische Zeitung, který citovala čtk, si expertní zprávu u uznávaného německého hydrologa Ralfa Kruppa objednala česká skupina Frank Bold Society a německá pobočka organizace Greenpeace. Vedle poklesu hladiny podzimních vod, který pocítí desítky tisíc lidí, bude podle studie problémem především pokles terénu.

V historickém centru Žitavy by to mohlo být mezi 36 a 72 centimetry, ve východní části města, které leží přímo u polské hranice, by mohl být pokles dokonce až jeden metr. Podle studie proto není možné vyloučit ani vážné škody na domech.

Studie německého hydrologa kritizuje také plány polské společnosti PGE na budoucí zatopení dolu. Zatímco podle PGE to bude trvat 35 až 37 let, Krupp odhaduje, že zatopení dolu potrvá téměř 150 let. V nejhorším případě by podle hydrologa mohlo dojít i k průlomu Lužické Nisy do oblasti těžby. Už předtím se kyselé důlní vody projeví podle studie na kvalitě vody v toku, který pramení v Česku a až k ústí do Baltu tvoří německo-polskou hranici.

Protesty a petice

Na konci léta se na u památníku Trojmezí u Hrádku nad Nisou sešly stovky lidí z Česka, Německa, ale i Polska a protestovali proti pokračující těžbě uhlí v dole Turów. Dorazil i liberecký hejtman Martin Půta, dlouhodobý kritik energetických plánů na polské straně hranice.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

„Protestem jsme chtěli dát najevo náš požadavek, aby česká vláda podala na Polsko žalobu,“ sdělila Nikol Krejčová, vedoucí kampaně proti dolu Turów v české pobočce Greenpeace. Proti pokračování a rozšiřování těžby vzniklo rovněž už několik petic, které podepsaly stovky obyvatel českého pohraničí.

Polské argumenty a protiúder

Svou petici ovšem mají i polští obyvatelé, kteří se obývají, že by přišli o práci, pokud by se důl zavřel. „Uzavřením komplexu Turów by nastala sociální katastrofa. Nezaměstnanost by v regionu stoupla nad 15 tisíc osob profesně spojených s dolem nebo elektrárnou. Když v to započítáme i rodiny těchto zaměstnanců, bylo by ohroženo kolem 60 tisíc osob. To nelze dopustit,“ uvedla před časem polská europoslankyně Anna Zalewska.

Přechod na jiné energetické zdroje se podle ní „musí provádět jak s úctou k životnímu prostředí, tak i s úctou k lidem a jejich pracovním místům.“ Podle polských investorů nejsou obavy obyvatel na české a německé straně namístě, protože rozšíření těžby nebude mít výrazný dopad na jejich území.

V plánu je například nasazení modernějších těžebních strojů, což by prý mělo snížit hlučnost. Polské studie navíc uvádějí, že by se na české straně neměla zvýšit ani prašnost. Polská ekologická koordinátorka Anita Kulišová nedávno ubezpečila, že případnému nedostatku vody zamezí vybudování hydroizolační stěny. Propočty našich sousedů dokonce tvrdí, že hladina spodní vody postupně stoupne o několik metrů.

Postup české vlády a Evropské komise

Podle českého ministerstva životního prostředí je rozšíření povrchového dolu nezákonné. Spolu s ministerstvem zahraničí 30. září odeslalo Evropské komisi podnět proti Polsku za porušení unijního práva. Česká republika je přesvědčená, že Polsko rozšiřováním dolu Turów porušilo čtyři evropské směrnice a rovněž Smlouvu o Evropské unii. Nevyloučilo ani případnou žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

Ministerstva upozorňují například na to, že Polsko schválilo změnu územního plánu bez řádného ukončení mezistátních konzultací. Nebo že neposkytuje žádné informace o řízení, kterým se vydává povolení k těžební činnosti v hnědouhelném ložisku Turów do roku 2044.

„Obvyklou snahu Evropské komise je nalezení oboustranně akceptovatelných řešení, která povedou k vyřešení situace bez případného soudního řízení před Soudním dvorem EU. Česká republika se takovému postupu nebrání, nicméně je potřeba mít na stole písemné a jasné vyjádření Polska, které bude řešit problém našich občanů, zejména zajištění stabilního zdroje pitné vody, čistého ovzduší a zamezení rušení hlukem. Do té doby budeme pokračovat v započaté cestě,” uvedl náměstek ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž.

Stanovisko Evropské komise se očekává do konce letošního roku.

Energetik Vladimír Štěpán je toho mínění, že spor mezi ČR a Polskem zdaleka neskončí případnou mezivládní dohodou. Málokdy bylo publikováno tolik informací jako je tomu u dolu Turów, tento případ se postupně stává zásadním problémem česko-polských vztahů.

ČR totiž řeší pouze dopad provozu dolu na pokles hladiny spodních vod, a požaduje pouze finanční kompenzace, neřeší ale vůbec poškozování životního prostředí v ČR. Zájmy ČR tak hájí Soudní dvůr Evropské unie s tím, že „škody na zdraví českých obyvatel a životního prostředí (ŽP) jsou nevratné a nenahraditelné“.

Přitom je známo, že v důsledku špatného ovzduší umírá každý rok 10 tisíc obyvatel ročně. A že ČR je po řadu let na předních místech v Evropě, pokud jde o výskyt rakoviny, mozkové mrtvice, infarktů, Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci. V nedávné době bylo publikováno, že rakovinou onemocní v budoucnu každý třetí Čech. ČR patří mezi pět států s nejvyšším znečištěním ovzduší na světě.

Opatření Dohody mezi ČR a Polskem

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 3. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. b) smírné urovnání sporu mezi stranami, který byl předložen Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v návaznosti na žalobu ve věci C-121/21 podanou Českou republikou proti Polské republice dne 26.

• Polská strana umožní na žádost zmocněnce nejpozději do čtrnácti dnů od jejího obdržení zástupcům české strany přístup do dolu Turów a provedení kontroly na místě. Zástupci české strany budou doprovázeni zástupci polské strany. Polská strana poskytne hodnotící misi na místě plnou součinnost. Česká strana vypracuje zprávu z hodnotící mise, kterou předloží polské straně pro informaci. Polská strana umožní čtyřikrát ročně na žádost české strany hodnotící misi na místě.
• Po dokončení výstavby podzemní bariéry bude polská strana provádět pravidelná čtvrtletní měření hladiny podzemní vody v monitorovacích vrtech HPp - 29/49,5, HPp -27/51, HS - 350, HPp - 23/56. Na základě měření provedených po dokončení výstavby podzemní bariéry bude během zkušebního období dvanácti měsíců (nejpozději do 30.
• Podzemní bariéra se bude považovat za plně funkční, pokud je filtrační faktor roven nebo menší než 0,0016 [m/d].
• V případě, že v termínu uvedeném v odstavci 6 nezačne hladina podzemní vody v monitorovacích vrtech HPp - 29/49,5, HPp - 27/51, HS - 350, HPp - 23/56 jižně od podzemní bariéry stoupat nebo alespoň nepřestane klesat ve středním kolektoru (kolektor Mw), těžební činnosti nepřekročí hranici plánované těžby pro rok 2023 (podle mapy v příloze 1).
• Polská strana zavede následující opatření ke zlepšení energetické účinnosti dolu Turów, která mj. Opatření uvedená v písmeni f) se provádějí každých pět let po vstupu této dohody v platnost.
• Polská strana prohlašuje, že rozhodnutí regionálního ředitele ochrany životního prostředí ve Vratislavi ze dne 21. ledna 2020 (referenční číslo WOOŚ.4235.1.2015.53) o podmínkách ochrany životního prostředí, rozhodnutí ministra klimatu ze dne 20. března 2020 (referenční číslo DGK-V1.4770.35.2019.MN.19) o prodloužení platnosti rozhodnutí upravujícího těžební činnost do 30. května 2026 a rozhodnutí ministra klimatu ze dne 28. dubna 2021 (referenční číslo DGK-6.4771.34.2020.MN.23) o prodloužení platnosti rozhodnutí upravujícího těžební činnost do 27. dubna 2044 jsou předmětem přezkumu.
• Polská strana rovněž poskytne české straně prostřednictvím zmocněnců veškeré dostupné dokumenty z výše uvedených řízení, které si česká strana vyžádá, a to do deseti pracovních dnů od obdržení příslušné žádosti.
• Nejméně jeden rok před zahájením činností spojených s uzavřením dolu Turów (jako jsou rekultivační práce, terénní úpravy, zatopení důlní jámy atd.) bude polská strana informovat českou stranu, aby jí umožnila rozhodnout, zda se chce účastnit procesu přeshraničního posuzování vlivů na životní prostředí, pokud je to vyžadováno ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí v platném znění nebo Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států podepsané dne 25.
• Polská strana předloží české straně prostřednictvím zmocněnců do pěti měsíců od vstupu této dohody v platnost návrh projektové dokumentace pro výstavbu zemního valu a navíc akustickou a rozptylovou studii před podáním žádosti o jeho povolení. Česká strana může k tomuto návrhu předložit své připomínky, které budou polskou stranou řádně zohledněny. Pokud se česká strana do dvou měsíců nevyjádří, má se za to, že souhlasí.
• Do jednoho roku od dohody o umístění TMM polská strana nainstaluje a bude provozovat měření na stálém TMM v místě dohodnutém podle odstavce 1. Polská strana zajistí kontinuální měření hluku z důlní činnosti na TMM formou sekundových měření hodnot (hladiny LAeq, LCeq,L1, L10, L90, L99, hladiny Leq, frekvenční spektrum 1/3 oktávy) v souladu s ISO 1996-2 - Akustika - Popis, měření a hodnocení hluku v prostředí - Část 2: Určování hladin akustického tlaku; použitelná metodika jejich hodnocení je stanovena polskými právními předpisy. Polská strana poskytne české straně online přístup k naměřeným údajům, a to jak k měření hluku, tak k meteorologickým měřením.
• Do doby, než polská strana informuje o zahájení provozu stálého TMM, umožní české straně do jednoho měsíce od obdržení písemné žádosti české strany podané prostřednictvím zmocněnců, ale ne dříve než 15. března 2022, instalaci dočasného TMM v místě dohodnutém podle odstavce 1. Dočasné TMM bude česká strana provozovat v souladu se standardem uvedeným v odstavci 2.
• Polská strana zajistí, aby na území České republiky hluk z provozu dolu Turów nepřekračoval hygienické limity. Hygienické limity pro pozemky určené k bydlení, rekreaci, předškolní a školní výchově a vzdělávání, zdravotním a sociálním účelům a funkčně obdobné pozemky a pro stavby určené k bydlení, předškolní a školní výchově a vzdělávání, zdravotním a sociálním účelům, a funkčně obdobné stavby se považují za překročené, pokud je jakýkoli z hygienických limitů v denní době jednotlivého kalendářního dne pro širokopásmový hluk LAeq, 8h = 50 dB, pro hluk s tónovými složkami LAeq, 8h = 45 dB, pro impulsní hluk LAeq, 8h = 38 dB nebo v noční době jednotlivého kalendářního dne pro širokopásmový hluk LAeq, 1h = 40 dB, pro hluk s tónovými složkami LAeq, 1h = 35 dB a pro impulsní hluk LAeq, 1h = 28 dB překročen.
• Do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost předloží polská strana prostřednictvím zmocněnců české straně informace o protiprašných opatřeních v dole Turów a následně tato opatření provede. Ve stejné lhůtě poskytne polská strana české straně veškerá vstupní data (excelové soubory, soubory ve formátu shapefile a .m3d) z roku 2018, použitá pro výpočty rozptylové studie uvedené ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí, která byla podkladem pro rozhodnutí oblastního ředitele pro ochranu životního prostředí ve Vratislavi ze dne 21.
• Turów a monitorovací stanicí nenacházely žádné jiné významné zdroje; monitoring bude probíhat po dobu trvání těžební činnosti v dole Turów a během následných rekultivačních prací, pokud se strany nedohodnou jinak.
• Do čtyřiceti pěti dnů od vstupu této dohody v platnost si strany sdělí návrhy na umístění výše uvedených monitorovacích stanic ke konzultaci, aby bylo zajištěno metodicky správné shromažďování údajů. Do třiceti dnů po obdržení návrhu od druhé strany každá strana navrhovanou lokalitu schválí nebo k ní vznese připomínky. Strany se dohodnou na umístění monitorovacích stanic uvedených v odstavcích 3 a 4 nejpozději do devadesáti dnů po uplynutí výše uvedené třicetidenní lhůty; v opačném případě se použije článek 11.
• Měření a vyhodnocování údajů na stanicích uvedených v odstavcích 3 a 4 se budou provádět v souladu s cíli v oblasti kvality údajů pro posuzování kvality ovzduší stanovenými v právu Evropské unie platném v daném období. Strany si online předávají operativní hodinová data z automatických měření ve formátu near real time, který je v souladu s pravidly EU Air Quality pro sdílení dat o kvalitě vnějšího ovzduší na úrovni EU platnými v té době. Verifikovaná data se pak druhé straně poskytují pravidelně jednou za každý kalendářní rok, a to nejpozději do 31.
• Jednou za dva roky, nejpozději však do 31. března následujícího roku, si obě strany prostřednictvím zmocněnců vzájemně předloží svá měření.
• Strany berou na vědomí, že nároky (včetně podkladů) týkající se škod na majetku vzniklých na území České republiky v důsledku pohybu terénu v souvislosti s činností v dole Turów mohou být před podáním žaloby u příslušného soudu předloženy v českém jazyce přímo společnosti PGE, s cílem dosáhnout smírného řešení.
• poskytne české straně veškeré dostupné údaje o funkčnosti podzemní bariéry (piezometrů), tj. pasporty monitorovacích vrtů (informace o litologických profilech těchto vrtů a o konstrukci dotčených vrtů, tj.
• Polská strana zřídí čtyři vrty pro monitorování všech stávajících kolektorů, z nichž jeden bude proveden až do krystalinického podloží pro monitorování spodního a středního kolektoru (kolektory Pw a Mw) a zbývající až do svrchního kolektoru (kolektor Nd), v místech uvedených v mapě v příloze 2. Do šesti měsíců po dokončení všech požadovaných formálních postupů podle právních předpisů Polské republiky polská strana zřídí čtvrtý monitorovací vrt do krystalinického podloží pro monitorování spodního a středního kolektoru (kolektory Pw a Mw). Polská strana umožní přítomnost geologických a hydrogeologických expertů z České republiky jmenovaných zmocněncem při vrtání a provádění měření a hydrodynamických zkoušek tohoto monitorovacího vrtu.
• polská strana do tří měsíců ode dne, kdy strany toto prokázání potvrdily prostřednictvím zmocněnců, přijme po konzultaci s českou stranou prostřednictvím zmocněnců další opatření (např. rozšíření od vrtu č. 1 na západ, od vrtu č. 200 na východ nebo zatěsnění či prohloubení stávající podzemní bariéry, aby byla zajištěna maximální ochrana před odtokem podzemních vod z terciérních vrstev z prostoru předpolí dolu v oblasti jihovýchodně a východně od východního Bialopolského zlomu) s cílem minimalizovat vliv dolu Turów na hlubinnou (terciérní) hladinu podzemní vody na dotčeném území České republiky.
• do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost.
• Následující subjekty budou do fondu přispívat v průběhu provádění dohody, avšak nejdéle do 31. ledna 2044, s tím, že poprvé do tří měsíců od zřízení fondu jako příspěvek za rok, ve kterém byl zřízen, a následně nejpozději do 31.
• Strany vybídnou Liberecký kraj, Dolnoslezské vojvodství a PGE, aby do fondu přispívaly. Příspěvek české strany uvedený v odstavci 2 písmeni b) se snižuje o příspěvek Libereckého kraje.
• V případě ukončení platnosti této dohody v souladu s článkem 14, pokud se strany nedohodnou jinak, budou projekty schválené k financování z fondu financovány podle příslušných harmonogramů. Zbývající nepřidělené prostředky se vrátí v poměrné výši na bankovní účty subjektů, které do fondu přispěly.
• Do pěti pracovních dnů po vstupu této dohody v platnost každá ze stran diplomatickou cestou určí zmocněnce pro výměnu informací podle této dohody a pro plnění dalších úkolů, kterými je pověřena podle této dohody, a vzájemně si sdělí jejich kontaktní údaje.
• Do jednoho měsíce po vstupu této dohody v platnost určí každá strana prostřednictvím zmocněnců příslušný úřad státní správy jako kontaktní místo pro plnění povinností podle článku 8, není-li uvedeno jinak.
• Strany berou na vědomí, že seznam byl dohodnut před vstupem této dohody v platnost. Zmocněnci mohou seznam po vzájemné dohodě revidovat a aktualizovat.
• Pokud žádný z orgánů nebo institucí uvedených na seznamu není schopen nebo ochoten poskytnout stanovisko ke sporné záležitosti, dohodnou se zmocněnci na jiném orgánu, úřadu nebo instituci.
• Náklady na činnost určeného orgánu, úřadu nebo instituce hradí strana, jejíž stanovisko nebylo potvrzeno.
• Strany zřídí společnou komisi (dále jen „komise“). Strany přizvou do komise hejtmana Libereckého kraje, jednoho společného zástupce měst a obcí oblasti okolo Hrádku nad Nisou, Chrastavý a Frýdlantu, maršálka Dolnosle...

tags: #dul #turow #emise #studie

Oblíbené příspěvky:

• Správná instalace odpadního potrubí
• Studie o znečištění vody v ČR
• Praktické tipy pro třídění odpadu
• HPV a trestní právo
• Ochrana sov na Vysočině