Důvody ohrožení užovky stromové v České republice

Užovka stromová, česky někdy zvaná Aeskulapova, je jeden z největších evropských hadů. Obr. 1 Užovka stromová, symbol lékařů a lékárníků, může být i symbolem úspěšné druhové ochrany.

V Česku jde o druh kriticky ohrožený dle zákona o ochraně přírody a krajiny a příslušných vyhlášek. Dle červeného seznamu (Chobot & Němec 2017) patří mezi druhy ohrožené (EN) a dle přílohy IV směrnice o stanovištích patří mezi druhy v zájmu společenství, které vyžadují přísnou ochranu.

Evropský záchranný program pro tento druh (Edgar et Bird, 2006) doporučuje vytvoření národních záchranných programů pro všechny země s výskytem izolovaných populací. Proto i u nás vznikl celostátní záchranný program (Zavadil et al., 2008), který byl později doplněn (Větrovcová et al., 2010). Ten mj.

Výskyt užovky stromové v ČR

V ČR žijí tři původní populace užovky stromové (Zamenis longissimus): v Poohří, v Podyjí a v Bílých Karpatech.

• Za nejohroženější je považována populace v Poohří, která je naprosto izolovaná (Musilová 2007).
• Populace v Podyjí je okrajem souvislejšího výskytu v Rakousku (Mikátová & Vlašín 2012).
• Lokality z české strany Bílých Karpat (Mikátová et al. 2001) spojitě navazují údolími přítoků Váhu na rozšíření tohoto druhu v trenčínské oblasti Slovenska (Varga 1962, Lác 1970).

Výskyt v Bílých Karpatech je jiného charakteru než v Podyjí. V této oblasti žije užovka stromová synantropně, s těsnou vazbou na lidská obydlí (Soukupová 2016). Výskyt je geograficky rozdělen na dvě enklávy. Jedna jde podél řeky Vláry a jejích přítoků v oblasti Vlárského průsmyku, druhá je v povodí Dreitomice a jejich přítoků v oblasti Žítkové.

Čtěte také: Mizení motýlů: Příčiny a důsledky

Užovka stromová je vážně ohrožena stále rostoucím antropogenním tlakem. Zejména v Poohří přežívají užovky díky aktivitám, které sice mohou jedince fyzicky likvidovat, ale díky nimž je pro druh vytvářen vhodný biotop.

V odlehlém skalnatém meandru řeky Ohře v severních Čechách nalezli vědci překvapivě geneticky bohatou populaci užovky stromové. Tento teplomilný had, známý také jako užovka Aeskulapova, z většiny střední Evropy zmizel před několika tisíci lety.

„Populace tak obsahuje genetickou rozmanitost obou hlavních linií tohoto druhu, což z ní činí výjimečný případ v celé Evropě,“ vysvětluje význam objevu Petr Kotlík, vedoucí týmu genetiků z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR (ÚŽFG AV ČR). Nález je vůbec první svého druhu v České republice a teprve druhý v celé Evropě.

Každá z linií užovky stromové se vyvíjela v odlišném prostředí - západní v oblasti s atlantickým klimatem, východní v kontinentální či středomořské Evropě. Jejich současné spojení v jediné populaci může znamenat větší schopnost, aby se přizpůsobila probíhajícím klimatickým změnám.

„Je to jako najít živou fosilii - genetickou paměť doby, kdy užovka stromová žila mnohem severněji než dnes, a obě linie se tak mohly potkat. Taková genetická výbava spolu s polohou této populace na severním okraji výskytu může v budoucnu sehrát roli přirozeného startovacího bodu pro další šíření druhu v době klimatické změny,“ říká Petr Kotlík z ÚŽFG AV ČR.

Čtěte také: Ochrana čápa černého v ČR

Objev mění dosavadní pohled na izolované populace užovky stromové i dalších ohrožených druhů. Mládě užovky stromové v nově popsané lokalitě je důkazem reprodukční schopnosti místní populace.

Příklad užovky stromové je důkazem, že i geneticky významné populace mohou dlouho unikat pozornosti a jejich objevení je možné jen díky systematické terénní práci a úzké spolupráci mezi zoology, genetiky a ochranáři.

Pokud krajina nabídne vhodné prostředí a propojené biokoridory, mohou geneticky „správně vybavené“ populace sehrát klíčovou roli v další existenci druhů.

„Naše práce ukazuje, že smysluplná ochrana druhů vyžaduje nejen sledování početnosti populací, ale také hlubší poznání jejich genetické výbavy. Právě ta totiž může rozhodnout o jejich budoucím přežití,“ uzavírá Petr Kotlík.

Hlavní rizika pro užovku stromovou

Hlavním rizikem pro užovku stromovou je změna způsobu hospodaření a využívání krajiny, a tím způsobená ztráta biotopů. Především mizení maloplošného způsobu hospodaření a v důsledku toho buď příliš intenzivní hospodaření na velkých scelených plochách, nebo naopak absence zásahů a z toho plynoucí zarůstání lokalit.

Čtěte také: Užovka hladká: příčiny ohrožení

Významným faktorem je i likvidace drobných kompostů a hnojišť - tato místa jsou užovkami využívána k inkubaci vajec, ovšem taky k páření, temperování a u mláďat i k zimování (Mikátová et al., 2021). Nedostatek líhnišť nebo jejich likvidace v nevhodnou dobu je opravdu závažným problémem.

Musilová et al. (2007) jako nejdůležitější faktory ohrožující populace tohoto hada uvádějí: změny a ničení stanovišť, urbanizace, intenzivní zemědělství a lesnictví, scelování pozemků a rekultivace lomů, což v zásadě odpovídá i situaci zjištěné u vlárské populace.

Z dalších lokálních antropogenních vlivů je třeba uvést autoprovoz na silnici č. 57 směr Slovensko. Zde byly nesystematicky zaznamenány úhyny (RK) a v některých letech to byly i desítky kusů, nejčastější právě užovka stromová, pak užovka obojková a slepýš. Zajímavé je, že ani v jednom případě nešlo o užovku hladkou, která zde také žije.

Pozoruhodný je také vliv cyklostezky, která byla proložena citlivým územím podle řeky Vláry v oblasti Bylnice - Svatý Štěpán (kde prozatím končí). Za dva roky od zprovoznění zmíněného úseku nebyl doložen ani jeden úhyn (RK) užovky stromové na cyklostezce.

Často uváděné úmyslné zabíjení užovek, ať již ze strachu, či z jiných důvodů, nebylo v sledované oblasti zjištěno. Mnohem častější je ovšem usmrcení hadů při sečení luk. Takových případů se podařilo zdokumentovat celkem pět (za osm let monitoringu), a je tedy zřejmé, že k tomu dochází mnohem častěji, a to i proto, že se dnes místo dřívějších ručních kos používají kosy motorové nebo sekačky.

Zcela zásadní je údržba vhodných biotopů, včetně všech jejich součástí (líhniště, zimoviště, vhodné úkryty, migrační koridory).

Hospodářské změny po roce 1948 vedly ke změně krajinné mozaiky, která se druhu dotkla především v Poohří. Po roce 1989 se však krajinná mozaika dále mění. Ve většině volné krajiny tak vznikají dva extrémní biotopy a) intenzivně obhospodařované krajinné celky b) zcela zanedbaná, kdysi obhospodařovaná krajina, které nejsou pro druh vhodné a užovka v Poohří přežívá pouze v obcích a chatařských osadách.

Velké ohrožení populace v Poohří vyplývá z velmi omezeného areálu výskytu, nízkého počtu jedinců (cca 400-600 ex.) a ze samotné podstaty izolovanosti, kdy jakékoli ztráty způsobené vlivem různých negativních faktorů nemohou být kompenzovány imigrací jedinců odjinud.

Ochrana užovky stromové

V České republice se začínají užovky stromové aktivovat obvykle v dubnu a k hibernaci nastupují v říjnu. Páření probíhá v květnu až červnu. V některých případech dochází mezi samci k rituálním soubojům, které předcházejí vlastnímu páření.

Od konce června do začátku srpna samice kladou vejce do organického materiálu nebo do dutin skal, zídek či stromů. Počet vajec nakladených jednou samicí kolísá mezi 2-30, snůšky nad 20 vajec jsou však výjimkou. Mláďata se líhnou od konce srpna do poloviny října.

Užovka stromová je v ČR chráněna v kategorii kriticky ohrožený druh, je chráněna i evropskou legislativou (příloha IV směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS, příloha II Bernské úmluvy).

Hlavním dlouhodobým cílem programu je zachování životaschopných populací užovky stromové ve všech třech známých, vzájemně izolovaných oblastech výskytu, tzn. v Poohří, Podyjí a v Karpatech.

K nejdůležitějším opatřením uskutečněným v rámci ZP patří: zakládání a péče o umělá líhniště, péče o významné biotopové prvky (zídky z volně skládaných kamenů, stavěné při budování teras a zpevňování cest ve svažitém terénu, kamenné valy či snosy, ruiny, komposty a hnojiště, složené dřevo nebo hromady větví či pilin, skály, meze, doupné stromy), ochrana jedinců při migraci přes komunikace a při čištění příkopů u silnic, výzkum reprodukce a ekologie, osvěta a samozřejmě důkladný monitoring všech populací užovky stromové.

Pokud by se čtenáři chtěli aktivně zapojit do žádoucí ochrany plazů, je potřeba obětovat nějakou mírně osluněnou část zahrady a zbudovat jednoduché úkryty pro plazy. Posloužit mohou např. hromady složeného dřeva přikryté plachtou, snos kamení, nasucho skládaná kamenná zídka či ohrádka s kompostem. Dále je vhodné zajistit na daném místě alespoň částečný klid, dávat pozor při sekaní trávy a omezit pohyb koček, které jsou významnými predátory plazů. Slepýš křehký nebo ještěrka na sebe nenechají dlouho čekat a bude-li přát štěstí, objeví se časem i had.

Monitoring užovky stromové na Vlársku

Užovka stromová je v CHKO Bílé Karpaty sledována už od roku 1984, kdy se poprvé podařilo doložit její výskyt na moravské straně Bílých Karpat (Vlašín 1984). V letech 2009 a 2010 byl výzkum pouze orientační.

Od roku 2014 probíhá na deseti monitorovacích místech dle záchranného programu (Zavadil et al., 2008) pravidelný monitoring, na základě metodiky Vlašín et Mikátová (2007) a Mikátová et al. (2021). Na každé ploše jsou stabilizované pozorovací body, na většině ploch jsou rozmístěny nástražné fólie (obr. 2). Součástí monitoringu je i odchyt, značení a vypouštění značených jedinců.

Značení se provádí pomocí zástřihů chirurgickými nůžkami na břišních štítcích (plastronech). Každý takto označený had má jedinečný kód, podle kterého je možné jej ještě další tři roky rozlišit od jiných jedinců. Pokud je v mezidobí značení obnoveno, je možné příslušného jedince sledovat i celou řadu let. Toto značení se provádí pouze u dospělých či subadultních jedinců.

V rámci monitoringu byla zaznamenávána přítomnost dospělců užovky stromové, gravidních samic, novorozených mláďat, vaječných obalů nebo exuvií (svleček). Odchycení jedinci (kromě mláďat) byli změřeni a zváženi.

Od roku 2014 probíhá monitoring každoročně ve zhruba stejném rozsahu, každá lokalita byla navštívena 6 až 9krát. Počty zjištěných exemplářů užovky stromové jsou patrné z přiloženého grafu (obr. Počty pozorovaných či jinak zaznamenaných jedinců na monitorovaných lokalitách byly vždy větší než počty jedinců označených a vypuštěných.

Metoda zpětného odchytu byla použita především proto, aby bylo možno zjistit migraci mezi jednotlivými lokalitami. S ohledem na to, že všichni jedinci byli zpětně odchyceni na stejném místě v okruhu 100 m, kde byli vypuštění, nepodařilo se prokázat žádnou migraci.

Dalším důvodem pro použití značení je zjištění přibližné velikosti populace. Pro většinu dostupných matematických modelů početnosti populace je počet označených jedinců a RT nízký. Nejjednodušším modelem, který bylo možné použít, je výpočet velikosti populace (P indexu) dle Schnabelové.

Jako periodu sčítání jsem zvolil kalendářní rok. Při značení zástřihy do plastronů je dle literatury i dle vlastních zjištění limitem i to, jak dlouho jsou tyto značky identifikovatelné. Pokud nejsou v průběhu doby obnoveny, je jejich „čitelnost“ limitována třemi roky.

Toto ohodnocení je celkem reálné, problémem však zůstává, jak velké území je touto populací osídleno. Vzhledem k tomu, že zjištěná migrace je v podstatě nulová, není dost podkladů pro přesné stanovení velikosti území, kterou sledovaná populace obývá.

Vedlejším produktem značení jedinců pomocí vystřihování části břišních šupin je, že takto získaný biologický materiál byl ukládán do epruvet a předán do AVČR do genetické banky.

Dalším vedlejším produktem odchytu a značení bylo, že u odchycených adultních a subadultních jedinců mohlo být většinou spolehlivě určeno pohlaví (tab. 1). Celkem tak bylo spolehlivě určeno pohlaví u 198 z 223 jedinců odchycených v letech 2014-2021, z toho bylo 105 samců a 93 samic (25 jedinců zůstalo bez určení pohlaví).

Tabulka 1: Poměr pohlaví u odchycených jedinců užovky stromové na Vlársku (2014-2021)

Jak uvádí Moravec (2015), je třeba ke stanovování denzity u tohoto hada přistupovat velice opatrně. Je to dáno především velmi nerovnoměrným rozšířením v prostoru.

Užovky si neobhajují svoje teritorium, spíše obývají určitý revír (home range), který se mnohonásobně překrývá s revíry dalších jedinců. V některých místech (líhniště, zimoviště) mohou být ve vysokých koncentracích, v jiných částech jimi obývaného prostoru se vyskytují velice řídce.

tags: #duvod #ohrozeni #uzovky #stromove

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v Karpatech
• Dataprojektor Acer pro domácnost
• Instalace odpadu pro dřez
• Nové trendy v odpadovém hospodářství
• Inspirace pro Narnii v Česku