Důvodová zpráva k zákonu o ochraně přírody a krajiny

Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je klíčovým právním předpisem v oblasti ochrany životního prostředí v České republice. Tento zákon byl od svého přijetí mnohokrát novelizován, aby reagoval na nové výzvy a potřeby v oblasti ochrany přírody a krajiny. Důvodové zprávy k jednotlivým novelizacím poskytují cenný vhled do záměrů zákonodárce a důvodů, které vedly ke změnám v právní úpravě.

Ochrana rostlin a živočichů

Primární zaměření zákona je na ochranu přirozeného prostředí rostlin a živočichů. U nejvíce ohrožených druhů bude chráněn doslova každý jedinec, u jiných stačí chránit místo jejich trvalého nebo opakovaného výskytu a zachování populace druhu v daném místě.

Nově dojde také ke změně kategorií ochrany chráněných druhů. Původní tři stupně ochrany - kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené - budou nahrazeny třemi novými kategoriemi označenými čísly (I, II a III).

Úprava zákona usnadní zemědělcům každodenní hospodaření na pozemcích, neboť již nebudou potřebovat výjimky pro druhy v kategoriích II a III, pokud nezpůsobí ohrožení jejich biotopu nebo místní populace. Zohledňuje se i potřeba ochrany opylovačů, obzvlášť v souvislosti s vhodnou údržbou veřejné zeleně a zemědělských ploch. Ochrana biotopů opylovačů tak bude běžnou součástí péče o krajinu a vegetaci.

Ochrana dřevin

Nová právní úprava tak doplňuje stávající systém povolování kácení dřevin, kdy na prvním místě je snaha o zachování stromů, dále pokud to není možné, tak stanovení náhradní výsadby, a pokud ani to není možné, tak je nově zavedena možnost stanovení poplatku za kácení.

Čtěte také: Kvalita ovzduší a zákon

„Dřeviny či části dřevin jsou tak pro řadu zvláště chráněných druhů biotopem druhu, který je nezbytné udržovat a v řadě případů aktivně, na základě odborného posouzení stavu dřeviny a významu pro konkrétní druh zvláště chráněných druhů v dané lokalitě, iniciovat jeho vznik, např. expertně provedeným zásahem“, uvádí důvodová zpráva v této věci.

„Orgán ochrany přírody uloží ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci negativních dopadů na společensko-ekologické funkce, vzniklé pokácením dřevin, pokud je to možné a účelné. Pokud je náhradní výsadba uložena, je žadatel vždy povinen zajistit následnou péči o vysazené dřeviny po dobu pěti let, kterou se rozumí soubor opatření k zajištění vhodných podmínek pro růst dřeviny v místě výsadby, jako např. pravidelnou zálivku, kontrolu a opravu kotvení, výchovné a opravné řezy, údržbu závlahové mísy, hnojení, ochranu vůči škůdcům a chorobám atd.,“ doplňuje důvodová zpráva.

Stanovování poplatků za kácení dřevin se bude vztahovat na kácení pro stavební záměry. Výjimku tvoří stavby pro bezpečnost, ochranu obyvatelstva a krizového řízení a dále stavby rodinných domů.

Stavebník bude i nadále žádat o povolení kácení v rámci Jednotného environmentálního stanoviska (JES), jako je tomu dosud. V JES jsou pevně dané lhůty, úprava tak nebude mít dopad na délku správních řízení.

Změny stavebního zákona a jejich dopad na ochranu přírody

Dne 1. 1. 2018 nabyl účinnosti zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a další související zákony (dále jen novela stavebního zákona). Tento zákon kromě stavebního zákona novelizuje v souvislosti se změnami stavebního zákona ještě dalších čtyřicet čtyři zákonů, a to včetně zákona o ochraně přírody a krajiny.

Čtěte také: Komunální odpad: efektivní sběr

Hlavní změny a jejich cíle

Hlavní deklarovanou změnou, kterou má přinést novela stavebního zákona, má být zjednodušení a urychlení povolovacích procesů v oblasti územního rozhodování i stavebního řádu. Toho má být docíleno jednak rozšířením okruhu stavebních záměrů, pro které lze použít zjednodušující postupy (územní souhlas, ohlášení stavby) a jednak sloučením různých povolovacích procesů do jednoho řízení.

Jde o společné územní a stavební řízení, kdy se pro realizaci záměru vydává společné povolení, a dále o integraci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) do územního nebo do společného řízení. Společné a integrované postupy nejsou obligatorní, závisí na stavebníkovi, zda si takový koordinovaný postup zvolí, či nikoli. Je věcí stavebníka, jakou žádost podá, a tomu pak odpovídá i odlišná dokumentace, kterou musí současně s žádostí předložit.

Spojit územní a stavební řízení lze i tehdy, když o povolení stavby rozhodují speciální stavební úřady. Doposud o umístění stavby např. vodního díla rozhodoval obecný stavební úřad a o jejím povolení rozhodoval vodoprávní úřad jako speciální stavební úřad. Po novele je možné i v těchto případech vydat společné povolení. Dojde k přenosu působnosti v rozhodování o umístění stavby z obecných stavebních úřadů na speciální stavební úřady.

Soulad stavebního záměru s územním plánem doposud posuzoval stavební úřad v rámci územního řízení. Nově bude orgán územního plánování (ORP a v případě staveb ve správním obvodu více obcí krajský úřad) vydávat závazné stanovisko k souladu stavby s územním plánem a s úkoly a cíli územního plánování. Obsahem závazného stanoviska je stavební úřad vázán.

Závazná stanoviska dotčených orgánů

Za velmi závažnou změnu stavebního zákona je třeba posuzovat do zákona nově vložená ustanovení § 4 odst. 9 až 11. Úprava se týká omezení možnosti přezkoumávání závazných stanovisek dotčených orgánů, tedy i orgánu ochrany přírody a krajiny.

Čtěte také: Příčiny a Důsledky Klimatické Změny

Podle § 149 správního řádu je závazné stanovisko úkonem dotčeného orgánu, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí povolujícího správního orgánu. Jestliže tedy vydá orgán ochrany přírody jako dotčený orgán nesouhlasné závazné stanovisko podle ZOPK, nelze žádosti o umístění (případně povolení) stavby vyhovět. Orgán ochrany přírody může též v závazném stanovisku svůj souhlas vázat na splnění důvodných podmínek, které směřují k minimalizaci škodlivosti záměru na chráněné části přírody.

V důsledku pozměňovacích návrhů předložených v průběhu legislativního procesu došlo k podstatným změnám oproti vládnímu návrhu novely stavebního zákona právě v postavení dotčených orgánů. Výsledné znění mění obecná pravidla stanovená v § 149 SpŘ a redukuje možnost uplatňování veřejných zájmů dotčenými orgány.

O jaké změny jde:

1. Důvod změny (zrušení) vydaného závazného stanoviska v rámci odvolacího řízení probíhajícího o záměru je omezen pouze na nezákonnost závazného stanoviska.
2. Nezákonné závazné stanovisko nadřízeného správního orgánu, tedy toho orgánu, který je nadřízen dotčenému orgánu ochrany přírody, lze změnit nebo zrušit v přezkumném řízení postupem přiměřeným pro přezkumné řízení, a to ve lhůtě jednoho roku.
3. Zrušení či změna závazného stanoviska správního orgánu nadřízeného dotčenému orgánu ochrany přírody v případech, že již bylo vydáno povolující rozhodnutí stavebního úřadu, které je pravomocné, není důvodem obnovy řízení.

Novela stavebního zákona tak v případech, kdy rozhodnutí je podmíněno vydáním závazného stanoviska, jednostranně upřednostnila zájem na právní jistotě stavebníka, o jehož žádosti již bylo pravomocně rozhodnuto, před ochranou veřejných zájmů.

V každém případě jde o úpravu, která omezuje možnosti ochrany všech veřejných zájmů v řízeních vedených stavebními úřady, v našem případě jde o redukci možnosti ochrany veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny.

Novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny zákonem č. 225/2017 Sb.

1. V § 8 ZOPK je doplněn odstavec 6, který stanoví, že ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v územním řízení (ve společném řízení) vydávají orgány ochrany přírody příslušné k povolení kácení dřevin závazné stanovisko.
2. V § 45i ZOPK bylo upraveno znění odstavce 1 a 2 a 8 až 11 a vloženy nové odstavce 12 a 13.
3. Za kontroverzní lze považovat novelizaci § 56 ZOPK s nově vloženým odstavcem 6, který stanoví, že pokud se zjistí konflikt stavebního záměru s ochranou zvláště chráněných druhů, tedy stavební záměr je v rozporu se základními ochrannými podmínkami stanovenými v § 49 a § 50 ZOPK, až po zahájení územního řízení (územního řízení s integrovaným posuzováním EIA či společného územního a stavebního řízení) či až po zahájení stavebního řízení a tato skutečnost nebyla známa před zahájením tohoto řízení, lze rozhodnutí v tomto řízení vydat pouze na základě závazného stanoviska orgánu ochrany přírody příslušného k povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů.
4. Novelizované znění § 67 ZOPK přináší zcela nové pojetí povinnosti uložené investorům v případě zamýšlených závažných zásahů učiněných při užívání krajiny.

Přehled novelizací zákona č. 114/1992 Sb.

Zákon č. 114/1992 Sb. byl novelizován mnoha zákony, které upravovaly různé aspekty ochrany přírody a krajiny. Následující tabulka shrnuje některé z těchto novelizací:

tags: #důvodová #zpráva #zákon #o #ochraně #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Praktické tipy pro snížení odpadu
• Geberit a atypický odpad
• Vztah člověka k přírodě
• Techniky malby podzimní krajiny
• Typy nerezových košů