Zákon o ochraně přírody a krajiny: Důvodová zpráva

Tento článek se zaměřuje na zákon o ochraně přírody a krajiny a jeho důvodovou zprávu. Alternativní ucelenou verzi zákona předložilo Ministerstvo životního prostředí v rámci mezirezortního připomínkového řízení (MPŘ) k novému stavebnímu zákonu jako reakci na návrh změn učiněných předkladatelem.

Ochrana rostlin a živočichů

Primární zaměření zákona je na ochranu přirozeného prostředí rostlin a živočichů. U nejvíce ohrožených druhů bude chráněn doslova každý jedinec, u jiných stačí chránit místo jejich trvalého nebo opakovaného výskytu a zachování populace druhu v daném místě.

Nově dojde také ke změně kategorií ochrany chráněných druhů. Původní tři stupně ochrany - kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené - budou nahrazeny třemi novými kategoriemi označenými čísly (I, II a III).

Úprava zákona usnadní zemědělcům každodenní hospodaření na pozemcích, neboť již nebudou potřebovat výjimky pro druhy v kategoriích II a III, pokud nezpůsobí ohrožení jejich biotopu nebo místní populace. Zohledňuje se i potřeba ochrany opylovačů, obzvlášť v souvislosti s vhodnou údržbou veřejné zeleně a zemědělských ploch. Ochrana biotopů opylovačů tak bude běžnou součástí péče o krajinu a vegetaci.

Ochrana dřevin

Nová právní úprava doplňuje stávající systém povolování kácení dřevin, kdy na prvním místě je snaha o zachování stromů, dále pokud to není možné, tak stanovení náhradní výsadby, a pokud ani to není možné, tak je nově zavedena možnost stanovení poplatku za kácení.

Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad

„Dřeviny či části dřevin jsou tak pro řadu zvláště chráněných druhů biotopem druhu, který je nezbytné udržovat a v řadě případů aktivně, na základě odborného posouzení stavu dřeviny a významu pro konkrétní druh zvláště chráněných druhů v dané lokalitě, iniciovat jeho vznik, např. expertně provedeným zásahem“, uvádí důvodová zpráva v této věci.

„Orgán ochrany přírody uloží ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci negativních dopadů na společensko-ekologické funkce, vzniklé pokácením dřevin, pokud je to možné a účelné. Pokud je náhradní výsadba uložena, je žadatel vždy povinen zajistit následnou péči o vysazené dřeviny po dobu pěti let, kterou se rozumí soubor opatření k zajištění vhodných podmínek pro růst dřeviny v místě výsadby, jako např. pravidelnou zálivku, kontrolu a opravu kotvení, výchovné a opravné řezy, údržbu závlahové mísy, hnojení, ochranu vůči škůdcům a chorobám atd.,“ doplňuje důvodová zpráva.

Stanovování poplatků za kácení dřevin se bude vztahovat na kácení pro stavební záměry. Výjimku tvoří stavby pro bezpečnost, ochranu obyvatelstva a krizového řízení a dále stavby rodinných domů.

Stavebník bude i nadále žádat o povolení kácení v rámci Jednotného environmentálního stanoviska (JES), jako je tomu dosud. V JES jsou pevně dané lhůty, úprava tak nebude mít dopad na délku správních řízení.

Územní plánování a stavební řád

Územní plánování a stavební řád (povolování staveb) má v porovnání s jinými právními předpisy zřejmě nesrovnatelný dopad do kompetencí a zájmů snad všech rezortů, a koncepční změny v této oblasti by proto měly být připravovány s vysokou odborností, v dialogu veřejné správy, s pokorou a s chladnou hlavou. A při akceptování faktu, že „to prostě bude nějakou dobu trvat“, má-li se jednat o funkční model, jakkoliv na interpretaci této skutečnosti směrem k veřejnosti bezpochyby nelze politické body nijak nahnat.

Čtěte také: Lesní zákon a stavby

Celá věc není totiž pouze o přepsání stavebního zákona, ale i o důsledné analýze dopadů těchto změn do tzv. složkových právních předpisů, bez jejichž změn, které by měly být zcela komplementární stavebnímu zákonu, není možné proces důkladně dotáhnout do konce. Tato změna by měla v ideálním případě navazovat na konsenzuálně přijaté znění samotné právní úpravy na úseku územního plánování a povolování staveb a za její přípravu by měla být odpovědná primárně gesční ministerstva.

Zákon o ochraně přírody a krajiny je vládou schváleným věcným záměrem vázán též a rámec jím stanovený platí i pro změny, které je v souvislosti s rekodifikací třeba udělat i v tomto právním předpise.

Cílem je tímto nástrojem posílit roli orgánu ochrany přírody v procesu územního plánování v chráněných územích tak, aby k zohlednění limitů vyplývajících ze zákona docházelo tam, kde je to možné, již v co nejranějších fázích a nebylo nutné je řešit až během projektové přípravy.

U evropsky významných lokalit a ptačích oblastí došlo k jedné podstatné změně, a to zřetelnějšímu zákonnému uchopení cílů ochrany a jejich vazbě na souhrny doporučených opatření, ve kterých jsou tyto cíle zpravidla detailněji vyjádřeny. Neohrožení těchto cílů by se mělo stát jedním z kritérií správních úvah v rámci úvahy orgánu, který rozhoduje o prolomení některé z ochranných podmínek (zákaz poškozování evropsky významné lokality v základní ochraně, souhlas k činnostem v ptačí oblasti aj.).

MŽP od začátku prosazuje formu rozhodnutí (zejména z důvodu, že součástí chráněných zájmů je mnohdy rozhodování o výjimkách ze zákonných zákazů, tedy o možnosti založit právo takový zákaz prolomit, což je možné jen formou rozhodnutí, ale i proto, že vydávání závazného stanoviska by proces povolování v důsledku administrativní náročnosti přesunu meritorního rozhodování až do odvolacího stupně významně prodloužil), ale i zde stále probíhají mezirezortní jednání.

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

Změna zákona o ochraně přírody a krajiny s sebou přináší i takovou malou revoluci - poprvé byly formulovány náležitosti (obsah) žádosti v řízení ve věcech ochrany přírody (§ 83a návrhu). K tomu bylo přistoupeno zejména proto, aby nedocházelo k nežádoucímu „ping-pongu“ mezi orgánem ochrany přírody a žadatelem ohledně potřebných podkladů rozhodnutí - a aby bylo jasné, na základě čeho bude rozhodováno a co je tedy třeba doložit.

tags: #zákon #o #ochraně #přírody #a #krajiny

Oblíbené příspěvky:

• Příroda severního Estonska
• Emisní normy: Pro a proti
• Realita klimatických změn
• O podpoře firem
• Svoz komunálního odpadu Hrádek