Recyklace elektroodpadu a efektivní třídění odpadu v České republice

Mobil, foťák, počítač, notebook - elektrozařízeními jsme obklopeni. Tak jako všechny věci na světě mají i elektrospotřebiče určitou životnost a jednoho dne se z nich stane nepohodlný odpad. Specifikem elektroodpadu je výroba, resp. zhotovení produktu z mnoha druhů materiálů s různými vlastnostmi.

Vysloužilé a vyřazené domácí elektrospotřebiče již nejsou odpadem a nepatří do běžného kontejneru na směsný komunální (zbytkový) odpad! Jde o výrobek s ukončenou životností, který podléhá tzv. zpětnému odběru. Některé spotřebiče mohou obsahovat látky poškozující životní prostředí. Například staré ledničky mají jako chladicí médium freony, které mohou ohrozit ozonovou vrstvu. Ve starých zářivkách je rtuť.

Možnosti recyklace elektroodpadu

Staré vysloužilé spotřebiče můžete odevzdat k recyklaci několika způsoby. Aby lidé neměli s vysloužilými spotřebiči zbytečné starosti, zřizují kolektivní systémy svá sběrná místa ve sběrných dvorech. V poslední době se zavádí také sběr do speciálních červených kontejnerů. Každý má možnost odevzdat vysloužilý spotřebič také v obchodě s elektronikou.

V elektrických a elektronických přístrojích se používá velké množství různých materiálů. Vedle plastu nebo skla jsou ve spotřebičích hlavně kovy - od železa přes hliník a měď až po vzácné kovy, jako je zlato, platina nebo palladium. Větší přístroje se demontují ručně. Získají se tak použitelné náhradní díly a zbytek se dále roztřídí a zpracuje.

Služba "Buď líný" pro odvoz elektroodpadu

Vyzkoušejte bezplatnou službu odvozu vysloužilých elektrozařízení „Buď líný“, která vás nechtěného elektroodpadu pohodlně zbaví a předá jej k recyklaci. Češi třídí stále víc. Platí to nejen o každodenním odpadu z domácností jako je plast, papír nebo sklo, ale i v oblasti elektrospotřebičů. Těch se v Česku podle údajů Ministerstva životního prostředí vytřídí v rámci zpětného odběru 54,2 procent (údaje platné za rok 2019). Na jednoho obyvatele připadá za rok na 9,5 kg vytříděných eletrozařízení, což Českou republiku řadí mezi 10 nejlepších zemí Evropské unie.

Čtěte také: Materiály šetrné k životnímu prostředí

Přesto, že se stále rozšiřují možnosti, jak se zbavit nepotřebných elektrospotřebičů ekologicky, ne každý pro to má vhodné podmínky. Jde třeba o občany z okrajových částí regionů, kteří mají daleko sběrné dvory, případně jim nevyhovuje jejich otvírací doba, nebo o ty, kteří nejsou majiteli auta a museli by tak žádat o pomoc třeba souseda. Na řadě míst také chybí kontejnery určené pro sběr malých spotřebičů.

Právě tyto důvody vedly ke vzniku služby „Buď líný“, která poskytuje odvoz starých spotřebičů přímo z domácností. Díky ní mohou lidé odevzdat k recyklaci jednoduše nejenom malé domácí spotřebiče, jako jsou fény, kuchyňské váhy, tyčové mixéry, holicí strojky a jiné, ale také ty objemnější a těžší - například pračky, myčky, lednice nebo televizory. Službu provozuje společnost REMA Systém, která se zabývá sběrem, tříděním a recyklací elektroodpadu.

Pokud máte doma spotřebiče vážící dohromady alespoň 10 kilogramů, stačí je zabalit do krabice a objednat si na webu www.budliny.cz kurýrní službu, která krabici bezplatně vyzvedne. Máte-li v rodině nebo u sousedů více nepotřebných spotřebičů, můžete je nechat odvézt společně v jedné krabici. Ušetříte tak nejenom svůj čas, ale i životní prostředí.

Potřebujete-li se ekologicky zbavit velkých elektrospotřebičů, není potřeba nic balit - kurýr si pro ně přijede svozovým autem. Je ale potřeba počítat s tím, že služba neodveze jen jeden spotřebič, protože žádný neváží samostatně více než 100 kg. Podle tabulky na webu www.budliny.cz s orientačními vahami elektrospotřebičů váží pračka zhruba 55 kg, mrazák 25-30 kg a myčka 35-40 kg.

Pokud se vám nepodaří posbírat malé elektrospotřebiče do hmotnosti 10 kilogramů, není třeba zoufat. Spotřebič lze poslat k recyklaci také zdarma, a to v rámci služby re:Balík, společnosti REMA Systém. V balíku je možné poslat malé domácí elektrospotřebiče, jako jsou žehličky, fény, vrtačky, kalkulačky, tonery, akumulátory a další.

Čtěte také: Jak správně recyklovat spotřebiče?

Problém elektronického odpadu

Přemýšleli jste někdy, co se stane se starou elektronikou poté, když ji vyhodíte? Všechny ty rozbité telefony, počítače a kvanta spotřebičů jen tak nezmizí. Skončí jako elektronický odpad a to je obrovský problém. Každý rok se ve světě vyprodukuje víc než 50 milionů tun elektronického odpadu a jen přibližně 20 % z něj se správně recykluje.

Elektronický odpad se vztahuje na všechna vyřazená elektronická zařízení, jako jsou počítače, televizory, pračky, ale i větší přístroje používané v průmyslu jako generátory, CNC stroje, UV zářiče či mnoho dalších.

Zdroje elektronického odpadu:

1. Staré notebooky, televizory, telefony, tablety a malé spotřebiče, které byly vyměněny.
2. Firmy spotřebují tuny elektroniky, od počítačů a serverů až po tiskárny, telefony a další.
3. Technologické společnosti produkují odpad z přebytečných komponentů, vzorků a chybných výrobků.
4. Obrovské množství použité elektroniky se dováží z jiných zemí k renovaci a dalšímu prodeji, ale mnohé z nich se nedají opětovně použít a končí jako odpad.

Je jasné, že elektronický odpad pochází prakticky ze všech koutů společnosti. Tím, že budeme víc dbát na svoji spotřebu a likvidaci technologií, může každý z nás něco změnit. Společně můžeme pracovat na omezení elektronického odpadu a chránit životní prostředí pro budoucí generace.

Tato zařízení obsahují toxické těžké kovy, jako je olovo, rtuť a kadmium, které mohou kontaminovat životní prostředí, pokud nejsou správně zlikvidovány. Elektronická zařízení obsahují cenné suroviny, jako jsou vzácné kovy, které je možné znovu použít a znovu získat. Během recyklace je možné z elektronického odpadu získat cenné kovy, jako je zlato, stříbro, měď a hliník. Tyto materiály se potom můžou použít na výrobu nových výrobků, čímž se sníží poptávka po prvotních materiálech. Odvětví recyklace elektronického odpadu vytváří mnoho nových pracovních míst v oblastech, jako je sběr, přeprava, demontáž a zpracování.

Proces recyklace elektroodpadu

1. Prvním krokem je sběr elektroodpadů. Existují různé možnosti sběru, jako jsou recyklační střediska, místní sběrné dvory, speciální kontejnery nebo dokonce organizované sběrové akce.
2. Po sběru se elektroodpad přepraví do zpracovatelského zařízení, kde probíhá jeho další třídění a demontáž.
3. Recyklace kovů: Kovy, jako například měď, hliník, železo a zlato, se z elektroodpadu získávají prostřednictvím různých technických procesů.
4. Recyklace plastů: Plastové části elektroodpadu se nejprve semelou na menší kousky a potom se čistí, třídí a recyklují.
5. Elektronická zařízení obsahují i nebezpečné látky, jako jsou rtuť v některých typech žárovek a freony v chladničkách a klimatizacích.
6. Některá elektronická zařízení, která jsou ještě v dobrém stavu a fungují správně, se můžou restaurovat a znovu použít.

Recyklace elektronického odpadu má zásadní význam při snížení znečistění a obnovu cenných zdrojů. Každý kus elektronického odpadu, který recyklujete, má význam.

Čtěte také: Jak Alza pomáhá s recyklací starých spotřebičů

Multikomoditní sběr

Třídění odpadu je dnes běžnou součástí života většiny domácností. V Česku se však nesetkáte jen s klasickými kontejnery na papír, plast, sklo či kovy. Multikomoditní sběr nabízí zjednodušené třídění díky vyhazování více druhů materiálů do jedné nádoby.

Multikomoditní sběr, který v Česku funguje už více než deset let, přináší mnoho výhod a jeho síť se stále rozšiřuje. Efektivnější třídění usnadňuje lidem život a šetří čas i místo. Například v historických centrech měst nebo v oblastech s omezeným prostorem snižuje multikomoditní sběr počet potřebných kontejnerů.

„Obce mohou na základě dat zjistit, že se některé druhy odpadu v konkrétní lokalitě třídí méně a nádoby se plní pomalu. Pravidla pro multikomoditní sběr odpadu se mohou lišit v závislosti na obci nebo městě. Každá obec si totiž přizpůsobuje systém sběru odpadu podle svých potřeb. V Praze je systém multikomoditního sběru odpadu zaveden ve většině městských částí. Do žlutých kontejnerů tak patří plasty a nápojové kartony. Kov vytřídíte do samostatných kontejnerů.

Ostrava využívá multikomoditní odpad u rodinných domů, se systémem „single stream“. Jedná se o společný sběr veškerého odpadu do jedné popelnice. V Ostravě jsou pro multikomoditní sběr vhodné podmínky, protože zde byla zprovozněna univerzální třídicí linka.

„My jsme v tomhle striktní. Multikomoditně sbíráme pouze plasty a nápojový karton. Jinak na všechno máme kontejnery oddělené. Po správném vyhození směřuje náš odpad na třídící linky, kde probíhá další roztřídění podle jednotlivých komodit. Plastové materiály se zpracují do granulí, aby byly využity při výrobě nových plastových produktů. Kovové obaly putují na recyklaci, kde se roztaví.

Multikomoditní sběr pomáhá snížit množství odpadu, který končí na skládkách. Hlavním vodítkem je vždy označení na kontejneru. Na každém najdete samolepky, které jasně ukazují, jaký druh odpadu do něj patří. Jako dobrý pomocník může posloužit i vyhledávač na stránkách jaktridit.cz.

Každý už se někdy zarazil, když si nebyl jistý, kam vyhodit například plechovku od nápoje. Ty nejčastěji patří do šedého kontejneru na kovy. V některých obcích je však můžete házet i do žlutého kontejneru, pokud je tak označený.

Třídění odpadu má zásadní význam pro ochranu životního prostředí. Pokud se do kontejnerů dostane nevhodný odpad, může znehodnotit celý obsah a znemožnit jeho další zpracování.

„Doporučila bych používat zdravý selský rozum. Samozřejmě každý pozná, jestli je třeba krabice od pizzy umazaná nebo promaštěná tak, že již nejde využít. To pak patří do směsného odpadu. Když si nejste jisti, zkuste třeba obal zmuchlat - pokud se vrátí do původního tvaru, pravděpodobně se jedná o plast. Zeptat se před tříděním můžete i své obce.

Multikomoditní sběr je jednou z cest, jak zefektivnit systém třídění, snížit náklady a zvýšit dostupnost recyklace. Papírový kapesník se v přírodě rozloží po pěti měsících. Plechovka se rozloží nejdříve za padesát let. Igelitový sáček se rozkládá pětadvacet let. PET lahev nebo nápojový karton přežije většinu z nás - rozloží se nejdříve za sto let.

5 tipů, jak nakládat s elektroodpadem:

1. Spotřebič darujte nebo prodejte: Funkční elektrozařízení je možné darovat někomu, kdo jej ještě využije, a zamezit tak plýtvání.
2. Pokuste se jej opravit: Existuje spousta opraváren a servisních techniků, kteří spotřebič rozeberou a nefunkčnímu zařízení vdechnou nový život.
3. Odevzdejte jej na místě zpětného odběru: Staré spotřebiče proto není vhodné vhazovat do komunálního odpadu a jediným správným krokem je využít možností zpětného odběru.
4. Buďte líní a nechte si elektro odvézt: Pro větší množství elektroodpadu lze totiž využít služby „Buď líný“, kterou zajišťuje společnost REMA Systém.
5. Před odevzdáním elektrospotřebič zkontrolujte: Ujistěte se, že se jedná o elektrozařízení, které je možné odevzdat a recyklovat.

Elektroodpad je nejrychleji rostoucí druh odpadu na planetě. Oproti běžnému komunálnímu roste jeho množství až třikrát rychleji. Podle posledních dat Global E-waste Monitoru se každý rok celosvětová produkce elektronického odpadu zvyšuje o 2,6 milionu tun. Pokud tento trend bude pokračovat, do roku 2030 dosáhne roční produkce 82 milionů tun.

„V České republice se k recyklaci dostane přibližně šedesát procent z celkového množství vyprodukovaného elektroodpadu. Ten zbytek ale lidé stále vyhazují do popelnic na komunální odpad a vysloužilá elektronika tak končí na skládkách či ve spalovnách,“ popisuje problém Denisa Krumlová, marketingová manažerka společnosti REMA Systém, jednoho ze tří největších českých kolektivních systémů zajišťujících sběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.

S vývojem moderních technologií se dá elektroodpad čím dál účinněji recyklovat. Zařízení často obsahují velmi cenné druhotné suroviny a drahé kovy, například zlato, stříbro, kobalt, platinu či měď. „Je mnohem šetrnější vzácné suroviny opětovně získávat recyklací z odpadních elektrozařízení než je těžit z přírodních zdrojů, které nejsou nekonečné,“ vysvětluje Denisa Krumlová.

Staré spotřebiče proto není vhodné vhazovat do komunálního odpadu a jediným správným krokem je využít možností zpětného odběru. A kde tato místa zpětného odběru najít? První možností je odevzdat elektrospotřebič na sběrném dvoře, kde si jej pracovníci zdarma převezmou. Některé obce a města mají také speciální kontejnery na elektroodpad, které jsou určené zejména pro malá zařízení. Druhou variantou je vzít starý elektrospotřebič s sebou na nákup nového a vyměnit kus za kus. Prodejci mají zákonem určenou povinnost v takovém případě starý spotřebič převzít. Stejné pravidlo funguje i na e-shopu, kde je při nákupu nového elektrozařízení možné zároveň staré odevzdat.

Elektroodpad nemusíte vyhazovat jednotlivě, dejte si čas a sesbírejte více kusů starých elektrozařízení. Můžete například posbírat nefunkční elektrozařízení od všech členů vaší rodiny, kamarádů či ze sousedství. Pro větší množství elektroodpadu lze totiž využít služby „Buď líný“, kterou zajišťuje společnost REMA Systém. Odpadní elektro si necháte pohodlně a zdarma odvézt přímo z vašeho domu. Zařízení o hmotnosti od 10 do 100 kilogramů je nutné zabalit do balíků a předat přepravci. Elektroodpad vážící více než 100 kilogramů balit nemusíte, stačí jej nachystat k patě domu.

Než navštívíte sběrný dvůr či kontejner, ujistěte se, že se jedná o elektrozařízení, které je možné odevzdat a recyklovat. Do elektroodpadu patří obrazovky a monitory, tedy počítače, televize či notebooky. Dále se sem řadí všechna zařízení pro výměnu tepla - radiátory, lednice, klimatizace. Elektrozařízení jsou také veškeré malé spotřebiče, jako jsou žehličky nebo vysavače, i velké elektrospotřebiče jako pračky, sporáky a varné desky. Odevzdat můžete také například baterie, žárovky nebo malá IT zařízení. Co naopak do elektroodpadu nepatří, jsou benzinové pily a sekačky, dále tonery a cartridge bez elektrických čipů a v neposlední řadě CD, diskety a kazety VHS.

„Před odevzdáním zařízení nijak nerozebírejte a odevzdejte jej ideálně kompletní. Běžným nešvarem je snaha rozmontovat elektrozařízení na součástky. Elektronika se stala neoddělitelnou součástí našich životů - od mobilních telefonů přes chytré domácnosti až po solární panely a elektromobily. Stejně rychle, jak vznikají nové technologie, vzniká nové elektronika, stejně tak roste i objem elektroodpadu.

Vzpoměňme, ještě před několika desítkami let byla elektronika synonymem trvanlivosti. Magnetofonové přehrávače, černobílý televizor s dřevěným rámem nebo bakelitový telefon dokázaly sloužit celé rodině klidně několik desetiletí. Každý rok na světě vznikne více než 60 milionů tun elektroodpadu, což odpovídá hmotnosti téměř šesti tisíc Eiffelových věží. Pokud se trend nezmění, do roku 2030 překročí celosvětová produkce hranici 75 milionů tun. Jen necelá čtvrtina tohoto množství je oficiálně recyklována - zbytek mizí v šedé zóně nebo na skládkách rozvojových zemí.

Podle odhadů OSN tak každoročně přicházíme o více než 57 miliard dolarů ve formě zlata, stříbra, mědi a vzácných zemin, které by mohly být znovu využity v nových výrobcích. Přitom jen z jednoho milionu recyklovaných mobilních telefonů lze získat 35 kilogramů zlata, 350 kilogramů stříbra a 15 tun mědi. V Evropské unii představuje elektroodpad jeden z nejrychleji rostoucích odpadových toků, jehož objem stoupá o zhruba 2 % ročně. S rozvojem digitalizace, chytrých měst a elektromobility nabývá i nový rozměr - zvyšuje tlak na recyklační infrastrukturu, logistiku i výrobce, kteří nesou odpovědnost za celý životní cyklus výrobku.

Elektroodpad není jen „odpad“ - je to zásobárna kritických surovin, na nichž stojí moderní ekonomika. V notebooku, chytrém telefonu či elektromotoru se nacházejí desítky prvků z evropského seznamu kritických surovin (CRM), jako jsou kobalt, lithium, palladium nebo neodym. Podle dat Evropské komise je Evropa z více než 90 % závislá na dovozu kritických surovin z Číny. Recyklace elektroodpadu tak představuje nejen ekologickou, ale i geopolitickou otázku. Každý recyklovaný mobil či počítač snižuje závislost na dovozu a přispívá k surovinové bezpečnosti.

V České republice je oblast elektroodpadů legislativně upravena zákonem č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (VUŽ), a prováděcí vyhláškou č. 16/2022 Sb. Zákon rovněž definuje pojem „kolektivní systém“, tedy subjekt, který jménem více výrobců plní jejich zákonné povinnosti. Podle § 28 a § 51 zákona mají všichni výrobci povinnost každoročně vypracovat a do ISPOP (Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností) předložit zprávu o plnění povinností za uplynulý kalendářní rok. Zpráva musí obsahovat údaje o množství zařízení uvedených na trh, o zpětně odebraném odpadu, způsobu nakládání i míře využití.

K 31. 12. 2023 bylo v Seznamu MŽP evidováno 6 398 výrobců elektrozařízení, z nichž 6 364 plnilo povinnosti prostřednictvím 13 kolektivních systémů. Pouze 34 výrobců zvolilo individuální plnění, které je administrativně i finančně náročné. Z aktuálních dat MŽP a agentury CENIA vyplývá, že v roce 2023 bylo v České republice uvedeno na trh 318 359 tun elektrozařízení, což znamená mírný pokles oproti předchozímu roku (321 888 t). Úroveň sběru se zvýšila z 57,0 % na 61,7 %, přičemž cíl stanovený evropskou směrnicí OEEZ činí 65 %. Čili požadované úrovně zpětného odběru se Česku v roce 2023 nepodařilo dosáhnout. V přepočtu na obyvatele to znamená 16,8 kilogramu elektroodpadu, což je více než čtyřnásobek požadovaného evropského minima (4 kg/obyvatele). Od roku 2006, kdy bylo v ČR sebráno pouhých 2,2 kg na osobu, tak došlo k více než sedminásobnému nárůstu. Rekordní nárůst potvrzuje, že český systém zpětného odběru je funkční. Přesto zůstává část elektroodpadu mimo oficiální evidenci - odhaduje se, že 10 až 15 % zařízení končí v komunálním odpadu nebo je neformálně vyváženo do zahraničí.

Hmotnostně nejvýznamnější kategorií elektrozařízení zůstávají velká zařízení kromě solárních panelů (skupina 4a), tedy především spotřebiče běžné domácnosti - pračky, sušičky, myčky, elektrické sporáky, varné desky, lednice nebo kopírky. Tato skupina představovala v roce 2023 více než 118 tisíc tun zařízení uvedených na trh, což odpovídá přibližně 37 % celkového objemu. Z hlediska odpovědnosti výrobců jde o skupinu, která vyžaduje komplexní logistiku - velké spotřebiče se kvůli své hmotnosti obtížně přepravují a často končí mimo oficiální sběrné kanály. Na druhé straně však poskytují i největší recyklační potenciál.

Zcela specifický vývoj sledujeme u solárních panelů (skupina 4b). V roce 2023 bylo na český trh uvedeno 52 930 tun panelů, což je meziročně o 10 403 tun více. Tento nárůst odráží boom fotovoltaických instalací z posledních let a zároveň otevírá novou kapitolu odpadového hospodářství - recyklaci obnovitelných technologií. Zatímco většina panelů má životnost 20-30 let, už nyní se začínají vracet první generace instalací z počátku tisíciletí.

Významnou část trhu tvoří rovněž malá zařízení (70 582 tun) - to znamená vše od vysavačů, mixérů, fénů až po elektrické hračky. Malé elektrospotřebiče představují paradoxní problém: jsou lehká, skladná a často tak končí v běžném odpadu. Na čtvrtém místě se umístila kategorie zařízení pro informační technologie a telekomunikace (51 701 tun) - počítače, tiskárny, notebooky, monitory a mobilní telefony. Tyto přístroje jsou nejen symboly moderní doby, ale i nositeli cenných kovů. Skupinu uzavírají osvětlovací zařízení (10 013 tun) - zářivky, LED panely či výbojky.

Základem českého systému zpětného odběru elektrozařízení je 13 kolektivních systémů, které zajišťují komplexní proces od sběru po recyklaci. V roce 2023 nejvíce elektrozařízení „uvedl na trh“ ASEKOL a.s. s celkovým množstvím 115 310 tun, přičemž zpětně odebral a zrecykloval 61 756 tun. Druhou nejvýznamnější roli sehrál ELEKTROWIN a.s., specialista na tzv. bílé elektro, který zaznamenal nejvyšší objem skutečně odebraných elektroodpadů - 63 910 tun. Specifické postavení má EKOLAMP s.r.o., zaměřený na světelné zdroje, který v roce 2023 dosáhl nejvyšší míry sběru - 71,2 %. Naopak nejnižších hodnot dosáhla RETELA s.r.o. Zajímavostí je i podíl tzv. individuálních systémů, tedy výrobců, kteří zajišťují sběr a recyklaci samostatně. Těch bylo v roce 2023 34, ale jejich celkový příspěvek činil pouhých 297 tun elektroodpadu. Kolektivní systémy tak potvrzují svou roli páteře celého systému. Jejich efektivita je dána kombinací rozsáhlé sběrné sítě, centrální logistiky a schopnosti optimalizovat zpracovatelské kapacity.

Zákon č. 542/2020 Sb. v příloze č. 3 přesně stanovuje minimální úrovně využití a recyklace elektroodpadů podle jednotlivých skupin zařízení. V roce 2023 Česká republika splnila všechny požadované cíle a ve většině kategorií je dokonce překročila. Například u velkých zařízení (skupina 4) byla dosažena úroveň využití 95,5 % a recyklace 94,9 %, zatímco požadavek úrovně využití činí 85 % a recyklace 80 %. U malých zařízení (domácí spotřebiče, spotřební elektroniku, svítidla, zařízení reprodukující zvuk, hračky…) dosáhla recyklace 93,9 %, u zařízení pro tepelnou výměnu (chladničky, mrazničky, klimatizační zařízení, tepelná čerpadla…) 92,9 %.

Podrobnější struktura toků odhaluje, že materiálové využití tvořilo 67,3 % všech zpracovaných elektroodpadů, zatímco energetické využití (např. spalování plastových částí s energetickým ziskem) představovalo 0,05-4 %. Další zajímavostí je vývoz materiálů k recyklaci do zahraničí: 23 % všech elektroodpadů (40 335 tun) bylo vyvezeno do členských států EU, především do Německa, Polska a Rakouska, kde jsou k dispozici specializované recyklační technologie.

Data CENIA potvrzují, že elektroodpad z České republiky nezůstává jen v domácích závodech. V roce 2023 bylo 40 335 tun materiálu vyvezeno do států Evropské unie a dalších 1 519 tun mimo EU. Hlavním cílem těchto exportů je materiálové využití - tedy zpracování kovů, plastů a dalších surovin. Z hlediska skupin elektrozařízení dominují velká zařízení (18 070 t) a malá zařízení (10 763 t). Přepravy elektroodpadu se řídí přísnými pravidly nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů a podléhají hlášení orgánům ochrany životního prostředí. Jejich cílem je zabránit nelegálnímu vývozu do zemí mimo OECD.

Při pohledu zpět do roku 2006 je zřejmé, jak dalekou cestu Česká republika urazila. Tehdy se v tuzemsku sebralo jen 22 170 tun elektroodpadu, což představovalo zmiňovaných 2,2 kg na obyvatele. O necelých dvacet let později je situace zcela jiná. V roce 2023 bylo sebráno 182 417 tun elektroodpadu, což znamená nárůst o více než 720 %. Za tímto úspěchem stojí nejen legislativa, ale i praktická infrastruktura: v Česku dnes funguje více než 14 000 sběrných míst pro elektroodpad, od velkých sběrných dvorů až po malé kontejnery v obchodních centrech. Systém kolektivní odpovědnosti výrobců se osvědčil jako funkční a ekonomicky stabilní. Výzvy však přetrvávají: rychlý technologický vývoj přináší nové typy zařízení, které vyžadují jiné metody zpracování.

Projekt umožňuje občanům pohodlně odevzdat odpadní elektrozařízení k recyklaci. V REMA Systém věříme, že ochrana životního prostředí je základem všeho. Svozy „Buď líný“ realizujeme z domácností ZDARMA. Požadavky na svoz elektrozařízení přijímáme z každé lokality České republiky, z každé městské části, obvodu i z té nejmenší vesničky. Máte doma nepotřebná elektrozařízení? Zbavte se jich snadno, rychle a navíc ZDARMA. Pro elektrozařízení přijedeme až k vám a předáme je k recyklaci. Odpadní elektrozařízení svážíme z celé České republiky.

Svoz elektrozařízení REMA Systém:

1. V rámci balíkového svozu drobných zařízení vám ZDARMA odvezeme elektrozařízení, která se vejdou do jednoho či více balíků o maximální hmotnosti 31,5 kg/1 balík. Minimální hmotnost drobných elektrozařízení pro bezplatný svoz je 10 kg, maximální 100 kg.
2. V rámci volně loženého svozu vám ZDARMA odvezeme elektrozařízení o celkové hmotnosti větší než 100 kg. Elektrozařízení nemusíte nijak balit.

Rebalík je bezplatná služba pro veřejnost určená k odesílání vysloužilých spotřebičů zdarma k recyklaci prostřednictvím téměř 7 tisíc poboček České pošty a externích Balíkoven. Je možné ji využít pro drobné spotřebiče do celkové hmotnosti 15 kg.

tags: #dva #spotřebiče #do #jednoho #odpadu #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Zpracování kovového odpadu
• Směrnice o obnovitelných zdrojích energie
• Doprava Opava východ
• Průvodce tříděním odpadu
• Vozidla s ekologickou daní