Ohrožení zneužívání žen policií v Pákistánu

Amnesty International dlouhodobě upozorňovala na porušování lidských práv v Indii. Ve zprávě vydané minulý měsíc uvedla, že policie v hlavním městě Dillí porušila lidská práva během nepokojů mezi hinduisty a muslimy, které proběhly v únoru. Dle AI policie bila demonstranty, mučila zadržené osoby a občas se účastnila nepokojů spolu s hinduistickými skupinami. Během těchto protestů zemřelo více než čtyřicet lidí.

Důvodem nepokojů byl kontroverzní zákon o občanství. Tento zákon upravuje indické občanství nelegálním migrantům (vyznáním hinduisté, sikhové, džinisté, parsi, buddhisté a křesťané), kteří do Indie vstoupili před rokem 2014 z Afghánistánu, Bangladéše a Pákistánu kvůli náboženskému pronásledování. Zákon však opomíjí muslimy a další komunity, jež uprchli ze stejných nebo sousedních zemí. Proto byl zákon označen za diskriminační vzhledem k muslimům.

AI se dále se věnovala oblasti Kašmíru. V loňském roce svědčila před Výborem pro zahraniční věci USA o bezdůvodném zadržování, používání nadměrné síly a mučení v Kašmíru.

V ohrožení jsou ale také ostatní lidskoprávní neziskové organizace. Vláda v nedávné době přijala změny v Zákoně o zahraničních příspěvcích (Fair Credit Reporting Act, FCRA) a stanovila nové podmínky pro nevládní organizace. Mezi nejzásadnější změny patří zákaz převodu zahraničního příspěvku. Dříve mohly obdržet příspěvek osoby, které byly registrovány a byl jim udělen certifikát nebo povolení.

Zároveň tato novela rozšířila seznam osob, kterým je zakázáno přijímat zahraniční příspěvky o státní zaměstnance, soudce nebo zaměstnance jakékoliv společnosti ovládané nebo vlastněné vládou. Další změnou je snížení limitu zahraničních příspěvků, jež lze použít na pokrytí administrativních výdajů z 50% na 20% (z výše příspěvku) a další.

Čtěte také: Dvojité odpadkové koše: Co zvážit?

Zároveň uvádějí, že veškeré kroky vlády (zásah proti AI a přijetí novely FCRA) jsou součástí širšího plánu - vysílají jasný signál všem nevládním organizacím, že by měly pouze zajišťovat své služby, nikoliv hrát roli hlídacího psa. Kavita Krishnan z Asociace indických progresivních žen (All India Progressive Women's Association) uvedla, že zákon omezující přístup k cizímu financování byl často využíván k pozastavení fungování organizací upozorňujících na porušování lidských práv.

Jednou z nich může být i Populační nadace (Population Foundation), která se zaměřuje na vzdělávání žen a dívek ve zdravotnických službách.

Šestnáctiletou Íránku, která zmizela v září 2022 při protivládních protestech, sexuálně zneužili a zabili tři členové íránských bezpečnostních složek. Podle britského serveru BBC News to vyplývá z uniklého dokumentu íránských revolučních gard, jež případ Niky Šakaramíové vyšetřovaly. Dívka byla v době protestů známou postavou demonstrací proti režimu.

Šakaramíová zmizela v září 2022, její tělo našla rodina dívky v márnici po devíti dnech. Íránské úřady tehdy uvedly, že spáchala sebevraždu. Naposledy byla spatřena v centru Teheránu, kde podle jednoho videozáznamu ze sociálních sítí při demonstracích protestně spálila hidžáb.

Kolem Šakaramíové na videu lidé skandovali „smrt diktátorovi“ s odkazem na íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Ženy v Íránu musejí šátek nosit na veřejnosti povinně už od islámské revoluce v roce 1979.

Čtěte také: Správná velikost odpadního potrubí pro umyvadlo a další

V dokumentu z vyšetřování s označením „přísně tajné“, jsou podle BBC jména tří mužů, kteří dívku bili, sexuálně zneužili a zabili, a také jména důstojníků, kteří se to snažili utajit.

Podle britského serveru spis obsahuje některé brutální detaily, například, že jeden z mužů na dívku při obtěžování zasedl. Šakaramíová se podle zprávy bránila, kopala a nadávala, přestože byla spoutána. Muži měli přiznat, že ji mlátili obušky.

BBC pravost spisu ověřovala několik měsíců z různých zdrojů. Oslovila také íránskou vládu a revoluční gardy, odpověď ale nedostala.

Případ mladé Íránky motivoval další ženy a dívky k vyjádření nesouhlasu se striktními pravidly. Vyšetření její smrti požadovali lidé i na demonstracích jinde ve světě, například v Londýně, v USA nebo v Německu.

Velké protesty v Íránu vypukly v polovině září 2022 původně kvůli potlačování práv žen a dívek, posléze přerostly v největší manifestace proti režimu ovládaném šíitskými duchovními.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Protesty zažehla smrt jiné mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií kvůli tomu, že měla podle ní příliš volně nasazený hidžáb. Podle policie žena utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.

Íránská vláda proti demonstrantům tvrdě zasáhla. Podle nevládních organizací zemřelo přes pět set lidí a téměř dvacet tisíc dalších bylo zatčeno.

Policie se musí vrátit k trestnímu oznámení podanému před více než deseti lety na kněze kvůli údajnému sexuálnímu násilí a důkladněji případ prověřit. Policisté ho třikrát odložili. Stížnosti ženy nyní vyhověl Ústavní soud (ÚS). Řízení obnovil poté, co žena uspěla u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Napoprvé ústavní soudci stížnost odmítli. Pochybení nenapravilo ani státní zastupitelství.

Trestné činnosti sexuální povahy se římskokatolický kněz podle oznámení dopouštěl v letech 2002 až 2014. Vše začalo, když bylo ženě sedmnáct let, a skončilo, když jí bylo třicet. Kněz se v minulosti k většině sexuálních kontaktů doznal, nebyly však podle něj vynucené, ale oboustranně dobrovolné. Policie oznámení odložila s vysvětlením, že jednání nenaplnilo skutkovou podstatu žádného trestného činu.

Orgány činné v trestním řízení tak měly povinnost prošetřit všechny podstatné okolnosti a zajistit odpovídající důkazy, což se dosud nestalo.

Soud také varoval před sekundární viktimizací, tedy opětovným zraňováním oběti, jejím očerňováním, přenášením viny nebo bagatelizací její újmy. Policie například argumentovala tím, jak se žena v době údajného sexuální násilí chovala, a tím, že se aktivněji nebránila.

Česko musí podle Štrasburku ženě nahradit nemajetkovou újmu 25 tisíc eur, tedy přibližně 607 tisíc korun podle aktuálního kurzu. Nedávno se ÚS stejným případem zabýval v jiné, odškodňovací linii před českými soudy.

tags: #ohrozeni #policejni #zneuzivani #zen #v #pakistanu

Oblíbené příspěvky:

• Karel Weinfurter: Tajné síly přírody a člověka – podrobný rozbor
• Neobnovitelné zdroje
• Užovka stromová v ČR: příčiny ohrožení
• CO2 v atmosféře a oceánské teploty
• Příroda Břeclavska