Chov a potrava brouka Dynastes hercules

Dnes bych si dovolil seznámit nové zájemce o chov brouků s čeledí: Dynastidae - nosorožíci. Čeleď Dynastidae je pro chovatele velmi atraktivní a zajímavá. Doba vývoje je sice zvlášť u některých druhů (např. Dynastes hercules - až 24 měsíců) poměrně dlouhá, ale já osobně si myslím, že výsledek stojí za to. Nejen že to chovatele učí trpělivosti, ale když se vám podaří odchovat např. z centimetrové (L1) larvy od D.hercules (po právu patřící mezi největší brouky na světě) - imago samce, který měří nad 15 cm, můžete si blahopřát k takovému “ohromnému” chovatelskému úspěchu.

Ať už jste zkušeným chovatelem, nebo s chovem brouků teprve začínáte, otázce „Jaký substrát zvolit?“ se zkrátka nevyhnete. Vhodný substrát je základním stavebním kamenem úspěšného chovu brouků. Významnou roli hraje zejména ve vývoji larev, kterým poskytuje potravu. Na kvalitě substrátu závisí velikost i životaschopnost brouků, ale také to, z kolika vajíček se úspěšně vylíhne larva.

Substrát pro nosorožíky

Na rozdíl od zlatohlávků (Cetonidae) vyžadují nosorožíci substrát daleko bohatší na trouch z listnatých stromů, nejlépe z buku či dubu. Nejideálnější by byl poměr 1 : 1, listovka : trouch. Zatímco zlatohlávci upřednostňují listovou hrabanku a nosorožíci by měli mít vyváženou směs hrabanky a trouchu, roháči potřebují pouze trouch. Jejich potravu totiž tvoří mrtvé dřevo. Ideálně by mělo jít o dřevo bukové nebo dubové, ale použít můžete i topol a břízu. Larvám můžete ponechat větší kusy dřeva, samička však pro nakladení vajíček potřebuje alespoň část trouchu namlít.

Vhodně ztrouchnivělé dřevo poznáte následovně: Pokud jde větev snadno zlomit a má stále bílou barvu, je ideální. Pokud se láme těžko, není dostatečně ztrouchnivělá. Jestliže je naopak rozbředlá a hnědé barvy, je příliš nahnilá.

Nejjednodušší způsob jak substrát získat, je si ho koupit. Opět na burze nebo na internetu. Pokud si ho chceme vytvořit sami, vezmeme pytel a hrábě a zajdeme do lesa. Hledáme listí dubu nebo duku, bez příměsí jehličí. Odhrneme svrchní čerstvou vrstvu listů a všechny zetlelé listy shrabeme. Hlína nás nezajímá! Cestou ještě vezmeme pár ztrouchnivělých větví buku nebo dubu a můžeme domů.

Čtěte také: Agama vousatá a její jídelníček

Drcení substrátu

Existuje mnoho návodů, jak drtit listí popř. trouch a asi nejlevnější je pomocí vrtačky a vrtulky s nožem. Co se listí týče, osvědčilo se mi listí párkrát přejet sekačkou na trávu. Další způsob, který zatím nemám odzkoušený, ale chystám se na něj je pomocí vysavače na listí s drcením. Další způsob, nejsnažší ale zároven i nejdražší je drtit listí a dřevo v drtiči zahradního odpadu. Ten nemám a v nejbližší době se ho ani kupovat nechystám, ale kdo má, může vyzkoušet. Pozor na rozdíl drtič a štěpkovač.

Na dno nově zakládaného insektária vložíme 15 - 20 cm vrstvu mírně vlhkého substrátu namíchaného ve výše popsaném poměru 1 : 1. Substrát je potřeba udržovat stále mírně vlhký, proto jej alespoň obden jemně postříkáme vlažnou vodou z postřikovače na květiny. Vrstvu substrátu bych doporučoval alespoň 10 cm pro nejmenší druhy (lépe 15-20) a 40 cm pro velké druhy. Aby nám substrát nevysychal, přidáme na povrch kůru, která pomáhá i broukům, pokud se převrátí na krovky. Vlhkost substrátu přiměřená. Určitě nesmí substrát vyschnout, zároveň pozor na převlhčení, neměla by se z něj dát ždímat voda.

Chov Dynastes hercules

Pokud se rozhodneme k chovu zlatohlávků či nosorožíků, jako první si budeme muset vybrat nějaký druh :-) Ideálně co se nám líbí a není příliš náročný na chov. Co se týče nosorožíků, tak můžu doporučit pouze Dynastes hercules lichyi, protože to je jediný druh, se kterým mám zkušenost, ne že by třeba Xylotrupes gideon nebyl vhodný pro začátečníky. Nevýhoda D.h.lichyi je jeho dlouhý vývoj, ale jinak je to bezproblémový druh.

Co se nádoby týče, potřebujeme, aby z ní brouci a larvy neunikly, takže volíme buď skleněné terárium nebo plastový box či kýbl. Terárium je jednoznačně hezčí, ale nevýhodou je cena a váha. Momentálně žádné skleněné terárium/akvárium v chovu brouků nepoužívám. Brouky chovám v plastových ikea boxech a fauna boxech. Velikost je volena podle velikosti a množství chovaných brouků.

Dále umístíme do insektária větvičky či členitější kořen. Nejen kvůli dekoraci, ale i pro případ přepadnutí brouka na záda, aby našel oporu k otočení. Nosorožíci patří již k větším druhům brouků a dalo by se říci i robustnějším oproti např. zlatohlávkům. Proto mají také větší problémy s otočením. Do takto připraveného insektária již můžeme s klidem vypustit naše nové svěřence.

Čtěte také: Měsíční pobyt v přírodě: Jaký styl zvolit?

Ideální je chovat v jedné nádrži vždy jen jeden pár nebo jednoho samce a více samic. Samci jsou dost agresivní a silnější jedinec dokáže ve vzájemných půtkách i zabít slabšího soupeře stejného pohlaví. I zde samozřejmě záleží na velikosti a členitosti ubikace. Teplota stačí pokojová 24 - 26° C.

Zkontrolujeme stav krmení, případně vyměníme za čerstvé a celé insektárium lehce postříkáme (rozprašovačem) vlažnou vodou. Zamezíme tím vysychání substrátu. Spatříme-li, že některý brouk leží na zádech a marně se snaží otočit zpět na nohy, pomůžeme mu.

Krmení

I zde nám ke krmení nejlépe poslouží silnější kolečko banánu či jiného sladkého ovoce. Osvědčilo se předkládat potravu v pozdních odpoledních hodinách, protože brouci začínají být aktivní až navečer a v noci. Předložené ovoce můžeme ponechat v insektáriu ještě do dalšího dne, ale pak je vhodné nespotřebovaný zbytek odstranit a nahradit čerstvým. S tímto v klidu vystačíme při chovu běžných druhů, larvy se samozřejmně dají přikrmovat - salát, kravský trus, granule pro kočky, sušené larvy bource morušového, ... Kdo to chce, může vyzkoušet. Jen pozor na zbytky potravy a na přemnožení roztočů. Pro větší imaga (dospělce) bych volil cestu větších chovných nádob a časté výměny substrátu za čerstvý.

Rozmnožování

Brzy po spáření začne samice klást do substrátu vajíčka, z kterých se asi po třech týdnech líhnou larvičky. Vzhledem k tomu, že samičky kladou vejce od prvního měsíce svého života postupně, nalézají se brzy v substrátu různá vývojová stádia od vajíček až po již větší larvy označované jako L1 a L2.

Zde se pak nabízejí dvě možnosti odchovu:

Čtěte také: Stravovací návyky straky obecné

1. Můžeme larvy (popř. i vajíčka) jednou za 3 - 4 týdny odebírat a umísťovat je do PVC krabiček po jedné (pro vajíčka stačí krabičky od filmů) nebo po skupinách téhož vývojového stádia do větších krabic se stejným substrátem jako byl v chovném insektáriu. Nevýhodou je, že při manipulaci hrozí poničení čerstvě nakladených vajíček, která jsou poměrně křehká.
2. Můžeme nechat všemu přirozený průběh a počkat až uhynou naši chovní brouci a teprve pak opatrně přebrat celý substrát a roztřídit pak larvy dle velikosti do připravených PVC krabic se substrátem. Larvy nemají kanibalistické sklony a ztráty jsou minimální.

Já bych se přikláněl k první možnosti odchovu, ačkoliv je pracnější.

Larvy lze samozřejmně chovat pohromadě v teráriu po broucích, šetří to především čas, ale pokud chceme omezit ztráty larev, je vhodné je vybírat a chovat samostatně. Na to pak potřebujeme krabičky. A to hodně:-) Kýble od barev se též velmi hodí na chov larev, jen je potřeba je dobře vyčistit. Myslím že se dá říct, že čím větší objem substrátu, tím méně práce. V maličkých krabičkách budete muset často měnit substrát, často vlhčit. Větší zas zabírají více místa. Rozprašovač samozřejmně na vlhčení terária a krabiček s larvama. Co se týče lampičky, světlo je důležité u zlatohlávků, při vyšší intenzitě budou aktivnější a dá se předpokládat i vyšší produkce vajec. Dá se to řešit přirozeným denním světlem nebo právě nějakou lampou. Tak jako tak pozor na přehřátí.

Teplota a vlhkost

Samotný chov realizujeme při teplotách cca 20-26°C, takže se dá říct při běžné pokojové teplotě. Pozor v létě, dlouhodobé vysoké teploty mohou být pro brouky smrtelné. Při nižších teplotách obecně se vývoj zpomaluje, při vyšších zrychluje.

Rozhodně doporučuji samice brzdit chladnější teplotou a samce urychlovat ve vyšší teplotě. Měl jsem samice tak 18-21°C a samce 22-25°C, zakuklili se s měsíčním rozdílem, což je v pořádku. Kdyby byli při stejné teplotě, nemuseli by se vůbec potkat.

Dynastes hercules lichyi - specifika

Substrát ideálně listovka s trouchem 1:1, vlhkost substrátu střední (až vyšší) , ale pozor na roztoče, při kuklení snížit na ten střed. Larvám dopřát co největší prostor co si můžeme dovolit. Larvy samců a samic chovat zvlášť, samice v menším prostoru a při nižší teplotě. I tak je těžké dosánout líhnutí samců a samic najednou. Při nadbytku samců možná zkusit chovat část samců zvlášť a část v párech se samicemi.

Herkules antilský (Dynastes hercules)

Příkladem takového pozoruhodného hmyzu je i zástupce brouků herkules antilský. V přírodě se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe, od jižního Mexika po Bolívii. Populace zahrnuje také oblast Malých Antil (odtud jeho jméno), Trinidad a Tobago, Brazílii, Ekvádor, Kolumbii a Peru. Jde o brouka z deštných pralesů, přičemž obývá jak lesy nížinné, tak horské. V poslední době se označuje za ohrožený druh, neboť trpí odlesňováním a je citlivý na čistotu vody.

Patří mezi největší brouky vůbec, včetně všech výrůstků může měřit až 18 cm. Je ovšem pravda, že kdyby se bral jen samotný trup, vysokých příček by mezi ostatními brouky nedosáhl - velkou část jeho těla tvoří jeho typické výrůstky. Brouk má výrazný pohlavní dimorfismus. Tělo samečka je černé, může mít žluté až olivově zelené krovky (barva je ovlivněná vzdušnou vlhkostí). Honosí se dlouhým chitinovým "rohem", který je nejtypičtějším znakem druhu a který může tvořit až polovinu celé délky brouka. Přesnější by možná bylo říci "rohy", neboť jde v podstatě o výběžky dva - kratší spodní a delší horní - které tvoří jakési kleště. Samičky vypadají o poznání obyčejněji, bez rohu dorůstají jen 5 až 8,5 cm. Obvykle jsou celé černé, jen vzácně mají krovky podobnou barvu jako u samců.

Trochu překvapivě pořád není dostatečně prozkoumaný jejich životní cyklus v divočině. V zajetí ale bylo pozorováno, že samička snáší až 100 vajíček do půdy nebo mrtvého dřeva. Larvy se můžou vyvíjet až dva roky a dosahují pozoruhodných rozměrů sahajících k 11 cm délky a 100 gramům hmoty. Zakuklení trvá asi 32 dní, v zajetí se pak dospělí brouci dožívají zhruba šesti měsíců. Larvální stádium tak tvoří větší část jejich života.

tags: #dynastes #hercules #potrava

Oblíbené příspěvky:

• Firmy a udržitelnost v ČR
• Fakta o hoaxu "Lode znečištění"
• Budoucnost energetiky v Česku
• Brána do světa Třeboňské přírody
• Svoz odpadu Česká Lípa