Česká republika zintenzivňuje zavádění obnovitelných zdrojů energie (OZE), aby splnila své závazky v oblasti klimatických změn a energetické soběstačnosti. V Česku by měl během příští dekády podíl obnovitelných zdrojů narůst z dnešních asi 15 na nejméně 24 %, zjistila Komora obnovitelných zdrojů energie.
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů.
Globální a Evropský Kontext
Téměř třetina spotřebované elektřiny na světě bude už za pět let pocházet z větru, slunce a dalších obnovitelných zdrojů energie (OZE). Největší podíl na růstu obnovitelných zdrojů si však udrží moderní bioenergetika. Pro tuzemské energetické experty jsou ale patrně důležitější předpovědi týkající se Evropy, která se má během pěti let stát globálně druhým nejrychleji se rozvíjejícím trhem s obnovitelnými zdroji, hned po Číně, kde bude vznikat víc než 40 % všech instalací.
Během období 2018 - 2023 se v EU očekávají nové instalace o výkonu 125 GW. EU má našlápnuto stát se druhým nejrychleji rostoucím trhem s obnovitelnými zdroji a předhonit Spojené státy. To jsou hlavní závěry nové analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA). Pro-tržní mechanismy jako jsou aukce, se stanou hlavním motorem růstu nových obnovitelných zdrojům, uvádí dále IEA.
Během pěti let by mělo vzniknout asi 600 gigawattů (GW) nových instalací. Očekává se nárůst celkové výrobní kapacity větrných elektráren o 60 % (o 325 GW). IEA upozorňuje na výrobu tepla z OZE, která dosud stojí spíš stranou zájmu (a kde se z OZE vyrábí pouze 10 % celkové spotřeby tepla a v roce 2023 je očekáván nárůst na asi 12 % (kdežto v elektřině se očekává zhruba 30% podíl z OZE).
Čtěte také: Jak správně účtovat dluhopisové emise?
EU si schválila společný cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % energie z obnovitelných zdrojů. Metoda, kterou pravděpodobně Evropská komise použije pro ověření kompatibility národních cílů se společným celounijním 32% cílem bude výpočet založený na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Komora OZE je v kontaktu s experty těchto akademických pracovišť a v předstihu upozorňuje, že považuje za racionální kalkulovat s cílem nad úrovní 24% podílu OZE na hrubé domácí spotřebě energie v r.
Cíle a Metodiky v ČR
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo novou metodiku výběru oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Ta má pomoct vytipovat nejvhodnější lokality pro jejich instalaci. Ministerstvo životního prostředí ČR má jasný cíl. Chce, aby do roku 2030 obnovitelné zdroje pokryly až 32 % hrubé konečné spotřeby energie v České republice. V roce 2022 to podle mezinárodní metodiky výpočtu Eurostat - SHARES bylo 18,2 %, 23 % pod průměrem.
Metodika klade důraz na šetrné nakládání s přírodními zdroji a ochranu biodiverzity. Kritéria pro výběr lokalit jsou nastavena tak, aby nedošlo k narušení ekosystémů a chráněných oblastí. Proto z nich vylučuje chráněné krajinné oblasti nebo oblasti Natura 2000. Fotovoltaické a větrné elektrárny by tak měly být stavěny na znehodnocené půdě, jako jsou zemědělské plochy s nízkou biologickou diverzitou nebo brownfieldy. Těch máme v ČR přibližně 140 000 hektarů. Část z nich bychom tak mohli přeměnit na plochy pro solární parky a po příkladu Německa tak využít jejich energetický potenciál bez zásahu do přírody.
Výběr akceleračních zón podle metodiky využívá data o průměrné intenzitě slunečního záření, větrných podmínkách a dostupnosti biomasy. Například jihovýchodní Morava je jedním z míst s nejvyšším potenciálem pro instalaci fotovoltaiky v Česku. Průměrná roční intenzita slunečního záření v této lokalitě totiž dosahuje hodnoty 1 200 kWh/m². V případě větrné energie jsou našimi nejperspektivnějšími oblastmi Vysočina, Středočeská pahorkatina a západní Čechy.
Důležitým kritériem při instalaci obnovitelných zdrojů energie je také blízkost k infrastruktuře, především k přenosovým sítím. Oblasti se snadným přístupem k elektrickým sítím a silnicím totiž mohou výrazně snížit náklady na výstavbu a údržbu těchto zdrojů. Podle dat ČEPS je v České republice síť vysokého napětí dobře dostupná kolem větších měst. Jedná se tak o vhodné lokality pro malé až středně velké instalace obnovitelných zdrojů energie. Ale jen za předpokladu dostatečné přenosové kapacity.
Čtěte také: Snížení emisí v ČR
Zavádění akceleračních zón pro podporu výstavy obnovitelných zdrojů energie může výrazně přispět k posílení naší regionální ekonomiky a podpoře zaměstnanosti.
COP28 a Globální Závazky
Minulý týden začala v Dubaji klimatická konference COP28 UAE. Světoví lídři se již mimo jiné shodli na společném cíli ztrojnásobit do roku 2030 kapacitu obnovitelných zdrojů energie (OZE) a zdvojnásobit úspory energie. Na 117 účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji se zavázalo ztrojnásobit do roku 2030 světovou kapacitu obnovitelných zdrojů energie. Chtějí tak snížit podíl fosilních paliv na výrobě energie. Kromě cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie se země zavázaly zvýšit do roku 2030 míru energetické účinnosti z přibližně dvou procent na více než čtyři procenta.
Konference se zaměřuje na dekarbonizaci energetického sektoru, který je zdrojem přibližně tří čtvrtin celosvětových emisí skleníkových plynů. Cestou k snížení podílu uhlí je i rozšíření jaderné energie. Zastánci závazku týkajícího se obnovitelných zdrojů chtějí, aby byl zahrnut do konečného rozhodnutí summitu OSN, a stal se tak z něj celosvětový cíl.
Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom ve čtvrtek nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká Unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže.
Směrnice o obnovitelných zdrojích je součástí balíku návrhů, které mají přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí. Aby pravidla začala platit, musí dohodu potvrdit plénum europarlamentu a Rada EU zastupující členské země. Původní návrh Evropské komise počítal se zvýšením podílu solární, větrné či vodní energie na 40 procent, v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a ve snaze zbavit se fosilních zdrojů dodávaných Moskvou Brusel zvýšil navržený cíl na 45 procent. Část zemí ale prosazovala původní závazek a vyjednavači se nakonec shodli na kompromisní variantě. V roce 2021 se obnovitelné zdroje podílely na celkové spotřebě energie necelými 22 procenty.
Čtěte také: Cesta k udržitelnosti
„Obnovitelné zdroje jsou klíčem pro dosažení klimatické neutrality a umožní nám v delším horizontu zajistit energetickou suverenitu. Touto dohodou dáváme jistotu investorům a potvrzujeme roli světového lídra ve využívání obnovitelných zdrojů,“ řekla k dohodě eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Pro investice má sloužit mimořádný fond obnovy. Komise již dříve vyčíslila, že přechod k obnovitelným zdrojům si do konce desetiletí vyžádá investice více než sto miliard eur (přes 2,36 bilionu korun). Členské země podle Bruselu budou moci čerpat část peněz z mimořádného fondu obnovy.
Unijní země si na základě čtvrteční dohody budou muset vybrat, zda do roku 2030 zvýší podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na 29 procent, nebo omezí intenzitu skleníkových plynů produkovaných jejich využitím v dopravě o 14,5 procenta. Průmysl by měl zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně.
Zásadní diskusi vedly členské státy o možnostech využití jaderné energie prostřednictvím nízkoemisního vodíku, který se vyrábí elektrolýzou z vody za pomoci elektřiny z jádra. Skupina jeho zastánců včetně Francie nebo Česka prosazovala větší podíl nízkoemisního vodíku, odpůrci jako Rakousko či Německo jej chtěli vyloučit úplně.
Konečný kompromis hovoří o tom, že v roce 2030 bude muset 42 procent vodíku využívaného v průmyslu pocházet z obnovitelných zdrojů, o pět let později pak tento podíl stoupne na 60 procent.
Potenciál OZE v ČR
Česká republika má ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů velké rezervy, dosud jen málo využívá svého potenciálu. Do roku 2030 bychom z OZE mohli vyrábět víc jak dvojnásobek elektřiny oproti dnešku. Vyplývá to z údajů firem podnikajících v tomto odvětví sdružených v Komoře OZE. Podle aktuální statistiky Ministerstva průmyslu u nás v r. 2017 OZE vyrobily celkem 9,6 TWh elektřiny a tvořily tak 11,1 % z její celkové výroby. Jen během příští dekády však lze výrobu zvýšit na 20 TWh, což je pětina dnešní tuzemské výroby elektřiny.
Ve skutečnosti by mohla výroba z OZE tvořit ještě větší podíl na celkové výrobě elektřiny. S výjimkou vodních elektráren se však domácí potenciál OZE rokem 2030 nevyčerpá. V delším časovém horizontu přibližně do roku 2050 mohou např. I tak velký růst respektuje zájmy ochrany přírody a fakt, že některá vhodná místa nebudou využita kvůli odporu veřejnosti.
Perspektivní rozvoj čeká i využití fotovoltaických panelů, zejména malých střešních instalací do 30 kW. Jejich technický potenciál je odhadován na téměř 12 GW (oproti současným 250 MW). Rozvoj výroby elektřiny z bioplynu, kde v současnosti dominují zemědělské bioplynové stanice, je dán především plochou zemědělské půdy, na které by se pěstovaly energetické plodiny. Nejvýznamnější plodinou je dnes kukuřice, která se pro účely bioplynových stanic pěstuje na cca 70 000 ha (pro srovnání řepka se u nás pěstuje na cca 400 000 ha).
V případě výroby elektřiny z pevné biomasy lze počítat s dlouhodobým potenciálem na úrovni 1 650 MWe (dnes je to čtvrtina). Lze jej naplnit pěstováním energetické biomasy na zemědělské půdě (významný potenciál představuje půl milionu hektarů orné půdy, která aktuálně není využívaná pro pěstování potravinářských ani technických plodin).
Propočty, kolik elektřiny lze do r. 2030 vyrábět z OZE, zveřejnil i ČEZ. Podobně jako Komora OZE uvažuje s výrobou dramaticky přesahující hodnoty, se kterými počítá Státní energetická koncepce (SEK). Podle SEK bychom mohli mít na konci příští dekády jen 15 TWh obnovitelné elektřiny.
Legislativní a Politické Výzvy
Více než SEK však pátým rokem stagnující sektor obnovitelných zdrojů akutně potřebuje kvalitní novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Ministerstvo průmyslu ji poslalo v listopadu do meziresortního řízení a po novém roce ji má projednat vláda. Předložený návrh však potřebný rozvoj nezajistí a hrozí, že potenciál OZE zůstane jen na papíře.
Kromě novely POZE bude zásadní i podoba chystaného Národního klimaticko energetického plánu, jehož návrh musí Ministerstvo průmyslu do konce roku poslat ke schválení Evropské komisi. Ten totiž určí, jaké množství a kterých obnovitelných zdrojů hodlá stát do r. 2030 podporovat.
Česká energeticko-politická debata je zaměřena na výstavbu nového jaderného bloku, tedy na variantu, která se v Evropě v posledních letech nikomu nedaří. Varianta rozvoje obnovitelných zdrojů, které naopak v řadě evropských zemí aktuálně prosperují, zůstává nepochopitelně diskvalifikována.
Tomáš Jagoš, expert na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku Hnutí DUHA, řekl:“Obnovitelné zdroje mají i v ČR velmi zajímavý, perspektivní potenciál, což opakovaně dokládají nezávislé studie už od dob Pačesovy komise i propočty firem z oboru OZE, ale také předpoklady firmy ČEZ. „Jediný, kdo to nechce vidět, je Ministerstvo průmyslu, které si tohoto potenciálu v lepším případě nevšímá a v horším jeho využití záměrně sabotuje. Příkladem je například současné úsilí Ministerstva průmyslu vyjednat v rámci Národního klimaticko energetického plánu s Bruselem co nejnižší závazek pro český podíl obnovitelných zdrojů. Předložená novela zákona o podporovaných zdrojích je zase tak přeopatrná, že rozvoj dostupného potenciálu OZE nezajistí. Tím však ministerstvo škodí jen České republice. Obce by měly menší šanci posílit svoji energetickou nezávislost i prosperitu a průmysl by zbytečně přišel o příležitosti k rozvoji.
Jedním z klíčových ukazatelů pro budoucí rozvoj OZE je cíl pro jejich podíl na celkové spotřebě energie v r. 2030. Ministerstvo průmyslu usiluje o cíl na úrovni 20,8% (dnes je to cca 15%), přestože realizovatelný potenciál je mnohem vyšší. Podle Komory OZE lze realisticky splnit více než 24%.
Zodpovědný postoj k životnímu prostředí a k boji s klimatickými změnami je jednou z prioritních zájmů Evropské unie. Zásadní význam v této oblasti má náš přístup k energetice. Tato hodnota je závazná pro EU jako celek, není ale přímo přenosná na jednotlivé státy. Členské státy si stanoví národní energetické a klimatické plány, které se zaváží do roku 2030 naplnit a přispět tak k celkovému unijnímu cíli.
Argumenty MPO proti ambicióznější variantě jsou během deseti let stovky miliard Kč navíc, finanční dopady na ČR a spotřebitele. Solární boom - opožděná reakce státu, který adekvátně a včas nesnížil výši podpory. Tato zkušenost může vyvolávat ostych jít v podpoře obnovitelných zdrojů dál.
Podpora a Stabilita Sítě
Obnovitelné zdroje vyrábějí velmi levnou elektřinu, ale jejich nevýhodou je nestabilita (volatilita) výroby. Elektřinu vyrábí pouze, když svítí slunce nebo fouká vítr. I když bude mít země například 10 GW instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách, v zimě budou hodiny i celé dny, kdy tyto fotovoltaiky nevyrobí téměř nic.
Proto v jejich zádech musejí čekat řiditelné, záložní výrobní zdroje, což jsou obvykle jaderné elektrárny, následované uhelnými a plynovými elektrárnami. Poslední dva uvedené zdroje se sice na trhu kvůli vysoké ceně prosazují jen někdy, ale jsou připravené téměř okamžitě naskočit ve chvíli, kdy výroba z OZE a jádra nedokáže aktuální poptávku po elektřině pokrýt.
U nás chceme uhelné elektrárny do roku 2033 uzavřít, ale ještě předtím je zřejmě budeme muset dotovat, aby jejich provoz zůstal rentabilní a dokázaly roli záložního zdroje poskytovat. Mimo jiné i proto byla v létě 2025 schválena novela energetického zákona Lex plyn, která přislibuje uhelným zdrojům finanční podporu v případě, kdy by byly nucené kvůli ztrátovosti skončit ještě před rokem 2033.
Vláda České republiky na následující roky dosud nestanovila, jaké množství instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů hodlá podpořit provozní podporou. Vláda má toto množství stanovit nařízením každoročně tak, aby podpora byla vypsána na následující tři roky. Aktuálně je podpora jistá pouze na tento rok, nikoliv na roky následující. Investorům v České republice tak chybí jistota, zda jejich projekty budou moci získat v následujících letech provozní podporu.
Poslední větší novela zákona o podporovaných zdrojích energie z roku 2022 má za cíl znovu nastartovat výstavbu obnovitelných zdrojů elektřiny. Konkrétně byly od jejího přijetí vůbec poprvé zavedeny aukce na provozní podporu a byl zaveden transparentní systém, podle kterého měla vláda České republiky každoročně stanovit množství instalovaného výkonu, které podpoří v každém z následujících tří roků.
Ovšem druhý cíl se naplnit nedaří, přestože se jedná o závazek vyplývající z evropské směrnice RED III. Do dnešního dne tak není jasné, jaké množství podpory pro obnovitelné zdroje elektřiny bude v následujících letech přiděleno.
Vláda sice připravila návrh nařízení, kterým měla stanovit podporu alespoň na rok 2025, již v polovině loňského roku, ale k jeho schválení dosud nedošlo. Proces se zastavil po připomínkovém řízení v polovině loňského roku. Veřejnosti tak není jasné, o jakou podporu budou moci investoři v budoucnu usilovat. A to ani v následujícím roce.
Jaderná Energie a Veřejné Mínění
Česká veřejnost má k jaderné energetice dlouhodobě pozitivní postoj, její rozvoj aktuálně podporuje 77 % populace. Jaderná energie by měla být i do budoucna hlavním zdrojem výroby elektřiny, za optimální Češi považují kombinaci jádra s obnovitelnými zdroji. Naprostá většina Čechů (93 %) se shoduje, že by Česká republika měla být ve výrobě elektrické energie soběstačná.
„Požadavek energetické soběstačnosti je v České republice dlouhodobě velmi silný, a to napříč všemi socio-demografickými skupinami. Názor ještě posílil v období po začátku války na Ukrajině a během následné energetické krize. Veřejnost si uvědomuje, že v otázce energetické soběstačnosti hrají jaderné elektrárny nezastupitelnou roli,“ říká Michal Straka, konzultant Ipsos pro výzkumy z oblasti energetiky.
Závislost ČR na dovozu elektřiny by podle veřejnosti znamenala hlavně vyšší ceny (65 %) a nestabilní dodávky (46 %). Více než čtvrtina (28 %) by to vnímala jako bezpečnostní riziko. Více než polovina Čechů by preferovala, aby v budoucnu měl největší podíl na výrobě elektřiny v ČR jaderný zdroj, 36 % by jako hlavní preferovalo obnovitelné zdroje. Plyn či uhlí jako hlavní výrobní zdroj mají jen minimální podporu. Veřejnost zároveň nevnímá, že by jaderná energetika a obnovitelné zdroje stály proti sobě, za optimální budoucí koncepci energetiky ČR je považována jejich kombinace.
„Rozvoj jaderné energetiky aktuálně podporuje 77 % dospělé populace, což představuje růst oproti minulým rokům. Zájem o téma posiluje také jeho medializace, mimo jiné v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany i dalšími tématy,“ doplňuje Straka z Ipsosu. Hlavními důvody podpory rozvoje jaderné energetiky jsou podle veřejnosti zejména očekávané ekonomické úspory, ekologičnost a také posílení energetické soběstačnosti.
„Očekávání české veřejnosti jsou v souladu se strategií, kterou Skupina ČEZ dlouhodobě sleduje - stabilní, nízkoemisní energie z jádra v kombinaci s rychle rostoucími obnovitelnými zdroji propojenými akumulací a chytrou sítí. Tento mix zajišťuje bezpečnost dodávek, snižuje emise a posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky,“ říká Tomáš Pleskač, člen představenstva a ředitel divize Nová energetika, ČEZ.
Historie a Legislativa
Česká republika má samostatný zákon na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (č. 180/2005 Sb.). Zákon kombinuje osvědčený německý, rakouský či francouzský systém pevných výkupních cen se španělským systémem zelených bonusů. Cílem zákona je přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k udržitelnému rozvoji společnosti. Konkrétně pak vytvořit prostředí pro splnění indikativního cíle osmi procent podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny na hrubé domácí spotřebě elektřiny do roku 2010 (v roce 2004 činil podíl zelené elektřiny 3,77 %). Tento závazek přijala ČR formou Přílohy II Smlouvy o přistoupení ČR k EU.
Zákon je současně implementací směrnice 77/2001/ES, o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Protože jednotné evropské schéma podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie neexistuje, ponechává směrnice na členských státech, aby "použily pro podporu obnovitelných energetických zdrojů na národní úrovni různé mechanismy včetně zelených certifikátů, podpory investic, daňových výjimek, snížení daní, refundace daní a systémů přímých cenových podpor".
Pro výrobce je nejdůležitějším principem zákona garance stabilní výkupní ceny po dobu patnácti let od uvedení elektrárny do provozu. To v praxi znamená, že výkupní cena platná podle cenového výměru Energetického regulačního úřadu v roce, kdy výrobce dodal první kWh do sítě, mu zůstává zachována po dobu patnácti roků a navíc je valorizována indexem cen průmyslových výrobců. Tento princip odstraňuje největší slabinu dnešní podpory obnovitelných zdrojů, totiž riziko, že Energetický regulační úřad meziročně sníží výkupní ceny a výrobcům se rozsype cash flow a schopnost splácet úvěr.
Výrobce zelené elektřiny si může svobodně vybrat ze dvou na sobě nezávislých systémů podpory. Může nabídnout elektřinu provozovateli distribuční soustavy za pevně stanovenou výkupní cenu s tím, že ten má povinnost od něj veškerou vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů vykoupit. Pevně stanovené výkupní ceny jsou diferencovány podle specifických nákladů výroby elektřiny v jednotlivých typech zařízení (vodní, větrné, solární, geotermální či elektrárny na biomasu). Druhou možností výrobce je zvolit systém zelených bonusů. V něm nabídne elektřinu obchodníkovi na trhu za tržní cenu a navíc obdrží od provozovatele distribuční soustavy prémii v podobě zeleného bonusu.
Zákon podporuje také výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu. Provozovatelé regionálních distribučních soustav budou - tak jako doposud - rozpočítávat vyšší náklady na elektřinu z obnovitelných zdrojů do konečných cen elektřiny pro všechny spotřebitele.
Biomasa a Větrná Energie
Největší potenciál má v České republice výroba elektřiny z biomasy. Podle expertních odhadů by se měla biomasa podílet v roce 2010 čtyřiceti procenty na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a měla by produkovat 2,2 TWh elektrické energie. Základní předností je skutečnost, že uvolněný oxid uhličitý nenavyšuje antropogenní skleníkový efekt a nepodílí se na globálním oteplování. Biomasa má uzavřený cyklus uhlíku.
Pěstování biomasy vytváří nová pracovní místa a je alternativou pro venkov. Zákon se vyrovnává i s citlivým tématem společného spalování uhlí a biomasy. Aby si dva různé typy využívání energetické biomasy nekonkurovaly, určuje pro spoluspalování biomasy s fosilními palivy nižší ceny než pro její čisté využívání. Tímto opatřením se Energetický regulační úřad řídil již při tvorbě výkupních cen pro tento rok.
tags: #zavazek #ČR #obnovitelné #zdroje
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]