Straka v přírodě: Potrava a stravovací návyky


26.11.2025

To čím a jak krmit straku vychází z jejích přirozených stravovacích návyků. Straky jsou univerzální všežravci. Jejich progresivní způsob života jim umožnuje nacházet rozmanité zdroje potravy v různých lokalitách.

Straka v přirozeném prostředí

V přirozeném prostředí naší krajiny se straky živí rostlinnnou i živočišnou potravou. V poslední době lze zvláště ve velkých městech pozorovat také antropogenní zdroje potravy.

  • Rostlinné zdroje: plody stromů a keřů (divokých i kulturních − jablko, švestka, meruňka, černý bez,..)
  • Živočišné zdroje: především drobní bezobratlí − hmyz a jeho larvy (brouci, blanokřídlí, rovnokřídlí,..), dobní ulitnatci, slimáci, stonožky, mnohonožky, pavouci,..
  • Antropogenní zdroje: Jedná se především o vybírání odpadků ve větších městech, kde se straky přikrmují na pečivu, těstovinách, obilninách, knedlících, masu a uzeninách, sýrech,.. V zástavbě rodinných domů někteří jedinci dovedně vykrádají misky psům a kočkám a přilepšují si tak granulemi, masem, mlékem...

Sezónní změny ve stravě

Zima je doba strádání a půstu. Strava je převážně rostlinná (semena, bobule, žaludy, ořechy...) − občas se povede najít nějaký přezimující hmyz, chytit hraboše, nebo najít mršinu. Jaro začíná nabízet různé druhy hmyzu a jiných bezobratlích, ještěrky, či obojživelníky, k závěru si straky mohou přilepšovat ptačími vejci, či mláďaty. Léto je pak časem hojnosti.

Krmení straky v zajetí

Při chovu na volno si straka může spoustu potravy opatřit sama. Je-li však chována v omezeném prostoru, pak ji musíme vhodným zpsobem její přirozenou potravu nahradit. Jako náhražek používáme lidské potraviny a krmiva pro zvířata.

POZOR!!! Co se týče sezónních změn v potravní skladbě, není třeba je nějak úzkostlivě simulovat (stačí náhražky doplňovat "aktuální", přirozenou potravou). Ovšem je vhodné zachovat alespoň celkový poměr živočišných a rostlinných složek v potravě.

Čtěte také: Záchrana Země

Náhražky přirozené potravy

V tabulce níže jsou uvedeny náhražky přirozené potravy a přibližný podíl, jaký by měly v umělé stravě zaujímat:

Složka Náhražky
Obilniny pečivo, ovesné vločky, těstoviny...
Obilniny a luštěniny naklíčený / vařený: hrách, čočka, pšenice, kukuřice...
Ovoce a jiné plody ovoce a zelenina (i dušená), kompot, ořechy...
Drobní bezobratlí mouční červi, krmení pro hmyzožravé ptáky...
Vejce, (mléko, sýr) vejce, sýry, tvaroh...
Tuk sádlo, máslo, špek,..

V zájmu pestré stravy je vhodné náhražky střídat a kombinovat. V rámci možností přikrmujeme přirozenou potravou (hmyz, drobní plži...) − především přes létní období. Při podávání lidské stravy se vyvarujme kořeněných a tučných pokrmů.

Důležité aspekty krmení

Straka je v potravě vybíravá. Pokud ji budeme rozmazlovat velkým množstvím živočišné potravy, které dává intuitivně přednost, tak bude rostlinnou složku opomíjet a její jídelníček bude nevyvážený. V přírodě se tento problém řeší omezenou potravní nabídkou.

Tuk straky mají velice rády. Ovšem jejich organizmus není stavěný na jeho trávení. Ono kde by se taky straka v přirozeném prostředí s tukem setkala že − snad u nějaké mršiny, která by však musela být jednak „otevřená“, dále by na ní musel tuk zbýt (tuk mají rády snad všechna maso-, či vše-žravá zvířata). Tedy straka se k tuku normálně skoro nedostane − tím je ochráněna před jeho nadměrnou konzumací. Ovšem při chovu jí můžeme dát tuku kolik chce. Ovšem musíme být zodpovědní a nedopustit žádné máslo-sádlové orgie. Tučné potraviny nesmí být základem stravy, spíše je dáváme jako „mlsku“.

Obdobně to je s vejci. Vejce zaujímá v stračím jídelníčku zvláštní pozici. Straky mají vejce velice rády, ale jejich nabídka je velice omezená − jednak hnízdní sezónou ptáků a teké tím, že málokdy se povede nějaké to vejce starostlivým rodičům uloupit. My jsem však schopni strace poskytovat vejce ve velkém množství po celý rok. Ovšem na to opět není stračí žaludek stavěný. Musíme strakám zachovat „svátečnost“ vaječné svačinky. Straky převážné jedí jen žloutek. Když si děláme vejce (třeba na omeletu) vezměme injekční stříkačku a natáhněme do ní žloutek. Z této injekční stříkačky straku ručně přikrmujme (straka se rychle na stříkačku naučí). Dejme ji pár hltů a zbytek schovejme do lednice na další dny...

Čtěte také: Článek o malované přírodě

Granule

Straku můžeme krmit granulemi. Jelikož granule zdaleka nejsou maso (které je v tabulce výše zastoupeno jen 10% podílem), ale zastupují i rostlinnou složku, mohou granule tvořit i 50 % objemu celkové potravy. Podáváme je nejlépe již namočené, ale není to nutné. Granule dehydrují, proto při jejch podávání vždy zaručme dostatečný přísun tekutin. Jako doplnění pestrosti jídelníčku dáváme strace pečivo, těstoviny, ovoce, kukuřici, obilniny, luštěniny (nabobtnané). Ovšem straka nasycená granulemi se vám do těchto „nemastných-neslaných“ potravin pustí buď jen ze zvědavosti, nebo že má granulí již po krk − a to je málo. Proto než podáváme granule, dáme strace tyto potraviny. Zároveň nadáváme granulí nadbytek, zato dáváme více neživočišné složky, kterou straka spořádá, až ji granule a jiné lepší kousky dojdou. Při podávání granulí hlídejme příjem tuku. Jak jsem psal výše, straky mají tuk velice rády, ale nejsou na jeho větší příjem stavěné. Proto doporučuji pořizovat granule s obsahem tuku pod 10 %.

Péče o zobák

Straka krmená z misky zdaleka nepoužívá svůj zobák tak intenzivně. Proto, jednou za čas, můžeme pozorovat přerůstající špičku (většinou horního) zobáku. Pro vybroušení zobáku do optimální formy se mi osvědčuje tvrdý chléb − nejlépe dobře proschlá patka. Trochu hladová straka so do něho bez problémů pustí a tím brousí svůj zobák. Zároveň mám tak jistotu, že straka má neustále alespoň něco (trvanlivého) k jídku.

Kosti

Mnoho lidí dává zbylé kosti od stolu svému psovi. Je to velice šikovný způsob využití zbytků. Méně známá praxe je dávat drcené kosti slepicím (které se po kostech můžou utloct). Ale dávat kosti strace, to je asi nejméně obvyklé. Nicméně stejně jako slepice, straky mají rozdrcené kosti velmi rády. Z kostí vyjídají drahocený morek, ale snědí i samotnou kostní hmotu (je-li jemě nadrcená). Kosti je vhodné drtit kladivem, nebo kleštěmi. Nejvhodnější jsou pečené drůbeží kosti (zvláště kuřecí stehenní kost).

Čtěte také: Technická prohlídka vozidel

tags: #mesic #v #prirode #potrava

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]