Ečs: Historie a Význam Sovětských Vozů Metra v Praze

Pražské metro slaví padesátiny. Před půlstoletím se cestujícím otevřel první úsek nejstarší trasy C a na něj vyjely šedivé vozy typu Ečs, které do Prahy dodal Mytiščinský stojírenský závod. Každopádně byl první, který skutečně sloužil jako metro cestujícím. Po něm přibyly ještě dva nové typy pražského metra a jeden vznikl rekonstrukcí.

Vozy Ečs vyvinul Mytiščinský strojírenský závod speciálně pro pražské metro. Vyráběly se v letech 1972 až 1976. Jednalo se o modifikaci vozů Ež, které tehdy jezdily v moskevském a leningradském metru. Ečs (písmena modifikace znamenají „Československo“) byl odvozen z typů Ež (pro metro v Moskvě, resp. Leningradě) a Ev (pro metro v Budapešti).

Jako úplně první ukázka „moderní sovětské techniky pro podzemní dráhy“ byl do Prahy již v roce 1972 dovezen originální moskevský vůz typu Ež ev. č. 5443, vyrobený téhož roku, který byl vystaven v tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF, dnešní Výstaviště). Poté byl odvezen do nově vznikajícího depa metra na Kačerově, kde stál zřejmě bez jakéhokoli využití až do své likvidace v devadesátých letech.

První šestice vozů, určených pro pravidelný provoz v pražském metru čísel 1001 a 1004 - 1008, překročila sovětsko-československou hranici v Čierné nad Tisou odpoledne 13. října 1973 a řazeny ve zvláštním vlaku dorazily vozy do Prahy-Krče dopoledne 16. října 1973. 15. Ve středu 16. října oslaví sovětské soupravy Ečs 40 let v pražském metru. „První vozy Ečs dorazily na Nádraží Krč 16. října 1973 v 16:36. „Od počátku roku 1974 se soupravy začaly zkoušet v tunelech pražského metra v nepravidelném testovacím provozu,“ dodává.

Celkem bylo do Prahy dodáno 85 téměř shodných vozů, jejichž dodávky probíhaly ve třech sériích. První, nejpočetnější, zahrnovala 50 vozů evidenčních čísel 1001 až 1050, které byly dodány v letech 1973 až 1974 ještě před zahájením pravidelného provozu pražského metra 9. května 1974, druhá čítala 20 vozů čísel 1051 až 1070 a byla dodána v létě 1975 a posledních 15 vozů čísel 1071 až 1085 do Prahy dorazilo na podzim roku 1976.

Čtěte také: Povinnosti dozorčího na Palmovce

Během své existence prošly „Jéčéesky“ v Praze několika úpravami, z nichž bylo z technického hlediska nejzásadnější dosazení takzvaného „Automatického cílového brzdění“ (ACB), které bylo na tato vozidla postupně dosazováno od roku 1978 a z pohledu cestujících zřejmě výměna dřevěných rámů bočních oken za hliníkové u prvních padesáti vozů (zbylých 35 mělo hliníkové již z výroby).

Od zahájení provozu trasy C v úseku Kačerov - Sokolovská byly tyto vozy řazeny do třívozových souprav, po dodání druhé série v roce 1975 byly soupravy prodlouženy na čtyřvozové a konečně v roce 1978 byl zahájen provoz souprav pětivozových. Delší nebylo možné sestavit vzhledem k délce nástupišť v pražských stanicích (v Moskvě se ale používají až osmivozové soupravy). Kapacita jednoho vozu počítala s 42 sedícími cestujícími a až 220 stojícími.

Celou dobu svého „života“ jezdila „Jéčka“ jen na trase C, která byla během jejich éry prodloužena mezi stanice Kosmonautů (dnes Háje) a Fučíkovu (dnes Nádraží Holešovice).

Až do roku 1992 byly v provozu všechny vozy, toho roku byly první dva vozy prodány českému kolejovému průmyslu pro testování uvažovaných komponentů pro chystané rekonstrukce a nová vozidla hromadné dopravy. Systematické vyřazování a likvidace těchto vozů ale začala až o dva roky později, na podzim 1994. Dnes již můžeme jen spekulovat, jaké důvody k tomuto kroku Dopravní podnik vedly a zda byl skutečně nevyhnutelný, neboť i přes morální i technickou zastaralost těchto vozidel (která byla ovšem zřejmá již v době jejich pořízení, protože tyto vozy se příliš nelišily od vozů pro newyorské metro z počátku třicátých let, které byly přímým vzorem pro první moskevské vozy typu A a B) se jednalo o vozidla poměrně nová, s tehdy průměrným stářím pouhých 19 let.

V prosinci 1994 byly tedy zkušebně prodány dva vozy různým zájemcům o sešrotování. Hromadné vyřazování začalo o rok později, v roce 1995. Jako první byl v červnu prodán vůz 1011, krátce nato následovaný první velkou sérií deseti vozů čísel 1002, 1003, 1006, 1016, 1024, 1039, 1047, 1048 a 1049. Tato série byla zlikvidována v areálu Vodních staveb ve Velkém Oseku během léta, vozy byly odstaveny ve stanici ČD a postupně byly staniční zálohou přistavovány k likvidaci. Jako poslední byly sešrotovány vozy 1002 a 1006.

Čtěte také: Pražské metro a ekologie

Likvidace dalších vozů (včetně vozu s nejnižším číslem 1001 z roku 1972) pak probíhala až do konce léta 1997 ve stanici Praha-Krč, kde byly většinou rozřezávány na části, odvážené po silnici i železnici ke konečné šrotaci. Ta se odehrávala ve Velvarech, Hradci Králové, slovenské Podbrezové a pravděpodobně i jinde.

Jak provozních vozů ubývalo, stávaly se na své domovské trase C stále vzácnějšími a bylo jasné, že se konec jejich pravidelného provozu blíží. Definitivní ránu zasadilo „Jéčkům“ plánované spuštění zabezečovacího systému Matra na této trase, stanovené na 1. červenec 1997 a rozhodnutí neinstalovat tento systém na vozy Ečs. I když toto datum nakonec nebylo dodrženo, tak den jejich posledního výkonu - neděle 29. června 1997 - ano.

Toho dne vyjela na „30. oběh“ souprava vozů 1083+1067+1054+1027+1076, která svým zatažením ve 22:57 do depa Kačerov uzavřela jednu kapitolu zatím poměrně krátké historie pražského metra.

Tímto datem se ale historie „Éček“ v Praze neuzavírá, neboť pro příležitostné jízdy byla v depu Kačerov zachována souprava trojice vozů 1083+1084+1085 (jejíž historickou věrnost trochu snižuje fakt, že všechny tři vozy pocházejí z poslední série z roku 1976, tedy z doby, kdy již třívozové soupravy v Praze nejezdily) a v roce 1997 byl v OZM v Hostivaři opraven do vystavovatelného stavu vůz 1009, který byl v noci z 12. na 13. prosince 1997 převezen speciální silniční soupravou po trase Hostivař - Želivského - Muzeum - Hlávkův most - Strossmayerovo náměstí - Veletržní - Špejchar do Muzea městské dopravy v střešovické vozovně.

Ukončení pravidelného provozu se dočkal i zkušební vůz 1031, který byl firmou Siemens převezen začátkem dubna 1998 po vlastní ose z cerhenického okruhu do kačerovského depa, kde se podrobil opravě a 12. května 1998 opustil na speciálním silničním návěsu Prahu směr Německo, kde se jeho stopa ztrácí. Nejasný osud obestírá i vůz 1020, který zřejmě ale v ČKD žádnými zásadními úpravami neprošel a byl pravděpodobně nejpozději v roce 1997 zlikvidován.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Aktivní služba souprav skončila po 24 letech v roce 1997. Pražský dopravní podnik si však jednu provozuschopnou soupravu se třemi vozy ponechal.

Pro příznivce historie pražské MHD nabízí DPP možnost svézt se historickou soupravou i mimo výroční oslavy. V rámci projektu „Zážitková turistika“ vyjíždí souprava vždy jednou v měsíci.

Dne 17. února si fanoušci pražského metra mohli ve stanici Vyšehrad připomenout soupravu metra Ečs v netradiční dvouvozové podobě. Dvouvozová souprava metra stála přibližně do jedné hodiny ranní ve stanici Vyšehrad a poté se vrátila do stanice Kačerov, odkud se vydala v rámci zážitkové turistiky na noční jízdu prvním úsekem trasy C (Kačerov - Florenc). Veřejného fotografování se zúčastnilo několik desítek fanoušků pražského metra.

Vůz byl kromě provozní elektrodynamické brzdy vybaven brzdou pneumatickou a ruční a měl samočinné spřahlo.

Za normalizace 24. března 1971 rozhodla vláda o koupi vozů Ečs místo vyvíjených českých R1.

Při otevření metra 9. S jejich nasazením na trasu A se nepočítalo, jednak protože nesplňovaly československou normu pro osvětlení, jednak kvůli náročnému profilu nové trati (prudké stoupání ze stanice Malostranská ke Hradčanské); pro tu byla pořízena modernější souprava metra 81-71.

Vozy Ečs byly koncepčně zastaralé již v době výroby, provozně začaly zastarávat kolem roku 1990. Během dalších sedmi let byly postupně vyřazovány. Poslední souprava v pravidelném provozu vyjela 29.

Přehled Důležitých Dat a Faktů o Vozidlech Ečs

tags: #ecs #metro #stanoviste

Oblíbené příspěvky:

• Hotely v přírodě u Bratislavy
• Dětské knihy a příroda
• Přírodní památka Skalky
• Jak probíhá měření emisí?
• Problémové odpady