Havárie a znečištění řek v České republice: Historické případy

Česká inspekce životního prostředí eviduje řadu případů havárií a znečištění řek na území České republiky. Tyto havárie měly často závažné dopady na životní prostředí, způsobovaly úhyn ryb a ohrožovaly zdroje pitné vody. Níže jsou popsány některé z nejvýznamnějších případů.

Úniky nebezpečných látek

Kyanidy

Dne 22. 9. 1964 došlo k úniku asi 150 kg kyanidů do řeky Jihlavy. Příčinnou havárie bylo vypuštění nedostatečně zneškodněné kalící lázně, ve které byla chybně provedena kvalitativní zkouška.

Došlo k rozsáhlé otravě ryb v řece Jihlavě, postiženo bylo asi 60 km toku, úhyn ryb trval asi týden. Nejvyšší zjištěné koncentrace kyanidů v Jihlavě (měřeno až 3. den) se pohybovaly okolo 0,6 mg/l. Původcem havárie byl n. p. Tona Jihlava.

Dne 17. 6. 1967 došlo k úhynu ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, do které vypouští odpadní vody n. p. Tatra Kopřivnice, až po soutok s Odrou. V říční vodě byla zjištěna koncentrace kyanidů 2,4 mg/l.

Při šetření v závodě byly zjištěny četné závady a nedostatky v provozech závodu i na provizorní neutralizační stanici. Hlavní příčinou úniku kyanidů do toku bylo ucpání potrubí kyanidových vod, které vede na neutralizační stanici.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Toto potrubí bylo opatřeno otvory pro čištění, které nebyly zakryty, a tak došlo k přelití na betonovou podlahu a z ní do šachtic splaškové kanalizace (v šachticích byly zjištěny koncentrace kyanidů 144 mg/l, resp. 221 mg/l).

V noci z 12. na 13. 10. 1976 došlo k úniku alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery. Došlo k úniku 208, 5 kg kyanidu sodného a 121,5 q Zn.

K úhynu ryb došlo na toku Jizery v délce 11 km, koncentrace kyanidů dosahovaly až 15,8 mg/l v Odolenovickém potoce, 0,56 mg/l až 0,9 mg/l Zn. Příčinnou havárie byla netěsnost na spodní části nádrže (šroubový spoj s gumovou těsnící vložkou), pro galvanizovnu nebyl zpracován provozní a havarijní řád, obsluha nevykonávala a ani nemohla řádně vykonávat dozor nad technickým stavem a ani neznala možné únikové cesty.

Do Odolenovického potoka se uniklá lázeň dostala průsakem z kabelového kanálu do závodní kanalizace a následně do veřejné kanalizace. Po dobu dvou dnů byl omezen odběr vody z Jizery pro umělou infiltraci v Káraném.

Dne 18. 9. 1980 byla členy ČRS zjištěna havárie na Červeném potoce pod Hořovicemi. Při vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice došlo k totálnímu úhynu ryb v Červeném potoce a Litavce.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Na Červeném potoce v Hořovicích byly zjištěny koncentrace kyanidů 50 mg/l, na Litavce pod Červeným potokem 10,6 mg/l. Ohrožena byla i Berounka a vodárenský odběr pro Prahu na Vltavě v Praze - Podolí.

Vypuštěním nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku z n. p. Šroubárna Žatec došlo k mimořádnému úhynu ryb v řece Ohři. Na řece Ohři byly omezeny odběry pro obyvatelstvo a řadu průmyslových podniků.

Dne 24. 4. 1979 z nedostatečně zabezpečeného objektu galvanizovny a chybnou manipulací (neodbornou manipulací došlo k vystříknutí nepřímo ohřívané lázně na podlahu galvanizovny, obsluha podlahu spláchla a látka se dostala do kanalizace a netěsností v ní do Olšovského potoka) došlo k úniku mědící kyanidové lázně (64 kg kyanidů) z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy. V úseku 7 km došlo k totálnímu úhynu ryb, po nezbytnou dobu byl odstaven odběr vody pro Valašské Meziříčí. Koncentrace kyanidů v Bečvě byla 3,2 mg/l.

Čpavkové vody

Dne 6. 11. 1966 došlo k úniku čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody. Při čištění zásobníků čpavku se ucpal odpad do chemické kanalizace a čpavková voda se dostala do kanalizace nezávadných vod s vyústěním do Bečvy.

Pod Přerovem došlo k totálnímu úhynu ryb v Bečvě a dále k otravě kaprů v sádkách Státního rybářství v Chropyni.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

6. 2. 1975 došlo na řece Bělé k úhynu ryb, následným šetřením bylo prokázán zdroj havárie - Jatky Jeseník, kde došlo k úniku čpavku z chladícího okruhu (praskla trubka kondenzátoru čpavku).

Melasa

V roce 1969 došlo k úniku 225 t melasy při neopatrné manipulaci na zásobních nádrží při přečerpávání v n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim. Melasa kanalizací natekla do řeky Chrudimky a do Labe.

Došlo k úhynu ryb až po hranice s okresem Praha - východ.

Fenoly

V noci z 6. na 7. 1. 1970 došlo k havarijnímu znečištění Chodovského potoka a následně řeky Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová. Při přečerpávání fenolové vody z generátorovny do zásobních tanků extrakční fenolové stanice unikly surové fenolové vody s dehtem z otevřeného odkalovacího šoupátka do splaškové kanalizace.

K dalšímu úniku došlo při přečerpávání, kdy na potrubní při opravách byla odstraněna slepá příruba. Odtud odpadní vody unikaly rovněž do kanalizace. Většina dehtu byla zachycena BČOV. Koncentrace jednomocných fenolů v Chodovském potoce byla až 5,0 mg/l, havárií byl ohrožen vodárenský odběr na Ohři v Radošově (zásobování Ostrova nad Ohří).

Dne 4. 6. 1978 došlo ve Spolaně Neratovice, n. p. k úniku fenolu ze zásobníku neuzavřeným odkalovacím ventilem do záchytné jímky, ze které byly čerpadlem pro odčerpávání dešťových vod na jednoduchou ČOV (neutralizace a smísení s popílkem) a dále na složiště popílku a následně do Vltavy.

Do kanalizace uniklo cca 96 t fenolu. Hlavní havarijní vlna fenolu byla na Labi 5. a 6. 6., na dolním úseku Labe se projevila pachová kalamita a došlo k omezení provozu vodárny Vaňov. Došlo k úhynu ryb. Při revizi ve Spolaně dne 9. 6. bylo zjištěno, že v odpadních vodách je přítomen volný chlor, což mělo za následek zhoršení účinku na povrchové vody (chlorfenoly).

Ropné látky

Dne 28. 1. 1972 došlo v Mariánských Lázních k úniku asi 600 m3 mazutu. U zásobníku mazutové nádrže (1 800 m 3) prasklo odkalovací šoupě.

Záchytná vana nebyla zcela dokončena (probíhal ověřovací provoz na nové výtopně) a mazut o teplotě 70 oC unikal do topných kanálů a do kanalizace, ze které unikl do bažiny a místního potoka. Otvor prasklého šoupěte se podařilo ucpat tyčí, k otvoru se pracovníci dostali loďkou po roztopeném mazutu.

Část uniklého mazutu byla vypálena, část potoka byla přeložena a mazut se sbíral ručně lopatami. Při likvidaci havárie pomáhali i vojáci a odborníci z armády.

11. 2. 1975 došlo k úniku 12 400 l motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán. Skladování motorové nafty bylo v rozporu s vodohospodářskými předpisy a nebylo ani povoleno.

Díky včasné realizaci sanačních prací nebyl dlouhodobě ohrožen odběr pitné vody z Jordánu.

20. 3. 1975 došlo k havárii autocisterny n. p. Benzina u obce Lukavec (3. pásmo PHO VD Švihov) v povodí Martinického potoka, levostranný přítok Želivky. Cisterna se převrhla (nedošlo k jejímu poškození), ale odvzdušňovacím ventilem uniklo 12 400 l nafty do terénu a následně do meliorační strouhy a Martinického potoka.

Sanační práce trvaly do listopadu, k bezprostřednímu havarijnímu ohrožení vodárenské nádrže díky včasnému a intenzivnímu sanačnímu zásahu nedošlo.

Dne 18. 3. 1979 došlo k úniku 33, 5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína ze dvou převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy (zhruba 4 km nad prameništěm Vsetín Ohrada).

Byly zastaveny vodárenské odběry Vsetín, Jablůnka, Valašské Meziříčí a krátkodobě i Hranice a Přerov. Sanace prameniště Vsetín byla provedena vypouštěním závlahových rybníků a příkopů a proplachem čistou vodou z nezasaženého přítoku Bečvy.

Vysoká postupová rychlost znemožnila jakýkoliv účinný záchyt (v Senici byl v době havárie průtok 15 m3/s) plovoucích ropných látek, vyšší průtok způsobil dostatečné naředění. Příčinou úniku (cisterny byly nepoškozeny) byla netěsná uzavírací víka v horní části cisteren, která nebyla po naplnění řádně uzavřena.

V noci z 3. 11. na 4. 11. 1980 došlo k dosud největší ropné havárii z ropovodu na území ČR. Na úseku ropovodu u obce Bartoušov vznikla netěsnost ve spirálově svařovaném potrubí Js 500 o velikosti cca 30 cm x 1 až 3 cm.

Vzniklá netěsnost nebyla včas dispečerem dálkovodu identifikována (na signalizovaný pokles tlaku v potrubí obsluha uvedla do provozu druhé čerpadlo), celý úsek byl pod tlakem minimálně 6 hodin. Celkový únik byl později vyčíslen na 6 000 t ropy.

Z terénu unikala ropa do mokřadu a následně do Šlapanky a Sázavy. Na likvidaci této havárie bylo nasazeno značné množství pracovníků - cca 300 a techniky, byla postavena řada norných stěn na Šlapance i na Sázavě, na norné stěně u ústí Šlapanky do Sázavy byla vrstva ropných látek až 60 cm. Byly přerušeny odběry ze Sázavy. Sanační práce probíhaly do roku 1982.

Dne 19. 3. 1982 došlo k vážné dopravní nehodě autocisterny vojenského útvaru Líně a linkového autobusu ČSAD mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice, okres Rokycany. Při nehodě uniklo cca 26 m3 leteckého petroleje na vozovku, okolí a přímo do Chejlavy (přítok Holoubkovského potoka), dále došlo ke znečištění Boreckého rybníka a Holoubkovského potoka pod rybníkem.

Asi na jeden týden byl odstaven vodárenský odběr pro Rokycany z potoka, sanační práce trvaly zhruba 5 měsíců.

20. 4. 1982 bylo zjištěno intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami. Příčinou byla netěsnost v podzemní nádrži na LTO (koroze) v uložišti francouzského velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí. Únik trval delší dobu, odhad uniklého množství byl 5 000 - 10 000 l.

Dne 8. 3 1983 bylo zjištěno rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami. Šetřením bylo zjištěno, že původcem havárie je n. p. LIRA Horní Planá.

V tomto podniku byla kotelna na LTO se dvěmi nadzemními nádržemi po 25 m 3. Ohřev těchto nádrží byl zajišťován pomocí parních hadů a odvedení kondenzátu přes vychlazovací kondensační nádobu. Jímka na kondenzát nebyla vybudována. Netěsností parního hadu došlo k úniku LTO do kondenzátu a následně do kanalizace a do vodoteče. Odhad uniklého LTO byl asi 7 m3.

Další případy

• Dne 18. 11. 1970 došlo k havárii na Rakovnickém potoce. Příčinou havárie byl únik Dubacidu (84 % kyselina alkylarylsulfonová) z n. p. Rakona Rakovník.
• Dne 18. 5. 1972 došlo při odstraňování sedimentů ze dne nádrže na močůvku k destrukci nádrže a k úniku cca 200 m3 močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe.
• Dne 14. 8. 1972 prováděl Slovair Bratislava, středisko Holešov letecký postřik pro Státní statek, hospodářství Slezské Rudoltice 2 % roztokem fungicidu Dithane proti plísni bramborové. Řidič autocisterny zbytky roztoku vypustil do řeky Osoblahy.
• 26. 10. 1972 došlo ke znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou, která unikla z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ Ústí nad Labem.
• Při nevhodné manipulaci se závadnými látkami (odpady z výroby akrylátových disperzí) v Chemických závodech Sokolov, n. p. došlo ke znečištění řeky Ohře v roce 1973 a 1974.
• Do řeky Ostravice unikly z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek mořírenské kaly s obsahem kyanidů (cca 600 m3) v roce 1973.
• 3. 5. 1975 došlo v Podhájí (okres Zlín) k úniku kapalného hnojiva do toku Lutonínka.
• Mezi 2. 7. až 4. 7. 1976 došlo k úplnému úhynu ryb (cca 250 q ryb) v úseku pod Táborem až po Bečice. Příčinou bylo úplný kyslíkový deficit, který byl důsledkem kombinace dlouhodobého teplého a suchého počasí s vypouštěním nečištěných odpadních vod z města Tábor.
• Dne 4. 4. 1982 došlo k protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice. Odhad množství uniklého popílku byl cca 15 000 t.
• 28. 6. 1982 ve 22,45 došlo k havarijnímu úniku kejdy v JZD Horka u Staré Paky.
• Dne 16. 7. 1982 nedbalostí obsluhy došlo v n. p. AZNP Mladá Boleslav k úniku mědící lázně (12 m 3 lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové).

Dopady havárií

Dopady těchto havárií byly často velmi závažné. Nejčastěji docházelo k:

• Úhynu ryb a dalších vodních organismů
• Znečištění zdrojů pitné vody
• Ohrožení lidského zdraví
• Ekonomickým škodám (např. v rybářství, zemědělství)

Tabulka vybraných havárií

Tyto historické případy ukazují na důležitost prevence a havarijní připravenosti, stejně jako na nutnost důsledné kontroly průmyslových provozů a dodržování vodohospodářských předpisů. I přes pokrok v ochraně životního prostředí je třeba neustále věnovat pozornost minimalizaci rizik spojených se znečišťováním vod.

tags: #znečištění #řeky #Orlice #příčiny #a #následky

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s klimatickým topením Ungel
• Brána do CHKO Brdy
• Klimatická opatření v zemědělství
• Rozměry nerezového stolu s dřezem
• Geometrie Vesmíru, Příroda a Vztahy