Efektivita donáškového systému třídění odpadu v České republice

V České republice se stále více měst a obcí snaží zlepšit systém třídění odpadu. Jedním z efektivních způsobů, jak toho dosáhnout, je zavedení tzv. „door-to-door“ systému, neboli donáškového systému třídění odpadu.

Co je to donáškový systém třídění odpadu?

Donáškový systém sběru odpadu, známý také jako „door-to-door“ systém, spočívá v tom, že domácnosti dostanou samostatné nádoby na plast, papír a bioodpad, které mají přímo u svého domu a které se pravidelně vyvážejí.

Rozhodnutí, jakým způsobem bude pro obyvatele měst či obcí zajištěn sběr odpadu, je čistě v kompetenci měst a obcí. Veřejně přístupná hnízda kontejnerů jsou u nás nejčastěji využívána tam, kde na jedno sběrné místo připadá vyšší počet obyvatel, a kde se tedy vyprodukuje i větší množství odpadu. Dále jsou to například místa s omezeným prostorem. Sběrné nádoby pro individuální sběr odpadu jsou v rámci door-to-door systému časté u rodinných domů. Tento typ odpadu můžeme třídit jak donáškovou formou, tak v rámci door-to-door systému.

Výhody donáškového systému

• Zvýšení množství vytříděného odpadu: Města si od toho slibují více vytříděného odpadu a tím pádem i méně toho směsného.
• Ekonomické úspory: Směsný odpad je mnohem dražší na svoz a uložení nebo likvidaci. S vyšší vytříděností se tak sníží jeho hmotnost a tedy i cena.
• Pohodlí pro občany: Nádoby na třídění mají lidé blízko, rovnou u svého domu.
• Snížení objemu směsného komunálního odpadu: V Trutnově se za rok snížil objem směsného komunálního odpadu o 330 tun.
• Finanční odměny pro obce: Díky zvýšenému třídění plastů, kovů i papíru obec dostává i vyšší odměny za třídění od společnosti EKO-KOM. Peníze pak může použít třeba na snížení poplatku za komunální odpad.

Příklady měst a obcí s pozitivními zkušenostmi

• Liteň: Začali lidé třídit až o 60 procent více.
• Trutnov: Za rok se snížil objem směsného komunálního odpadu o 330 tun.
• Pacov: Po zavedení D2D systému v uplynulém roce skončilo na skládce Hrádek u Pacova o 2 690 000 kg odpadu méně, než tomu bylo v předcházejícím roce.

Data z Pacova po zavedení D2D systému:

Z uvedených čísel je jasné, že se zavedení door to door systému osvědčilo i u nás, kdy výrazně kleslo množství směsného odpadu v černých popelnicích a zároveň se navýšilo množství vytříděných surovin. Zavedené změny se kladně promítají do ekonomiky odpadového hospodářství, a to zhruba ve výši 2 mil. Kč. Důvodem je snížení množství ukládaných odpadů do skládky a tím i nižší poplatky za uložení odpadu. Ekonomiku svozu odpadů také pozitivně ovlivňují vyšší výkupní ceny kvalitně vytříděných surovin.

Obavy a řešení

V Řevnicích mají ale někteří lidé z nového systému obavy. A to především z rušení sběrných míst nebo z nedostatečného objemu nádob. Velikost popelnic je totiž stejná pro všechny domácnosti bez ohledu na počet obyvatel jednoho domu. Podle něj bude problém i s komunikací, kam jaký odpad patří.

Čtěte také: Třídění odpadu a jeho efektivita

V Trutnově se ale podle mluvčí Michaely Dědkové po roce od zavedení nového systému setkali s pozitivními ohlasy. „Dokonce na základě zkušeností se zavedením door-to-door u rodinných domů jsme na podzim zahájili unikátní pilotní projekt, kdy jsme door-to-door zavedli i na sídliště. Zde se projektu účastní 540 domácností,“ dodala.

Nová opatření v oblasti odpadu

Zaváděním door-to-door systému se obce snaží reagovat na nadcházející nová opatření v oblasti odpadu. Tedy zvyšující se poplatky za skládkování a pak od roku 2030 úplný zákaz. Podle zákona o odpadech se má poplatek za ukládání odpadu do roku 2029 zvýšit z nynějších 1250 Kč na 1850 za tunu. „Zlomový pak bude rok 2030, kdy bude skládkování energeticky využitelného odpadu zakázané úplně. Čím dříve si tedy lidé navyknou třídit, tím lépe,“ vysvětlila Michaela Dědková z trutnovské radnice.

Moderní technologie pro třídění odpadu

Na 15 tisíc tun plastu a papíru dokáže ročně vytřídit nová automatická linka, kterou provozuje společnost SAKO Brno, a. s., na okraji Brna. Jihomoravská metropole je městem, kde směsný komunální odpad obvykle nekončí na skládkách. Třídicí linka je tedy dílem mozaiky. To, co už dál vytřídit nelze nebo o to nemají odběratelé zájem, využijí v Zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).

Součástí linky je místnost, kde pracuje asi desítka lidí, kteří občas sáhnou na pásy a vyhodí z nich nevytříděný materiál. Výrazně se díky tomu zvýšila i čistota a kvalita pracovního prostředí. Lepší třídění odpadu ze žlutých popelnic je dalším krokem k ekologičtějšímu zacházení s odpadem v samotném Brně i na celé jižní Moravě.

„Naše město se snaží veškerý svůj komunální odpad zužitkovat. To znamená, že obsah černých popelnic měníme na teplo a elektřinu, hnědé jdou do kompostárny, žluté a modré třídíme,“ popisuje Michal Kačírek, mluvčí SAKO Brno.

Čtěte také: Třídění odpadu v ČR: Jak jsme na tom?

„Jde o energetické zařízení k využití odpadu. V něm končí především netříděný odpad z běžných popelnic. Ročně zde vyrobí 40 až 80 megawattů elektřiny a jeden milion gigajoulů tepla. To je třetina až čtvrtina spotřeby brněnských domácností v systému centrálního zásobování teplem. V příštích letech by mělo skládkování zcela ustat a i ostatní města a obce budou muset ke komunálnímu odpadu přistupovat stejně odpovědně jako v jihomoravské metropoli.

Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních

tags: #efektivita #donaskoveho #systemu #trideni #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Výběr ideálního odpadkového koše
• Třídění odpadu Otrokovice
• Mogul Eko složení
• Fond životního prostředí Středočeský kraj
• Slovník ekologické půdní terminologie