Skládka města Berouna začala vznikat mnohem dříve, než pan Šebela v roce 1985 zakoupil pozemky kus od ní. Na krajinný ráz a navážení odpadů na nezabezpečené skládky se tehdy nehledělo. Na přístupu města Berouna se ale nic neměnilo ani v první polovině 90. let, vrchovaté množství odpadu bylo navezeno i na soukromé pozemky proti vůli jejich majitele a s projevy arogance moci tehdejšího vedení města.
Spory v této kauze jsou dosud vedeny zejména majetkoprávní a s velkou rolí peněz. Faktory ochrany životního prostředí a veřejného zdraví bývají upozaďovány, nebo se omezují na odhady prokazatelného obsahu azbestového odpadu a nejlepší variantu se skládkou nehýbat. Je tu zájem lidí, kteří jsou spojení s působením ve vedení města Berouna a navážením odpadů v 90. letech.
V neposlední řadě jsou tu zájmy pana Šebely, který nechce své neprávem zavezené pozemky prostě prodat levně a navíc vlastní další pozemky dále v Židovské rokli. Vedle vlastní zodpovědnosti z minulosti jsou tu snahy strašit občany města Berouna nároky pro rozpočet města. Delší dobu se ale město Beroun odvolávalo na technické služby, které působily jako státní firma a na možnost řešení staré ekologické zátěže, případně přímo evropského projektu.
Spolek Zvonečník se seznámil se stanovisky dotčených úřadů, vedení města a postoji pana Šebely. Dne 13.4.2019 uspořádal Zvonečník návštěvu sporné skládky Berouna v CHKO Český kras. Vyslovuje názor, že velkým problémem je zásadnější neřešení možnosti obsahu jiných nebezpečných odpadů ve skládce, než azbestu. V žádném podkladu není odkaz na rešerši množství navezeného zdokumentovaného (a zpoplatněného odpadu) - minimálně za posledních 5 let fungující skládky. Proto by tu mělo dojít k odběrům vzorků obsahu ze skládky a jejího okolního hlubinného prostředí zejména směrem k Berounce, rozborům na obsah nebezpečných látek a pan Šebela k tomuto projevuje vůli.
V krajině ČR se zřejmě nacházejí desítky podobně velkých, nezabezpečených skládek směsného průmyslového a komunálního odpadu. Každý rok zamoří ovzduší toxické zplodiny několika požárů nových skládek nebezpečného odpadu (platy, pneumatiky, textil, chemikálie). Doba skládková musí skončit! Současné generace přebírají nedobré dědictví generací předchozích na životním prostředí.
Čtěte také: Beroun se zbavil černé skládky
Varianty sanace skládky
Sanace má tři varianty. V prvním případě by nebyl likvidován žádný odpad a byla by dokončena rekultivace skládky, tudíž by se s odpady na skládce nemanipulovalo. Další dvě varianty počítají s vývozem obsahu skládky i značné části zeminy. To by přineslo kromě dopravních omezení také mimořádně vysoké náklady, které podle úřadů přesahují přínosy.
Rozloha skládky je podle dokumentace EIA zhruba 3,5 hektaru. Odpad v ústřední části rokle dosahuje mocnosti více než 25 metrů. Náklady na sanaci půjdou zřejmě za správou města. Středočeský kraj preferuje řešení formou rekultivace skládky.
Proces EIA a stanoviska úřadů
Středočeský kraj vydal souhlasné stanovisko k úpravám skládky Lištice v Berouně. Nejvhodnějším řešením je podle úředníků rekultivace s minimálním přesunem hmot, protože nynější stav skládky nevykazuje negativní vlivy na životní prostředí. Starosta Ivan Kůs (ČSSD) řekl, že podobný názor jako krajský úřad má také ministerstvo životního prostředí.
Město v dokumentaci pro posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) navrhlo tři varianty. „Středočeský kraj ze tří variant, které jsme předložili, preferuje skládku nevyklízet. Stejné stanovisko máme od ministerstva životního prostředí, ale musíme si uvědomit, že EIA nemůže být hodnocením, nebo dokonce zpochybňováním rozsudku,“ uvedl Kůs. Radnice se podle Kůse nejdříve musí se stanoviskem krajského úřadu detailně seznámit a dopracovat některé dokumenty, o něž úřad požádal.
Začátkem června se v Kulturním domě Plzeňka v Berouně uskutečnilo z rozhodnutí Středočeského kraje veřejné projednání studie EIA, která řeší vliv vyklizení části skládky Lištice na životní prostředí. Jak vyplynulo z veřejného projednání studie EIA, většina odborníků například z České inspekce životního prostředí, Agentury ochrany přírody a správy CHKO, Krajské hygienické stanice, i soudní znalec z oboru toxikologie a zástupci občanů ze Závodí, Lištice, Jarova, Tetína či Králova Dvora považuje za nejpřijatelnější zachování stávajícího tělesa skládky bez zásahu do její vnitřní struktury. Předpokládá to odpovídající terénní úpravy, dovoz rekultivační zeminy, následnou biologickou rekultivaci a vybudování monitorovacího systému k průběžné kontrole podzemní vody.
Čtěte také: Aktuální stav skládky Lištice
Soudní spor s Květoslavem Šebelou
Beroun musí podle dva roky starého pravomocného rozsudku odvézt odpad, který leží na pozemcích statkáře Květoslava Šebely. Lhůta stanovená soudem vyprší letos. Šebelovi pozemek patří od roku 1985. Radnice na něj nechala na počátku 90. let navézt odpad z vedlejší skládky, zastupitelé se totiž mylně domnívali, že pozemek patří městu.
Kvůli spornému vlastnictví se s Berounem začal Šebela soudit. V roce 2000 Nejvyšší soud rozhodl, že je kupní smlouva mezi městem a bývalými majiteli pozemku zfalšovaná, a tudíž neplatná.
Beroun - Nejvyšší soud České republiky rozhodl o odkladu vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze o vyklizení částí dvou pozemků pod skládkou Lištice, které patří chovateli koní Květoslavu Šebelovi. Skládka poblíž Šebelova statku vznikla už za komunismu. Po revoluci Květoslav Šebela vyzval radnici, ať přestane vozit odpady na jeho parcelu. Skládka ale rostla dál.
O vyklizení pozemků už rozhodl Okresní soud v Berouně v prosinci roku 2014 a tuto část rozsudku potvrdil Krajský soud v Praze v červnu 2016. Město Beroun tak do dvou let od obdržení rozsudku mělo uvedené pozemky vyklidit. Původní dvouletá lhůta vypršela letos. Město Beroun se po celé dva roky od vynesení rozsudku Krajským soudem v Praze snažilo vyřešit všechny legislativní kroky pro vyklizení skládky. Mluví se o 43 tisících tunách odpadků. I podle závěrů EIA je nutné ještě dopracovat některé body, které jsou nezbytně nutné pro vydání územní rozhodnutí na vyklizení části skládky.
Květoslav Šebela se s městem soudí téměř čtvrt století. Šebela požádal město Beroun už začátkem 90. let, aby v rozšiřování skládky nepokračovalo. Tehdejší vedení města prý jeho požadavek ale ignorovalo a až v roce 1996 rozhodl ve prospěch Šebely soud. Soudní pře pokračovala a roky plynuly. Na berounské radnici se mezi tím několikrát vyměnilo vedení. Nakonec soudy daly za pravdu chovateli koní. Město s verdiktem ale nesouhlasilo a podalo novou žalobu. Tvrdilo, že statkářovi pozemky údajně nepatří. Mezitím město nabídlo chovateli koní jiné pozemky a finanční vyrovnání, když se práva na likvidaci skládky vzdá. To ale on odmítl. Za celou tu dobu soudních pří bylo Květoslavu Šebelovi přiznáno odškodné 80 tisíc korun.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Od října 2016, kdy byl městu doručen rozsudek odvolacího krajského soudu, začal proces vedoucí k vyklizení části skládky Lištice. Proběhla již řada konzultací s veřejnoprávními orgány a odborníky na životní prostředí a ochranu krajiny z příslušných ministerstev.
„Zároveň jsme zadali zpracování analýzy rizik a následně i povinnou studii EIA (vliv na životní prostředí), která je společně s projektovou dokumentací nezbytnou součástí žádosti o povolení vyklizení pozemku podle veřejnoprávních předpisů. O ní rozhodne příslušný stavební úřad. Teprve poté bude možné vyčíslit přesné náklady prací. Město současně splnilo i druhou část rozsudku a vyplatilo finanční kompenzaci za užívání pozemku jeho majiteli, a to ve výši 83 tisíc korun spolu s úrokem, jak stanovil odvolací Krajský soud v Praze.
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]