Tento článek se zaměřuje na život a dílo ekologa Oldřicha Lukáše.
Vědy o životě jsou nedílnou součástí kultury. Institucionální proměny v soukolí komunistické nadvlády jsou významné pro pochopení vývoje biologie v Československu. Spor o biologii na počátku 20. století byl veden "na ostří nože".
První vědecká biografie Bohuslava Raýmana od Soňi Štrbáňové přináší nový pohled na jeho život a dílo. Vzpomínky na první poválečné výzkumy savců na Šumavě jsou cenným zdrojem informací. Maria Sibylla Merianová spojila vědu s krásou.
Ohlédnutí za prací Zdeňka Veselovského v zoologické zahradě je inspirativní. Vzpomínka z Paříže na mistra paleontologické rekonstrukce Zdeňka Buriana je stále živá. Před 20 lety zemřel Zdeněk Burian.
Profesor Jaroslav Smolák - vzpomínka k nedožitým 100. Osobní vzpomínky na dva vodňanské jubilanty. Uplynulo 100 let od úmrtí Benedikta Roezla. K osmdesátinám Sergeje Hraběte.
Čtěte také: Práce ekologa v Karlovarském kraji
Zamořenost přírody jedy ohrožujícími zdraví, vyčerpání surovin, vymizení různých druhů zvířat a rostlin, přelidnění, výskyt dosud nepoznaných nemocí, strach z následků jaderných či chemických havárií, touha po klidném životě bez stresu a zdravotních rizik uprostřed přírody, to vše vybízí k pokusům zužitkovat tuto problematiku i z krajně pravicových nebo určitých religiózních, ultrapravici blízkých pozic.
Rysy reakčního environmentalismu se objevují už u Waltera Darrého, ministra zemědělství a filozofujícího stoupence přírodního agrarismu v hitlerovském Německu v období 1933-42. Darrého činnost se potkávala s aktivitou staršího studentského hnutí Tažní ptáci, rozčarovaného následky industrializace Německa a spojujícího kontrakulturu, romantismus, přírodní mysticismus a touhu po pospolitosti.
V Česku patří k dosud nejobsáhlejším materiálům o reakčním environmentalismu práce Janet Biehlové a Petera Staudenmaiera, nazvaná Ekofašismus, poučení z německé zkušenosti. V současné SZ, orientované většinou už na západoevropské postmaterialistické hodnoty, drží pozice málo důležité. Jistou úlohu však ultrapravice sehrála v SZ v období 2003-2005 při vnitrostranickém střetu mezi "realos" kolem novináře Petra Uhla a bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka a sektářskou skupinou kolem předsedy SZ Jana Beránka a ideologa SZ, šéfredaktora Literárních novin Jakuba Patočky.
Čtěte také: Důležitost ekologa v odpadovém hospodářství
Čtěte také: Životní prostředí za vlády Karla Velikého
tags: #ekolog #Oldřich #Lukáš #životopis