Ekologické dopady Jaderné Elektrárny Temelín

Provoz jaderné elektrárny, jako každá jiná lidská činnost, ovlivňuje okolní prostředí. Vlivy provozovaných jaderných elektráren jsou průběžně monitorovány a vyhodnocovány a nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o významných negativních vlivech na jednotlivé složky životního prostředí. Vyhodnocován je rovněž zdravotní stav obyvatelstva v okolí obou našich elektráren.

Jaderná elektrárna Temelín podle vědců neohrožuje životní prostředí ani zdraví svých zaměstnanců. To, jakým způsobem elektrárna ovlivňuje okolní prostředí, se ukáže během jejího dalšího provozu a delšího podrobného monitoringu.

„Při pravidelném, již šestiletém pozorování vlivů JE na životní prostředí nelze konstatovat žádné nepříznivé dopady. Vliv provozu byl hodnocen celkem v sedmi oblastech. Například podrobným monitorováním nebyly zjištěny žádné úniky radionuklidů do okolního prostředí, které by měly vzbuzovat jakékoliv obavy u české nebo rakouské veřejnosti,“ uvedl poradce ministra průmyslu a obchodu pro ekologii a člen mezivládní českorakouské komise Jiří Hanzlíček.

Zdravotní ústav Středočeského kraje se ve své studii zaměřil na to, zda zvýšené dávky ionizujícího záření mohou poškozovat chromozomy. Zúčastnilo se jí 120 zaměstnanců elektrárny Temelín, z nichž polovina byla z pásem, kde mohli být záření vystaveni. "To sledování dopadlo velmi příznivě, protože jsme nezpozorovali žádné rozdíly," řekl Radim Šrám z laboratoře genetické ekotoxikologie. Rozdíly byly pozorovány pouze v závislosti na životním stylu jednotlivých pracovníků.

Podle radioekologa Eduarda Hanslíka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka elektrárna splňuje výpočty o vypouštěné radioaktivitě, ke kterým odborníci dospěli před patnácti lety. Ústav měří obsah radioaktivních látek v odpadních vodách Temelína a v pitné vodě. Z měření vyplynulo, že vliv elektrárny je velmi malý a přírodní radioaktivita je mnohonásobně větší než dopad Temelína.

Čtěte také: Práce ekologa v Karlovarském kraji

Dopad chladicích věží a páry, která z nich stoupá, se podle odborníků projevuje pouze v těsné blízkosti elektrárny. Místní zemědělci si však stěžují, že věže způsobují srážkový stín, který jim škodí. "Dejme tomu, že do pěti kilometrů vliv té vlečky může být i měřitelný," uvedl meteorolog Jiří Smýtka z observatoře Temelín. Dodal, že pro dlouhodobou studii je nutné provádět měření minimálně deset let.

Dodávky Tepla a Snížení Emisí

Do jihočeského krajského města dodává Temelín teplo od října 2023. Ve druhém roce provozu dodala jihočeská jaderná elektrárna do Českých Budějovic 781 tisíc gigajoulů (GJ) tepla. Je to o 118 tisíc více než v prvním roce. Do Týna nad Vltavou, kam z elektrárny proudí ohřátá voda od roku 1998, šlo za stejné období 180 tisíc GJ tepla. V obou městech pak bezemisní výroba ušetřila dohromady vyšší desítky tisíc tun emisí oxidu uhličitého.

Dodávky tepla se odvíjí od venkovní teploty a spotřeby ve městě. Podle požadavků Teplárny České Budějovice pak temelínští technici nastavují teplotu a množství vody, která do Budějovic proudí.

„Dodávky tepla nejsou o dosahování ročních rekordů. Dodáváme tolik tepla, kolik České Budějovice potřebují. Naším cílem je především spolehlivost. Tomu by měly pomoci i modernizace, kterými obě naše výměníkové stanice pro výrobu tepla v minulý letech prošly,“ vysvětlil Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Teplo energetici vyrábějí pomocí páry určenou pro výrobu elektřiny. I tak jsou dopady na výkon elektrárny minimální. „Nejde o odpadní teplo, které k výrobě elektřiny využíváme. I tak je ale kombinovaná výroba elektřiny a tepla vysoce efektivní a ekologický způsob provozu jaderných elektráren,“ doplnil Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika. V případě temelínské elektrárny kombinovaná výroba elektřiny a tepla znamená, že vedle vytápění vlastního areálu, Týna nad Vltavou a třetiny Českých Budějovic zvládne jeden temelínský blok za hodinu vyrobit elektřinu pro tři stovky českých domácností na celý rok.

Čtěte také: Důležitost ekologa v odpadovém hospodářství

Temelín začal do Českých Budějovic dodávat teplo v říjnu 2023. V prvním roce provozu dodal do jihočeské metropole 663 tisíc GJ tepla. V provozu by měl být minimálně 20 let. Díky temelínskému teplu emise teplárny včetně skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší klesnou zhruba o třetinu. Ročně tak Teplárna ČB uspoří vyšší desítky tisíc tun emisí oxidu uhličitého z uhlí, které nespálí. Temelín propojila s Budějovicemi dvě 26 kilometrů dlouhá potrubí o vnějším průměru 80 centimetrů. Obě potrubí jsou minimálně 1,3 metru pod zemí.

Od roku 1998 dodává jaderná elektrárna Temelín teplo do Týna nad Vltavou. Za čtvrt století už do pět kilometrů vzdáleného města dodala 4,7 tisíce TJ tepla. Roční dodávky se pohybují kolem 180 TJ. Dodávky mají pozitivní vliv na životní prostředí. Přechodem na teplo z elektrárny zde bylo zrušeno 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny, město patří mezi oblasti s nejčistším vzduchem v jižních Čechách.

Rozšíření Temelína a Posouzení Vlivu na Životní Prostředí (EIA)

Čtyři obří chladicí věže v jaderné elektrárně Temelín jsou v mírně zvlněné jihočeské krajině vidět na desítky kilometrů. Teď se v krajině na jihu Čech plánuje další zásah. A je jedno, jestli ve výběrovém řízení na dostavbu elektrárny vyhraje americká, francouzská nebo ruská firma. "Obecně platí, že k jednomu bloku jsou dvě věže," řekl Aktuálně.cz mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Současné temelínské věže měří 155 metrů a ty nové budou zhruba stejně vysoké.

Společnost ČEZ, a. s., předložila oznámení záměru EIA na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín na Ministerstvo životního prostředí ČR v červenci 2008. Oznámení zveřejnilo ministerstvo v srpnu 2008 a zahájilo tak tzv. zjišťovací řízení. MŽP zahrnulo do procesu EIA na nové bloky také sousední země Rakousko a Německo.

Zjišťovací řízení bylo ukončeno v únoru 2009, v jeho závěru MŽP seznámilo společnost ČEZ, a. s. s požadavky na obsah dokumentace EIA. Jednalo se o 34 hlavních a 165 dílčích požadavků, které ministerstvo obdrželo od dotčených subjektů státní správy, místních samospráv, občanských sdružení a veřejnosti, a to i ze zahraničí.

Čtěte také: Životní prostředí za vlády Karla Velikého

Dokumentaci EIA společnost ČEZ, a. s., předala v květnu 2010 na Ministerstvo životního prostředí ČR. V červnu 2010 ji Ministerstvo životního prostředí ČR zpřístupnilo české i zahraniční veřejnosti. Do mezistátního procesu EIA se dodatečně zapojilo Slovensko (září 2010) a Polsko (prosinec 2010). V souladu s Espoo úmluvou nabídlo Ministerstvo životního prostředí ČR současně se zasláním dokumentace EIA konání mezistátních konzultací k dokumentaci EIA všem obeslaným sousedním státům (Rakousko, Německo, Slovensko a Polsko).

Na základě dokumentace EIA a všech uplatněných vyjádření z České republiky i zahraničí zadalo Ministerstvo životního prostředí ČR zpracování nezávislého odborného posudku na dokumentaci EIA autorizované osobě.

Po zveřejnění posudku (únor 2012) ze strany Ministerstvo životního prostředí ČR následovalo veřejné projednání (červen 2012), jehož uskutečnění vyplývá z českého zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Veřejnému projednání ještě předcházelo uskutečnění veřejných diskusí na území Spolkové republiky Německo (v Pasově dne 12. 6. 2012) a na území Rakouska (ve Vídni dne 30. 5.

Vlastní stanovisko EIA obsahuje 90 podmínek a požadavků na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví - rozdělených do fází přípravy, výstavby a provozu - které je třeba respektovat v následujících stupních projektové dokumentace stavby a které budou zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení (např.

V návaznosti na novelu zákona EIA č. 39/2015 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. dubna 2015 a která se rovněž vztahuje na již vydaná stanoviska EIA, vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR dne 24. února 2016 závazné stanovisko k ověření souladu dle novely zákona EIA. V závazném stanovisku k ověření souladu je konstatováno, že původní stanovisko EIA ze dne 18. ledna 2013 je v souladu s požadavky zákona EIA, a tedy s požadavky právních předpisů, které zapracovávají směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (směrnici EIA). Platnost stanoviska byla poslední novelou zákona EIA č. 326/2017 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 11. 2017, prodloužena na 7 let ode dne jeho vydání.

Výraznou charakteristikou procesu je rovněž velká celková časová náročnost. Vlastní dokumentace EIA obsahuje cca 500 stran textu a 2000 stran příloh. Zpracovatelé v dokumentaci EIA hodnotí vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví.

Předmětem hodnocení jsou vlivy na obyvatelstvo, ovzduší a klima, vodu, hlukovou situaci a další fyzikální a biologické charakteristiky, půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje, krajinu, floru, faunu a ekosystémy, hmotný majetek a kulturní památky, dopravní a jinou infrastrukturu a další sledované parametry. Vlivy nových bloků jsou posuzovány samostatně i společně s provozem stávajících dvou bloků. V průběhu zpracování dokumentace EIA nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by z pohledu vlivu na životní prostředí bránily další přípravě nových bloků.

tags: #ekologické #dopady #temelína

Oblíbené příspěvky:

• Více o ekologické výrobě papíru
• Sovětská invaze 1968
• Kontroverze kolem ekologické superzakázky
• Prevence SIDS
• Ochrana přírody v Bosně a Hercegovině