Ekologická farma Abatis: Produkce a výzvy v ekologickém chovu

Čeští zákazníci mohou stále častěji najít v regálech supermarketů vajíčka od nosnic, které svůj život nestrávily namačkány v klecích. Zájem o vejce z ekologického chovu se postupně stále zvyšuje, i když začátky byly opravdu dost kruté.

Produkce a prodej vajec

Podle popisu Jiřího Kotala je produkce ekofarmy Abatis zhruba dvojnásobná: „Nyní máme celkem 3000 nosnic ve třech halách s výběhem.

Pavel Kýr v současné době chová asi 1500 nosnic a denní produkce dosahuje 1100 kusů vajec. „Vejce dodávám do obchodní sítě bioprodejen a řetězce Billa. Řekl bych, že v současné době převyšuje poptávka nabídku. Ale je dost těžké vejce dostat až k prodejci či spotřebiteli,“ říká Pavel Kýr.

„Kdyby nebylo obchodního řetězce, kterému dodávám vajíčka, nemohl bych si dovolit zavážet malé bioobchůdky.

Za rozšíření ekologických chovů nosnic v České republice a zpřístupnění bio vajec spotřebitelům získaly obě farmy čestné uznání v soutěži Česká biopotraviny roku 2006.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Výzvy ekologického chovu

„Naše ekofarma je zatím v plenkách, velký chov máme teprve rok. Potýkáme se hlavně s krmením našich slepic. Na trhu není dostatek pšenice v biokvalitě a produkce našich 300 hektarů zdaleka nestačí. Chybí tak komponenty, z kterých bychom si sami udělali krmivo. Letos ještě platí výjimka, která umožňuje použít 10 % krmné směsi z konvenční produkce.

I Pavel Kýr potvrzuje, že sehnat biokrmivo pro slepice je problém. „Při malém počtu slepic si ještě může člověk krmnou směs míchat sám, ale jakmile má slepic víc, už se neobejde bez profesionálních krmiv,“ říká Pavel Kýr.

Podle Kotala Česká republika zapomněla o prodloužení výjimky znovu požádat, zatímco ostatní evropské státy to učinily. „U slepic to není ještě takový problém, ale větší potíže to způsobí chovům savců. Nakrmit krávy stoprocentním biožrádlem je v České republice skoro nemožné,“ tvrdí Jiří Kotal z farmy Abatis.

Krmná směs je podle něho velká alchymie. „Nechal jsem si na zkoušku namíchat směs od českého dodavatele, ale snáška slepic pak šla dolů,“ popisuje Kýr.

„Ekologický chov nosnic je finančně náročný. Kromě drahého krmiva taky musíme mít kvůli ptačí chřipce haly, kam můžeme nosnice v případě potřeby zavřít. Investice jsou tak v řádu milionů.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

S tím, že jde o finančně náročné podnikání, souhlasí i Pavel Kýr. „Problém je právě cena krmiva, která se pohybuje kolem dvaceti tisíc za tunu. Také ho musím koupit najednou velké množství, aby se mi vyplatilo to ze zahraničí dovézt. Jenže mi to tu pak leží na skladě a tři měsíce v tom mám utopené peníze,“ říká Pavel Kýr.

Ekologické chovy, kde mají slepice možnost volného pohybu, jsou podle Kýra více ohroženy nemocemi, protože zvířata jsou vystavena kontaktu s divokými ptáky, včetně útokům dravců.

Ekologický chov je podle Kýra náročnější i v tom, že ekozemědělec musí splnit stejné požadavky na kvalitu vajec jako velkododavatelé. Ti si ale při velkých objemech mohou dovolit automatizaci provozu. V ekologickém chovu slepice snášejí jak do hnízd, tak i na zem. Vajíčka nejsou pak tak běloskvoucí jako z velkochovu, kde slepice snášení na dopravníkové pásy.

„Čištění tisícovky vajec mi zabere asi pět hodin, vejce se také musí vytřídit a zabalit. Je s tím spousta práce, která se pak samozřejmě odrazí na ceně,“ vysvětluje Kýr.

Vejce z biochovu proto nejsou vždy dokonale čisté. „Vajíčko lze důkladně očistit, ale tím se sníží jeho trvanlivost.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Ekologické farmy v České republice

V Jihočeském kraji také nalezneme nejvíce farem s chovem zvířat a to přesně 153. Dominantní postavení v počtu ekofarem s chovem zvířat mají také kraje Zlínský, Karlovarský a Plzeňský.

V roce 2007 také vzrostla celková produkce certifikovaného masa a to až o 30%. Nejvíce se vyprodukovalo bio hovězího masa, ovčího a bio vepřového masa. Nejčastěji se na ekologických farmách choval skot (65,4%), následně ovce (27,1%), drůbež (2,9%), kozy (2,3%), koně (1,5%) a nakonec prasata (0,9%).

Příklady ekofarem v různých krajích:

• Jihočeský kraj: Farma Farim s.r.o. a soukromá farma Ing. Vladimíra Krtouše (chov masného skotu plemene Highland).
• Středočeský kraj: Usedlost Medník pana Václava Bednáře, farma Bovine v Heřmanovicích a Ekofarma ABATIS, a.s.
• Olomoucký kraj: Agrochov Jezernice a.s. a farma pana Kýra.
• Zlínský kraj: Farma Vránovi (chov skotu plemene Limousin a chov ovcí).
• Vysočina: Biofarma Chamidův Mlýn (chov hovězího dobytka plemene Aberdeen-Angus).
• Plzeňský kraj: Ekofarma Bratří Lehockých a rodinná farma Galloway manželů Vacíkových.
• Liberecký kraj: Ekofarma u Kotyků (chov masného skotu a ovcí).
• Ústecký kraj: Zámecké sady Chrámce (pěstování ovoce, chov ovcí, koz a drůbeže).

Analýza trhu s biopotravinami

V roce 2006 se zvýšil počet výrobců biopotravin o 27, celkově tedy bylo ke konci roku 2006 v České republice certifikováno 152 podniků pro výrobu biopotravin.

Přestože se lepší dostupnost biopotravin denní potřeby, jako jsou např. pečivo či mléko, a to zejména díky supermarketům, které je zařadily do své nabídky základní potraviny v bio kvalitě nejsou stále běžně dostupné - a to zejména vejce, ovoce a zelenina, sýry či drůbeží maso.

Do maloobchodní sítě je dodávají dvě farmy, Abatis a Pavel Kýr, obě však zdaleka nestačí pokrýt aktuální poptávku.

Soutěž Česká biopotravina roku, kterou do loňského roku vyhlašovala Nadace Partnerství, do značné míry ukazuje, jak se v České republice vyvíjí výroba biopotravin. V loňském roce bylo do soutěže nominováno 20 biopotravin, což na jedné straně ukazuje na vzrůstající zájem výrobců o „bio“ segment, na druhé straně podtrhuje žalostný stav v oblasti výroby biopotravin v ČR.

Rostoucí poptávka po biopotravinách byla v roce 2006 z 65 % kryta dovozy. Na zájem o biopotraviny samozřejmě reagují maloobchodníci a svým zákazníkům chtějí nabízet především domácí, české výrobky. Právě zájem obchodních řetězců zlepšuje možnosti odbytu biopotravin a nabízí možnosti výroby ve větších šaržích, což dosud nebylo možné. Výroba biopotravin tak nabízí nové podnikatelské příležitosti a velký potenciál růstu.

Jen nepatrná část ze 152 certifikovaných výrobců biopotravin, okolo 20, představuje „výrobu biopotravin na farmě“, neboli faremní zpracování bioproduktů. Právě nedostatek výrobců biopotravin je příčinou stálého nedostatku biopotravin českého původu - na celkové spotřebě biopotravin se domácí produkty podíleli v roce 2006 jen 44 %.

Značná část bio produktů, zejména obilí a zástavový skot, je exportována na úkor rozvoje zpracování pro domácí trh. Tento stav kontrastuje například se sousedním Rakouskem, kde značná část z přibližně 20 000 ekologických farem také bioprodukty sama zpracovává a uvádí na trh.

Příčiny nedostatku českých biopotravin

Pro vývoj zemědělství se stávají určujícími dva trendy - vlastní útlum zemědělské produkce vyplývající z transformačního procesu a politický tlak EU na snížení objemu české produkce (zejména v některých komoditách).

Dotace na zatravnění a nestabilita podnikatelského prostředí a ekonomická ztrátovost chovu dojnic vedly k tomu, že řada podniků zejména v podhorských a horských oblastech provedla masivní, resp. totální zatravnění své půdy a převedla chov skotu na chov krav bez tržní produkce mléka.

Počet chovaných dojnic klesl na jednu třetinu stavu roku 1989. Relativní snadnost přechodu z extenzivního „rančerského“ způsobu chovu KBTPM na ekologický chov byla hlavní příčinou nárůstu počtu ekofarem a výměry českého EZ od roku 1998 do současnosti.

Malá výměra orné půdy je výraznou slabinou českého ekologického zemědělství - limituje produkci zrnin, na níž je závislá produkce nejen pečiva, těstovin a dalších biopotravin rostlinného původu, ale také na trhu chybějícího drůbežího masa, vajec a vepřového masa.

Paradoxem je, že v České republice chybí jatečný skot, protože naprostá většina zvířat je z rančerských ekofarem prodávána jako zástavová do konvečního výkrmu nebo vyvážena (důsledek výborné ceny za zástavová zvířata a snahy zbavit se mladých zvířat před zimním obdobím).

Hlavní zpracovatelé biomléka (OLMA a. s. a Polabské mlékárny Poděbrady a. s.) se trvale potýkají s nedostatkem suroviny a musí krátit dodávky výrobků svým odběratelům nebo bio mléko dovážet. Obě firmy zaznamenávají výrazný nárůst poptávky a rozšíření sortimentu výrobků je závislé na množství suroviny.

Další příčina poklesu počtu chovatelů dojnic a produkce bio mléka vyplývá z teoretického přepočtu příjmu dotací na pracovníka. Přísné veterinární a hygienické požadavky na zpracovatelské provozy jsou (při ortodoxním výkladu odpovědných úřadů) další příčinou, která odrazuje malé podniky od záměru faremního zpracování mléka.

Z pohledu farmářů je konečné rozhodnutí správního orgánu mnohdy nepředvídatelné a v čase neomezené, rovněž tak vyplácení dotací, což reálně znemožňuje plánování s dotačními prostředky.

Plošné dotace na EZ ani při navržené výrazné diferenciaci v Programu rozvoje venkova pravděpodobně nepřinesou v následujících letech významnější změnu ani ve struktuře zemědělské půdy obhospodařované v EZ , ani nebudou mít vliv na zvýšení podílu orné půdy.

10 největších výrobců biopotravin dle obratu v roce 2006 (řazeno abecedně)

• Albio, s.r.o. (Pečivo)
• Biopark s.r.o. (Hovězí maso)
• Country Life s.r.o. (Obilniny, těstoviny, pečivo)
• Dvůr Ratibořice - ing. Pavel Dobrovolný (Výroba nápojů, sýrů a pomazánek z kozího mléka)
• Mlékárna Valašské Meziříčí (Kysaný nápoj)
• Olma a.s. (Mléko a jogurty)
• Polabské mlékárny a.s. (Sýr eidamského typu)
• Pro-bio obchodní spol. s r.o. (Obilniny, těstoviny, polotovary, mlýnské výrobky)
• Racio s.r.o. (Trvanlivé pekárenské výrobky)
• Sluneční brána s.r.o. (Čaje a koření)

Největší společnosti byly vybrány na základě výše tržeb z obchodní činnosti na Českém trhu za rok 2006.

Soutěž Česká biopotravina roku

Společnost Naše Farmy Pá-Pá získala ocenění také v kategorii Nejlepší steakové bio maso s vepřovým T-bone steakem. V kategorii masných výrobků porotu zaujala bio kančí šunka z přeštického plemene z Biofarmy Sasov. Mezi rostlinnými biopotravinami zvítězil bio jablečný mošt ze Statku Cidlina. V kategorii gastronomických produktů a pochutin byl nejlépe hodnocen hostětínský jablečný bio ocet z Moštárny Hostětín.

Absolutním vítězem soutěže a titulem Nejlepší biopotravina roku 2023 se může pyšnit Bio slanina z přeštického prasete od Biofarmy Sasov. Absolutním vítězem soutěže se stal a titul Nejlepší biopotravina roku 2022 si odnesl BIO sýr s bílou plísní z Ekofarmy Javorník.

Mezi další oceněné produkty patří cibulové chutney, jehněčí steak nebo jablečný mošt. Překvapila steaková masa.

Hlavní cenu soutěže a zároveň kategorií Biopotraviny živočišného původu 18. ročníku získal produkt Kaštánkovo sušené maso vepřové s tymiánem a zázvorem BIO od Ing. Spitzové. V dalších kategoriích u poroty zabodovaly tyto produkty: vítězem kategorie Biopotraviny živočišného původu-mléčné výrobky je Buvolí labneh BIO od Ing. Anna Page, nejlepším bio steakovým masem je Bio hovězí rib eye steak stařený od Mitrovský dvůr, a.s., v kategorii Biopotraviny rostlinného původu zabodoval Bio Bohemia olej makový nefiltrovaný od Bohemia Olej s.r.o., nejlepší biopotravinou v sekci pro gastronomii, pochutiny a ostatní jsou BIO švestková povidla od David Ryšavý a nejlepším biovínem roku 2019 byl vyhlášen Ryzlink rýnský, slámové víno 2015 od Víno Marcinčák.

Odborná porota v čele s Pavlem Maurerem měla v letošním ročníku opravdu z čeho vybírat. Přihlášeno bylo celkem 104 produktů z celé České republiky, a z toho 43 biovín.

Sterilované patizony z Turnovska získaly titul Česká biopotravina 2017. Od poroty obdržely nejvyšší počet bodů z 80 vzorků, které byly do 16. ročníku soutěže přihlášeny.

Z devíti desítek přihlášených výrobků do 15. ročníku soutěže Česká biopotravina vybrala porota pod vedením Pavla Maurera vítěze. Stala se jím Bio Trhaná paštika z přeštíka od Josefa Sklenáře z Biofarmy Sasov.

Vítěznou Českou biopotravinou pro rok 2015 se stala Biorajčata ve vlastní šťávě, která byla vypěstována a zpracována na Horňácké farmě v Hrubé Vrbce na Hodonínsku. Od stejného výrobce bodovalo Bio medvědí pesto, a to v kategorii Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky.

Českou biopotravinou roku 2014 se stalo Bio konopné sádlo z ekologicky chovaných prasat z Vysočiny. V dílčích kategoriích soutěže uspěly sterilované Černíkovické okurky Miloše Kurky (Královéhradecký kraj) a Bio cukrový hrášek z Horňácké farmy v Hrubé Vrbce (Jihomoravský kraj).

Českou biopotravinou roku 2013 jsou Černíkovické beraní rohy pěstitele Miloše Kurky. Vlastnoručně vypěstované a nakládané papriky porotu přesvědčily chutným nálevem dle originální receptury.

Nejlepší Českou biopotravinou roku 2012 je Kozí biomáslo společnosti AMALTHEA, s. r. o., z Hvozdu u Prostějova v Olomouckém kraji.

Vítězem devátého ročníku soutěže a tedy Českou biopotravinou roku 2010 byl vyhlášen Kančí biolovečák z Biofarmy Sasov Josefa Sklenáře.

Českou biopotravinou roku 2009 se stal švestkový biodžem vyráběný společností Heliavita ve spolupráci s firmou TopBio.

Pošumavský bio med ekologického včelaře Jan Pintíře byl vybrán odbornou porotou jako Česká biopotravina roku 2007.

Titul „Česká biopotravina roku 2005“ převzali za Bio kváskový chléb a pečivo manželé Jan a Hana Zemanovi, kteří provozují bio pekárnu Albio v...

tags: #ekologická #farma #Abatis

Oblíbené příspěvky:

• Více o populační ekologii
• Odpadkové koše z plechu
• Historie tramvajové linky 17
• Příroda v grafickém umění
• Kärcher hadice pro čištění okapů – recenze