Ekologická hodnota území a její definice

Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Znaky kulturní a historické charakteristiky tvoří sídelní struktura území a stavby ve volné krajině, jako např. hrady, zámky, hradiště, kostely a kaple, boží muka, křížky, menhiry. Přírodní a kulturní znaky jsou často provázány s určitým významovým obsahem, který je při hodnocení krajinného rázu hodnocen jako nehmotný znak kulturně historické charakteristiky.

O harmonickém krajinném rázu hovoříme tehdy, pokud vnímáme v krajině prostorový a funkční soulad přírodních a kulturních prvků. Prostorová harmonie je dána harmonickým měřítkem jednotlivých objektů vůči sobě navzájem a také vůči celku. V praxi vytváří prostorovou harmonii mimo jiné i struktura a charakter zástavby (např. objem staveb, výška staveb, orientace staveb k hranici pozemku a k hlavnímu veřejnému prostoru apod.).

Podle účelu v praxi rozlišujeme preventivní a případové (kauzální) hodnocení krajinného rázu. Preventivní hodnocení krajinného rázu se pořizuje pro území chráněných krajinných oblastí, ale také krajů a přírodních parků.

Ochrana krajiny je také předmětem územního plánování. Stavební zákon formuluje v § 18 cíle územního plánování, k nimž patří: „Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.

Ekologická stabilita a udržitelný rozvoj

Ekologická stabilita je významná z hlediska nosné kapacity prostředí. Aby krajina mohla odolávat větším či menším změnám (stresům, zátěži apod.), musí dosahovat určité úrovně ekologické stability. Ekologickou stabilitu území lze považovat přímo za jeden z klíčových principů (environmentální) udržitelnosti.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Koeficient ekologické stability (KES)

Čím vyšší je hodnota KES, tím vyšší ekostabilizační potenciál území vykazuje. Ani vysoká hodnota KES však vysokou stabilitu území nezaručuje - indikuje pouze vhodné podmínky pro její vytvoření. KES byl původně navržen pro tzv. bioregiony (v ČR jich je vymezeno 91); pro větší území jeho výpovědní hodnota klesá.

Spolehlivost, resp. přesnost indikátoru je závislá na zdroji dat. V případě KES zpracovaném ČSÚ je přesnost střední - data jsou odvozována z druhu pozemků uvedených v katastru nemovitostí a nemusí být ve všech případech přesná a aktuální. Je obecně známý fakt, že mnoho pozemků je v KN vedeno pod jiným druhem než je tomu ve skutečnosti.

KES je bezrozměrné číslo. Lze prezentovat pro vybrané subjekty v číselné podobě (tabulka) nebo např.

Ochrana krajinného rázu v praxi

Ochrana krajinného rázu je zajišťována již na úrovni územně plánovací dokumentace (zásady územního rozvoje kraje, územní plán obce, územní plán s prvky regulačního plánu, regulační plán) včetně fáze územně plánovacích podkladů (např. územní studie) a územně analytických podkladů. Za účelem ochrany krajinného rázu jsou vyhlašovány chráněné krajinné oblasti a přírodní parky.

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky pořizuje od roku 1995 pro území chráněných krajinných oblastí preventivní hodnocení krajinného rázu - jako cenný nástroj ochrany krajinného rázu, který je důležitým zdrojem informací v rámci územního plánování i rozhodování o konkrétních záměrech. Preventivní hodnocení krajinného rázu je k dispozici na regionálních pracovištích, jednotlivých správách CHKO, v knihovně AOPK ČR a také na webu AOPK ČR.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Bez závazného stanoviska AOPK ČR nelze na území chráněných krajinných oblastí učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle vodního zákona.

Závazné stanovisko se nevydává, jde-li o stavby v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti nebo v zastavěném území, zastavitelné ploše nebo v jejich částech, pokud byly v tomto území, ploše nebo v jejich částech územním plánem stanoveny prvky regulačního plánu, nebo byl pro ně vydán regulační plán. Vždy však platí, že stavby musí respektovat krajinný ráz (viz výše ochrana krajinného rázu podle § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny, který platí pro celé území České republiky).

V rámci České ceny za architekturu se od roku 2017 udílí Zvláštní cena AOPK ČR.

Metodické doporučení a zdroje informací

• Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě (metodické doporučení). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) 1999, Míchal, I.
• Metodický podklad hodnocení krajinného rázu v chráněných krajinných oblastech. SCHKO ČR 1997, Bukáček, R.; Matějka, P.
• Löw, J. a Míchal, I.: Krajinný ráz. Lesnická práce.
• Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz - metodický postup. ČVUT. Praha 2004. I. Vorel; R. Bukáček; P. Matějka; M. Culek; P.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

tags: #ekologicka #hodnota #uzemi #definice

Oblíbené příspěvky:

• Příroda a památky Kysuckého Nového Mesta
• Harmonogram odpadového hospodářství
• Svoz odpadu v ČR: Právní rámec
• Kontrola emisí
• Možnosti recyklace