Kysucké Nové Mesto: Příroda a Zajímavosti

05.03.2026

Kysucké Nové Mesto je okresní město v Žilinském kraji na Slovensku. Město leží na severozápadní části Slovenska na pravém břehu řeky Kysuca a je vzdálené 10 km severně od krajského města Žilina. Kysuce jsou poprvé písemně zmiňovány v roce 1244. Městská práva týdenního trhu získala obec Kysucké Nové Město v době panování uherského krále Karla Roberta v roce 1325. Město spadalo pod Budatínské panství a od roku 1358 již využívalo názvu Nové Mesto.

V 19. století se Kysucké Nové Město mohlo směle zařadit mezi největší centra řemeslné výroby v celém Pováží. Zároveň mohlo využívat výhodného postavení na obchodní stezce vedoucí přes Jablunkovský průsmyk do Polska a Slezska. V té době tu prosperovaly tři mlýny a pivovar. Neklidný rok 1848 se projevil i v Kysuckém Novém Mestě, táhla tudy hurbanovská vojska, byly nařízeny veřejné práce a mnoho lidí město raději opustilo. V roce 1904 postihl velkou část města ničivý požár, po němž zůstalo zachováno pouhých třicet domů. Úpadek zažilo město i v průběhu první a druhé světové války a v době hospodářské krize třicátých let.

Význam města výrazně vzrostl po r. 1950, když vznikly Závody přesného strojírenství (později ZVL) v roce 1950. Podnik poskytl práci tisícům Kysučanům a nastartoval výrazné změny ve městě. Vznikly nové sídliště, školy, úřady, obchody, sportoviště.

Příroda Kysuc

Oblast Kysuckého Nového Města geograficky spadá do pohoří Javorníků a Kysucké vrchoviny, jejímž nejvyšším vrchem je Ľadohora (999 m n. m.). Území je budováno převážně třetihorními flyšovými souvrstvími, které jsou charakteristické rytmickou sedimentací pískovců, jílů a jílovitých břidlic. Mírně teplá klimatická oblast. Nejteplejší je měsíc červen a nejchladnější měsíc leden.

Region Kysúc dostal jméno podle stejnojmenné řeky. Její koryto, stejně jako stříbrné stužky dalších toků ohraničují horské masívy - ze západu Javorníky, s nejvyšším vrcholem Veľký Javorník (1071 m n.m.), na severu Moravsko-slezské Beskydy s Veľkým Polomem (1067 m n.m.). Vrcholem prochází rozvodí Odry a Dunaje. Z východu jsou to Kysucké Beskydy s dominantním symbolem Kysúc vrcholem Veľká Rača (1236 m n.m.) a konečně z jihu pokrývá území Kysucká vrchovina s Ľadonhorou (999 m n.m.).

Čtěte také: Sádrokartonové desky šetrné k životnímu prostředí

Přírodní podmínky regionu jsou primárním předpokladem pro nesporné bohatství zvěře ve zdejších lesních komplexech, včetně velkých šelem, kočky divoké a tetřeva hlušce. Není proto náhodou, že se zde počátkem tohoto roku již po patnácté pod patronací Správy CHKO Kysuce uskutečnil její velkoplošný mezinárodní monitoring, a to na ploše převyšující sto dvacet tisíc hektarů.

Region Kysuce začíná přírodní památkou Kysucká brána před osadou Rudinka, kde řeka Kysuca protéká úzkým korytem mezi kopci Rochovica a Brodnianka. Nad obcí Divinka se vypíná Veľký vrch, kde v pozdní době bronzové lid lužické kultury vybudoval mohutné opevnění, zabírající plochu téměř dvanáct hektarů.

V této oblasti se nacházejí početné druhy chráněných rostlin a živočichů, stejně jako přírodních útvarů a nalezišť. Proto více než polovina rozlohy území patří do Chráněné krajinné oblasti Kysuce, která byla vyhlášená v roce 1984 na ploše přibližně šest set padesát kilometrů čtverečních.

Zajímavosti a památky

K nejcennějším stavebně-architektonickým památkám okresu Čadca patří historické jádro Kysuckého Nového Města. Je to jediný historický komplex zachovaný na Kysucích. Náměstí má čtvercový půdorys, z jehož úhlů radiálně vycházejí ulice. Domy byly postavené v 17. století. Dvoupodlažní dům č. 164 ve středu náměstí pochází z první poloviny 17. století. Ve středu městské památkové zóny - historického náměstí s podloubím, stojí socha sv. Jana Nepomuckého.

V roce 1994 bylo náměstí zrekonstruováno, asfaltová cesta se nahradila zámkovou dlažbou, instalovaly se lampy ve starodávném stylu a obnovila se travnatá plocha kolem sochy sv. Jana Nepomuckého.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

Historické památky:

Budova Mýto: (tzv. Gotický kostel sv. Jakuba) (po přestavbě z roku 1906 neorománský) z 2. poloviny 13. stol. (předpokládaný rok vzniku 1284), jeho součástí je Kaple sv. Kříže.
Renesanční palác: Z 2. poloviny 17. stol. Renesanční palác ze 16. V něm je umístěná stálá archeologická expozice o bydlení měšťanů a středověké základy 1. kostela v Kysucích.
Kostel sv. Jakuba: Je původně gotický objekt z roku 1284. V roce 1431 ho zničili husité a v rukou luteránů byl od roku 1429 do 1710. V roce 1906 byl rekonstruován v neorománském stylu. Pod kostelem se nachází krypta.
Palác Radoľa: Patří mezi nejstarší kulturní památky na Kysucích. Okolnosti stavba paláce jsou zatím dost nejasné. Poznatky z umělecko-historického výzkumu kladou vznik jeho nejstarší části do třetí čtvrtiny 16. století. Po rekonstrukci paláce, je zde od roku 1983 zpřístupněna stálá expozice Kysuckého muzea v Čadci.

Kamenné koule a Korňanský ropný prameň

Jako třeba kamenné koule, které se na Kysucích vyskytují v sedmnácti lokalitách. Nejznámější se nacházejí v Milošové, místní části Čadce, jako součást přírodní památky Megonky, případně v Klokočove, součásti přírodní rezervace Klokočovské skálie. Výskyt kamenných koulí se váže na Bukovské pískovcové pásmo, táhnoucí se napříč zdejším česko - slovenským pohraničím. Pískovcové útvary ve stáří přibližně třicet až čtyřicet milionů let mají průměr od třiceti centimetrů do dvou metrů šedesáti centimetrů.

Ještě jednu přírodní památku, dokonce nepřímo spojenou s lovem, stojí za to na Kysucích navštívit. Je to Korňanský ropný prameň. Na tomto místě vyvěrá z půdy ropa současně s plynem - metanem. Ropa s nízkým obsahem síry se zachycuje v přibližně dvoumetrovém jezírku. V minulosti ji lidé zdejšího kraje používali ke svícení a konzervování dřevěných staveb.

Významné osobnosti

Andrej Majer: Od roku 1841 působil jako farář v KNM, organizoval slovenský národní život, zejména spolky mírnosti na dolních Kysucích. Spolupracoval s Ľ. Štúrem.
Jozef Króner: Z Kysúc pocházel vášnivý milovník přírody a rybář herec Jozef Króner, který se velice rád vracíval do obce Vychylovka, kde je od roku 1974 vybudovaný skanzen Múzeum kysuckej dediny.