Ekologické Katastrofy v Rozvojových Zemích: Příčiny a Důsledky

Teplota naší planety stoupla již o 1,1 ºC oproti předindustriální době. Tato změna výrazně zasahuje komunity v chudých regionech. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit.

Dopady Klimatických Změn na Životní Prostředí a Obyvatelstvo

Ať už jsou to zemědělci hladovějící kvůli neúrodě nebo lidé, které hurikán či povodně připravily o domov, klimatická změna má zásadní dopad na kvalitu jejich života. Změna klimatu dramaticky mění životy lidí, kteří jsou na stabilitě místního podnebí zcela závislí. Environmentální krize funguje jako takzvaný „násobitel hrozeb“.

Pokud se lidé již nacházejí v kritické socioekonomické situaci, přírodní katastrofa, nebo dlouhodobá neúroda pro ně může být devastující. Nezvladatelné horko je jednou z nejviditelnějších oblastí klimatické změny, která i obyvatele v běžně mírnějších klimatech každoročně upozorní na stoupající teploty naší planety. Jen v roce 2022 podlehlo horku přes 15 000 lidí. Extrémní horko je ale jen jednou z příčin úmrtí způsobených klimatickou změnou.

Zemědělství a Nedostatek Potravin

Zemědělství je zdrojem obživy pro dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Díky zemědělství se byli schopni donedávna bez problému uživit. Spousta farmářů spoléhá k zavlažování úrody na srážky. Ty ale kvůli změně klimatu jsou buď nedostatečné, nebo přichází v neobvyklých obdobích. Nedostatek potravin a chudoba jdou ruku v ruce se zhoršením zdravotního stavu.

Nedostatek Pitné Vody a Přírodní Katastrofy

Změna klimatu stojí také za nedostatkem pitné vody. Kvůli malému množství srážek a přírodním katastrofám, které ničí vodní infrastrukturu, jsou lidé v zasažených oblastech odkázáni na pití špinavé vody. Počet přírodních katastrof se od roku 1980 téměř ztrojnásobil. Přírodní katastrofy, jako jsou záplavy, bouře, lesní požáry nebo extrémní počasí, úzce souvisí s klimatickými změnami a jejich výskyt a intenzita se spolu se změnou klimatu zvyšují.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Přírodní katastrofy připravují zasažené lidi o všechno a nutí je opustit zničené domovy. Stávají se z nich pak často uprchlíci bez domova a bez možnosti se uživit. Takzvané klimatické uprchlíky ale nutí k útěku i nedostatek pitné vody nebo ztráta zdroje obživy po vyhynutí dobytka, či nedostatečná úroda kvůli výskytu nového škůdce.

Důsledky Havárií: Černobyl a Fukušima

Uplynulo již čtvrt století od katastrofy v ukrajinském Černobylu, ale následky zde nejsou zcela zahlazeny. Okolí Černobylu dodnes připomíná zkázu, v mnoha ohledech jsou následky ještě horší, protože pracuje čas. Opuštěné a devastované domy jsou na pohled ještě hrůznější než čerstvé trosky ve Fukušimě a celé prefektuře.

Je třeba si uvědomit, že radioaktivita zde bude přítomna po celá staletí, ba tisíciletí, v epicentru dvacet tisíc let. Radioizotopy zůstávají aktivní po celé generace příštích vnuků a jejich potomků. Z ekonomické stránky budování „sarkofágů“ nic v dlouhodobém horizontu neřeší, protože se rychle rozpadají.

Například 19. dubna t. r. účastníci konference dárců v Kyjevě doufali, že shromáždit 1,1 mld. USD na nový sarkofág nebude problém. Důsledky ekonomické a psychosociální Globálně vzato, mohou být důsledky přírodních katastrof negativní, ale potenciálně i zčásti pozitivní. Obrovské státní výdaje na sanování škod těžce zatěžuje státní rozpočty a sociální výdaje vůbec. Výpadky výroby celých regionů, stěhování lidí atd.

Evakuovaní lidé ztratili nejen svá obydlí, ale často i práci a životní perspektivu. Enormní jsou a budou samozřejmě výdaje spojené se zdravotní péčí. Nemoc z ozáření je velice zákeřné onemocnění, může udeřit po letech a výsledek závisí na celkovém zdravotním stavu pacienta, výživě, ale také stresu, kterému dislokace a strach z onemocnění jen nahrávají.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Na druhé straně se uvádějí i některá menší pozitiva. Obvykle je to vyšší sklon k úsporám jak na individuální, tak celonárodní úrovni, v regionálním měřítku pak přemisťování výroby z více do méně ohrožených oblastí. V některých ohledech to může pomoci znevýhodněným oblastem a prefekturám. Ale celkově vzato, tato pozitiva jsou alespoň na dohlednou dobu faktory minoritní.

Rozvojový Potenciál Skrytý v Negativních Aspektech Přírodních Katastrof

Fukušimský scénář se může kdykoliv opakovat. Kromě toho hrozí další katastrofy zapříčiněné přírodou _ další zemětřesení, přílivové vlny, záplavy, erupce sopek, tornáda apod. Proto sílí hlasy za omezení rizik, jako je tomu u jaderných elektráren, konkrétně nyní v Německu. Řadu katastrofických situací lze dlouhodobě předvídat. V popředí jsou nyní dvě: nedostatek fosilních paliv a nedostatek pitné vody a s tím spojená suchá období.

Co brání jednotlivým zemím stavět přehrady? Co brání v otevírání nových ložisek uhlí? Jsou to přehnané ekologické limity? Nebo nedostatek peněz? Je to obojí, ale je to krátkozraká politika, neboť brání urychlení rozvoje, snížení nezaměstnanosti a eliminuje příští rizika i potenciál stresu. Z hlediska mezinárodní politiky vzato jsou tyto projekty na okraji zájmu a spolupráce několika států je zde spíše výjimkou.

Dopady Klimatických Změn na Rozvojové Země

Malé rozvojové země jsou nesrovnatelně zranitelnější přírodními katastrofami, než velké a vyspělé státy. Podle ní činí roční náklady související s následky přírodních katastrof v průměru 2 procenta HDP ročně. Autoři studie zjistili, že se tato výše nákladů týká především zemí s populací do 1,5 milionu.

Analýzy vychází z údajů o přírodních katastrofách v období let 1950 až 2014. Malé země tak díky nim přišly asi o 13 procent jejich HDP, zatímco ty velké zhruba o jedno procento. Data zároveň ukazují, že zhruba každé jedenácté řádění přírodních živlů způsobilo v malých státech škody do výše 30 procent HDP. V takových zemích se také daleko méně investuje, což vede k vyšší míře chudoby.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Podle předpovědi Mezinárodního měnového fondu je zhruba jedna třetina malých rozvojových zemí vystavena vysokému riziku extrémně negativních dopadů klimatických změn, které mají dopadnout ještě na stávající generace. Změny klimatu mají tyto země zasáhnout nerovnoměrně. Zasaženy budou důležité sektory národního hospodářství, jako zemědělství, turistický ruch a rybolov.

„Země ale mohou přijmout řadu aktivních kroků, které dokáží snížit lidské i ekonomické ztráty plynoucí z přírodních katastrof,“ říká Tao Zhang. Malé rozvojové země se již na financování dopadů klimatických změn připravují a pomalu, ale jistě tvoří rezervy.

Budoucnost: Hrozby a Řešení

Je méně nákladné přijmout opatření předtím, než katastrofa způsobí zkázu a než čekat, až bude zkáza dokonána, a reagovat až poté, co k ní dojde. Stále častější a intenzivnější katastrofy v posledních pěti letech zabily nebo postihly více lidí než v předchozím pětiletém období a do roku 2030 by mohly uvrhnout do chudoby dalších 100 milionů lidí.

Globální oteplení podle zprávy v blízké budoucnosti dosáhne 1,5 stupně Celsia, což způsobí nevyhnutelný nárůst četných klimatických nebezpečí a bude představovat četná rizika pro ekosystémy a lidi. Časté katastrofy, jež nám hrozí v ještě vyšší míře, zvýší zátěž chudoby ve světě. OSN odhaduje, že do roku 2030 bude v důsledku dopadů změny klimatu a katastrof žít v podmínkách extrémní chudoby dalších 37,6 milionu lidí, uvádí zpráva.

Rozvojové země jsou nejzranitelnější, navíc nejsou pojištěné. Pojištění je klíčovým nástrojem, který je třeba přizpůsobit pro obnovu po katastrofách. Nejvíce postiženy budou Filipíny, Bangladéš, Myanmar, Indie, Indonésie, Pákistán a Vietnam z asijsko-pacifického regionu.

Dopady změny klimatu zasahují už dnes do každodenního života lidí naší planety, aniž si to vždy uvědomujeme. Letos navíc lidé v některých zemích extrémnímu počasí čelí za současného průběhu pandemie COVID-19, rovněž související s expanzivním zacházením naší civilizace s přírodními zdroji.

Zvyšující se frekvence i závažnost humanitárních dopadů extrémního počasí jsou apelem na to, aby se Česko efektivněji zapojilo také do řešení příčin klimatické krize a mimo jiné naplňovalo své závazky vyplývající z Pařížské dohody. Pro Česko, které je se svými 12,5 tunami oxidu uhličitého na osobu jedním z největších znečišťovatelů v EU, tak vyplývá jasná morální odpovědnost stát se leaderem v úsilí dosáhnout co nejdříve klimatické neutrality.

tags: #ekologicka #katastrofa #rozvojove #zeme #priciny #dusledky

Oblíbené příspěvky:

• Ohlašování dat o obecním odpadovém systému
• Dešťové odpady a tepelná izolace
• Práce v OZE
• Lodní doprava v Praze
• Podmínky povolení znečišťování ovzduší