Ekologické kauzy v Česku: Od Dieselgate po otravu Bečvy

V České republice se v posledních letech objevila řada ekologických kauz, které otřásly důvěrou veřejnosti v ochranu životního prostředí a vyvolaly otázky ohledně odpovědnosti za způsobené škody. Tyto případy, ať už se jedná o manipulace s emisními testy v automobilovém průmyslu nebo o otravy řek, ukazují na komplexnost problematiky a potřebu efektivních právních mechanismů pro nápravu ekologických škod.

Aféra Dieselgate: Symbol moderního ekologického podvodu

Kauza známá pod názvem Dieselgate otřásla automobilovým průmyslem a ukázala, že manipulace s emisními testy mohou mít dalekosáhlé důsledky nejen pro spotřebitele, ale také pro životní prostředí. Skandál odhalil, že několik výrobců automobilů, zejména koncern Volkswagen, instalovalo do vozidel software, který při testování záměrně snižoval naměřené hodnoty emisí oxidů dusíku (NOx). Zatímco výrobci deklarovali splnění emisních limitů, ve skutečnosti jejich automobily produkovaly až čtyřicetkrát vyšší množství oxidů dusíku, které jsou pro lidské zdraví i přírodu mimořádně nebezpečné.

Tento případ není pouze otázkou klamání spotřebitelů nebo neetického podnikání. Jde o reálné poškození životního prostředí, které se projevilo zvýšenou koncentrací škodlivin v ovzduší, zhoršením kvality života obyvatel a dopady na zdraví lidí i ekosystémů. Z právního hlediska tedy vyvstává otázka: kdo a jakým způsobem by měl nést odpovědnost za tyto ekologické škody?

Z environmentálního hlediska se tak jedná o typický případ kolektivní ekologické újmy - miliony vozidel po celém světě přispěly k dlouhodobému znečištění, které nelze jednoduše odstranit. V některých zemích, například v Německu či USA, byla tato skutečnost zohledněna při ukládání vysokých pokut výrobcům. V Evropě je situace komplikovanější, protože právní rámec pro odškodnění ekologické újmy je více roztříštěný.

Právní možnosti a odškodnění

Pojem škoda na životním prostředí má v českém právu i evropském kontextu jasně daný význam. Podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě se ekologickou újmou rozumí negativní měřitelná změna přírodního zdroje, například půdy, vody, chráněných druhů nebo přírodních stanovišť, způsobená lidskou činností. Na rozdíl od klasické majetkové škody (například zničené věci či snížené hodnoty majetku) má ekologická újma kolektivní charakter. Nezasahuje jednotlivce, ale celou společnost.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

V kontextu Dieselgate je však situace složitější. Poškození životního prostředí vzniklo hromadně, napříč státy a bez přímého poškození konkrétního pozemku. Přesto lze argumentovat, že šlo o protiprávní jednání, které mělo za následek zvýšení emisí a tím i ekologickou újmu.

V rámci aféry Dieselgate se po celém světě rozběhly tisíce soudních sporů. Zatímco v USA výrobci automobilů vyplatili miliardy dolarů individuálním zákazníkům, v Evropě se za Dieselgate odškodnění spotřebitelů prosazovalo pomaleji. Z hlediska práva životního prostředí je však třeba odlišit soukromoprávní odškodnění spotřebitelů a veřejnoprávní náhradu ekologické újmy. Zatímco první směřuje ke konkrétním osobám, druhá se týká společnosti jako celku.

V praxi se takové opatření uskutečnilo například v Německu, kde část pokut zaplacených výrobcem automobilů směřovala do fondu pro ekologické projekty.

Kauza Dieselgate vytvořila silný právní precedent. V Německu i dalších evropských zemích se začaly objevovat soudní rozsudky, které uznávají právo spotřebitelů na odškodnění i odpovědnost výrobců za ekologické dopady jejich jednání. Evropský soudní dvůr v roce 2020 potvrdil, že instalace tzv. Za zároveň tato aféra otevřela širší diskusi o greenwashingu a o odpovědnosti korporací za dopady jejich činnosti na životní prostředí. Dieselgate se tak stala symbolem přechodu od pouhé morální odpovědnosti ke skutečné právní odpovědnosti za ekologické dopady podnikání.

Otrava řeky Bečvy: Brutální zločin a hledání viníka

Další závažnou ekologickou kauzou v Česku je otrava řeky Bečvy. Chemikálie se v Bečvě objevila 20. září 2020, v řece na rozhraní Zlínského a Olomouckého kraje kvůli tomu uhynulo velké množství ryb. Ekologická katastrofa postihla řeku pod Valašským Meziříčím až po Přerov, viník bezprostředně po ní odhalen nebyl. Na to, že do vodního toku unikl 20. září loňského roku kyanid, ukázaly rozbory vody.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Podle odborníků poškodil celý biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy zhruba na čtyřiceti kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes čtyřicet tun ryb a podle odhadů šlo jenom o šedesát procent celého úhynu.

Koncem letošního června policie kvůli otravě řeky zahájila trestní stíhání a obvinila jednu fyzickou a jednu právnickou osobu z Rožnova. Jedná se o společnost Energoaqua a jejího majitele. Ten ale vinu odmítá.

Pět dní po havárii ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že najít zdroj ekologické katastrofy na Bečvě bude zřejmě otázkou hodin. Začátkem loňského listopadu Brabec ale před poslanci svého výroku litoval.

Vyšetřování a soudní řízení

Pátrání soudního znalce Jiřího Klicpery po viníkovi úniku nakonec trvalo téměř osm měsíců, během kterých mimo jiné policie v polovině loňského listopadu provedla vyšetřovací pokus. Po dokončení znaleckého posudku média začátkem letošního května uvedla, že podle Klicpery kyanidy do řeky vytekly z kanálu z areálu bývalé Tesly Rožnov. Posudek ukázal na firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, její ředitel Oldřich Havelka odmítl, že by společnost otravu Bečvy způsobila.

Žalobce by chtěl obžalobu v kauze vypracovat do konce roku, před týdnem zamítl stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, které podali firma i Havelka.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Podle pravomocného rozhodnutí způsobila otravu rožnovská společnost Energoaqua, potrestána ale nebyla. Případ byl postoupen České inspekci životního prostředí (ČIŽP) jako možný přestupek. Inspekce zatím ve věci nerozhodla. "Řízení zatím nebylo ukončeno," řekla dnes ČTK mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila rožnovské společnosti Energoaqua v přestupkovém řízení v kauze otravy řeky Bečvy pokutu pět milionů korun kvůli vypouštění odpadních vod. Podle inspektorů spáchala firma přestupek proti vodnímu zákonu. Odpadní vody vypouštěla v rozporu s povolením, uvedla ČIŽP. Firma s rozhodnutím nesouhlasí a podala odvolání k ministerstvu životního prostředí. Případ byl inspekci postoupen jako možný přestupek poté, co firmu ve svém pravomocném rozhodnutí označily soudy za viníka ekologické havárie ze září 2020. Společnost Energoaqua svůj podíl na otravě řeky po celou dobu procesu odmítala. Podle jejích zástupců neexistuje žádný důkaz, který by svědčil o vině společnosti a jejího ředitele.

V případu byl nakonec letos na začátku listopadu pravomocně odsouzen pouze hasič Jiří Pochyla, který v osudný den velel zásahu, a úřednice Věra Šulová z radnice v Rožnově pod Radhoštěm, která podle soudu nese odpovědnost za nezákonné správní rozhodnutí týkající se lagun firmy Energoaqua. Soud jim za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti uložil peněžité tresty.

Sněmovní komise schválila téměř jednomyslně závěrečnou zprávu. V ní zkritizovala postup úřadů při vyšetřování havárie, zkonstatovala také, že jednotlivé orgány státní správy své kroky nedostatečně koordinovaly a navrhla v tomto ohledu několik zákonných úprav. Doporučila například inventarizaci a digitalizaci kanalizačních systémů, zvýšení pokut či preciznější metodické pokyny.

Staré ekologické škody a Ekotendr

V prosinci 2008 byla vyhlášena zakázka na odstranění starých ekologických škod ministrem financí pod vedením Miroslava Kalouska. Obří Ekotendr se měl týkat 510 lokalit po celé ČR. Zájemci se mohli přihlásit do začátku února 2009. Výběrové řízení bylo dvoukolové - v prvním zájemci prokazovali kapacitu zakázku splnit, ve druhém měla rozhodnout nabízená cena. Do výběrového řízení se přihlásilo celkem 6 subjektů, do druhého kola postoupily pouze tři firmy - Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Environmental Services.

Transparency International už od počátku aktivně usilovala o zrušení tendru, jelikož jsme vnímali tuto zakázku jako vysoce rizikovou - riziko korupce a politických tlaků bylo enormní. Zakázka byla svým objemem pětkrát větší než dosavadní největší zakázky, a to i v evropském měřítku. Díky aktivitě TI veřejné rozpočty ušetřily minimálně 35 miliard Kč na této jediné (byť naprosto výjimečné) zakázce.

Právní možnosti obrany a nápravy

Pokud se jednotlivec, obec nebo organizace domnívá, že došlo k poškození životního prostředí, existuje několik právních možností, jak se bránit. Prvním krokem je oznámit podezření příslušnému orgánu, nejčastěji České inspekci životního prostředí (ČIŽP) nebo Ministerstvu životního prostředí.

• Podat podnět k orgánům ochrany životního prostředí (např.
• Získejte náhradu za újmu či škodu - rychle a bez stresu.

Právní rámec náhrady ekologické újmy vychází z českého zákona o předcházení ekologické újmě a evropské směrnice 2004/35/ES, které ukládají povinnost nahradit škodu způsobenou znečištěním půdy, vody nebo ovzduší. Na rozdíl od běžné majetkové škody má ekologická újma veřejný charakter a její nápravu mohou požadovat stát, obce nebo ekologické organizace.

Nápravu ekologické újmy v režimu zákona uplatňují příslušné orgány (MŽP, ČIŽP, kraje); provozovateli ukládají nápravná opatření a vymáhají náklady nápravy.

V praxi lze uplatnit odškodnění buď individuálně, například pro spotřebitele poškozené klamavým jednáním, nebo kolektivně - prostřednictvím kompenzačních fondů a ekologických opatření.

Pokud máte podezření, že došlo k poškození životního prostředí ve vašem okolí, neváhejte se obrátit na odborníka.

tags: #ekologické #kauzy #v #česku

Oblíbené příspěvky:

• Třícestný ventil a jeho funkce
• Historie Jordanova pravidla
• Jak správně třídit odpad: Průvodce
• Josef Pánek a jeho nový román
• Historie evropských ekologických stran