Přímočarý, otevřený a upřímný je Josef Pánek ve své novele Láska v době globálních klimatických změn. Na české scéně působí vyzrálý a svébytný autor a jeho kniha byla zjevením. Mimořádnou svobodu projevu dává Josefu Pánkovi (1966) i to, že není profesionálním spisovatelem, ale (nadšeným) exaktním vědcem. Pracuje v Akademii věd České republiky v oboru výpočetní molekulární genetika. Žil v Norsku a v Austrálii. Jeho první vydanou knihou byla sbírka povídek Kopáč opálů (Triton 2013).
Láska v době globálních klimatických změn se odehrává v indickém Bangalore, kam hlavní hrdina Tomáš přijíždí na mezinárodní vědeckou konferenci. Vystaven zmatku a přelidněnosti města se hrdina snaží vyrovnat s kulturním šokem a pocity vykořeněnosti. Potýká se tu nejen s kulturním šokem, zážitky z xenofobních postojů kolegů z různých zemí a pocity vykořeněnosti, ale s vlastní bezradností a smíšenými vzpomínkami. Hledá kořeny stereotypů ve svém vlastním uvažování, ale díky důslednému používání druhé osoby plurálu je to nakonec čtenář, koho oslovuje. Protagonista zaobírá problémy současného světa: akademickým šlendriánem, minulostí národa, xenofobií, rasismem, migrací, kulturními stereotypy nebo rozdíly mezi Západem a Východem. Zároveň je deprivant dnešní doby, člověk bez domova a kotvy.
Novela Láska v době globálních klimatických změn přináší střet zcela odlišných světů, národností a životních příběhů. Svérazné vyprávění - trochu cestopis, trochu filozofické pojednání o současném stavu společnosti, trochu bilance životních eskapád a trochu milosrdný příběh...podané se značnou dávkou (sebe)ironie a sarkasmu, humoru i skepse.
Indickou realitu konfrontuje vypravěč se Tomášovými zážitky z kontrastního Islandu, kde se objevuje part „já“, osobní ich-forma. Ty jsou součástí Tomášovy love-story s emancipovanou Indkou.
V životě jste nebyli v Indii, představte si to. Teď se ocitnete v indickém Bangalore, uprostřed kraválu, smradu, vřavy dopravy a lidí, a nemáte proti tomu obranu. Odvážíte se ven a dojdete do slumu. V nepřehledném davu žen v sárí uvidíte indickou dívku v obyčejném triku a džínách. Vyfotíte si ji, protože je to jediné, co vás neleká. Ona si toho všimne a řekne vám plynnou angličtinou, ať její fotku okamžitě smažete.
Čtěte také: Strání a Květná: Příroda
Novela Láska v době globálních klimatických změn vypráví o globální vesnici zvané Země, ilogičnosti rasismu i nevyzpytatelných cestách srdce, a hlavně o tom, jak se všichni bojíme změn, zatímco ta největší z nich se odehrává kolem nás a nad našimi hlavami.
Bangalore, Indie. Hotel konferenčního centra je pro Tomáše přijíždějícího na mezinárodní vědeckou konferenci jako malý ostrov známého vyspělého světa v moři hluku, smradu a vřavy rozvojové Indie. Do kontrastu s jeho neklidem uprostřed chaosu neznámé země jsou postaveny jeho vzpomínky na osamocené stopování po turismem nedotčeném Islandu v 90. letech.
Čím dál víc je hrdina konfrontován se stereotypy zakořeněnými hluboko v jeho uvažování a s jeho iracionální neschopností tyto předsudky, se kterými nahlíží na svět, překonat. Spolu s osobitým stylem psaní Josefa Pánka tak představuje vskutku neobyčejné dílo na české literární scéně.
Láska v době globálních klimatických změn (Argo 2017) získala v kategorii próza ocenění Magnesia Litera 2018. Porotci literární ceny vyzdvihli, že kniha „je naprosto nezávislá na jakémkoliv současném literárním trendu.
Pánkův vypravěčský styl je svěží, rytmický, nekašírovaný. Neformální proud řeči proměňuje čtenáře/posluchače na zaujatého partnera v dialogu. Pánek si našel svůj styl a drží se ho celou dobu vyprávění. Dlouhé věty, někdy složité slovosledy a účelné opakování slov a frází jakoby odkazují na povídky od Thomase Bernharda. Psaní čísel číslovkami přímo v textu dává próze zase nádech modernity a zrychlené globalistické doby, ve které žijeme. Svérázný styl budící dojem překotnosti a mluvenosti plyne přirozeně, udržuje napětí a stupňuje absurditu chaotického světa.
Čtěte také: Klimatické změny a mezilidské vztahy
Čtěte také: Léčivá láska
tags: #láska #v #době #globálních #klimatických #změn