Ke kořenům: Ekologická pohřební služba s hlubokými kořeny

Projekt Ke kořenům, založený Monikou Suchánskou, Alžbětou Živou a Blankou Dobešovou, prosazuje přírodní pohřebnictví. Místo krematoria les, místo urny sypání popele ke kořenům vybraného stromu, a chtějí ekologické součásti pohřební výzdoby.

Kořeny a filozofie Ke kořenům

Spolek Ke kořenům je reakcí na ekologickou krizi a stejně tak i na krizi pohřebních rituálů. Prioritou je snoubení úcty k lidem s úctou k přírodě. Smyslem je snoubení úcty k lidem s úctou k přírodě. Přírodní pohřebnictví je úplně okouzlující v tom, že má velký potenciál podporovat ochranu přírody. Spočívá to například v tom, že se tělo uloží do ekologické rakve a nad ní se vysadí strom, nebo že se těla ukládají na lučním hřbitově.

V roce 2012 jsme založily spolek Ke kořenům a přinesly do České republiky principy přírodního pohřebnictví. Společně se Hřbitovy a pohřebními službami hl. m. Prahy jsme založili první český přírodní hřbitov Les vzpomínek.

Principy přírodního pohřebnictví

• Minimalizace ekologické stopy pohřebnictví.
• Podpora adaptace krajiny na klimatické změny.
• Ochrana přírody a podpora přírodní rozmanitosti.
• Poskytování prostoru a podpory pozůstalým pro smysluplné rozloučení.
• Respekt k různým tradicím a duchovním cestám.
• Estetika přírodních materiálů a rukodělného zpracování.

Základem přístupu přírodního pohřebnictví je poskytovat lidem dostatek podpory a informací, aby si mohli svobodně a informovaně zvolit vlastní cestu rozloučení. Záměrem přírodního pohřebnictví je minimalizovat ekologickou stopu pohřebnictví a zároveň dopomáhat adaptaci krajiny na klimatické změny. Pravidla fungování přírodních hřbitovů jsou nastavena tak, aby byl chráněn přírodní charakter daného místa a minimalizoval se vznik odpadu.

Ústředním záměrem přírodního pohřebnictví je poskytovat pozůstalým prostor a podporu, aby mohli vytvořit smysluplné rozloučení podle svých představ a přání. Prostory na přírodních hřbitovech a v pohřebních službách jsou koncipovány tak, aby byly intuitivní, inspirativní a zvoucí k zapojení a tvořivosti. Přírodní pohřebnictví ctí různé tradice a duchovní cesty a přitom není přímo spojeno s žádnou z nich.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Přírodní pohřebnictví přináší jinou estetiku - přírodní materiály, světlé barevné odstíny, kouzlo prostého rukodělného zpracování či vytříbeného designu. Pro poslední rozloučení je krása velmi důležitou kvalitou, v přírodním pohřebnictví se o ni proto dbá při utváření prostoru i v péči o detail. Krása přitom není jen na povrchu věcí, ale i v příběhu jejich vzniku Hnutí přírodního pohřebnictví inspiruje k rozhovorům o smrti a posledních přáních. Ukazuje, že ke smrti se dá vztahovat moudře a dovedně, se smyslem pro hloubku i se smyslem pro humor.

Les vzpomínek

Les vzpomínek je první přírodní hřbitov v České republice, kde se popel zesnulých ukládá ke kořenům stromů. Les vzpomínek jsme po dvouletém plánování a přípravách otevřeli ve spolupráci se Správou pražských hřbitovů na začátku června z důvodů, že jednou z nejkritizovanějších součástí pohřbů je právě ono prostředí krematorií.

Je to vzrostlý les, v němž tyto památeční stromy nahrazují náhrobní kameny. Takovéto místo pro pohřbívání méně zatěžuje přírodu a zároveň slouží jako alternativa ke smutečním síním. Tady se mohou pozůstalí se svými blízkými zesnulými loučit v neutrálním prostředí, pod korunami stromů. Také podporujeme pozůstalé v co největší samostatnosti a kreativitě.

Ano, Les vzpomínek je také prostorem pro poslední přání, proto je možné si v něm vybrat místo svého posledního odpočinku předem. Doufáme, že tím rodinám pomůžeme otevírat nelehkou debatu o posledních věcech. Tento rok je pro nás s Lesem vzpomínek zkušební, kdy zjišťujeme, jak by se měl tento typ pohřebnictví přizpůsobit české společnosti tak, aby neztratil svůj význam, a zároveň dával smysl i pozůstalým.

DIY pohřby

Do It Yourself pohřby vycházejí především z aktivity a kreativity pozůstalých, ideálně i z přání zesnulého. Na pohřeb babičky může květinovou výzdobu obstarat vnučka z vlastní zahrádky, sestra muže napéct oblíbený štrúdl, vnuk sesbírá fotografie na promítání. Vzpomínková řeč může být mozaikou vzpomínek a příběhů vícerých lidí. Poslední rozloučení je příležitostí, jak se dozvědět, jaká byla babička jako kamarádka, sestra nebo kolegyně.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

V přírodním pohřebnictví se propojuje úcta k přírodě s úctou k zesnulým. Po ekologické stránce je tedy dbáno na to, aby se minimalizovalo množství nerozložitelných materiálů, jakými jsou například umělé vystýlky rakví, jejich zdobení, plastové květiny, celofán nebo obaly svíček. Místo náhrobku, který sem putoval přes půl světa, je na hrob vysazen strom nebo luční kvítí. Přírodní prostředí zároveň nabízí skvělý prostor pro uvolněnější, méně formalizované obřady. Důležitý je v něm také osobnější a etičtější přístup k pozůstalým, jedinečnost obřadu a zapojení širší rodiny a přátel do jeho příprav.

Osobní přístup a doprovázení pozůstalých

Spolek Ke kořenům nabízí i doprovázení v zármutku, které vychází z principů poradenství pro pozůstalé. Cesta zármutkem může být složitá, plná emocí, kterým truchlící člověk nemusí rozumět. Pozůstalým tak můžeme pomoct například v praktických věcech, které je potřeba zařídit po smrti blízkého. V tom často lidé tápou.

Poslední rozloučení je velmi důležitý rituál, především proto, abychom si plně uvědomili, že nám blízký člověk odešel. Taky nám to pomáhá odpoutat se od něho a nahlédnout nový svět, ve kterém je tento člověk postavou v našem nitru, kde si neseme jeho odkaz a vzpomínky na něj.

Listy posledních přání

Vytvořili jsme Listy posledních přání, takovou pomůcku pro plánování, nejen vlastního, pohřbu. Každý list odpovídá jedné součásti pohřbu. Jsou mezi nimi například hudba, výzdoba, seznam hostů, obřadník, smuteční řeč či místo posledního odpočinku. Především jimi chceme podpořit sdílení posledních přání mezi blízkými. Pomoct lidem zaujmout odpovědný a otevřený přístup ke svým posledním věcem. Tyto listy také pomáhají uvědomit si, kolik toho po naší smrti zůstává na pozůstalých.

Na této naší službě nejvíce pociťujeme, jak je téma vlastní smrtelnosti pro lidi těžké. Když o Listech posledních přání mluvíme, nejčastěji lidé reagují slovy “Ale já ještě nechci zemřít!”. Přemýšlet o vlastní smrtelnosti a o tom, jaký pohřeb bychom si přáli, neznamená nemyslet na nic jiného a přát si zemřít. Právě naopak.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Alternativní pohřbívání a trauma

Pokud vznikne trauma ze smrti blízkého člověka, nesouvisí to jen se způsobem rozloučení, ale je pravda, že tomu podoba obřadu přispívá. V přírodním pohřebnictví vychází podoba obřadu z přání a preferencí pozůstalých, ideálně z předem vyslovených přání zesnulého. Prostor, smuteční řeč, výzdoba či hudba se dají zařídit podle vkusu a potřeb pozůstalých. Nejdůležitější je, aby všechny tyto součásti rozloučení dokázaly promluvit k pozůstalým co nejblíže a nesly otisk blízkého člověka, se kterým se loučí.

Tabuizace smrti a osvěta

Tabuizace smrti je v české společnosti stále znatelně přítomna a zůstává na okraji zájmu, i když se toto téma týká nás všech. V posledním období se o ní začíná víc psát a víc se jí otevírá i kultura. My se snažíme podpořit větší otevřenost vůči ní přednáškami a workshopy. Lidem chybí hlavně informace a odvaha na to, aby se o svého zesnulého postarali sami. Jinak to ale nedává smysl, přenechat najednou péči o tělo nejbližšího úplně cizím lidem.

tags: #ekologicka #pohrebni #sluzba #ke #korenum

Oblíbené příspěvky:

• Připojení zadního WC k odpadu
• Výzkum hudebního klimatu
• Příroda na zeď do ložnice
• Rozměry odpadních trubek
• Životní prostředí v Uherském Hradišti