Ekologická stopa a její význam


26.12.2025

Ekologická stopa se vyčísluje ve speciální jednotce - globální hektar.

„Stát, rodina nebo občané by neměli dlouhodobě utrácet víc, než kolik mohou vydělat. Podobné je to s nároky na přírodní zdroje a biologicky produktivní území. Proto je důležité vědět, co máme k dispozici a co skutečně čerpáme. To nám ukazuje ekologická stopa,“ vysvětlil Viktor Třebický ze sdružení TIMUR (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj), které se výpočtem ekologické stopy zabývá.

Sdružení TIMUR se podílí na projektu, jehož jedním z cílů je sestavení ekologického žebříčku českých měst.

Na prvním, nejhorším místě je Praha, jejíž ekologická stopa je 5,08 globálních hektarů, když udržitelná kapacita je 0,15 hektarů.

Když se ekologická stopa Prahy srovná s celostátními výsledky, je na tom hlavní město ještě lépe.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

„Dá se to vykládat i tak, že žít ve velkých městech je do jisté míry ekologičtější než na vesnici,“ soudí Třebický.

„Spotřebu sníží také energetická náročnost budov, město se proto snaží nabízet dotace na zateplení objektů, a to i podnikatelům," dodala Šidlová.

Hodnocení GWP budov

Evropská směrnice ve svých požadavcích počítá s plošným zavedením povinnosti vykazování GWP od roku 2028 u veřejných novostaveb a od roku 2030 u všech novostaveb, s tím, že od tohoto roku by měly být nastaveny národní limitní hodnoty (benchmarky).

Z výše uvedeného je zřejmé, že poptávka po hodnocení GWP budov významně stoupne a do určité míry bude vytvořen nový segment trhu v oblasti GWP, podobně, jako se tomu stalo např.

Chápeme náročnost implementace evropských požadavků bez předem jasného metodického rámce, navíc v krátkých transpozičních termínech.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Turbulentní prostředí posledních několika let a probíhající transformace stavebního a energetického sektoru považujeme za vhodnou příležitost k systémovému nastavení dekarbonizace budov.

Cílem v nadcházejícím období by mělo být nastavit implementaci hodnocení GWP v etapách a postupnými kroky tak, aby bylo možno trh na tyto požadavky postupně připravit, a zároveň aby bylo možno v rámci procesu zavádění hodnocení GWP do praxe získat zpětnou vazbu od zúčastněných stran a poznatky postupně zakomponovat.

Zároveň je třeba v prvních fázích zavádění hodnocení GWP o praxe zohlednit plánovanou výši investice a celkový rozsah posuzovaného projektu, aby těmito požadavky nebyli paralyzováni menší investoři, kteří s ohledem na velikost projektu nemají finanční rezervy na pokrytí tohoto hodnocení.

Jedná se především soukromé budovy o malé užitné ploše, kde by další požadavky na projektovou dokumentaci výstavbu neúměrně finančně i administrativně zatěžovaly.

Navrhujeme proto postupné rozšiřování od jednoduššího (zjednodušené výpočty GWP) ke složitějšímu (detailní výpočty GWP).

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Současně je třeba hodnocení a vykazování GWP budovy nastavit tak, aby společně se snižováním zabudované uhlíkové stopy budov byly patrné také synergické efekty např. v podobě snižování energetické náročnosti budovy a tím efektivnější provoz, snižování množství použitého materiálu a tím investiční úspory apod.

Hodnocení a následné benchmarky je třeba nastavit tak, aby nebyly v rozporu s ostatními požadavky na budovy např.

Odpovědné rozhodnutí o směřování stavebního segmentu musejí být založena na nezávislých relevantních datech, nikoliv na marketingových zkratkách.

Cílem hodnocení GWP není diskriminovat některé stavební technologie.

Jsme přesvědčení, že všechny současné technologie na trhu mají své místo, byť každá z nich má odlišné vlastnosti.

Komplexním návrhem budovy a smysluplnou kombinací technologií a opatření je možno systematicky snižovat uhlíkovou stopu budov a hodnocení GWP v tomto může být motivačním a optimalizačním nástrojem.

Legislativa a dekarbonizace

Klíčovým dokumentem v této oblasti je směrnice EPBD IV o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive), která vstoupila v platnost 28. 5. 2024.

Směrnice musí být do české legislativy implementována do dvou let, tedy do 28. 5. 2026.

Hlavním cílem této směrnice je dekarbonizace celého sektoru budov do roku 2050.

Uhlíková stopa budov je důležitou součástí tohoto dokumentu a prostředkem, jak naplnit uvedený hlavní cíl.

První konkrétní požadavky na zavedení GWP jsou definovány k 1. 1. 2028, což poskytuje velmi omezený časový rámec.

K úspěšné implementaci hodnocení uhlíkové stopy budov v podmínkách ČR je nezbytné vytvoření akčního plánu implementace, který definuje jednotlivé kroky a jejich časové propojení.

Cílem je snižování uhlíkové stopy, její vykazování je jen nástrojem, jak snížení dosáhnout či jej akcelerovat.

Výše uvedené kroky akčního plánu implementace hodnocení uhlíkové stopy budov v celém životním cyklu představují poměrně vysokou finanční zátěž, kterou musí v počátečních fázích nést státní správa.

Metodický rámec pro hodnocení uhlíkové stopy včetně rámce pro výpočetní nástroje - Příprava metodiky pro výpočet LCA a pravidel pro výpočetní nástroje - zásadní podmínkou vzniku nástrojů musí být důraz na zachování vypovídající hodnoty výstupů.

Případové studie a statistika a nastavení benchmarků - aby bylo možné připravit datovou základnu s reprezentativním statistickým vzorkem budov různého funkčního využití, ze kterého budou zpracována agregovaná data, předpokládá se cca 200-250 studií.

Školení odborné veřejnosti - průběžný program odborného vzdělávání v oblasti hodnocení GWP byl měl běžet po celou dobu implementace od okamžiku definovaných parametrů hodnocení, tj.

Na podobě pozičního dokumentu se podílel tento autorský tým: Ing. Julie Železná, Ph.D. (ČVUT UCEEB), Ing. Jan Růžička, Ph.D. (ČVUT UCEEB, Předseda Rady CPD), Ing. Michal Čejka (CPD), Ing. Barbora Vlasatá (ČVUT UCEEB), Ing. Marie Nehasilová, Ph.D. (ČVUT UCEEB), Ing. Martin Volf, Ph.D.

Město Ekologická stopa (globální hektary) Udržitelná kapacita (hektary)
Praha 5,08 0,15

tags: #ekologicka #stopa #jihlava #vypocet

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]