V Lucemburku byly oznámeny výsledky výzvy na evropské AI Factories, které v Evropě podpoří širší nasazování nástrojů umělé inteligence ve společnosti i průmyslu. Celoevropský společný podnik EuroHPC vybral lokality, kde budou umístěny další superpočítače EuroHPC a tzv. továrny na umělou inteligenci.
Jedním z vítězných projektů je také LUMI AI Factory, který navazuje na úspěšné konsorcium LUMI. Jedním z vybraných míst je Finsko, které vede konsorcium LUMI AI Factory, a do kterého dále patří Česká republika, Dánsko, Estonsko, Norsko a Polsko. To provozuje donedávna nejvýkonnější evropský superpočítač, do něhož je skrz národní superpočítačové centrum IT4Innovations zapojena také Česká republika.
Cílem LUMI AI Factory je vybudovat ekosystém, který umožní výzkumným pracovníkům a vývojářům v oblasti AI získat na jednom místě přístup k superpočítači, datovým sadám nebo k potřebným znalostem a dovednostem. Vědeckým výzkumníkům i průmyslovým inovátorům tak usnadní zavádění metod AI ve velkém měřítku. Celkový rozpočet na realizaci tohoto projektu dosahuje 15 miliard Kč, kdy převážná část těchto prostředků bude využita na pořízení a provoz nástupce superpočítače LUMI. I tento nový výpočetní systém bude umístěn v datovém centru ve finském Kajaani, které je jedním z energeticky nejúčinnějších a z hlediska klimatu nejšetrnějších datových center na světě. IT4Innovations se bude podílet na všech aktivitách LUMI AI Factory.
Česká republika se na projektu bude podílet rozpočtem přesahujícím 550 milionů Kč, kdy polovina bude hrazena z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a druhá polovina bude pokryta z prostředků Evropské unie.
„Jedná se o velmi významnou investici, která zajišťuje, že Evropa zůstane v čele vývoje superpočítačů i v budoucnosti. Kromě toho přispěje k digitalizaci celé společnosti, podpoří datovou ekonomiku a vývoj nových technologií, jako jsou umělá inteligence a kvantové technologie,“ říká Kimmo Koski, výkonný ředitel společnosti CSC - IT Center for Science, která stojí v čele konsorcia LUMI AI Factory.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Společenský dopad superpočítačů je významný. Podle nezávislé studie z počátku roku 2024 přináší jedno euro investované do služeb vysoce výkonného počítání 25 až 37 eur jako přímý ekonomický dopad. Výzkum, vývoj a inovace jsou stále více založeny na datech, a proto jsou zapotřebí výkonné prostředky pro jejich realizaci, kterými jsou právě superpočítače. Pochopení a řešení nejsložitějších problémů vyžaduje analýzu a kombinaci velkého množství dat z různých oborů, a to je bez využití nástrojů umělé inteligence realizovaných s pomocí superpočítačů a kvantových technologií nemožné.
Superpočítač LUMI se například používá k modelování změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti pomocí digitálních dvojčat Země. Superpočítače jsou důležitými nástroji v mnoha průmyslových odvětvích, např. při vývoji nových paliv a materiálů. Bez superpočítačů by nebyl možný ani moderní lékařský výzkum. Vysoce výkonné počítače hrají klíčovou roli také ve výzkumu vesmíru, který je pro společnost stále důležitější, mimo jiné kvůli rostoucímu počtu družic. Pokročilé modelování s vysokým rozlišením umožňuje také mnohem přesnější předpovědi počasí, které společnost hojně využívá.
Superpočítač LUMI je využíván také českou vědeckou komunitou, která k němu má díky zapojení IT4Innovations do konsorcia LUMI přístup. Mezi zajímavé projekty řešené na finském LUMI patří například vývoj nových technologií a materiálů realizovaný týmem vedeným profesorem Pavlem Hobzou. IT4Innovations, které je součástí VŠB - Technické univerzity Ostrava, nejen poskytuje přístup k superpočítači LUMI, ale je součástí jeho řídící struktury, poskytuje odbornou podporu uživatelům v rámci tzv. LUST (LUMI User Support Team) či vyvíjí softwarové nástroje jako je HyperQueue, které umožňují uživatelům efektivně využívat dostupné výpočetní zdroje LUMI.
České plány v rámci LUMI AI Factory přibližuje Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra: „Naším cílem je v rámci České republiky poskytovat superpočítačové zdroje a služby opravdu široké AI komunitě. V případě superpočítače LUMI si na jeho zdroje dosáhli výhradně čeští vědci a vědkyně, u nového superpočítače zaměřeného na AI ale předpokládáme, že bude využíván rovněž komerčními partnery. Plánujeme vznik coworkingových center, která budou podporovat spolupráci a inovace mezi start-upy, malými a středními podniky, vědeckými komunitami, talentovanými studenty, podpůrnými týmy HPC/AI a inkubátory, které jsou pro rozvoj ekosystému AI využívajícímu HPC technologie klíčové.
Lithium-iontové akumulátory jsou jedněmi z nejvíce využívaných typů baterií na světě. S očekávaným boomem elektromobility však jejich produkce výrazně poroste, a tím pádem bude strmě přibývat i těch vysloužilých. Tak jako všechny staré baterie jsou i nepotřebné Li-Ion akumulátory nebezpečným elektroodpadem, který je výraznou hrozbou pro životní prostředí. Již nyní je tak nutné intenzivně plánovat podporu jejich recyklace.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Na konci roku 2020 navrhla Evropská komise modernizaci právního předpisu EU o bateriích, podle něhož se má v následujících letech zvýšit míra recyklace Li-Ion baterií a akumulátorů na 65 % v roce 2025 a na 70 % v roce 2030. Od 1. ledna 2030 budou také muset Li-Ion akumulátory určené pro elektrická vozidla obsahovat minimálně 12 % kobaltu, 4 % lithia a 4 % niklu získaného z odpadu, od začátku roku 2035 se pak tento podíl recyklovaných surovin zvýší na 20 % pro kobalt, 10 % pro lithium a 12 % pro nikl.
Právě v oblasti akumulátorů do elektromobilů a dalších elektrických vozidel se do roku 2030 počítá s prudkým nárůstem vysloužilých Li-Ion baterií s tím, jak se bude elektromobilita stávat čím dál rozšířenější formou dopravy. Podle odborníků z konzultační agentury Circular Energy Storage se v roce 2030 budou jen ve Spojených státech nacházet vysloužilé Li-Ion akumulátory o celkové hmotnosti asi 80 000 tun, v Evropě pak zhruba 132 tisíc tun.
Nové požadavky na recyklaci lithiových baterií samozřejmě nevznáší jen Evropská unie, ale i další země světa, a tudíž se očekává, že trh recyklace Li-Ion akumulátorů v následujících letech prudce poroste. „Jak produkce, tak recyklace lithiových baterií se v současné době odehrává především v asijských zemích. Řada států světa však chce tento stav změnit, a tak se v brzké době očekává výrazná podpora recyklačního průmyslu zaměřeného na tuto komoditu. V letošním roce by například měla být zahájena výstavba továrny na recyklaci Li-Ion baterií v americkém Rochesteru, která by se po svém dokončení měla stát největším zařízením svého druhu v Severní Americe. Dále by se v tomto roce měla otevřít recyklační továrna v Norsku s roční recyklační kapacitou až 8 tisíc tun lithiových baterií, což odpovídá asi 23 tisícům středně velkých elektromobilových baterií. Pilotní provoz vlastní továrny na recyklaci lithiových baterií z elektromobilů v Evropě aktuálně zahájil také koncern Volkswagen,“ uvádí David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, včetně baterií a akumulátorů.
„Nárůst výskytu lithiových akumulátorů výrazně zvyšuje nároky na jejich bezpečné skladování i přepravu. V celé Evropě včetně České republiky se bohužel setkáváme s požáry v prostorách servisních či zpracovatelských provozů, které jsou způsobené samovznícením lithiových baterií. Naší prioritou je maximální prevence požárních incidentů. Všechny použité lithiové články, které se k nám dostávají, musejí být ochráněny před zkratem nebo mechanickým poškozením a musejí být ukládány do obalů odpovídajících mezinárodní dohodě o přepravě nebezpečných věcí ADR. Bohužel problematika požární bezpečnosti není dostatečně zohledněna v návrhu nové směrnice EU a to může mít vážné negativní dopady na rozvoj elektromobility,“ doplňuje k problematice Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, s.r.o. zabývající se zpětným odběrem a recyklací baterií.
Zmírnit dopad Li-Ion baterií na životní prostředí lze nejen větší recyklací, ale samozřejmě též vývojem nových akumulátorů. Slibným nástupcem současných Li-Ionek by se mohly stát například takzvané solid-state Li-Ion akumulátory, které namísto tekutého elektrolytu používají elektrolyt pevný, například keramický či skleněný. Díky němu by solid-state lithiové baterie byly stabilnější a vyšší hustotou energie, takže by mohly vydržet až dvojnásobně dlouho. Bohužel, jejich vývoj je ještě poměrně na začátku a vědci odhadují, že jejich implementace do menších zařízení bude možná až za více než 10 let, do elektromobilů ještě déle.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
Jako další velmi slibná „nástupnická“ technologie se jeví baterie lithium-sírové. „V současnosti na těchto bateriích pracují australští vědci, kteří si již technologii patentovali. Jejich projekt se těší i značnému zájmu investorů. Kromě vyšší výdrže má totiž nový typ baterií přinést také nižší výrobní cenu a menší dopad na životní prostředí,“ popisuje Radim Tlapák z českého internetového obchodu BatteryShop.cz, který je předním prodejcem baterií do mobilních přístrojů na trhu.
Aby se ovšem lithium-sírové baterie mohly prosadit, musí se vědci poprat ještě s řadou nástrah. Mezi ty největší patří dosud neuspokojivá životnost baterií způsobená především jejich degradací - síra se rozpouští do elektrolytu a molekuly síry migrují z katody do anody.
Společnost s ručením omezeným JMK elektro, s.r.o., byla založena 20.9.2000 a zapsána pod značkou C 38081/KSBR Krajským soudem v Brně. Poslední změna proběhla dne 22.7.2025. Každý jednatel zastupuje společnost samostatně.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Název | JMK elektro, s.r.o. |
| Založena | 20.9.2000 |
| Zapsána | C 38081/KSBR Krajský soud v Brně |
| Poslední změna | 22.7.2025 |
tags: #ekologicka #tovarna #jmk #co #to #je