Litoměřicko se potýká s různými formami znečištění půdy, které mají vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel.
Během povodní v roce 2002 bylo Litoměřicko jedním z nejvíce postižených míst. Došlo k rozsáhlému zaplavení zemědělské půdy a k vytvoření obrovského jezera, které zde přetrvávalo ještě dlouho po povodních.
Zemědělci vyčíslili škody na 150 miliónů Kč, Litoměřicko se tak řadilo k místům s největšími škodami způsobenými zemědělcům povodní. Úroda musela být zničena nejen kvůli podmáčení, ale i díky její kontaminaci (biologické i chemické).
Došlo k úniku ropných látek a také byly vyplaveny kalové jámy litoměřických koželužen. Zaplavené byly i papírny ve Štětí.
Okresní úřad Litoměřice navíc v lokalitě Litoměřice - Střelecký ostrov zjistil zvýšené koncentrace polychlorovaných bifenylů (PCB), a sice od 0,2 mg/kg sušiny do 2,4 mg/kg sušiny. Bylo proto nutné místo dále monitorovat, protože to byly hodnoty přeshující kritérium A podle Metodického pokynu MŽP č. 8/1996. Naštěstí se zřejmě jednalo jen o lokální zamoření.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Z nelegálního německého odpadu uloženého v Jiříkově na Bruntálsku se podle studie vypracované ekologickou organizací Arnika uvolnily toxické látky. V půdě zůstanou roky nebo napořád.
Odpad, jehož odvoz začal tento týden v pondělí, je v Jiříkově od loňského prosince, organizace vzorky půdy a odpadu odebrala letos v březnu. V Jiříkově je podle odhadů uloženo 170 tun nelegálního odpadu z Německa.
Odpad je směsí sklolaminátu, gumy a kovů a dalších materiálů, jako jsou zbytky skleněných vláken z vrtulí větrných elektráren a částí letadel. Do Česka jej na konci loňského roku nechala převézt německá společnost Roth International. Ta skončila v insolvenci, odvoz proto financují německé úřady.
„Analýza vzorků půdy a odpadu, které odborníci z ekologické organizace Arnika odebrali v březnu v areálu v Jiříkově na Bruntálsku, bohužel potvrdila znečištění toxickými látkami, které se běžně při monitoringu nesledují,“ uvedl Pavlovič. Dodal ale, že toxické látky sice objevili, ale situace není dramatická.
Tvrdí, že v půdě nelegální skládky i mimo ni našli bromované zpomalovače hoření či polyfluoroalkylové látky (PFAS), které se v přírodě a lidském těle téměř nerozkládají. Jde o takzvané věčné chemikálie.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
„PFAS látky jsme detekovali nejen přímo ve skládce, ale i ve vzdálenějších vzorcích půdy, což potvrzuje, že se z místa postupně uvolňují.
Poslední kamion s odpadem by měl z Jiříkova do Německa odjet koncem příštího týdne. Další kontroly možného znečištění půdy budou následovat.
Ústecký kraj vévodí republikovým statistikám v emisích oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Ročně tu především velké uhelné elektrárny vypustí do vzduchu přes 41,5 tisíce tun SO2 a 38,3 tisíce tun NOx. Mezi největší producenty skleníkových plynů patří elektrárny v Počeradech, Tušimicích a Prunéřově. Elektrárna Tušimice má i nejvyšší hodnoty rtuti za celý svůj provoz, a to byla modernizována.
Stav ovzduší v regionu by měla zlepšit výměna kotlů v rámci tzv. kotlíkových dotací. Ústecký kraj na ně od MŽP dostane 162 milionů korun. I tak přestavují emise z lokálních topenišť značnou zátěž.
Řada strategických plánů obcí a měst v regionu se zaměřuje na zlepšení kvality životního prostředí a snižování znečištění.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Mezi konkrétní cíle patří:
tags: #znečištění #půdy #Litoměřicko #studie