Ekologická valence organismu: Stenoekní druhy a příklady

08.03.2026

Ekologie je věda, která se zabývá vztahem mezi organismy a jejich prostředím. Její název je odvozen z řeckého oikos = dům, obydlí.

Živý organismus obsazuje v ekosystému určitý prostor a současně je do něho zapojen. Tím je také ovlivňují biotické faktory.

Schopnost živočichů snášet určité rozpětí libovolného faktoru označujeme jako ekologická valence druhu. Druhy, které obývají různá stanoviště, jsou rovněž různě citliví na celkový charakter stanoviště a obývaného prostředí.

Ekologická valence definuje soubor nároků určitého druhu na podmínky prostředí. Hodnoty naprosto všech v rozmezí ekologické valence pro příslušný druh.

Rostlina může existovat a rozmnožovat se za předpokladu působení určitých podmínek od minima přes optimum k maximu, tzn. toleruje faktor prostředí v určitém rozpětí.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Rozlišujeme:

steno (-oligo) - úzký - druhy úzce vázané na určité stanoviště.
eury - široký - rostliny (organismy) se širokou ekologickou valencí, jsou schopny snášet široké rozmezí podmínek. Jejich výskyt je velmi častý.

Druhy, které jsou na typ prostředí velmi těsně vázány, se nazývají stenoekní. Mimo úzce vymezené podmínky nejsou schopny přežívat. Faktor prostředí se může stát limitujícím, jestliže dojde k přílišnému poklesu či nárůstu jeho kvantity či intenzity.

Při ekologickém optimu působí faktor v intenzitě optimální pro vývoj rostliny (organismu), při ekologickém pesimu působí faktor v krajních mezích a podmínky pro existenci organismu jsou nepříznivé. Faktory prostředí mohu být limitující, tj. rozhodují o přežití a množení populací rostlin (organismů obecně) na stanovišti.

V souvislosti s limitujícími faktory prostředí nelze nezmínit dva významné zákony: Zákon minima, který říká, že růst a vývoj rostlin (organismů obecně) je limitován faktorem, který je na stanovišti v minimu a zákon substituce faktorů, podle nějž do určité míry může jeden faktor nahradit druhý.

Stanoviště, která obývají stenoekní druhy, nazýváme naleziště (lokality). Specifických limitujících faktory. Tyto druhy se využívají pro bioindikaci, neboli zjišťování vlastností abiotického prostředí pomocí organismů, které slouží jako ekologické indikátory.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Jako příklad lze uvést ekologické indikátory, které nám pomáhají určit vlastnosti abiotického prostředí.

Druhy s velkou ekologickou valencí a obrovským areálem jsou euryvalentní.

Je důležité si uvědomit, že i málo rozšířené typy biocenóz, jako jsou tzv. (leso)stepní lokality, mají nesmírný význam pro biodiverzitu.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

tags: #ekologická #valence #organismu #stenoekni #příklady