Zdanění obnovitelné energie v České republice

Příspěvek se zabývá problematikou ekologických daní. Ekologické daně jsou upraveny Směrnicí 2003/96/ES.

Daň z elektřiny

Daň z elektřiny, známá také jako ekologická daň, je v České republice povinná od roku 2008. Článek pojednává o zdanění elektřiny v České republice a porovná je s dalšími státy EU. Zaměřuje se na cenu elektřiny a jednotlivé složky, které ji tvoří. Práce se zabývá příjmovým efektem, substituční efekt je zmíněn jen okrajově. Pomocí regresní analýzy je zkoumána analýza vztahu ceny elektřiny a daně z elektřiny. Další část je věnována vlivu daně z elektřiny na obnovitelné zdroje energie.

Složky ceny elektřiny

Cena elektřiny se skládá ze dvou hlavních složek:

• Neregulovaná složka: Toto je cena za silovou elektřinu, kterou určuje váš dodavatel energie.
• Regulovaná složka: Tuto část určuje Energetický regulační úřad (ERÚ) v Cenovém rozhodnutí. Tato složka zahrnuje poplatky spojené s výrobou a distribucí elektřiny od elektrárny k vám domů. Tyto poplatky tvoří přibližně polovinu celkové ceny elektřiny.

Komunitní energetika a daň z elektřiny

Pokud se zapojíte do komunitní energetiky a začnete využívat sdílenou energii, můžete na elektřině ušetřit, pokud si v rámci své skupiny domluvíte nižší cenu než tu, kterou platíte nyní. Nicméně, stále budete platit celou regulovanou složku ceny elektřiny. Výjimkou je sdílení elektřiny v rámci jednoho bytového objektu za jednou domovní skříní, kde se neplatí distribuční poplatek. Elektřinu tak můžete mít zdarma, pokud se takto domluvíte s ostatními členy domu.

Náklady na obnovitelné zdroje

Nejvyšší kontrolní úřad odhaduje, že do roku 2030 náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší bilion korun, podstatnou část zaplatí tuzemští odběratelé na příplatcích ke spotřebované elektřině. NKÚ ve zprávě připomíná „solární boom" konce roku 2010, kdy počet slunečních elektráren v souvislosti s velkorysou státní podporou prudce rostl. Parlament následně schválil novelu, jež pravidla změnila, podle NKÚ ale politici nebyli dost rychlí. Stát finančně podporuje výrobu elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu.

Čtěte také: Stanovisko Senátu k zdanění energií

Aliance pro energetickou soběstačnost společně s Českou fotovoltaickou průmyslovou asociací upozorňuje například na to, že mezi roky 2011 až 2014 nebylo provozovatelům solárních elektráren kvůli zavedení takzvané solární daně vyplaceno okolo 20 miliard Kč. Podle asociací NKÚ tuto skutečnost ve svých propočtech nijak nezohledňuje. Uvedly, že daň navíc bude platit po celou dobu podpory a logicky tak bude mít dopad na objem vyplácené částky i do budoucna. S daty NKÚ naopak souhlasí ministerstvo průmyslu.

Podle NKÚ představoval zlomové období začátek roku 2011, odkdy začaly provozní podpory pro nově vybudované zdroje klesat. Snaha dostavět sluneční elektrárny za starých, tedy výhodnějších podmínek, vyvrcholila koncem roku 2010 solárním boomem. „Mezi lety 2009 až 2012 množství elektřiny vyprodukované fotovoltaickými elektrárnami vzrostlo více než 23krát, což nemá v porovnání s ostatními státy EU obdoby. Návratnost investic do fotovoltaických elektráren byla zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let," uvedl NKÚ.

NKÚ také kritizuje například ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo zemědělství, MPO prý ve sledovaných letech investiční podpory neposkytovalo účelně. „I v době usměrňování nárůstu fotovoltaiky byly z některých programů tyto zdroje investičně podporovány. V roce 2013 vstoupil v účinnost nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. „Přestože ho ČR měla předložit Evropské komisi ke schválení ještě před nabytím účinnosti, komise ho dostala na stůl až poté. Evropská komise mimo jiné konstatovala, že státem nastavená podpora představuje pro české výrobce zelené elektřiny ekonomickou výhodu oproti jiným podnikatelům v oboru. Proto komise nařídila, že podporu musí dostávat i dovozci zelené elektřiny z celé EU.

NKÚ píše, že fotovoltaika by měla podle aktualizované státní energetické koncepce ve výrobě elektřiny tvořit zhruba 30 procent elektřiny vytvořené z obnovitelných zdrojů. Následují biomasa a bioplyn. V roce 2009 byl podíl slunečních elektráren na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů 1,9 procenta, v roce 2012 již 26,6 procenta, uvedl NKÚ. Mezi lety 2015 a 2040 se má hrubý objem výroby elektřiny ve fotovoltaických zdrojích zvýšit oproti současnosti na dva a půl násobek.

Regulovaná složka cen energií

Energetický regulační úřad zveřejnil návrh regulované složky cen energií. Počítá se s tím, že u elektřiny by mohla vzrůst o 2,7 procenta a u plynu o 4,7 procenta. Podle ředitele sekce Energo srovnávače Kalkulátor.cz Lukáše Kaňoka je návrh regulačního úřadu pozitivní. Regulovaná složka elektřiny se však zřejmě po nástupu vlády Andreje Babiše změní. Z faktur by totiž měl zmizet poplatek za obnovitelné zdroje energie.

Čtěte také: Česká Republika: Ekologické Zdanění

Příspěvek za obnovitelné zdroje energie odpovídá 495 korunám bez DPH za MWh elektřiny. Spolu s daní se jedná o zátěž zhruba šesti set korun. Příspěvek pochází z dob solárního boomu mezi roky 2009 a 2010, kdy se tehdejší politické reprezentace zavázaly poskytnout solárníkům podporu na dalších 20 let. Lidé by odpuštěním tohoto poplatku ušetřili při spotřebě tří MWh dva tisíce korun.

Podle Kaňoka je proto vyšší zdražení regulované složky možné přičíst akvizicím společnosti ČEZ. Češi platí za energie jedny z nejvyšších cen v Evropě. Podle statistického úřadu Eurostat jsou ceny elektřiny pro tuzemské domácnosti podle standardu kupní síly (PPS) nejvyšší z celé Evropské unie. Data jsou zatím za první pololetí letošního roku. Podle metriky evropského úřadu činila cena elektřiny v České republice 39,16 PPS za 100 kWh.

Přenesení poplatku POZE na stát

Lidé a firmy nebudou dále platit poplatek za POZE, poplatky za tuto složku regulované elektřiny na sebe převezme stát, podobně jako je tomu v jiných zemích. Přenesení poplatku z faktur lidí a firem na stát je podle ekonomů fiskálně nákladný krok, pro koncové ceny má ovšem výrazný efekt. Podle analytika Jiřího Tylečka ze společnosti XTB složka POZE u domácností dělá 599 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH.

Podle expertů celkové náklady za elektřinu mohou u většiny domácností v roce 2026 spíše klesnout, u velkoodběru bude pokles výraznější. U podniků je výpočet složitější, ale u nich jde zase o vyšší absolutní částky. Úlevy už nyní mají velcí spotřebitelé elektřiny. Budoucí Babišova vláda podle něj dělá to, co vítězné strany slibovaly před volbami.

Loni jen domácnosti přispěly na platby za podporované zdroje energie více než devíti miliardami korun. Politici budoucí opozice ze Spolu se ptají, kde takový balík sežene. „Dodavatelé už dávno zlevňují elektřinu. Bez dotací, bez zásahů. A teď Havlíček hledá 20 miliard po chodbách? Budoucí ministr průmyslu (hospodářství) a místopředseda ANO Karel Havlíček tvrdí, že již peníze našel. Babišova koaliční vláda také zmínila, že další zdroje pro snížení regulované složky ceny energií bude hledat ve fondech, například v Modernizačním fondu.

Čtěte také: Budoucnost automobilového průmyslu v Německu

Předseda ERÚ Jan Šefránek uvedl, že stát počítá s dotací ze státního rozpočtu ve výši 24,6 miliardy korun. „Pokud by na sebe stát převzal celé financování podpory POZE, jak je nyní avizováno, ERÚ změnu do cenových výměrů neprodleně promítne. Pro ilustraci, na hladině nízkého napětí by tento krok vedl k průměrnému poklesu regulovaných cen zhruba o 15 procent."

Studie: Zrychlení stavby OZE

Zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) může podle studie poradenské společnosti Deloitte do roku 2030 navýšit příjmy domácností a veřejných rozpočtů o stovky miliard korun. Studie také počítá s navýšením výroby v průmyslu, růstem HDP a vytvořením přes 34.000 pracovních míst. Podíl OZE na výrobě elektřiny v ČR předloni činil podle dat Eurostatu 15 procent.

„Akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů by přinesla České republice významné benefity. Během příštích sedmi let bychom navýšili HDP o 4,7 procenta a příjmů centrální vlády o 4,1 procenta. Stoupnou i příjmy obecních rozpočtů, protože právě v regionech se budou fotovoltaické a větrné elektrárny budovat. Podle studie by výnosy z každé investované koruny mohly stoupnout až několikanásobně. Konkrétně příjmy domácností by se v příštích sedmi letech měly zvednout o 145 miliard korun a příjmy veřejných rozpočtů o 119 miliard korun.

Hlavním zdrojem pro financování výstavby OZE jsou evropské fondy a Modernizační fond. Česko podle Deloitte může za evropské peníze do roku 2030 postavit elektrárny s výkonem přes 17 gigawattů (GW), další pak ještě krátce po dočerpání peněz z fondů. „Uhelná energetika v Česku končí. Elektřina z uhelných elektráren je neekologická a bude brzy velmi drahá. Dosud jsme schválili podporu pro fotovoltaické elektrárny o výkonu dva gigawatty, které jsou schopny vyrobit elektřinu pro 750.000 domácností. Musíme ale jít dál. Podle svazu je zásadní bariérou při výstavbě hlavně nejednotnost podmínek pro povolení staveb.

tags: #zdanění #obnovitelné #energie #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s jaderným odpadem
• Význam recyklačních symbolů v Německu
• Open Rails a návěstidla
• Obnovitelná energie z malých vodních elektráren
• O díle Rozum a cit