Ekologické daně v České republice: Inkaso a statistiky

V souladu s podmínkami členství České republiky v Evropské unii vznikla České republice povinnost k 1. lednu 2008 zavést daň ze zemního plynu, z pevných paliv a z elektřiny. Zdanění těchto energetických produktů je upraveno v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, část čtyřicátá pátá, čtyřicátá šestá a čtyřicátá sedmá. Zmiňované části jsou koncipovány obdobně a obsahují stejné principy zdanění.

Definováním těchto částí došlo k transponování části směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Správu těchto daní vykonává Celní správa ČR.

Vývoj inkasa daní a jeho vliv na státní rozpočet

Příjmy státního rozpočtu byly na konci dubna o 10,9 procenta (+58,0 miliardy) vyšší než před rokem. Více bylo vybráno především u daně z příjmů právnických osob.

U korporátní daně se inkaso zvýšilo o 6,4 miliardy korun. Na dani fyzických osob placené plátci inkasoval stát o 5,7 miliardy korun víc než za stejné období roku 2023. Podle MF ČR výběr příznivě ovlivnil růst mezd a změny přijaté v rámci konsolidačního balíčku, jako snížení pásma pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů.

U daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+1,2 mld.), se promítl vliv dubnového vyrovnání daně u části poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 2. dubna 2024. Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Do inkasa DPH (+3,4 miliardy korun) se kladně promítá růst výdajů domácností na spotřebu. Více se vybralo také na energetických daních, dani z minerálních olejů, spotřební daně z lihu i spotřební daně z tabákových výrobků.

Také v případě elektřiny a zemního plynu došlo k mírnému meziročnímu růstu, což může být již odrazem zrušení některých osvobození. Výběr ostatních spotřebních a energetických daní je prozatím podobný loňskému.

Příjmy státního rozpočtu se na konci listopadu meziročně zvýšily o 1,1 % (+18,6 mld. Kč). Inkaso pojistného vzrostlo o 57,6 mld. Kč a čistě daňové příjmy očištěné od mimořádného zdanění (-16,4 mld. Kč) navýšily objem o 41,8 mld. Kč, k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+9,4 mld. Kč).

Saldo naopak zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (-38,2 mld. Kč), nejvíce doposud meziročně nižší refundace prostředků z Národního plánu obnovy (-23,9 mld. Kč), ale také nižší převody výnosů z majetkových účastí státu (-27 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+16,2 %, +15,9 mld. Kč) táhl růst mezd v ekonomice a změny přijaté v ozdravném balíčku. Mezi ty patří například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-8,2 %, -13,8 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,9 %, +0,1 mld. Kč), mělo vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2023 splatné v roce 2024 a zaplacené zálohy.

Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Inkaso daně z neočekávaných zisků ve výši 27,3 mld. Kč (+6,0 %, +1,5 mld. Kč) tvoří vyrovnání daně za rok 2023 a zaplacené zálohy na rok 2024.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců se sazbou ve výši 0,6 %. Dopad tohoto opatření, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku systému nemocenského pojištění, činí doposud přibližně 11 mld. Kč.

Pozitivní vliv na inkaso má i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 % (+57,6 mld. Do inkasa daně z přidané hodnoty (+4,8 %, +15,9 mld. Kč) se promítá růst výdajů domácností na spotřebu, stejně jako dopady změn účinných od ledna 2024.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+10,5 %, +14,1 mld. Kč) vzrostlo hlavně díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+12,8 %, +8,6 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l).

Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+9,6 %, +4,7 mld. Kč) odráží navýšení sazby daně a zdanění dosud nedaněných výrobků. Meziroční růst inkasa daní z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv je odrazem zrušení některých osvobození.

Inkaso spotřební daně z lihu meziročně de facto stagnuje (-0,1 mld. Kč), očekáváme však jeho růst v prosinci z důvodu předzásobení před dalším zvýšením daně od 1. ledna 2025. Pouze za měsíc listopad došlo u daně z lihu k výraznému meziročnímu nárůstu inkasa (+32,9 %).

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 8,6 mld. Kč (+0,4 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,4 %, +24,8 mld. Kč) tažený dávkami důchodového pojištění (+22,6 mld. Kč) a ostatními sociálními dávkami (+10,3 mld. Kč), transfery státním fondům (+21,2 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+17,0 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+11,7 mld. Kč) a nákupy Ministerstva obrany (+10,4 mld. Kč).

Dynamiku běžných výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-65,4 mld. Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,1 %, +32,9 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,6 %, +22,6 mld. Kč).

Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 %. Rostoucí objem příspěvků na péči (+3,4 mld. Kč) souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července tohoto roku.

Vzrostl i příspěvek na bydlení (+2,4 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+2,2 mld. Kč) a nemocenské (+2,2 mld. Kč). Mimořádnou okamžitou pomoc v posledních měsících navýšily žádosti občanů postižených zářijovými povodněmi (+0,5 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-1,8 mld. Kč).

Výrazný nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+43,6 %, +21,2 mld. Kč) určovaly prostředky poskytnuté Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+11,1 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+8,7 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (+1,5 mld. Kč).

Meziroční navýšení je dáno především časovým nesouladem v poskytování dotací, které překračují loňské plnění o téměř 18 p. Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 74,3 mld. Kč (+29,7 %, +17,0 mld. Kč).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč vedlo k posílení zdrojů veřejného zdravotního systému z prostředků státního rozpočtu o 11,7 mld.

Běžné nákupy bez obsluhy státního dluhu meziročně vzrostly o 9,2 mld. Kč (+13,8 %). Nejvíce je navyšovaly výdaje Ministerstva obrany (+10,4 mld. Kč), které souvisely s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+4,4 mld. Za růstem neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím o 4,1 mld. Kč (+5,1 %) stály předně výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (+3,6 mld. Kč) posílené podporou výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (+2,2 mld. Kč) a příspěvky vysokým školám (+1,2 mld.

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-54,6 %, -70,3 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-65,4 mld. Kč).

Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 8,2 mld. Kč (-42,3 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-15,4 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč). Podpora obnovitelných zdrojů energie v objemu 15,3 mld. Kč meziročně klesla o 3,0 mld. Kč.

Z ostatních transferů klesla podpora poskytovaná prostřednictvím společných progamů Evropské unie a České republiky (-4,0 mld. Kč), zejména u Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-4,3 mld. Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 0,4 % (-1,1 mld. Kč).

Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 196,3 mld. Kč (+10,5 mld. Kč), zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (25 mld. Kč) se meziročně nezměnily a jejich objem již téměř dosáhl celoročního plánu.

Za snížením transferů stálo nižší zapojení prostředků společných programů s Evropskou unií (-8,4 mld. Kč), jako byl Operační program Jan Amos Komenský (-7,3 mld. Kč), klesající příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou (-4,8 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně klesly o 3,1 mld.

Kapitálové výdaje v objemu 163,8 mld. Kč představují meziroční pokles o 9,0 % (-16,1 mld. Kč), který je nižší než tempo stanovené schváleným rozpočtem.

Do průběhu uvolňování a realizace investic státu se v tomto roce promítá i skutečnost, že v letošním roce přecházíme na novou víceletou finanční perspektivu u evropských strukturálních a investičních fondů. Téměř polovinu těchto prostředků (75,4 mld. Kč; -13,3 mld. Kč) představovaly výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie.

Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí (-8,7 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-8,4 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,9 mld. Kč). Nižší objem investic poskytnutý obcím a krajům (-4,5 mld. Kč) neovlivnily národní dotace, které mírně meziročně vzrostly o 0,4 mld. Kč.

Naopak investiční nákupy Ministerstva obrany, zaměřené na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky, překonaly loňskou úroveň o 14,8 mld. Kč. Transfery vysokým školám (+4,4 mld.

Deficit hospodaření státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu deficitem ve výši 259,2 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 256,7 mld. Meziroční zlepšení salda o 35,5 mld. Kč bez započtení dopadu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů bylo taženo 5,7% nárůstem výběru daní a pojistného.

I přes značný růst mandatorních titulů včetně obsluhy státního dluhu převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (+0,4 %) a to přesto, že zahrnují i pomoc státu určenou na úhradu nákladů spojených s následky povodní, kvůli kterým vláda rozhodla o navýšení plánovaného schodku rozpočtu o 30 mld. Kč na 282 mld.

„Listopad patří z rozpočtového pohledu tradičně mezi měsíce s nejvyššími schodky, protože nedochází k posílení příjmů o čtvrtletní zálohy na DPH či daně z příjmů právnických a podnikajících fyzických osob, ty přicházejí až v prosinci. Výdajovou stranu navíc tradičně výrazně navýšily dotace regionálnímu školství, které dosáhly přes 30 mld.

„Při pohledu na dosavadní vývoj rozpočtu není nic, co by se vyvíjelo mimo rámec našeho očekávání. Se znalostí dat k poslednímu listopadovému dni jsem přesvědčený, že dodržíme původně schválený deficit 252 mld. Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25.

Dostupnost dat

Zveřejňování následujících dat na internetových stránkách Celní správy ČR není plněním zákonné povinnosti Ministerstva financí ČR ani Celní správy ČR, ale je významným projevem snahy poskytnout veřejnosti maximální množství dostupných informací. Datové soubory zde zveřejněné jsou určeny zejména pro subjekty zabývající se výrobou a obchodem s danou komoditou vybraných výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění nebo podle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, část čtyřicátá pátá až čtyřicátá sedmá.

Zdrojem dat jsou vybrané údaje z řádných a dodatečných daňových přiznání týkající se vybraných komodit výrobků, které jsou předmětem spotřební daně nebo daně energetické.

Účelem programového vybavení pro správu spotřebních daní není tvorba statistických výstupů, a proto lze získat pouze některé přehledy, které nad to mají určitá interpretační omezení. Pro další využití dat je nezbytná alespoň základní znalost daňové problematiky a důkladné seznámení s vloženými komentáři.

Meziroční zlepšení salda o 47 miliard korun bylo taženo téměř jedenáctiprocentním nárůstem příjmů, u kterých byly zaznamenány silné přírůstky jak u daňového inkasa, tak u příjmů ze sociálního pojištění. „Ve výsledcích rozpočtu se již odráží počátek ekonomického oživení doprovázený růstem mezd. Inkaso daní z příjmů vykazuje dvouciferné nárůsty, silnější než loni jsou i příjmy z DPH. Podobný obrázek ostatně ilustrují i data o vývoji ekonomiky za první čtvrtletí, kde domácí spotřeba představovala hlavní zdroj současného růstu HDP.

Tabulka: Meziroční změny inkasa vybraných daní (listopad)

tags: #ekologické #daně #inkaso #statistika

Oblíbené příspěvky:

• Kompostování slupek od melounu
• Rozvoj kreativity
• O čistotě a bezstarostné likvidaci
• Životní prostředí a palmový olej
• Klíčové myšlenky konference Vzdělávejme pro život