Ekologické havárie a jejich dopad na půdu: Příklady z Česka i ze světa

Ekologické havárie představují vážné ohrožení pro životní prostředí a lidské zdraví. Tyto události mohou mít devastující dopad na různé složky životního prostředí, včetně půdy. Znečištění půdy může vést k dlouhodobým problémům, jako je ztráta úrodnosti, kontaminace potravního řetězce a ohrožení podzemních vod.

Aralské jezero: Tragédie zavlažování a pouště Aralkum

Jedním z nejznámějších příkladů ekologické katastrofy způsobené lidskou činností je vysychání Aralského jezera. Hlavní příčinou vysychání čtvrtého největšího světového jezera o rozloze 66 458 km² byly snahy sovětských plánovačů o zvýšení produkce exportní bavlny, která byla zdrojem vzácných deviz.

Popření prastaré zásady zavlažování, uzákoněné i v proslulém babylónském zákoníku Chammurapiho, která praví, že soused žijící výše po toku řeky musí respektovat zájmy souseda žijícího níže, vedlo k vytvoření písečného vulkánu s plochou 33 000 km². V přímé blízkosti ohromných a krutých středoasijských pouští Karakum a Kyzylkum začala ze dna vysychajícího Aralského jezera vznikat stejně nelítostná poušť Aralkum. Aralkum svým působením ohrožuje podnebí, životní prostředí a biosféru nejen v regionu Střední Asie, ale na celém světě. Do atmosféry se tak ročně dostane na 100 milionů tun slaného prachu.

Důsledkem byl pokles hladiny moře o 16 metrů, zmenšení jeho plochy na polovinu a objemu vody na čtvrtinu. Došlo ke změnám podnebí a vyhynula kdysi nesmírně bohatá fauna včetně 24 druhů průmyslově zpracovávaných ryb, čímž přišly o možnost obživy desítky tisíc lidí. Prastaré zásoby spodní slané vody začaly vystupovat na povrch a zasolovat kdysi úrodnou půdu. V oblasti se navíc hromadí jedovaté drenážní vody nasycené hnojivy a insekticidy.

V minulosti unikátní uzavřenost aralského bazénu umožňovala rozvoj tak bohatého různorodého života, který bylo možno srovnávat s Afrikou. Zánik života v moři způsobil krach rybolovného a zpracovatelského průmyslu. Na 60 000 lidí, jejichž práce byla pevně spojena s mořem, zůstalo bez prostředků k životu.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Negativně ovlivňuje proces vysychání Aralu i změnu klimatických podmínek okolí jezera. Dříve Aral hrál roli regulátoru, který oteploval chladné větry přicházející v zimě ze Sibiře a v létě zmírňoval nesnesitelná vedra. Nyní se léto v oblasti stalo sušším a kratším a zimy se prodloužily a jsou chladnější. Vegetační období se zkrátilo a v pobřežních oblastech Aralu se srážky zmenšily desetkrát.

Ekologické havárie v České republice: Od kyanidů po ropu

I v České republice jsme v minulosti zaznamenali řadu ekologických havárií s dopadem na půdu a vodní zdroje. Následující příklady ilustrují rozmanitost příčin a následků těchto událostí:

• 1964: Únik kyanidů do řeky Jihlavy z n. p. Tona Jihlava způsobil rozsáhlou otravu ryb.
• 1966: Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody vedl k totálnímu úhynu ryb.
• 1967: K úhynu ryb došlo v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, do které vypouští odpadní vody n. p. Tatra Kopřivnice, až po soutok s Odrou.
• 1969: Došlo k úniku 225 t melasy při neopatrné manipulaci na zásobních nádrží při přečerpávání v n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim.
• 1970: Havarijní znečištění Chodovského potoka a následně řeky Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová.
• 1970: Havárie na Rakovnickém potoce způsobena únikem Dubacidu (84 % kyselina alkylarylsulfonová) z n. p. Rakona Rakovník.
• 1972: V Mariánských Lázních došlo k úniku asi 600 m³ mazutu.
• 1972: V obci Mlékojedy (okr. Litoměřice) majitel rodinného domku na své zahradě zakopal kameninovou nádrž (odkoupenou od n. p. Spolek pro chemickou a hutní výrobu), tuto nádrž chtěl využívat jako zásobník topné nafty.
• 1972: Při odstraňování sedimentů ze dne nádrže na močůvku došlo k destrukci nádrže a k úniku cca 200 m³ močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe.
• 1972: Slovair Bratislava, středisko Holešov prováděl letecký postřik pro Státní statek, hospodářství Slezské Rudoltice 2 % roztokem fungicidu Dithane.
• 1972: Došlo ke znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou, která unikla z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ Ústí nad Labem.
• 1973: Při nevhodné manipulaci se závadnými látkami (odpady z výroby akrylátových disperzí) v Chemických závodech Sokolov, n. p. došlo ke znečištění řeky Ohře.
• 1973: Do řeky Ostravice unikly z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek mořírenské kaly s obsahem kyanidů (cca 600 m³).
• 1975: Na řece Bělé došlo k úhynu ryb, následným šetřením bylo prokázán zdroj havárie - Jatky Jeseník, kde došlo k úniku čpavku z chladícího okruhu.
• 1975: Došlo k úniku 12 400 l motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán.
• 1975: Došlo k havárii autocisterny n. p. Benzina u obce Lukavec (3. pásmo PHO VD Švihov) v povodí Martinického potoka, levostranný přítok Želivky.
• 1975: V Podhájí (okres Zlín) došlo k úniku kapalného hnojiva do toku Lutonínka.
• 1976: Došlo k úplnému úhynu ryb (cca 250 q ryb) v úseku pod Táborem až po Bečice.
• 1976: Došlo k úniku alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery.
• 1978: Došlo ve Spolaně Neratovice, n. p. k úniku fenolu ze zásobníku neuzavřeným odkalovacím ventilem.
• 1979: Došlo k úniku 33, 5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína ze dvou převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy.
• 1979: Z nedostatečně zabezpečeného objektu galvanizovny a chybnou manipulací došlo k úniku mědící kyanidové lázně z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy.

Otrava řeky Bečvy v roce 2020

Na přelomu léta a podzimu 2020 došlo k jedné z nejvážnějších ekologických katastrof v České republice. Způsobilo ji pravděpodobně několik úniků toxických látek. K tomu nejvážnějšímu došlo 20. září 2020. Kdo byl původcem havárie, která katastrofu způsobila, není dodnes jasné. Stejně jako není zcela jasné, co otravu způsobilo. Jedno však díky této tragédii jasné je.

Po původci havárie nejdříve pátrala Česká inspekce životního prostředí, která nakonec případ předala Policii ČR. Ta se z pro nás nepochopitelných důvodů zaměřila na jedinou z továren v okolí, kterou provozovala vodohospodářská akciová společnost Energoaqua. Zároveň byla hned od začátku jako možný viník vyloučena akciová společnost Deza, která je součástí holdingu Agrofert a je tak ve svěřeneckém fondu tehdejšího premiéra České republiky Andreje Babiše (ANO).

Podle organizace Arnika byla havárie, která vyústila v únik toxických látek do vod, jen potvrzením neblahého trendu. K podobným únikům dochází v poslední době stále častěji. Ochrana vod polevila, monitoring toxických látek je nedostatečný. Nebezpečím pro řeky je také důsledek benevolentního povolování dalších a dalších zdrojů znečištění.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Sesuvy půdy jako podceňované nebezpečí

Problematiku sesuvů a skalních řícení v České republice nově přibližuje publikace Sesuvy - podceňovaná nebezpečí, kterou v lednu 2018 vydalo Nakladatelství Academia v edici Strategie AV21. Například v letech 2007-2015 vynaložila Česká republika na jejich sanaci téměř tři miliardy korun.

Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR potvrzuje, že sesuvy v České republice nastávají opakovaně a nejsou ojedinělé, jak by se mohlo zdát. Jako příklad uvádí sesuvy pod osadou Poláky u Nechranické přehrady, které poničily rekreační chaty, nebo v obci Maršov u Uherského Brodu - v důsledku zdejšího sesuvu v šedesátých letech 20. století se část lidí odstěhovala. Jeho kolega Jan Blahůt připojuje případ z roku 2013, kdy sesuv zničil chatu pod přehradou Slapy v Třebenicích a zapříčinil smrt dvou lidí.

Kauza dálnice D8 u Prackovic jako ukázka řetězce selhání

Jak řetězec selhání vyústil v sesuvy s miliardovou škodou, ilustruje kauza rozestavěné dálnice D8 u Prackovic z června 2013. Přestože je levý břeh Labe nad Prackovicemi a Litochovicemi v Českém středohoří historicky známý jako území náchylné k sesuvům, při projektování dálnice z Prahy do Drážďan se na jejich existenci nedbalo. Jinak by totiž šlo stavbu dálnice preventivně zajistit.

Radioaktivní kontaminace po Černobylu

Vyšší kontaminace ¹³⁷Cs v mase prasete divokého (dále jen divočáků) byly zaznamenány v České republice již krátce po havárii JE Černobyl v roce 1986. Vyšší obsah ¹³⁷Cs vykazují produkty z přírodních ekosystémů - houby, lesní plody, zvěřina - po celou dobu od černobylské havárie do dnešních dnů (poločas radioaktivní přeměny tohoto radionuklidu je 30 let).

Jedná se zejména o Jeseníky a Šumavu. Při prvním celostátním průzkumu kontaminace půdy nebyla Šumava dostatečně zmapována, protože se jednalo o v té době nepřístupné hraniční pásmo. Začátkem devadesátých let pak bylo mapování doplněno podrobným leteckým i pozemním monitorováním a byla tak nalezena místa (např.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

V poslední době byla problematika kontaminace masa divočáků opět oživena, a to v souvislosti se zprávami z Bavorska, kde podle sdělení veterinářů i podle informace mysliveckého portálu www.silvarium.cz je v Bavorském lese lov divočáků zakázán právě pro vysoké hodnoty cesia v jejich mase.

Tabulka: Směrná hodnota hmotnostní aktivity cesia pro uvádění masa divočáků na vnitřní trh ČR

Hodnocení dopadů havárií na životní prostředí

Nutnost hodnocení dopadů havárií na životní prostředí je dána historickými zkušenostmi a právně je zakotvena v zákoně č. 59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Za závažnou havárií pro životní prostředí jsou považovány havárie způsobené nebezpečnou látkou, které mají za následek ekologickou újmu na:

• Území chráněném podle zvláštních předpisů
• Ostatním území o rozloze stejné nebo větší než 10 ha
• Toku řeky nebo vodního kanálu o délce stejné nebo větší než 10 km
• Vodní hladině jezera nebo nádrže
• Kolektoru, tj. saturované a nesaturované zóny

Složky životního prostředí jsou podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, následující: ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Pro účely hodnocení environmentálních dopadů havárií jde zejména o povrchové a podzemní vody, půdní prostředí a biotické prostředí.

tags: #ekologické #havárie #dopad #na #půdu #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Čištění ozonem: princip a využití
• SPD a ohrožení bezpečnosti
• WC Kombi Jika Lyra Plus
• Proč trávit čas v přírodě?
• Obor Ekologie a životní prostředí – učební plán