Ekologické havárie v důsledku manipulace s nebezpečnými látkami

Havárie patří mezi mimořádné události, ke kterým dochází v souvislosti s lidskou činností a které mohou způsobit menší, ale také ohromné škody. Mohou ohrozit naše zdraví, životy, životní prostředí a majetek. Ať už havárii způsobí přímo člověk nebo technika, která je produktem lidské činnosti, nebo příroda, která na nás zaútočí prostřednictvím některého ze svých živlů (oheň, voda, země, vzduch), havárie nás mohou zastihnout kdykoliv a kdekoliv. Proto je potřeba se s možnými nebezpečími seznámit a důkladně se na ně připravit.

Havárie mají vážné dopady, kterými jsou většinou ztráty na životech a zdraví lidí, na životním prostředí a majetku. K těm dochází zejména v důsledku výbuchů, požárů, úniku nebezpečných látek do ovzduší, půdy a vody, zavalení a zasypání a dalších nebezpečných projevů, které havárie doprovázejí.

Nebezpečné látky jsou všude kolem nás a u většiny havárií se přímo nebo nepřímo vyskytují a ohrožují nás. Někdy mohou ohrožovat jen přímé účastníky havárie, někdy ale mohou ohrožovat široké okolí. Může se jednat o látky v kapalném, tuhém nebo v plynném skupenství. Tyto látky působí na organismus mnohostranně, často smrtelně. Míra ohrožení závisí na konkrétní sloučenině, na jejím množství, koncentraci a na době, po kterou jsme byli vystaveni jejímu působení.

Stále častěji jsou v průmyslu používány složité technologie, založené na chemických procesech, při kterých může dojít k havárii i k úniku chemických látek do ovzduší nebo do vody, do přírody. To znamená, že nebezpečné látky se neobjevují jen v chemických továrnách, ale ve všech továrnách. Nebezpečné látky se nacházejí také na zimních stadionech, benzínových stanicích, v lázních a bazénech a v různých provozních zařízeních a skladech, prodejnách i v našich domovech. Používáme je k různým účelům, zejména k topení, čištění, vaření, v dopravě, apod.

Všechny nebezpečné látky se také převážejí v různých dopravních prostředcích a také se s nimi na různých místech manipuluje, mnohdy i neopatrně. Nebezpečné látky se nacházejí také v rukou teroristů a mohou být použity k teroristickým útokům, se kterými se můžeme setkat, bohužel, nejen v zahraničí na dovolené, ale i u nás. Kromě velkých havárií, kdy nás přímo ohrožuje únik nebezpečné látky, se v běžném životě setkáváme i s jinými typy havárií, které mají různé nebezpečné průvodní jevy, například požár, výbuch, sesuv půdy, zřícení domu. Každý den je také doprovázen velkým množstvím havárií v dopravě, silniční, letecké i železniční. I při těchto haváriích samozřejmě může dojít k úniku nebezpečných látek, ale většinou se jedná o menší rozsah.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Ať se jedná o jakoukoliv havárii, nikdy ji nesmíme podceňovat a nesmíme podceňovat ani nebezpečné látky, které se v našem okolí vyskytují. I z běžné technické závady v domácnosti se může stát velká havárie.

HAVÁRIE - CHEMICKÉ LÁTKY

Druhů chemických látek je velké množství a vyskytují se ve všech skupenstvích - kapalném, plynném i tuhém. Mimořádně vážná nebezpečí v sobě skrývají především látky výbušné, hořlavé a jedovaté. Mnoho z nich se používá i v běžném životě.

K látkám výbušným a hořlavým patří zejména:

• metan, obsažený v zemním plynu, který se používá jako palivo (plynové kotle, sporáky)
• acetylen a vodík, který se uchovává v tlakových lahvích a používá při řezání a sváření kovů (spolu s kyslíkem)
• propan-butan, který se uchovává rovněž v tlakových lahvích, v kapalném stavu, a používá se v domácnosti i při turistice jako zdroj světla i tepla
• paliva pro motory automobilů (benzin, nafta)
• ethanol
• lehké topné oleje
• rozpouštědla (toluen, aceton)

Látky jedovaté (toxické) se vyskytují ve všech skupenstvích. Při havárii s únikem toxických látek jsou největším nebezpečím látky plynné, v podobě plynu a par. Jsou člověkem nejen vdechovány, ale do těla se mohou dostat i pokožkou, zvukovody, očními spojivkami. K nejvýznamnějším jedovatým látkám, které se převážejí po území naší republiky ve stovkách tun, patří:

• chlor (využívá se nejen v chemickém průmyslu, ale i ve vodárnách a bazénech k desinfekci)
• amoniak (pro chladící zařízení ? např. na zimních stadionech)

Velmi jedovaté jsou také zplodiny hoření, které jsou velmi častým případem otrav a úmrtí a jsou mnohdy nebezpečnější, než oheň sám. To se týká zplodin nedokonalého hoření, ale i dokonalého hoření, např. při spalování plastů, zapálení skládky pneumatik nebo při požáru. Kouř obsahuje například oxid uhelnatý, oxid uhličitý, chlorovodík, kyanovodík a další jedovaté i ultrajedovaté látky.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Rovněž chod motoru automobilu v uzavřené garáži je krajně nebezpečnou situací. Každý kouř obsahuje jedovaté zplodiny hoření. To platí i o výfukových plynech.

Co dělat při úniku nebezpečné chemické látky?

Pokud dojde k havárii s únikem nebezpečné chemické látky a budeme varováni sirénou (varovný signál VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA) a sdělovacími prostředky (rozhlas, televize). Pokud budete sami svědky vzniku mimořádné události s únikem nebezpečné chemické látky:

• Opusťe ohrožený prostor a snažte se, aby se působení nebezpečné látky na vás a další osoby zastavilo nebo alespoň zmírnilo. Je-li potřeba, používejte improvizovanou ochranu dýchacích cest a povrchu těla.
• Ihne po opuštění ohroženého prostoru zavolejte na linku tísňového volání 112. V případě možnosti se pokuste přenést na čerstvý vzduch i osoby, které se nadýchaly nebezpečných látek a jsou v ohrožení života. Je-li potřeba, poskytněte jim první pomoc. Nezvládnete-li někomu pomoci sami, zavolejte si pomoc na čísle 155. Dbejte na to, abyste se sami nedostali do ohrožení života.
• Nezapomeňte, že se chemikálie zpravidla uchytí i na oděvu, kůži, vlasech a pod nehty. Mohly by tak způsobit komplikace i po opuštění zasaženého místa. Je proto důležité ihned svléct oblečení a pořádně se umýt. (při mytí nepoužívejte kartáč! Tak by se chemikálie dostaly rychleji do krevního oběhu).
• Preventivně vyhledejte lékařské ošetření, i pokud nepociťujete známky otravy. Záchranářům poskytněte informaci o tom, jak k nehodě došlo, jak se cítíte a jak celý případ probíhal. Tak budou snáze moci určit o jakou látku se jednalo a jaký zvolit postup.

HAVÁRIE - RADIOAKTIVNÍ LÁTKY

Radioaktivní látky jsou látky, které obsahují nestabilní izotopy prvků. Jádra atomů těchto prvků nazýváme radionuklidy. Radionuklidy se přeměňují v jádra jiných izotopů a přitom vysílají (emitují) ionizující záření, které je nebezpečné pro lidstvo i přírodu.

K úniku radioaktivních látek může dojít zejména:

• při havárii v jaderném energetickém zařízení
• při přepravě radioaktivních látek
• v důsledku teroristického útoku

Radioaktivní materiál kontaminuje vzduch, vodu a území na dlouhou dobu a ohrožuje vše živé, co se v okolí nachází.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Lidé, kteří žijí v okolí jaderného energetického zařízení jsou vždy předem informováni co mají dělat, kdyby došlo k havárii. Jsou i vybaveni speciálními jodovými přípravky, které účinky záření na lidský organizmus výrazně snižují.

Co dělat při úniku radioaktivních látek?

Pokud dojde k úniku radioaktivní látky, budeme varováni sirénami a sdělovacími prostředky (rozhlas, televize). V případě radiační havárie postupujeme stejně jako u chemické havárie, jen v případě možnosti volíme k ukrytí sklepní prostory, na rozdíl od chemické havárie, kde volíme vyšší patra budovy.

HAVÁRIE - BIOLOGICKÉ LÁTKY

V životě se můžeme setkat i s ohrožením nebezpečnými biologickými látkami. Může k němu dojít například v důsledku havárie, například v laboratoři nebo při zásobování pitnou vodou, v důsledku nasazení biologických látek ke kriminálním, teroristickým nebo vojenským účelům nebo v důsledku samovolného šíření, např. u chřipkových epidemií.

Mezi nebezpečné biologické látky patří různé druhy virů, bakterií, rostlinné a zvířecí toxiny, apod., které mohou způsobit různé infekční i neinfekční nemoci nebo otravy. Mezi nejznámější nebezpečné biologické látky patří například antrax, neštovice, mor, botulotoxin.

Abychom se před nimi ochránili, vždy postupujeme podle pokynů příslušných orgánů, dodržujeme bezpečnost v ohrožených prostorech, nevstupujeme na zakázaná místa, nepodceňujeme výstražné tabulky, apod.

HAVÁRIE V DOPRAVĚ

Dopravní nehody jsou a stále více budou problémem současné doby i budoucnosti. Dnes ale velmi rychle roste rychlost našich aut, jejich množství a hustota komunikačních sítí a s nimi spojená rizika dopravních nehod. Dalším rizikem dopravních nehod je i velmi častá nezkušenost a neukázněnost řidičů, dokonce i těch, kteří převážejí nebezpečné látky.

Při dopravních nehodách hrozí i nebezpečí výbuchu palivové nádrže. Stačí, když se vytékající palivo a jeho páry dostanou do blízkosti rozpáleného motoru! Pokud se tedy ocitnete v blízkosti dopravní nehody a chcete pomoct raněným, tak raději zavolejte záchranáře. V případě, že byste mohli zraněným sami pomoci, poskytnout jim první pomoc nebo je alespoň přesunout na bezpečné místo, musíte postupovat velmi opatrně.

Havárie v dopravě (silniční, železniční, letecké, námořní) mají dalekosáhlé dopady zejména na životy a zdraví lidí. Mají však i dalekosáhlé dopady na životní prostředí, a to zejména havárie cisteren přepravujících nebezpečné látky nebo havárie ropných tankerů.

V celé Evropě je povinnost k přepravě nebezpečných látek používat oranžové výstražné tabulky a symboly, které jsou připevněny na viditelném místě přepravního prostředku. Výstražné tabulky s čísly označují druh látky a její nebezpečí. Symboly mají pro nás větší vypovídací hodnotu.

V případě, že budete svědky dopravní nehody cisterny nebo se budete pohybovat v blízkosti této nehody, okamžitě opusťte ohrožený prostor a ukryjte se v nejbližší budově. Pak postupujte podle všeobecných pravidel.

Pokud budete při nehodě v dopravním prostředku, například s rodinou v autě, okamžitě uzavřete okna a vypněte klimatizaci. Pokud je to možné, opusťte s vozidlem nebezpečný prostor a poté nahlaste událost na linku 112 nebo 150. Záchranářům velmi pomůžete, když si zapamatujete čísla na výstražné tabulce cisterny, která havarovala, a nahlásíte je.

HAVÁRIE - VÝBUCH PLYNU

Jeden z největších zdrojů energie dnešní doby je ZEMNÍ PLYN. Používá se v domácnostech k topení, ohřívání vody, vaření. Používá se i v továrnách a v dalších zařízeních. Spalováním plynu vznikají nebezpečné zplodiny, ale v daleko menší míře, než při spalování benzínu, nafty nebo topných olejů, dokonce i pevných paliv jako? dřeva a uhlí. Proto se plyn využívá stále více.

Zemní plyn sice není jedovatý, ale má dvě velká rizika:

• Je bez barvy, chuti a zápachu a mohl by se šířit, aniž bychom ho vnímali. Proto se do něj přidává speciální látka, která má charakteristickou vůni a my tak můžeme únik plynu zaregistrovat. Zemní plyn totiž není dýchatelný a snadno se rozptyluje do okolí. Pokud by unikal v uzavřené místnosti, mohl by vytěsnit vzduch a my bychom se mohli udusit.
• Je výbušný, to znamená, že ve směsi se vzduchem vytváří silně třaskavou směs, která velice rychle a snadno hoří. Uniká-li plyn v místnosti, zvětšuje se jeho koncentrace a potom postačí malá jiskra k tomu, aby došlo k výbuchu.

Velmi nebezpečné je nedokonalé spalování zemního plynu spojené s nevyčištěným komínem a špatným odvětráním místnosti, ve které se nachází zařízení na spalování plynu (např. utěsnění větracích otvorů v koupelně, kde je karma). I přes značná bezpečnostní opatření k výbuchům plynu, požárům, a otravám dochází.

Nejčastější příčiny výbuchů a otrav:

• Nejčastější příčinou je podcenění pravidelných kontrol rozvodů plynu a plynových spotřebičů, neopatrné zacházení s nimi, případně vadná instalace spotřebičů.
• Problémy způsobuje i špatná údržba komínů a kouřovodů, které odvádějí zplodiny hoření od tepelných spotřebičů. Může dojít k otravě těmito zplodinami v případě zanesených komínů. Může dojít i k požáru sazí v komínech a kouřovodech.
• Ohrožuje nás i špatné odvětrání místnosti. Tepelné spotřebiče (plynové kotle, karmy) mají velkou spotřebu kyslíku. Při špatném odvětrání, tedy přísunu vzduchu do prostoru, se můžeme nejen udusit, ale také otrávit. Nedostatek kyslíku v prostoru je totiž příčinou špatného hoření. Produktem špatného hoření je jedovatý oxid uhelnatý (CO). V malém prostoru koupelny, kde hoří karma, se může člověk tedy snadno přidusit, ale v důsledku otravy oxidem uhelnatým se může i snadno dostat do stavu bezvědomí a utopit.
• Rovněž chod motoru automobilu v uzavřené garáži je krajně nebezpečnou situací. Každý kouř obsahuje jedovaté zplodiny hoření, zejména oxid uhelnatý, ale i další jedovaté látky. To platí i o výfukových plynech automobilů.

Co dělat v případě úniku plynu?

I relativně malý únik plynu může způsobit velký výbuch, který v uzavřené místnosti nemá téměř nikdo z lidí šanci přežít. Pokud bude unikat plyn z některého z vašich domácích spotřebičů, vypněte přívod plynu k tomuto spotřebiči, který by u něj měl být (např. páčka za sporákem) nebo hlavní uzávěr plynu do bytu, který bývá u plynoměru v předsíni, na toaletě nebo na chodbě před bytem. Potom okamžitě otevřete okna a dveře a vyvětrejte.

Pokud půjdete po chodbě bytového domu a ucítíte silný zápach plynu vycházející například z nějakého bytu, rozhodně na nikoho nezvoňte, nerozsvěcujte světlo ani nevolejte mobilem. Měli byste co nejdřív zavřít hlavní uzávěr plynu, který musí být umístěn na fasádě domu a označen zelenou tabulkou "Hlavní uzávěr plynu!. V některých starších domech se může tento uzávěr nacházet ještě ve sklepě nebo v suterénu, ale měl by být také označen. Po uzavření hlavního uzávěru plynu, z bezpečného místa, zavolejte na tísňovou linku 112. V případě, že si nevíte rady nebo nevíte, kde je uzávěr plynu, zalarmujte některého dospělého člověka a řekněte mu, co se stalo.

Příklady ekologických havárií v ČR

Následují příklady ekologických havárií, ke kterým došlo v důsledku manipulace s nebezpečnými látkami v České republice v minulosti, a které byly zpracovány z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí:

• 1964: Únik asi 150 kg kyanidů do řeky Jihlavy z n. p. Tona Jihlava. Došlo k rozsáhlé otravě ryb v délce asi 60 km toku.
• 1966: Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody. Pod Přerovem došlo k totálnímu úhynu ryb a dále k otravě kaprů v sádkách Státního rybářství v Chropyni.
• 1967: Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, do které vypouští odpadní vody n. p. Tatra Kopřivnice, až po soutok s Odrou. V říční vodě byla zjištěna koncentrace kyanidů 2,4 mg/l.
• 1969: Únik 225 t melasy při neopatrné manipulaci v n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim. Melasa natekla do řeky Chrudimky a do Labe. Došlo k úhynu ryb až po hranice s okresem Praha - východ.
• 1970: Havarijní znečištění Chodovského potoka a následně řeky Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová. Koncentrace jednomocných fenolů v Chodovském potoce byla až 5,0 mg/l, havárií byl ohrožen vodárenský odběr na Ohři v Radošově.
• 1970: Havárie na Rakovnickém potoce. Příčinou havárie byl únik Dubacidu z n. p. Rakona Rakovník. Při zjištění pěnivosti na ČOV Rakovník obsluha ČOV vyřadila z funkce a odpadní vody bez čištění vytékaly do Rakovnické potoka.
• 1972: Únik asi 600 m3 mazutu v Mariánských Lázních. Mazut unikal do topných kanálů a do kanalizace, ze které unikl do bažiny a místního potoka.
• 1972: V obci Mlékojedy (okr. Litoměřice) majitel rodinného domku na své zahradě zakopal kameninovou nádrž, objem unikl do okolí a některé sousední studny byly kontaminovány.
• 1972: Při odstraňování sedimentů ze dne nádrže na močůvku došlo k destrukci nádrže a k úniku cca 200 m3 močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe. Došlo k totálnímu úhynu ryb v zasažených potocích až po soutok s Labem (17 km).
• 1972: Pracovník statku zbytky roztoku fungicidu Dithane vypustil do řeky Osoblahy. Došlo k úhynu ryb, zasaženo bylo 8 km řeky.
• 1972: Znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou, která unikla z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ Ústí nad Labem.
• 1973: Při nevhodné manipulaci se závadnými látkami došlo ke znečištění řeky Ohře. Vlivem znečištění Ohře se vyskytly problémy se zásobováním pitnou vodou v Karlových Varech. K podobné havárii došlo i v roce 1974.
• 1973: Do řeky Ostravice unikly z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek mořírenské kaly s obsahem kyanidů (cca 600 m3). Došlo k úhynu ryb v Ostravici v délce 17 km.
• 1975: Na řece Bělé došlo k úhynu ryb, následným šetřením bylo prokázán zdroj havárie - Jatky Jeseník, kde došlo k úniku čpavku z chladícího okruhu.
• 1975: Únik 12 400 l motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán.
• 1975: Havárie autocisterny n. p. Benzina u obce Lukavec (3. pásmo PHO VD Švihov) v povodí Martinického potoka. Odvzdušňovacím ventilem uniklo 12 400 l nafty do terénu a následně do meliorační strouhy a Martinického potoka.
• 1975: V Podhájí (okres Zlín) došlo k úniku kapalného hnojiva do toku Lutonínka. Došlo k úhynu ryb v délce toku 3 km. Vodárenský odběr pro Vizovice byl na 8 hodin odstaven.
• 1976: Došlo k úplnému úhynu ryb v úseku pod Táborem až po Bečice. Příčinou bylo úplný kyslíkový deficit, který byl důsledkem kombinace dlouhodobého teplého a suchého počasí s vypouštěním nečištěných odpadních vod z města Tábor.
• 1976: Únik alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery. Došlo k úniku 208, 5 kg kyanidu sodného a 121,5 q Zn. K úhynu ryb došlo na toku Jizery v délce 11 km.
• 1978: Únik fenolu ze Spolany Neratovice, n. p. do Vltavy. Do kanalizace uniklo cca 96 t fenolu. Hlavní havarijní vlna fenolu byla na Labi 5. a 6. 6., na dolním úseku Labe se projevila pachová kalamita a došlo k omezení provozu vodárny Vaňov. Došlo k úhynu ryb.
• 1979: Únik 33, 5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína ze dvou převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy. Byly zastaveny vodárenské odběry.
• 1979: Únik mědící kyanidové lázně (64 kg kyanidů) z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy. V úseku 7 km došlo k totálnímu úhynu ryb.
• 1980: Největší ropná havárie z ropovodu na území ČR. Na úseku ropovodu u obce Bartoušov vznikla netěsnost. Celkový únik byl později vyčíslen na 6 000 t ropy. Z terénu unikala ropa do mokřadu a následně do Šlapanky a Sázavy.
• 1980: Při vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice došlo k totálnímu úhynu ryb v Červeném potoce a Litavce.
• 1981: Vypuštěním nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku z n. p. Šroubárna Žatec došlo k mimořádnému úhynu ryb v řece Ohři.
• 1982: Při nehodě uniklo cca 26 m3 leteckého petroleje na vozovku, okolí a přímo do Chejlavy.
• 1982: Došlo k protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice. Odhad množství uniklého popílku byl cca 15 000 t.
• 1982: Bylo zjištěno intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami. Příčinou byla netěsnost v podzemní nádrži na LTO v uložišti francouzského velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí.
• 1982: Došlo k havarijnímu úniku kejdy v JZD Horka u Staré Paky. Příčinnou havárie byla totální destrukce dřevěné uskladňovací nádrže. Uniklá kejda se rozlila na okolní terén, kde v okruhu do 100 m vytvořila vrstvu 10 až 20 cm tužšího podílu, kanalizací unikla do říčky Olešky.
• 1982: Nedbalostí obsluhy došlo v n. p. AZNP Mladá Boleslav k úniku mědící lázně (12 m 3 lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové). Došlo ke zhoršení provozu ČOV Mladá Boleslav, k hromadné otravě ryb v Jizeře a po nezbytnou dobu i k odstavení odběru Pražských vodáren.
• 1983: Bylo zjištěno rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami. Šetřením bylo zjištěno, že původcem havárie je n. p. LIRA Horní Planá. Odhad uniklého LTO byl asi 7 m3.

Prevence havárií

Havárie a výbuchy. Když se řekne nebezpečné látky, představí si pod tímto pojmem nejspíš každý něco jiného. Obecně se dá říci, že se jedná o věci, které představují určité riziko pro osoby a životní prostředí. Často přepravovanými a pro laickou veřejnost zřejmě nejznámějšími jsou hořlaviny, kam patří například benzín, nafta nebo třeba nátěrové hmoty či alkoholy. Dalšími často přepravovanými nebezpečnými látkami jsou žíravé látky používané v průmyslu i v domácnostech, jsou to například kyseliny a louhy. Tyto dvě nejrozšířenější skupiny jsou ještě doplněny dalšími druhy nebezpečných látek.

Chemický průmysl představuje třetí největší součást zpracovatelského průmyslu České republiky, a škála těchto látek je opravdu velká. Přepravě nebezpečných věcí je proto nutno věnovat stejnou pozornost jako jejich výrobě a skladování. Přeprava nebezpečných věcí je sice příslušnými předpisy upravena, největším problémem však zůstává nedodržování těchto předpisů a to i přesto, že v případě nehody může dojít nejen ke škodě na převáženém nákladu, ale také ke škodám na životním prostředí a ohrožení bezpečnosti lidí.

Jaké jsou nejčastější chyby při převozu nebezpečných a chemických látek a na co si mají dát přepravní společnosti největší pozor, jsme se zeptali kpt. Mgr. Nicole Zaoralové, tiskové mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR.

„Nejčastější chybou při převozu nebezpečných látek je překvapivě to nejdůležitější, a to je náklad. Řidič neví, co veze. Jinými slovy obsah cisterny nebo nákladního prostoru neodpovídá tomu, co je deklarováno. Potom pokyny pro případ nehody jsou řidiči v takových případech k ničemu, protože jeho reakce by mohla být neadekvátní, nebo naopak zbytečně hysterická. HZS krajů v současnosti mají k dispozici přístrojové vybavení v podobě přenosných spektrometrických přístrojů (Ramanův spektrometr First Defender XL nebo infračerveného spektrometr FTIR TruDefender), které jim umožňují identifikovat více než 15 tisíc chemických látek. Problémy byly zjištěny při pravidelných kontrolách ADR nákladu v posledních čtyřech letech, které provádí Policie ČR a hasiči pomáhají právě při identifikaci nákladu. Dalším problémem je nedostatečné vybavení řidičů osobními ochrannými prostředky, které neodpovídá požadavkům ADR. Problematické je rovněž zabezpečení nákladu v souladu s ADR (velké úkapy nebo nepořádek v nákladovém prostoru).“

Jelikož jsou tyto akce nahodilé, i když pravidelné, nelze z nich vyvodit žádné statistické ukazatele. Nicméně popsané nedostatky jistě vážným problémem v dopravě nebezpečných věcí určitě jsou.

Ing. Zdeněk Fildán, jednatel společnosti ENVI GROUP s.r.o. vidí další problémy.

tags: #ekologické #havárie #v #důsledku #manipulace #s

Oblíbené příspěvky:

• Švédská příroda
• Kouzlo listnatých lesů (Larousse)
• Likvidace radioaktivního odpadu
• Výzkum obnovitelných zdrojů energie
• Přečtěte si více o bukači velkém