Ekologické hospodářství: Pěstování hrušek

Dobré hrušky se lahodností vyrovnají mnohému exotickému ovoci. Nabízejí spoustu variací v čerstvém stavu, ale i v teplé kuchyni. V našich zemích se jim daří a jejich pěstování zde má předlouhou tradici. Přesto hrušně ubývají…

Hrušky - kdysi velmi ceněné a vyhledávané ovoce - se v poslední době ocitají na okraji zájmu pěstitelů i spotřebitelů. Rozměrné koruny hrušní se jen těžko vejdou do malých zahrádek, mnozí vlastníci dávají přednost spíše okrasným než užitkovým zahradám a svůj podíl na úbytku hrušní má i stále více se rozšiřující choroba - rez hrušňová. Svou roli možná hraje i celkem vydatná kalorická hodnota hrušek, a poněkud horší stravitelnost. Ale přesto je škoda o ně jídelníček ochudit!

Úpadek hrušní: Historie a současnost

Odkud pochází hrušeň?

Hrušeň obecná (Pyrus comunis) se řadí do skupiny několika dalších zástupců rodu Pyrus, jejichž původní pravlast lze jen těžko vysledovat. Některé druhy pocházejí z oblasti Kavkazu, jiné ze Střední Asie, Středomoří a Severní Afriky. Z nich se pak křížením už velmi dávno vyvinuly kulturní formy, které provázely lidstvo odpradávna.

Hrušně v Evropě

Cesta hrušní do Evropy vedla pravděpodobně přes Řecko, což dokládá i starověká literatura. Například žák Aristotela Theofrast se ve svém spisu Historia plantarum zmiňuje o pěstování čtyř druhů hrušní, zvaných „apeos“. Z jeho spisů se také dozvídáme, že hrušky se tehdy nekonzumovaly syrové, ale vařené nebo sušené.

Z Řecka pak vedla již jen krátká cesta hrušek do Říma. Marcus Plinius Cato v díle Historia naturalis uvádí, že v římských zahradách se v letech 23-79 našeho letopočtu pěstovalo na 35 druhů hrušek.

Čtěte také: České supermarkety a bio

I v pohádkách Tisíce a jedné noci je zmínka, že se při hostinách, kromě mnoha jiných druhů ovoce, podávaly jako lahůdka i hrušky.

Do zemí střední Evropy proniklo pěstování hrušní pravděpodobně již mezi prvním až pátým stoletím našeho letopočtu, snad s příchodem Slovanů, nebo díky římských legiím.

Opravdového vrcholu obliby dosáhly hrušky ve středověku ve Francii v dobách panování Ludvíků XIII. a XIV., kdy bylo známo na 900 odrůd!

Hrušně v Čechách

V našich končinách se ujalo pěstování hrušní nejprve v šlechtických a klášterních sadech a zahradách, ale brzy našly cestu i do venkovských zahrad. V době největší slávy hrušek se u nás pěstovalo celých 112 odrůd. Dostávaly také pěkná jména - ochutnat jste tehdy mohli Bartolomějku, Barvířku, Cibulku, Cvergli, Jakubickou, Krvavku, Majdalenku, Pstružku, Ovesňačku, Starou pannu, Špinku, Vavřinku či Žitňačku.

Z hrušek se dříve vařila povidla, sušily se jako pochoutka na zimu stejně jako jablečné křížaly, pracharandou (usušenými, rozemletými hruškami) se sypala sladká jídla. Chutná inspirace!

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Ústup hrušní započalo rušení rozlehlých sadů v druhé polovině 19. století, které ustupovaly plochám pro pěstování řepy cukrovky. Pouze v Polabí a na záhřevných kopcích na Litoměřicku a Lovosicku, kde se hrušním neobyčejně dařilo, ještě v meziválečných časech rostly sady plodící hrušky vynikající chuti. Pamětníci vzpomínají, jak se v neděli hrušky česaly, balily do „sajnpapíru“ a v pondělí brzy zrána nakládaly na šífy plující po Labi do Německa.

Definitivní konec slávy české hrušky přineslo temné období kolektivizace. Na ladech sice staré hrušně dlouho přetrvávaly, časem však zarůstaly neprostupným trnitým křovím, nebo - nikým nečesány - planěly podél silnic.

Pěstování hrušní dnes a nové odrůdy

Šlechtitelské ústavy navzdory ústupu pěstování hrušní přicházejí s novými odrůdami vynikajících vlastností. Šlechtí především stromy menších tvarů, které by mohly obnovit oblibu hrušek. Ale na větší zahrady, zvláště ty, které se snaží o ekologické hospodaření a soulad s přírodou, patří i majestátní vysokokmeny, jejichž odrůdy se snaží mnozí nadšenci zachovat. Pro svůj mohutný růst a náchylnost k chorobám k pěstování ve velkém už sloužit nemohou, ale pozornost a péči si zaslouží.

Hrušním se daří na záhřevných, hlubokých, hlinitých a živinami dobře zásobených půdách teplých oblastí.

Mezi staré a vynikajícím odrůdy hrušní českého původu patří například Solanka, Zbuzanka, Muškatelka, Koporečka, Magdalenka, Ananaska česká

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Extenzivní vs. Intenzivní ovocnářství a ekologické aspekty

Extenzivní výsadby nebo extenzivní ovocnářství se dá charakterizovat jako systém, v němž ovocný strom vnímáme z různých úhlů pohledu. V intenzivním ovocnářství strom sázíme primárně kvůli produkci, zatímco v extenzivním ovocnářství nás zajímají i mimoprodukční funkce ovocných dřevin. To znamená třeba funkce krajinotvorná, historická, když se bavíme o starých odrůdách, funkce sociální, když zakládáme komunitní sady, funkce protierozní, funkce ekologická, protože podporuje biodiverzitu, atd. U každé extenzivní výsadby se musíme ptát, jaké funkce mají její ovocné dřeviny plnit, a od toho se potom vše odvíjí.

Samozřejmě, můžeme se bavit o tom, že třeba sběru na moštování to není problém. Můžeme mít extenzivní sad, setřásat ovoce, sbírat ho mechanicky a dělat z něho výrobky. To jde. Ale pokud se bavíme o stolním ovoci, tam extenzivní výsadby nemohou těm intenzivním konkurovat.

Určitě je to o mnoho řádů lepší než konvenční produkce, i co se týče biodiverzity a podobně, na druhou stranu mnoho přípravků, které jsou povoleny v ekologickém zemědělství, není dobré používat. Například Quassia amara je výluh ze dřeva keře kvasie hořké, což je širokospektrální insekticid. Jen je přírodního původu.

Oproti tomu v extenzivním ovocnářství hodně pracujeme s prevencí. Jedna ze základních myšlenek, kterou já hodně se snažím protlačovat, když děláme výsadby, je diverzita druhů a odrůd. Jeden rok třeba nějaká odrůda na něco trpí, druhý rok je jiné počasí, takže zase jiná odrůda trpí na něco jiného.

Protože supermarkety chtějí stejnoměrné ovoce, stálý přísun atd. Vnímám, že je to dost neporovnatelné, ale ekologické intenzivní ovocnářství je určitě mnohonásobně lepší než konvenční ovocnářství, kde zase tak velký rozdíl v tom, jestli je na dané ploše řepka, obilí nebo intenzivní ovocný sad, není.

Dost záleží i na samotném pěstiteli. I když pěstuješ v konvenci, tak k tomu můžeš přistupovat různými způsoby. Není to černobílé. Znám intenzivní sady v ekologii i v konvenci a vidím, že se to dá dělat různými způsoby.

Já si představuju, že víc ekologických sadů bude spíš extenzivního charakteru. Vnímám to tak, že spousta lidí má nějakou ornou půdu a chce si tam vysázet sad. Jeho primární funkcí nebude produkce, nebo klidně i bude, ale ne v tom smyslu, že to bude intenzivní ovocnářství. Pokud ten člověk už třeba nějakou zkušenost se zemědělstvím má, ve chvíli, kdy o nějakou dotaci žádá, tak si to hodí do ekorežimu. Protože stejně to stříkat nebude, bude to jen síct, a když stromy zaplodí, tak bude sklízet ovoce a něco s ním dělat.

Pokud bych se já chtěl živit prodejem ovoce, nevidím smysl v tom zakládat intenzivní ovocný sad, i když v ekorežimu, proč rovnou nezaložit ten extenzivní sad? Já si tak představuju, že ten ekozemědělec práci dělá trošku s radostí, a přijde mi, že v tom intenzivním sadu tolik radosti není.

Podle mě, když si nějaký malý farmář založí extenzivní sad, tak z toho bude mít mnohem víc radosti i ekonomického zisku, pokud to má marketingově vymyšleno. A může se specializovat i na stolní ovoce, ale ne prodávat ho do supermarketů. Musí mít komunitu lidí nebo zákazníků a těm to nabízet.

Ukázkový ekologický sad

Na pozemku Biofarmy Skřeněř vzniká zcela nový sad a letos jsou aktuálně vysázeny 2 ha odrůdy Santana. V návaznosti na tento projekt proběhl dne 17.8.2017 v Brně seminář, kde se účastníci seznámili s průběhem jeho řešení v letošní sezóně.

Seminář seznámil s průběhem řešení v letošní sezóně. Důležitá byla prezentace rakouského poradce Karla Waltla, především část věnovaná uplatnění produkce ekologického ovoce na rakouském trhu. Jedním z postřehů, které K. Waltl zmínil, je potřeba vytvoření platformy pro odbyt bioovoce v ČR.

Na semináři zazněly příspěvky od V. PSOTA: Ukázkový ekologický sad. Musilová T.: Situace a novinky v dotační podpoře ekol. zemědělství.

Exkurze do Rakouska

V parných letních dnech 17. - 19. Zájezd se uskutečnil pod záštitou občanského sdružení Biosad ve spolupráci s firmami Voen a Biofa. Radek Vávra, byla návštěva ovocnářských podniků v okolí Bodamského jezera. i těm v integrovaném režimu.

Po několika hodinách strávených v autobuse jsme zastavili v rodinné firmě Haug ve vesnici Schönau na předměstí města Lindau.

Ochrana ovoce v Dolanech

Necelé dvě desítky zájemců o dění v ochraně ovoce se ve čtvrtek 14.8. Nižší počet účastníků zcela vynahradila příjemná a otevřená atmosféra s množstvím diskuzních témat, včetně aktuální situace kolem odbytu ovoce.

Polním dnem provázeli Václav Psota (Biocont Laboratory) a Radka Zeinerová (ZD Dolany). Pozornost byla věnována výsadbám odrůdy Golden Delicious, kde v loňském roce byly problémy se strupovitostí.

V. V Falta prezentoval Co je nového v ochraně sadů.

Školení ve Švýcarsku

Od 17. 4 - 19.4. proběhlo školení v ochraně. Lektorem byl Andreas Haseli (FiBL - Forschunginstitute fur biologischen Landbau, Švýcarsko). Pozornost byla věnována také výživě a péči o půdu; nastíněna byla i podpora biodiverzity sadů. musel přednášející průběžně reagovat na dotazy z publika. Excelentně byly zpracovány např. místní restaurace, ale také švýcarského ekologického ovocnářství.

Exkurze do Rakouska

Ve dnech 21.8.- 22.8. 2012 vyrazil minibus s necelou dvacítkou výletníků do jižního Rakouska. Cílem výpravy je návštěva několika ovocných farem ve Štýrsku. překlad jakož i organizaci celého zájezdu vzal na své triko Martin Bagar.

Pan Krispel sděluje celou řadu podrobností o svém podniku a pěstování a problémech, jež řeší. Při hustotě stromů 3500-400 ks/ha sklízeň dosahuje přibližně 50 t konzumních jablek.

Obtíže činí např. nebo vlnatka krvavá nejsou takovým problémem. Frekvence postřiků činí 22-25 zásahů/rok.

Všechny plochy výsadeb jsou opatřeny sítěmi proti kroupám a kapkovou závlahou. závlahou nad koruny stromů. K regulaci plevelů používá ovocnář diskové plečky s talíři nastavitelnými do všech úhlů. plečku odhrnující zeminu. Ošetření příkmenných pásů provádí v každé druhé řadě z důvodu podpory benefičních organismů. S mechanickou regulací plevelů je p. spokojen více než s donedávna používanými herbicidy.

Z celkové produkce je 80 % v 1. jakostní třídě a 10 - 20 % ve 2. třídě. Výkupní cena je 0,65 - 0,75 EUR za jeden kilogram. V ekologické produkci jsou vyšší náklady na pěstování s nižšími výnosy asi o 1/3.

Při ochraně používá síru, polisulfid vápenatý a Vitisan. Systém ekologické produkce je založeno na intenzitě a velké hustotě stromů na 1 ha.

Nutností ve většině sadů jsou sítě proti kroupám, často se používá i protimrazová nadkorunní závlaha sloužící např. i k aplikacím polysulfidu. na citlivých odrůdách v ekologických výsadbách. Někde se objevují problémy s podkopníčkem spirálovým, ale zatím nejde o závažná napadení.

Klíčová je včasnost zásahů, jež se vyplácí třeba u mšic a dalších skupin škůdců. Menší plocha rodinných farem, zpravidla ne nad 10 ha, umožňuje věnovat sadům maximální péči po celou sezónu.

Důležitá je také vybavenost vhodnou mechanizací a také bytostná a po mnoho generací vytvářená propojenost ovocnářství s regionem. Pěstitelé mají přístup k různým substrátům, které využívají při hnojení ekologických sadů, atd.

Konference o ochraně rostlin na Slovensku

Ve dnech 5.9. - 6.9.2012 se konala na Slovensku konference o ochraně rostlin. Po devíti letech opět zamířila do Nitry (přívlastek "mezinárodní" je v uvozovkách, neboť většina účastníků je zpravidla tvořena z Čechů a Slováků).

Cílem bylo seznámit se s novými poznatky a odprezentovat některé novější výsledky z pokusů věnovaných ochraně sadů. Této akce fyzicky zúčastnili: M. Bagar, V. Psota a V. Falta jako autoři či spoluautoři několika přednášek či posterů.

Seminář v Tetčicích

Dne 15.3.2012 se opět v Tetčicích u Rosic uskutečnil seminář. o účast na semináři byl velký zájem. Byla prezentována témata z ochrany. Kromě obsáhlé přednášky Ing. V. Falty, byla diskutována problematika v oblastech, kde dosud nejsou k dispozici uspokojivá řešení a nebo se je nedaří uplatňovat. Tradičně byl prostor věnován možnostem ochrany proti klíčovým škůdcům a patogenům v ekologickém ovocnářství. V. Falta přednesl - Ochrana proti vybraným škůdcům v sadech.

Seminář pro ovocnáře

Dne 13.12.2011 se v Tetčicích u Rosic v hotelu U Crlíků konal poslední letošní seminář pro ovocnáře. ať už v ekologickém nebo integrovaném pěstování ovoce. Účast hostů ze zahraničí byla určitě přínosem a inspirací do další práce. V krátkém čase, který byl pro seminář vymezen, však nebylo možné vše prodiskutovat. účastníci se mohli těšit na další příležitosti k podobným setkáním.

Na semináři vystoupili:

• Bassanetti, C., CBC, Itálie - Situace v Italském ovocnářství. Aktuální trendy v použití MD. Nové produkty v monitoringu škůdců.
• Maier, A., Andermatt, Švýcarsko (prezentoval V. Psota) - Situace ve Švýcarském ovocnářství.
• Hartl, W. - Dynamika pohybu živin v půdě. Možnosti zlepšení výživy v integrovaném a ekologickém ovocnářství.

Seminář v Mikulově

Seminář se konal ve dnech 3.-4.11. 2011 v Mikulově.

Seminář v Modřicích

Dne 7.12.2010 se v motorestu v Modřicích uskutečnil již tradiční seminář zaměřený na problémy ochrany. ovocnářů především vyplýval z plánované přednášky K. Waltla z Rakouska. K rekordní účasti přispěla především přednáška hosta ze zahraničí (K. Waltl, Rakousko).

Účastníci získali informace nejen z oblasti ochrany, ale byli také seznámeni se situací v ovocnářství u našich jižních sousedů. V Rakousku je nyní 12 200 ha a počet podniků činí 4000 ha. přičemž 10 ha je v daných podmínkách uváděno jako hraniční hodnota, kde je možné se uživit pouze ovocnářstvím. je koncentrována v jihovýchodním regionu země (Steiermark).

I když nikoho asi nepřekvapí, že nejrozšířenějším ovocným druhem jsou jabloně (7200 ha), skladba ostatních plodin je velmi zajímavá. Z našeho pohledu trochu exotický černý bez (1200 ha) pěstovaný za účelem výroby potravinářských barviv. 80 % ploch je pod sítěmi, což je v této alpské zemi nutností.

tags: #ekologické #hospodářství #pěstování #hrušek

Oblíbené příspěvky:

• Kladenský sběr kovů
• Význam amoniaku v přírodě
• Škola v přírodě Desná
• Drtič odpadu do kuchyně: Recenze
• Nesprávné ukládání odpadu