Yann Arthus-Bertrand, narozený 13. března 1946, je známý fotograf a specialista na letecké snímkování. V roce 2009 vytvořil svůj první film "Home". Tento film, který je inventurou planety, vidělo více než 600 milionů lidí po celém světě. Je dostupný zdarma na YouTube a pokračuje ve své kariéře.
Tvůrce filmu Yann Arthus-Bertrand namluvil i jeho francouzskou verzi. Veškeré jeho výnosy půjdou na organizaci Yanna Arthuse-Bertranda, GoodPlanet, která bojuje za ochranu životního prostředí. Tento film vznikl jako neziskový projekt.
Dokument "Ekologické katastrofy" (Écologie - Ces catastrophes qui changèrent le monde) z roku 2009 se zabývá environmentálními tématy, aktivismem, ekologií a firemní chamtivostí. Film upozorňuje na mnoho různých ekologických katastrof, které spolu v podstatě ani nijak nesouvisí. Poslední co bych snad vytknul je přeskakování od jedné katastrofy, ke druhé bez jakékoli souvislosti a bez jakéhokoli náznaku že už se jedná o další katastrofu.
Zajímavý dokument plný informací a názorů osob, které o tom či onom problému něco vědí a mají k němu co říci. Na druhou stranu mě tento dokument příliš nezaujal. Nemá žádný konkrétní cíl. Pouze upozorňuje na něco co se v minulosti stalo, ale zase neupozorňuje na něco konkrétního, ale na mnoho různých ekologických katastrof, které spolu v podstatě ani nijak nesouvisí.
Neutěšený výčet ekologických katastrof, jejichž společným jmenovatelem je samozřejmě člověk a jeho bezohledné, neuvážené či pošetilé počínání. Dopad katastrof je stejně deprimující jako fakt, že ve filmu nezazní ani náznak možnosti lepších zítřků nebo ponaučení se z vlastních chyb.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Při posuzování průběhu a výsledku hromadného vymírání na konci křídy před 66 miliony let se nevyhneme subjektivnímu a nevyváženému pohledu - ostatně, všichni jsme potomci jedné z odnoží savčích „survivorů“, kteří dokázali tuto děsivou katastrofu přežít. Přežili nejhorší důsledky masivního impaktu, na rozdíl od všech neptačích dinosaurů, ale také mnoha ptáků a téměř všech „praptáků“.
Ve skutečnosti však také savci prošli dramatickým poklesem své druhové rozmanitosti, názory na míru intenzity jejich vymírání se ale liší. Přežili zástupci všech hlavních vývojových linií savců, jako jsou vačnatci, raní placentálové, ptakořitní, multituberkuláti a některé další, dnes již vyhynulé skupiny.
Významná evoluční diverzifikace savců započala již několik desítek milionů let před koncem křídy a stejně jako v případě ptáků se i u pozdně křídových savců objevují první relativně moderní vývojové linie. Opět však dochází k největší evoluční radiaci až po samotné katastrofě K-Pg, která savcům odstranila z cesty největší ekologickou konkurenci v podobě dinosaurů a některých menších plazů.
K přežití události K-Pg savcům pomohlo několik základních faktorů - schopnost schovat se před účinky dopadu v přirozených úkrytech, spojená s malou tělesnou velikostí, schopnost najít si potravu i ve zdevastovaném temném a mrazivém světě, jejich rychlý metabolismus a malá výběrovost, co se týká zdrojů potravy. Podstatnou okolností byla také rychlá reprodukce.
Nicméně pouhých 300 000 let po katastrofě už je počet savčích druhů dokonce dvojnásobný, což svědčí o výrazné schopnosti této skupiny vzpamatovat se i z velkých ekologických katastrof. Každopádně i z tohoto zatím ještě rozostřeného obrazu katastrofy plyne, že událost na konci křídy zasáhla velmi drtivě převážnou většinu tehdejších obratlovců.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Většina vývojových linií savců se po katastrofě začíná velice rychle rozvíjet, což platí i pro předky primátů, plesiadapiformy. Pravdou však je, že hlavní evoluční linie savců vznikaly již asi 30 milionů let před koncem křídy, jejich vývoj před 66 miliony lety se pouze významně zrychlil.
Výzkumy dokládají, že k obnově savčí biodiverzity došlo i přes destruktivní charakter vymírání poměrně brzy - řádově jen několik stovek tisíciletí po dopadu planetky Chicxulub. Zhruba 700 000 let po dopadu již po území dnešního Colorada chodili savci o hmotnosti kolem 50 kg.
| Faktor | Popis |
|---|---|
| Schopnost úkrytu | Možnost schovat se před účinky dopadu v přirozených úkrytech |
| Malá velikost | Malá tělesná velikost umožňovala přežití |
| Přizpůsobivost | Schopnost najít si potravu i ve zdevastovaném světě |
| Rychlý metabolismus | Efektivní využití zdrojů |
| Rychlá reprodukce | Zajištění obnovy populací |
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
tags: #ekologické #katastrofy #Bertrand