Odbor životního prostředí Magistrátu města Kladno se aktivně podílí na realizaci významných projektů v oblasti ekologie a ochrany přírody. Jedním z takových projektů je i projekt Ptačí zahrada, který je možno celý realizovat za podpory odboru životního prostředí Magistrátu města Kladno.
Pro vyřízení záležitostí se mohou klienti objednat na Centru správních agend na náměstí Svobody v následujících úředních hodinách:
Pokladny zajišťují služby ve výše uvedených úředních hodinách v budově radnice na nám. Starosty Pavla a v Centru správních agend na nám. Svobody.
Podatelna zajišťuje služby ve výše uvedených úředních hodinách i nad jejich rámec v budově radnice na nám. Starosty Pavla následovně:
Městské informační centrum v ul. T. G. Masaryka:
Čtěte také: Činnosti odboru životního prostředí Prostějov
Místní úřadovna v Kladně-Švermově:
Místní úřadovna v Kladně-Dubí:
Služby ověřování a Czech POINT jsou poskytovány na pracovištích Centrum správních agend na nám. Svobody, na matrice v budově radnice na nám. Starosty Pavla, rovněž tak Městským informačním centrem v ul. T. G. Masaryka.
Během školního roku 21/22 se žáci třetích tříd a MŠ v rámci ekologie zapojili do dvou projektů sdružení Ornita, která se zabývá ochranou ptačích druhů. Na začátku našeho projektu byla myšlenka vytvořit s našimi žáky naučné panely pro potřeby výuky na zahradě školy, kterou se nám daří v dlouhodobém projektu „Ptačí zahrada“ osídlovat zpěvnými ptáky.
Během projektového TýDne Země, který je již tradičním projektem každého školního roku, jsme uskutečnili soutěž o nejlepší malíře ve všech ročnících školy. Byli jsme překvapeni kvalitou jejich prací, ze kterých jsme společně se všemi žáky vybrali dvacet nejlepších kreslířů školy. Po konzultaci s grafikem jsme se již mohli vrhnout do práce. Za významné finanční podpory Komise životního prostředí Magistrátu města Kladna, jsme dvacítce nejlepších kreslířek školy poskytli sady výtvarných pomůcek, tak aby jejich práce mohla být opravdu profesionální a kresby jsme mohli využít pro potřeby naučných panelů.
Čtěte také: Prostějov: Ekologická újma
Na svých malbách pracovaly po dobu pěti měsíců a při pravidelných schůzkách s vedoucími pedagogy a grafikem organizace Ornita řešily jejich úpravy. Pan grafik byl s prací našich žáků nadmíru spokojen a v prosinci si práce odvezl ke zpracování. Pak jsme již netrpělivě čekali na výsledné naučné tabule. Během následujícího Týdne Země a Velikonoc byly tabule vystaveny pro žáky i veřejnost. V červnu se konala tolik očekávaná slavnostní vernisáž spojená s vyvěšením tabulí na venkovní učebnu. Děti mají z tabulí radost a ve škole slouží všem při venkovní výuce.
Program "Výroba a vyvěšení ptačích budek" proběhl 18.1.2022 a je součástí v rámci dlouhodobého projektu „Zvyšování hnízdních možností ptáků ve spolupráci se školami“. Umožnil našim malým přírodovědcům zapojit se do sledování výskytu ptactva na našich dvou školních zahradách a nadále se aktivně zapojit do programu jejich ochrany. Žáci si vyzkoušeli vlastnoruční výrobu ptačí budky pod dohledem pracovníků Ornity a následně se zúčastnili vyvěšení budek na školní zahradě, které provedl zkušený ornitolog. Bylo velmi potěšující sledovat, s jakým nadšení se žáci do projektu zapojili a co nového se za jeden den naučili.
Dne 27.1. 2022 se další žáci , tentokrát ze třídy 3.B, v rámci programu Ptačí zahrada, dozvěděli mnoho informací ptácích vyskytujících se na naší školní zahradě. Projekt umožnil našim malým přírodovědcům zapojit se do sledování výskytu ptactva na našich dvou školních zahradách a nadále se aktivně zapojit do programu jejich ochrany. Krmítka si žáci samy vyrobily pod dohledem pracovníků Ornity a následně se zúčastnily vyvěšení krmítek na školní zahradě, které provedl zkušený ornitolog.
Dne 25. 1. 2022 se děti naší MŠ zapojili do projekt sdružení Ornita, která se zabývá ochranou ptačích druhů. V rámci programu se děti dozvěděli mnoho informací ptácích vyskytujících se na naší školní zahradě. Projekt umožnil našim malým přírodovědcům zapojit se do sledování výskytu ptactva na našich dvou školních zahradách a nadále se aktivně zapojit do programu jejich ochrany. Krmítka si děti samy vyrobily pod dohledem pracovníků Ornity a následně se zúčastnily vyvěšení budek na školní zahradě, které provedl zkušený ornitolog.
Okresní státní zastupitelství sídlí v Pavlisově ulici č.p. Budova je pro veřejnost přístupná za kovovou brankou, která je dvoukřídlá, dostatečných rozměrů. V úředních hodinách vždy otevřena. Ke vstupním dveřím se dostaneme po schodišti o 4 schodech, pro osoby s tělesným postižením je k dispozici rampa umístěná hned vedle schodiště, která řeší výškový rozdíl 80 cm. Je rozdělena na dvě části, první nájezd o délce 3 m vede na plošinu o rozměrech 193 cm x 260 cm z plošiny pak vede rampa zpět o délce 4,76 m na plochu před vstupními dveřmi o rozměrech 178 cm x 200 cm. Povrch rampy má protiskluzovou úpravu. Šířka rampy je 130 cm. Rampa je opatřena po obou stranách kovovým zábradlím z trubek výšky 110 cm. Součástí zábradlí je vodící tyč ve výši 30 cm nad úrovní podlahy rampy, která rampu zužuje na 90 cm.
Čtěte také: Kontaktujte Odbor životního prostředí
Na zdi budovy před vstupními dveřmi je po levé straně ve výšce 130 cm umístěn zvonek pro přivolání obsluhy. Vstupní dveře, které mají průchozí šíři 90 cm, jsou prosklené, do výše 40 cm jsou od podlahy plné, opatřené vodorovným madlem o výši 90 cm nad podlahou, na levé straně dveří je madlo upravené pro vozíčkáře a nejnižší bod madla je ve výši 76 cm. Dveře jsou ve výšce asi 150 cm od podlahy opatřeny 5 cm širokým pruhem zelené barvy viditelným proti pozadí. Za vstupními dveřmi následuje místnost justiční stráže a je zde okénko podatelny. Pult podatelny je ve výšce 85 cm.
Zde se odbavuje veškerá agenda. Trestní oznámení se podávají ve výslechové místnosti, která se nachází po levé straně od vstupu. Prostor v této místnosti je dostačující. Veškeré dveře v budově mají šíři alespoň 80 cm, na chodbách jsou dveře s otvory 90 cm.
Do veřejnosti přístupných prostor vede venkovní schodiště se 4 schodišťovými stupni o šířce 195 cm s nášlapnou plochou 28,5 cm. Po obou stranách je zídka, na které je kovové zábradlí. Na spodním a horním schodu je žlutočerné značení. Budova disponuje suterénem a čtyřmi nadzemními podlažími. Ze suterénu vede schodiště s jednou podestou vždy o 9 schodech. V dalších patrech je schodiště členěno obdobně, jen o 10 schodech. Schodiště je všude široké 113 cm s nášlapnou plochou 30 cm. Budova je čtyřpatrová. Patra jsou propojena výtahem (automaticky otevírané dveře šířka 80 cm; klec šířka 107 cm, hloubka 140 cm). Manipulační prostor před výtahem je dostatečný. Klec je vybavena madlem 90 cm ve výšce, sedátkem 44 cm a zrcadlem.
Před vstupem do budovy je na fasádě umístěna cedule s označením „Okresní státní zastupitelství v Kladně“. S ohledem na nepřístupnost budovy pro veřejnost není sídlo státního zastupitelství vybaveno akustickými signály pro osoby se zrakovým postižením ani orientačními tabulemi. Jmenovkami a označením pracovního zařazení jsou označeny vstupní dveře do jednotlivých kanceláří. S ohledem na charakter využití budovy se klientská zóna v budově nenachází.
Bezbariérové WC je umístěno v 1. podlaží (dveře šířka 90 cm; šířka 207 cm; hloubka místnosti 177 cm). Jednokřídlé dveře do WC jsou označené a otevírají se mechanicky směrem ven. Přístup k míse z pohledu od vstupu do kabiny je zprava. Prostor pro vozík vedle WC mísy je dostatečný (šířka 137 cm). Toaletní mísa je vybavena jedním pevným a jedním sklopným madlem. Toaleta je odemčená, uzamyká se uvnitř. Další toaleta částečně přístupná se nachází ve 4. podlaží u zasedací místnosti (dveře 80 cm; šířka 160 cm; hloubka 230 cm) je samostatná. Jednokřídlé dveře do WC jsou označené a otevírají se mechanicky směrem ven. Přístup k míse z pohledu od vstupu do kabiny je zprava. Prostor pro vozík vedle WC mísy je 84 cm. Toaletní mísa je vybavena jedním pevným a jedním sklopným madlem. Přístup k míse z pohledu od vstupu do kabiny je zprava. Prostor pro vozík vedle WC mísy je dostatečný (šířka 137 cm). Toaletní mísa je vybavena jedním pevným a jedním sklopným madlem.
Proces uplatňování Místní Agendy 21 začal v Kladně už v roce 1998, kdy Ústav pro Ekopolitiku o.p.s. Praha (ÚEP) vyzval ke spolupráci Magistrát města Kladna. Proběhla řada jednání a série úvodních seminářů a školení k udržitelnému rozvoji a MA 21 pro radní města, zastupitele, pracovníky Magistrátu a odborných komisí při městské radě. Městská rada s městským zastupitelstvem se zavázaly k implementaci Místní Agendy 21. Byla navázána spolupráce mezi zainteresovanými subjekty ve městě. Pomocí výzkumu veřejného mínění mezi reprezentativním vzorkem občanů Kladna byly zhodnoceny názory veřejnosti na situaci ve městě.
Kompilací existujících dat a jejich analýzou vznikla zhruba stostránková studie, která objektivně hodnotí environmentální situaci a zdravotní stav občanů ve městě. Projekt podpořilo po volbách i nové zastupitelstvo města, a Místní Agenda 21 se tak stala součástí činnosti městské rady i zastupitelstva. V průběhu roku 1999 ve spolupráci s Klubem alternativního života (KAŽ) probíhal průzkum systémů ochrany životního prostředí v kladenských průmyslových podnicích.
Ve výběrovém řízení byly určeny firmy, které zpracovaly odborné podklady pro Environmentální politiku Kladna. Jsou to studie nakládání s komunálním odpadem, studie těžkých kovů v prašném aerosolu, studie systému ochrany životního prostředí v kladenských průmyslových podnicích, studie imisí z dopravy, indikační geobotanický průzkum a monitoring imisního zatížení, studie starých průmyslových zátěží a nevyužitých ploch ve městě. Studie poskytla cenné údaje pro následné strategie a byla prvním krokem k zapojení podniků do MA 21.
V této fázi také vybrané odbory Magistrátu zpracovaly své strategie a určily priority pro příštích pět let (odbor majetku, investic a školství, odbor výstavby, odbor dopravy a služeb, odbor sociálních věcí, zdravotnictví a kultury). Na základě uvedených studií a projednání s veřejností vznikl návrh Environmentální politiky - Strategie ochrany životního prostředí Kladna. Návrh (připravený odborníky z ÚEP) byl následně opětovně konzultován s zástupci veřejnosti a veřejné správy tak, aby maximálně respektoval místní podmínky v Kladně. Strategie byla v září roku 2001 schválena zastupitelstvem a stala se tak pro město závaznou. Aktualizována by měla být jednou za dva roky.
Jeden z nevýznamnějších aspektů procesu MA 21 v Kladně představovalo od počátku zapojení veřejnosti. ÚEP již v roce 1999 inicioval vznik Pracovní skupiny občanů pro MA 21, která se od té doby schází pravidelně každou první středu v měsíci (16:00 - 18:00) v zasedací místnosti Magistrátu města Kladna. Schůzky jsou otevřené všem občanům, kteří tak mají možnost přijít prodiskutovat a nalézt řešení konkrétních problémů města společně se zástupci magistrátu (např. v roce 2001 se řešili i velmi kontroverzní případy, jako je provoz energetického centra ECKG, výstavba hypermarketu Baumax v lokalitě Panská zahrada, stavba kruhových objezdů na místních komunikacích, výstavba spalovny průmyslových odpadů, atd.).
U příležitosti oslav ke Dni Země (22.4.) organizuje Klub alternativního života (KAŽ) Dětský parlament. V průběhu roku 2000 bylo vypracováno strategické posouzení vlivu na životní prostředí (SEA) na lokální úrovni - posouzení vlivu Strategie ekonomického rozvoje Kladna na životní prostředí, což byla první SEA v České republice. Dále byla provedena kalkulace ekologické stopy (ES) energie okresu Kladno a pokračovaly další práce na kalkulaci ES města Kladna. MA 21 v Kladně byla prezentována na nejrůznějších fórech v rámci ČR i zahraničí.
Další akcí pro veřejnost bylo setkání představitelů kladenské radnice s občany města na téma priorit pro město Kladno. Cílem setkání, které inicioval pražský ÚEP, bylo diskutovat s občany Kladna předem zvolené tématické okruhy a získat od nich podněty pro plánované koncepční materiály o rozvoji Kladna. Občané měli možnost jednak přímo vystoupit v diskusi a položit příslušnému zástupci města otázku, nebo své náměty a připomínky podat písemně.
V září roku 2001 vydal ÚEP (za finanční podpory Magistrátu města Kladna a MŽP publikaci Kladno - město pro zítřek - příručku pro širokou veřejnost, zejména pro ty kladenské občany, kteří otevřeně uvažují o veřejných záležitostech. Jejím záměrem bylo představit laické veřejnosti problematiku ochrany životního prostředí v souvislosti s některými dalšími aspekty rozvoje města. Jádrem kapitol, tematicky rozčleněných podle složek životního prostředí, jsou údaje podávající přehled o současné situaci v dané oblasti, srovnání s předcházejícím vývojem a příčiny a možné důsledky takového stavu.
Tyto údaje provázejí informace o práci a plánech magistrátu a zastupitelstva, činnosti občanských sdružení, možnosti, jak se zapojit do spolurozhodování o veřejných záležitostech. Některé kapitoly doplňují praktické rady a doporučení, jak chránit přírodu; text je opatřen telefonickými kontakty, adresami a odkazy na příslušné www stránky. O procesu MA21 v Kladně informovala regionální i celoplošná tištěná média (Kladenský deník, Kladenský expres, Mladá fronta DNES, Hospodářské noviny, Právo, Moderní obec aj.), byly odvysílány dva rozhovory pro rozhlas (kladenské Radio Relax, ČRo Regina Praha) a vytištěna publikace ÚEP o MA 21, částečně financována z rozpočtu města a částečně z grantů získaných ÚEP, která byla určena především občanům města Kladna.
Přesto, že se podařilo mnohé, po skončení práce instituce zvenčí (ÚEP) došlo k narušení práce skupiny MA 21 a jejího vztahu s městem. Komunikaci se podařilo postavit na novém základě v dosavadním průběhu pilotního projektu podpořeného DFID. Pilotní projekt „Místní Agenda 21 pro město Kladno“ realizovaný v rámci projektu „Širší podpora Místních Agend 21 v ČR s využitím britských zkušeností“ podpořeného britským DFID má navázat na vše, čeho bylo v předchozích letech dosaženo a podpořit efektivní prosazování principů udržitelného rozvoje a další uplatňování Místní Agendy 21 na území města Kladna. Město Kladno zastupuje v tomto projektu municipální úroveň a všechny zkušenosti s uplatňování MA21 budou shrnuty v metodice, která bude jedním z výstupů projektu.
Projekt by měl především vést k oficiálnímu přijetí principů udržitelného rozvoje místní správou, ke zvýšení povědomí a vědomostí o udržitelném rozvoji a MA21 u různých cílových skupin a k ukázání praktických příkladů uplatnění principů udržitelného rozvoje na municipální úrovni. Specifické cíle projektu si určují místní lidé sami.
Pilotní projekt MA21 pro město Kladno byl zahájen v červenci 2001, kdy bylo zároveň vyhlášeno výběrové řízení na funkci koordinátora celého projektu. Koordinátorem byl zvolen ing. T. Fujan a v následném kroku byl zvolen i Řídící a monitorovací výbor (ŘMV) Místní Agendy 21 v Kladně, v němž je zastoupena co nejširší veřejnost. V srpnu se koordinátor společně s klíčovými členy ŘMV zúčastnil školení „Praktické pomůcky pro koordinátory MA 21“.
Ihned po tomto školení se s koordinátory dalších pilotních míst (Děčínsko, Poodří) zúčastnil týdenní zahraniční stáže ve Velké Británii a následně přijeli angličtí partneři do Kladna, aby informovali o smyslu a průběhu tohoto projektu všechny členy ŘMV. V průběhu školení si účastníci vyjasňovali m.j. zásady komunikace a metody a techniky zapojování veřejnosti. Nové přístupy přispěly k obnovení komunikace mezi představiteli města a občany. Nadále se schází Pracovní skupina občanů pro MA 21, jejíž někteří členové jsou současně členy ŘMV.
V září 2001 se na své první schůzce sešel ŘMV a začal, v souladu s informacemi anglických partnerů, systematicky pracovat na tvorbě Akčního plánu MA21 pro město Kladno. Byla přitom použita metoda akčního plánování představená anglickým lektorem S. Smithem. Byly také použity techniky zapojování veřejnosti, které mají umožnit shromáždění co nejširšího spektra názorů a následnou dohodu mezi rozdílnými stranami. Součástí britské podpory je i grantový program pro mikroprojekty.
Členové ŘMV a přizvaní spolupracovníci určili oblasti, kterých by se měly mikroprojekty týkat (živ. prostředí, tělovýchova, sociální potřeby obyvatelstva, kultura pro širokou veřejnost) a které považují za oblasti problémové. Současně stanovili kriteria hodnocení - vše v souladu s definovanými cíly projektu. Každý občan či sdružení působící v městě Kladně měli možnost zpracovat vlastní mikroprojekt a předložit ho k posouzení ŘMV. Po úspěšné informační kampani se sešlo 31 mikroprojektů z nichž ŘMV vybral k podpoře 11 mikroprojektů.
ŘMV se na svých dvou lednových setkáních v roce 2002 dále zabýval analýzou podílníků tohoto projektu a poté zpracoval Strategii zapojení podílníků. Do současné doby se podařilo zapojit do tohoto projektu 29 podílníků, kdy každý zde zastupuje určitý typ organizace, či sdružení a podílel se, nebo se nadále podílí na úspěšném průběhu tohoto projektu. Výhodou projektu je funkce placeného koordinátora, který se procesu MA 21 věnuje na plný úvazek a to, že se veškeré aktivity odehrávají na úrovni města, a tudíž jsou koncentrovány do relativně velmi malého prostoru.
Jako jeden z menších nedostatků se jeví nedokončení tvorby Akčního plánu z důvodu pracovního zaneprázdnění členů ŘMV, který se tak může scházet na svých pravidelných setkáních maximálně jedenkrát za měsíc. Kladno bylo oceněno nejvyšší cenou v soutěži EU "Město v souladu s požadavky Evropské unie" v roce 2000 a v roce 2001.
Bližší informace o Místní Agendě 21 a zápisy z pravidelných schůzek Řídícího a monitorovacího výboru jsou také umístěny na internetových stránkách města Kladna v sekci Úřední deska magistrátu - informace z radnice.
tags: #odbor #životního #prostředí #kladno #agenda